|
|
Výzkum a monitoring biodiverzity půdní fauny a humusu ve smrčinách postižených kůrovcem v CHKO Šumava
Ústav půdní biologie AV ČR, České Budějovice ; Kalčík, Jiří ; Starý, Josef ; Tajovský, Karel ; Pižl, Václav ; Rusek, Josef
Cílem projektu je biomonitoring společenstev epigeonu a půdní mezo- (Collembola, Oribatida) a makrofauny (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda, Lumbricidae) a změn mikrostruktury humusu ve smrčinách postižených kůrovcem jako klíč pro návrh lesního managementu kůrovcových kalamitních horských smrčin. Zpráva obsahuje dílčí zprávy od jednotlivých spoluřešitelů: B.1: Žížaly (Lumbricidae), B.2: Mnohonožky (Diplopoda) smrkových porostů postižených kůrovcem v NP Šumava a v Bavorském národním parku, B.3: Vliv různého managementu na společenstva pancířníků (Acari: Oribatida) klimaxových smrčin postižených kůrovcem ve vrcholových partiích Šumavy, C.4: Chvostoskoci (Collembola), hmyzenky (Protura), drobnušky (Pauropoda) a stonoženky (Symphyla) smrkových porostů postižených kůrovcem v NP Šumava a v Bavorském národním parku, C.5 Výsledky chemických rozborů půd a půdní mikrostruktury, D: Vědecké závěry, závěry pro management a závěry pro další výzkum.
|
|
|
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiversity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. V roce 2007 byly provedeny tyto činnosti: výběr stálých lokalit, odběr půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích, instalace zemních pastí a jejich vybírání ve dvou termínech, odběr a příprava vzorků ke zhotovování půdních výbrusů, třídění a určování materiálu půdní fauny.
|
|
|
Krajinně-ekologické‚ vodohospodářské‚ ekonomické a legislativní hodnocení záměru výstavby kanálu Dunaj - Odra - Labe: Potencionální vliv záměru výstavby a provozu plavebního kanálu Dunaj - Odra - Labe na biodiverzitu reprezentativních skupin bezobratlých živočichů v říčních nivách
Ústav půdní biologie AV ČR, České Budějovice ; Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra ekologie, Olomouc ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Olomouc ; Merta, Lukáš ; Moravec, Pavel ; Resl, Květoslav ; Pižl, Václav ; Holuša, Otakar ; Tuf, Ivan H. ; Tufová, Jana ; Trávníček, Dušan ; Bezděčka, Pavel
Studie uvádí výsledky výzkumu potencionálního vlivu výstavby a provozu DOL na biodiverzitu žížalovitých, půdních bezobratlých (mnohonožek, stonožek, suchozemských stejnonožců), střevlíkovitých brouků, vodních brouků, vodních bezobratlých periodických tůní, prioritních druhů evropsky významných bezobratlých (mimo výše uvedené skupiny). Významné lokality fauny bezobratlých dotčené realizací DOL a posouzení variantnosti řešení.
|
|
|
Dynamika vývoje půdní fauny a dynamiky humusu v sukcesi ke klimaxovým smrčinám a bučinám Šumavy
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Ústav půdní biologie, České Budějovice ; Rusek, Josef
Cílem řešení projektu je stanovit dynamiku vývoje biodiverzity společenstev vybraných skupin epigeonu a půdní meso- a makrofauny, změny v dekompozičních procesech a formách humusu v lesních ekosystémech NP Šumava ponechaných samovolnému vývoji v různě starých odumřelých smrčinách a na holosečných pasekách. Základním cílem projektu je zastavit pokles biologické rozmanitosti v půdě lesních ekosystémů. Bioindikátorem jsou ohrožené druhy a funkční skupiny půdní fauny a změny půdní mikrostruktury. Získané poznatky poslouží k návrhu nejvhodnějších opatření k obnově přirozených smrkových a smrko-bukových porostů na Šumavě. Popis odběru půdních vzorků a jejich extrakce v Tullgrenových a Kempsonových přístrojích a zemních pastích na srovnávaných plochách. Třídění a určování půdní fauny a epigeonu, chemické rozbory půd, zhotovování půdních výbrusů, vytváření databáze coenotických snímků společenstev půdní fauny a epigeonu.
|
|
|
Vývoj půdní fauny na loukách obnovených na orné půdě: Iniciální fáze sukcesního vývoje
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav ; Starý, Josef ; Balík, Vladimír ; Frouz, Jan ; Schlaghamerský, J. ; Háněl, Ladislav ; Rusek, Josef ; Kalčík, Jiří
Vývoj společenstev půdní fauny (krytenky, hlístice, roupice, žížaly, suchozemští stejnonožci, mnohonožky, stonožky, chvostoskoci, larvy dvoukřídlých) byl studován v terénních podmínkách od podzimu 1999 ve čtyřech variantách lišících se způsoben obnovy travních porostů. Nárůst kvalitativních i kvantitativních parametrů studovaných skupin živočichů odpovídal iniciálním fázím sukcesního vývoje obnovovaných luk. Převažovaly eurytopní, euryvalentní a povrchově aktivní druhy. Druhy charakteristické pro travnaté biotopy se objevovaly až po intenzivním rozvoji vegetačního krytu. Okolní biotopy, jako zdroje šíření druhů, významně ovlivnily vývoj ploch. Formování společenstev živočichů usměrňovaly mikrostanovištní podmínky a dostupné potravní zdroje.
|
|
|
Půdní makrofauna horských smrčin na Šumavě a její ovlivnění probírkovou těžbou
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
Společenstva půdní makrofauny (žížalovití, mnohonožky a stonožky) byla studována ve třech zvláště chráněných horských smrkových porostech Šumavy v letech 2000-2003 metodou půdních vzorků, s cílem stanovit jejich kvalitativní a kvantitativní parametry. Studované smrkové lesy vykazovaly chudá (abundance 7,7 - 61,3 ind.m-2), avšak velmi specifická společenstva žížal tvořená 2 až 4 acidotolerantními epigeickými druhy. Obdobně společenstva mnohonožek vykazovala velmi nízké hustoty (1,6 - 44,8 ind.m-2 ) a nízké počty druhů. Hustoty populací stonožek dosahovaly 41,1 - 206,4 ind.m-2, přičemž jejich společenstva byla tvořena převážně zástupci zemivek z řádu Geophilomorpha. Porovnání ploch bez zásahu s plochami se selektivní těžbou smrkových stromů ukázalo negativní vliv lesního hospodaření na populace mnohonožek a stonožek. Hustoty populací obou skupin a rovněž druhové spektrum mnohonožek byly podstatně nižší na těžené ploše na lokalitě Trojmezná. Naopak vyšší populace žížal byly zjištěny na těžených plochách, pravděpodobně následkem změn v bylinném patře a opadu, ke kterým dochází v souvislosti s vykácením stromů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.