|
|
Frazeologie na 1. stupni základní školy
Vancová, Klára ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na žáky prvního stupně základních škol, konkrétně na žáky druhého vzdělávacího období, u kterých je zkoumána znalost lidových frazémů a porozumění jim. Teoretická část práce se věnuje vymezení důležitých pojmů v oblasti frazeologie, například definici a charakteristice frazému, jeho funkci, možným způsobům klasifikace frazémů a jejich různým variantám a aktualizacím. Dále se práce zabývá vlivem sociálního prostředí, ze kterého žák pochází, na znalost frazémů. Práce se také zaobírá způsoby, jakými ovlivňuje znalost lidových frazémů a porozumění jim základní škola. Praktická část práce zahrnuje hlavní šetření, jehož výzkumná metoda je kvantitativní. Šetření je realizováno prostřednictvím dotazníků s otevřenými otázkami. Celkový počet respondentů, kteří se zapojili do hlavního šetření, je 301. Respondenti navštěvují jak městské školy (pražské i mimopražské), tak menší školy na vesnicích. Na základě analýzy učebnic se předpokládá, že žáci mají větší možnost se setkat s tradičními frazémy než s kulturními. Z tohoto důvodu se praktická část diplomové práce zaměřuje pouze na tento druh frazémů a zjišťuje, jaký typ lidových frazémů činí žákům největší problémy (ať už ve znalosti, či v porozumění), a které frazémy jsou naopak žákům známější a srozumitelnější. Práce dále přináší...
|
|
|
Vliv sociálního prostředí na mimoškolní hudební vzdělávání dětí
Jiroušková, Lucie ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálním prostředím, a to především jeho vlivem na mimoškolní hudební vzdělávání dětí. Diplomová práce dále zkoumá některé faktory ovlivňující mimoškolní vzdělávání dětí. Práce obsahuje teoretickou i praktickou část. V teoretické části je nejprve definován a objasněn termín sociální prostředí a jeho možný vliv na mimoškolní hudební vzdělávání dětí. V jednotlivých kapitolách jsou popsány různé sociální skupiny, kterými dítě obvykle postupně během života prochází. Těmto sociálním skupinám je věnována velká pozornost. V práci je také nastíněna problematika vlivu masmédií na hudební vývoj dětí. Diplomová práce dále nabízí podrobný přehled institucí, ve kterých mají děti možnost hudebně se vzdělávat. Praktická část je tvořena výzkumem vlivu sociálního prostředí na mimoškolní hudební vzdělávání dětí a mapuje faktory, které rozhodují o tom, kde se dítě mimoškolně hudebně vzdělává, na jaký hudební nástroj hraje, ale nastiňuje např. i problematiku dojíždění dětí za mimoškolním hudebním vzděláváním. Výzkum byl realizován formou dotazníku pro rodiče dětí studujících na třech základních uměleckých školách ve městech, která se výrazně liší svou velikostí. A to v ZUŠ Vimperk, v ZUŠ Bohumila Jeremiáše v Českých Budějovicích a v Soukromé ZUŠ Music art, s. r. o. v Praze. Získaná data z...
|
|
|
Sociální prostředí a polarizace v suburbiu: případová studie Jesenice u Prahy
Pechová, Magdaléna ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Galčanová, Lucie (oponent)
4 ABSTRAKT Suburbanizace je proces, při kterém dochází ke stěhování obyvatel z jádrového města do jeho zázemí. Nově přistěhovalí obyvatelé z města s sebou přinášejí často jiné názory a životní styl, než mají původní obyvatelé obce, což může být příčinou sociální polarizace. Obecným cílem práce je zhodnotit vývoj sociálního prostředí, popsat a vysvětlit důsledky suburbanizace na sociální polarizaci v pražském městském regionu na příkladu obce Jesenice. V rámci obecného cíle si práce stanovuje dva dílčí cíle: Popsat demografický vývoj obyvatelstva, vývoj bytové výstavby a věkovou strukturu v Jesenici u Prahy. Porovnat výsledky sociálního klimatu z diplomové práce Petry Puldové (2006) a popsat, jak se změnilo sociální klima za posledních 13 let. K naplnění obecného i druhého dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťována sociální koheze mezi sousedy, vzájemné vztahy respondentů s původními a novými obyvateli, dále spokojenost respondentů s životem v obci a jejich zapojení do společenského a politického života. K naplnění prvního dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociální klima, sociální prostředí, sociální polarizace, Jesenice u Prahy
|
|
|
Kriminalita mladistvých jako závažný sociální problém.
