|
|
Postavení a úkoly soudce v přípravném řízení trestním
Stará, Renata ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na postavení a úkoly soudce v přípravném řízení trestním a klade si za cíl představit roli soudce v předsoudním stádiu trestního řízení na základě rozboru jeho postavení a konkrétních úkonů prováděných dle trestního řádu, na nichž soudce v daném stádiu trestního řízení participuje. Trestní právo procesní jako celek je velmi aktuálním tématem vzhledem k dlouhodobě připravované rekodifikaci trestního řádu, přičemž právě přípravné řízení představuje významnou část trestního řízení, neboť poznatky v něm získané mohou mít na průběh i výsledek hlavního líčení obrovský vliv. Ačkoli je státní zástupce pánem přípravného řízení, soudce v daném stádiu vykonává důležité úkoly, neboť rozhoduje o těch úkonech, které mohou podstatnou měrou zasáhnout do ústavně zaručených základních lidských práv a svobod. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol, které se doplňují a logicky na sebe navazují. První kapitola se zabývá trestním řízením obecně, přičemž je zde vymezen pojem a úkoly trestního řízení, strany a subjekty a stádia trestního řízení. V rámci této kapitoly je však kladen důraz na základní zásady trestního řízení jako na základní stavební kameny trestního řízení, neboť prostupují celým trestním řádem. Druhá kapitola je věnována přípravnému řízení, především jeho...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Výběr ústavních soudců v České republice a na Slovensku
Svoboda, Jiří ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na institucionální aspekt (tj. formální právní úpravu) výběru ústavních soudců v České a Slovenské republice. Poté se zaměří na personální aspekt, v nemž je identifikováno, odkud se rekrutují kandidáti na funkci ústavního soudce v obou zemích a jaké vlastnosti se od nich očekávají. Následně je podroben analýze procesní aspekt, tj. jaká měřítka při výběru ústavních soudců aplikují klíčové ústavní orgány (prezident ČR, Senát ČR, Národná rada a prezident SR). Na základě analýzy těchto tří aspektů jsou identifikovány silné a slabé stránky obou systémů a jejich rizikové prvky, které mohou vést k paralýze dotčeného ústavní soudu.
|
|
|
Nominace soudců Nejvyššího soudu USA jako prvek systému brzd a rovnovah
Bielawski, Adam ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Tématem této práce jsou nominace soudců Nejvyššího soudu, vrcholné instituce soudní moci ve Spojených státech. Ústavou je pravomoc dosazovat nové federální soudce dána do rukou prezidenta, a to s "radou a souhlasem" Senátu. Toto nastavení vychází z aplikace systému brzd a rovnovah, jednoho ze základních principů fungování ústavního systému Spojených států. V úvodní části práce je popsán obecný průběh nominačního procesu od uvolnění pozice soudce až po samotné konečné hlasování. Jsou definovány základní role obou hlavních aktérů - nominujícího prezidenta a potvrzujícího Senátu. Pozornost je věnována také proměnám nominačního procesu v historii a nárokům na samotné soudce, kteří po složení přísahy mají vliv na ústavně-právní vývoj jedné z nejdéle fungujících světových demokracií. Struktura této části práce je poté základem pro zkoumání případu nominace soudce Bretta M. Kavanaugha, jehož v roce 2018 dosadil k Nejvyššímu soudu prezident Donald Trump. Průběh této nominace byl velmi silně ovlivněn obviněním Trumpova kandidáta ze sexuálního násilí a vyhroceným stranickým bojem, jehož výsledkem bylo doposud nejtěsnější hlasování o potvrzení soudce v historii. Závěrečná část práce využívá kvantitativních metod výzkumu k hledání vlivu rozdílné stranické příslušnosti prezidenta a senátní většiny na délku...
|
|
|
Zobrazování postavy soudce ve vybraných českých médiích
Břízová, Iva ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Autorka si v diplomové práci s názvem "Zobrazení postavy soudce ve vybraných českých médiích" klade za cíl analyzovat, jakých úrovní reprezentace je k zobrazování postavy soudce ve vybraných českých seriálech užíváno. Vybraných pět postav soudců je popsáno na základě jejich fyzického popisu, rolí ve společnosti, chování i vztahů, kterými je jejich charakter spoluutvářen. Autorka se soustředila zejména na stereotypy, které byly pro zobrazení postav využity. Součástí analyzování postav soudců je jejich zařazení do kategorie hrdinů nebo padouchů dle typologie postav Briana McNaira. Je také užita typologie postav dle E.M. Forstera a Seymoura Chatmana. Mediální obraz soudců ve vybraných seriálech je pozitivní. Na úrovni reprezentativnosti, ovlivňuje vnímání instituce soudů, které jsou zobrazováním soudcovské profese formovány. 1
|
|
|
Správní soudnictví v ČSR v letech 1918 - 1938 v evropském kontextu
Vetešník, Pavel ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Gábriš, Tomáš (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
Správní soudnictví v ČSR v letech 1918 - 1938 v evropském kontextu Pro svoji práci jsem si jako téma vybral "Správní soudnictví v ČSR v letech 1918 - 1938 v evropském kontextu", protože oblast správního soudnictví zahrnující ochranu před nezákonnými zásahy výkonné moci je aktuální pro každý demokratický stát a to v každé době. Účelem správního soudnictví je tak přezkoumání správních aktů veřejné správy, a to nezávislými soudy. Svoji práci jsem se rozhodl zaměřit na období tzv. první republiky, tedy na období od 28. října 1918 tj. od zřízení samostatného státu československého do 30. září 1938 tj. do podepsání mnichovské dohody. Jedním z prvních národním výborem československým přijatým zákonem po zřízení samostatného státu československého, byl i zákon o nejvyšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů. V tomto roce tj. 2018 tak uplyne již 100 let od vzniku správního soudnictví v Československé republice. Správní soudnictví však po vzniku samostatného státu československého nevzniklo na zelené louce, ale již zmíněným zákonem o nejvyšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů došlo k recepci rakouského správního soudnictví. Za první republiky však správní soudnictví nebylo vykonáváno pouze Nejvyšším správním soudem, ale i soudy dalšími a to obecnými soudy nebo soudy zvláštními....