ROSENDORFOVÁ, Lenka
Předkládaná bakalářská práce s názvem Kriminalita mladistvých jako závažný sociální problém má za cíl zmapovat kriminální chování mladistvých žijící na Táborsku v závislosti na jejich sociální prostředí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se vymezují pojmy související s názvem bakalářské práce. Část praktická je zaměřena na výzkum. Pomocí kvalitativního výzkumu byla použita technika sběru dat analýza dokumentů a hloubkové individuální rozhovory s příslušnými pracovníky, kteří se kriminálními mladistvými zabývají. Zkoumaný vzorek představují mladiství (15-18 let), kteří byli vedeni v evidenci kurátorů pro děti a mládeže v okrese Tábor a tři kurátorky pro děti a mládež pracující v městském úřadě Tábor a následně se strážníkem Městské policie Tábor. Tato bakalářská práce by měla přinést pro praxi informace ohledně kriminality mladistvých v souvislosti se sociálním prostředím, ve kterém mladiství žijí. Ve svém výzkumu jsem hledala odpověď na mnou výzkumnou otázku: Jak sociální prostředí, ve kterém mladiství žijí, ovlivňuje jejich kriminální chování? Na tuto otázku jsem vyzkoumala odpověď, že více vlivů může ovlivnit kriminální chování u mladistvého. Jedná se především o rodinu, vrstevníky, školu, bydliště mladistvého a jeho zážitky z psychosociálního vývoje. Přínosy z této práce mohou využít kurátorky pro děti a mládež, které s mladistvými pracují a na základě vyzkoumaných vlivů, mohou kriminální chování u mladistvých podchytit.
|
|
|
Sociální prostředí jako rizikový faktor pro rozvoj závislosti na kurzovém sázení u sportovců léčících se v ambulanci pro gamblery
Horáková, Dita ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Drbohlavová, Barbora (oponent)
Sociální prostředí jako rizikový faktor pro kurzovém sázení u sportovců léčících se v ambulanci pro gamblery zaměřuje na tři životní období klientů Poradny pro nelátkové závislosti Prevent. Obecně je problematika hazardního hraní v ČR velice aktuální téma. S regulací heren a novou ČR vystupuje do popředí problematika kurzového sázení. V 14 došlo k nárůstu podílu populace, která má zkušenosti s hazardní hrou. Nejvyšší nárůst (Mravčík et al., 2018) Cílem této práce je zmapovat a popsat sociální faktory, které měli přímý vliv na vznik a rozvoj závislosti na kurzovém sázení u sportovců léčících se v ambulantní léčbě. Práce se zaměřuje na tři životní období respondentů. Prvním zkoumaným životním obdobím období počátků sázení a první zkušenosti s hazardem, druhým životním obdobím je přechod z ní do závislosti a třetí ži respondenti rozhodli jít léčit. U všech třech etap života respondentů jsou mapovány a popsány veškeré sociální vlivy a interakce s Práce je založena na metodě kvalitativního výzkumu a vychází z zakotvené teorie a otevřeného kódování. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který umožnil flexibilitu při samotné formulaci otázek a jejím případném doplnění dalšími otázkami a tím přesnějším získáním potřebných dat. Výzkumu se zúčastnilo celkem šest respondentů, kteří v té době byli...
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza indikátorů sociálního prostředí v obci na základě různých kritérií pro využití na lokální úrovni
Galgonek, Dina ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Novák, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou indikátorů sociálního prostředí v malých obcích do 2 000 obyvatel na základě různých kritérií pro využití na lokální úrovni. Cílem práce je navrhnout indikátorovou sadu, která bude nejlépe odpovídat nárokům na takovou sadu z hlediska aplikovaných kritérií. Výzkumná otázka zní: Jaké indikátory mají být zařazeny do indikátorové sady pro hodnocení sociálního prostředí obcí do 2 000 obyvatel, aby vyhovovaly odlišnostem a potřebám těchto obcí? Výzkumný problém, který je v práci řešen, se dotýká možnosti měření sociální udržitelnosti na místní úrovni se zaměřením na malé obce do 2 000 obyvatel v České republice. Práce se rovněž zaměřuje na možnost promítnutí cílů SDGs do této sady. Jedná se o kvalitativní výzkum, který předpokládá použití metod analýzy dokumentů, komparace, deskripce, nezúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Na základě prvních čtyř metod a teoretických poznatků byl vytvořen předběžný návrh indikátorové sady. V rámci polostrukturovaných rozhovorů byl tento návrh prodiskutován se zástupci vybraných malých obcí a dalšími stakeholdery. Upravená sada představuje finální indikátorovou sadu sociálního prostředí určenou pro malé obce do 2 000 obyvatel. Navržená sada se může stát podkladem pro hodnocení sociálního pilíře udržitelnosti v...
|
|
|
Rezidenční suburbanizace v okrese Kladno: proměna sociálního prostředí
Slavíček, Martin ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Od druhé poloviny 90. let 20. století dochází v Česku k procesu rezidenční suburbanizace, v rámci kterého se obyvatelé stěhují z měst do obcí nacházejících se v jejich zázemí. Obecným cílem práce je zhodnotit sociální prostředí v okrese Kladno, které se proměňuje právě v důsledku procesu rezidenční suburbanizace. V rámci obecného cíle si práce stanovuje tři dílčí cíle: Charakterizovat proces rezidenční suburbanizace v okrese Kladno, zhodnotit proměny sociálně prostorové struktury okresu Kladno s hlavním zaměřením na suburbánní obce, a zhodnotit sociální prostředí ve vybrané suburbánní obci okresu Kladno. V práci jsou použity kvantitativní metody. K naplnění prvního a druhého dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. K naplnění třetího dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťováno, jaké mají respondenti vzájemné vztahy s původními a novými obyvateli, a jak se zapojují do společenského a politického života v Buštěhradu. Práce vychází z konceptů sociálního prostředí a community question. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociálně prostorová struktura, sociální struktura, sociální klima, sociální prostředí, okres Kladno, Buštěhrad
|
|
|
Role nízkoprahového zařízení malého města
Jež, Radomír ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
Bakalářská práce pojednává o nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež a jeho roli na malém městě. První čtyři kapitoly jsou čistě teoretické a spíše obecného charakteru. V první kapitole se zabývám jeho ukotvení v legislativě, jaké poskytuje služby, průběh poskytování služeb a osobami, které v těchto zařízeních pracují. Ve druhé kapitole se zaměřuji na cílovou skupinu pro tato zařízení, jaké jsou její hlavní charakteristiky, vývoj a možné rizikové chování, kterého se dopouští. Ve třetí části se zaměřuji na definici malého města. Sociální strukturu obyvatelstva, školství a možnosti alternativního vyžití pro děti a mládež. Ve čtvrté kapitole již popisuji konkrétní zařízení, které je zaměřeno pro klientelu typického malého města. Pro popis zařízení byly využity archivní spisy, ročenky a informace sdělené pracovníky zařízení. Poslední část práce je výzkumná. Nejprve jsem si určil dle teoretických poznatků z příslušné literatury výzkumné otázky a způsob, jakým je budu ověřovat. Samotný průzkum pak byl proveden nejprve dotazníkovou metodou, kdy klienti za účasti dospělé osoby vyplňovali dotazníky. Respondenti dotazníkového šetření byli vybírání náhodně bez ohledu na věk a pohlaví. Jedinou podmínkou byla dlouhodobá návštěvnost. Dotazníky byly následně zpracovány, dle odborné literatury do tabulek a grafů....
|
host ::
RSS.