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Právní postavení soudce v České republice
Stieberová, Marie ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Název práce v českém jazyce: Právní postavení soudce v České republice Abstrakt Rigorózní práce je rozdělena do 23 kapitol. Začátek práce je věnován historickému vývoji soudnictví a s tím souvisejícímu vývoji postavení soudce v České republice. Vykreslení v historických souvislostech je důležité pro snadnější pochopení vlivů, které měly a mají vliv na dnešní právní postavení soudce. Z historického hlediska to pomáhá vyvarovat se v budoucnu případných chyb z minulosti. Soudnictví současnosti je specifikováno v následujících kapitolách, jež upravují právní úpravu soudnictví, podmínky vzniku a výkonu funkce soudce. Postavení soudce s sebou nese i pro funkci charakteristické povinnosti. Na výkonu soudnictví se vedle soudců podílejí rovněž přísedící a jiné soudní osoby (justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci). Samostatná kapitola je věnovaná postavení ženám soudkyním. V rigorózní práci se dále věnuji osobnosti soudce a profesní etice, a s tím souvisejícímu právu na informace o členství soudců v KSČ, funkčnímu a pracovnímu postavení soudců, podmínkám, kdy je soudce nezpůsobilý k výkonu funkce, důvodům zániku funkce, soustavě soudů, vnitřní organizaci soudů a určení zákonného soudce. Ústavnímu soudu a právnímu postavení soudce Ústavního soudu je s ohledem na jeho významnost a odlišnost věnovaná...
|
|
|
Povolání právníka - teorie a praxe profesní etiky se zaměřením na vybraná právnická povolání v České republice
Friedel, Tomáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem disertační práce s názvem Povolání právníka - teorie a praxe profesní etiky se zaměřením na vybraná právnická povolání v České republice je přispět do prozatím ne příliš rozvinuté diskuse o profesní etice právníků, která se v České republice odehrává. V první části práce představuje čtenáři základní terminologickou výbavu oboru, čímž mu usnadňuje orientaci v navazující problematice. Ústřední náplň druhé části práce tvoří analýza rozhodovací praxe orgánů nadaných kárnou (disciplinární) pravomocí v kárných řízeních vedených se soudci, státními zástupci a advokáty. Třetí část nabízí čtenáři ukázku konkrétnějšího uvažování o profesní etice právníků. Na příkladu povolání soudce a jeho užívání sociálních médií demonstruje "klasické" zvažování určité situace, při kterém jsou sneseny argumenty ve prospěch i proti řešení a při kterém o vhodnosti vybíraného řešení rozhoduje vzájemné zvážení a porovnání argumentů.
|
|
|
Etická pravidla chování soudců v ČR
Bajzíková, Veronika ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Etická pravidla chování soudců v ČR Diplomová práce se zabývá tématem profesní etiky soudců v České republice. Toto téma jsem si vybrala, protože profesní etice je v odborné literatuře věnována malá pozornost, tím méně pak profesní etice soudcovské. Základním cílem diplomové práce je pokusit se zpracovat co nejucelenější práci v oblasti soudcovské profesní etiky. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře s tématem etiky obecně, jejím vztahem k morálce a právu, především z pohledu filosofie a právní teorie. Ve druhé kapitole navazuje přiblížení profesní etiky jako takové, včetně profesních etických kodexů, má ukázat, jaký by profesní etický kodex měl být. Účelem třetí kapitoly je nejprve představit čtenáři osobu soudce, jeho charakter a osobnost, jaké je jeho postavení v právním řádu, a především, přináší analýzu různých aspektů soudcovské profesní etiky. Tato kapitola je jakýmsi jádrem celé práce a při analýze aspektů profesní etiky staví na informacích předložených v předchozích kapitolách. Základním východiskem pro tuto kapitolu jsou Etická pravidla chování soudců z roku 2005, která představují etický kodex soudcovské profese a byla vytvořena Soudcovskou unií České republiky, nezávislou organizací českých soudců. Čtvrtá kapitola se zabývá tím, jaké mohou být následky porušení...
|
host ::
RSS.