|
|
Současné postoje poskytovatelů sociálních služeb k sebeobhajovacím skupinám.
BŘINKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá problematikou sebeobhajování dospělých osob s mentálním postižením. Jejím cílem je zjistit, jaký postoj zaujímají poskytovatelé sociálních služeb pracující se skupinou dospělých osob s mentálním postižením v České republice k sebeobhajovacím skupinám. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - část teoretickou a praktickou. První kapitola v teoretické části je zaměřena na vymezení pojmu mentální postižení spolu s klasifikací a právy osob s mentálním postižením. Ve druhé kapitole je uvedena definice pojmu sebeobhajování, jeho historie a typy sebeobhajovacích skupin. V praktické části práce je vymezen stanovený cíl bakalářské práce a jsou stanoveny hypotézy. Dále je popsán zvolený postup při výzkumném šetření. Pro sběr potřebných dat byla využita metoda dotazníkového šetření. Výzkumným souborem jsou respondenti ve funkci vedoucího pracovníka u poskytovatelů sociálních služeb pracujících se skupinou dospělých osob s mentálním postižením. Na základě získaných informací jsou zjištěny současné postoje poskytovatelů sociálních služeb v České republice k sebeobhajovacím skupinám. V poslední kapitole empirické části bakalářské práce jsou shrnuty veškeré výsledky z dotazníkového šetření a jsou vyhodnoceny stanovené hypotézy.
|
|
| |
|
|
Problémy náhradní rodinné péče v České republice
Horáková, Petra ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se v teoretické části zabývá popisem náhradní rodinné péče a jejích forem. Na začátku je zdůrazněna důležitost rodinné péče pro vývoj dítěte. Dále je popsána legislativa týkající se náhradní rodinné péče a také podmínky nutné pro její zprostředkování. V teoretické části je též popsána historie náhradní rodinné péče u nás i ve vybraných státech a dále některé slabé stránky daného systému. Druhou částí práce je empirický výzkum mezi několika vybranými sociálními pracovníky pracujícími v oboru náhradní rodinné péče. Cílem tohoto výzkumu je zjištění názoru respondentů na jejich vzdělávání a potřebné osobnostní předpoklady pro dobré vykonávání jejich profese.
|
|
| |
|
|
Funkčnost příspěvku na péči
Hemelík, Rudolf ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Svou prací nabízím pohled na příspěvek na péči jako jeden ze zdrojů financování sociálních služeb, ze kterého se v čase stala spíše dávka pro osoby se zdravotním postižením, která výrazně pomáhá udržitelnosti omezeného množství sociálních služeb, ať pobytových nebo terénních, a skutečně dává příjemcům kupní sílu zaplatit si část služby nebo soukromé pomoci dle svého uvážení. Příspěvek na péči vnímám jako významnou státní podporu lidí závislých na pomoci druhé osoby a zároveň ho považuji za nástroj, který by měl napomáhat žít svobodný život lidem se znevýhodněním. Příspěvek samotný se za dobu své existence ukázal jako velmi neindividualizovaný (nepružný) - neschopný reagovat na změny nebo se přizpůsobovat potřebám jeho žadatelů - příjemců. Přestože zákon o sociálních službách důrazně dbá o individuální přístup, nastavení, způsob práce s lidmi v rámci sociálních služeb, v praxi příspěvku na péči to spíše neplatí. Samotné přiznání a vyplácení příspěvku není individualizované, protože každý musí být zařazen/ být zařaditelný do čtyř stupňů. Bez ohledu na to, jestli potřebuje, využívá a platí takovou míru podpory, která je mu přiřčena a naopak. Systém příspěvku na péči nemá jeden problém, ale hned několik, které v celku udělají hodně. Není to nic bez čeho by systém neměl dál fungovat, je to něco, co by ho...
|
|
|
Vztah veřejnosti k sociální práci v Kraji Vysočina
HOLEC, Štěpán
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění vnímání sociální práce z pohledu veřejnosti v Kraji Vysočina. Práce vychází z teoretických východisek, které popisují aktuální stav sociální práce u nás, základní postavení sociální práce, tj. definice sociální práce. Dále pak cílové skupiny, služby sociální práce a jejich rozdělení. V následující části práce je popsána samotná profese sociálního pracovníka, kde se práce zabývá vlastnostmi a schopnostmi sociálního pracovníka, typologií přístupů a vzděláváním sociálních pracovníků. Práce se také věnuje faktorům, které ovlivňují samotné vnímání sociální práce. Na teoretická východiska práce navazuje výzkum, který má za cíl zjistit, jak je vnímána sociální práce veřejností. Výzkumným souborem je veřejnost z Kraje Vysočina. Mezi hlavní zjištění uskutečněného výzkumu patří, že dotazovaná veřejnost považuje sociální práci za důležitou pro fungování společnosti. Neméně důležitým zjištěním výzkumu je vnímání sociálních pracovníků veřejností, jako pracovníků, kteří pomáhají lidem s řešením jejich problémů. Veřejnost Kraje Vysočina nepovažuje sociální práci, jako lukrativní pracovní pozici.
|
|
|
Rodičovství žen s mentálním postižením: Faktory ovlivňující plnění mateřské role
Bernoldová, Jana ; Strnadová, Iva (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Matky s mentálním postižením (MP) byly velmi dlouhou dobu opomíjenou skupinou jak ve výzkumu, tak v každodenní praxi sociálních pracovníků a zdravotníků. Cílem výzkumu prezentovaného v této práci bylo analyzovat, jak ženy s MP prožívají svou mateřskou roli a jejich zkušenosti s formální a neformální podporou. Druhým cílem práce bylo zjistit, jak odborníci, tyto ženy přijímají a jak vnímají podporu, kterou těmto ženám poskytují. Autorka použila smíšené výzkumné strategie. Pro sběr dat byl použit rozhovor a dotazník. Do výzkumu se zapojilo 19 žen s MP se zkušeností s mateřstvím a 504 odborníků (175 zdravotníků a 329 sociálních pracovníků). Autorka také zpracovala 4 případové studie, jež ilustrují prožívání mateřské identity v různém kontextu. Výzkum ukázal, že ženy s MP prožívají svou mateřskou roli stejně jako jejich vrstevnice, nicméně potřebují odpovídající podporu pro zvládání úkonů péče o dítě a úkonů každodenního života. Výzkum také ukázal, že odbornost a nabízená podpora ze strany sociálních pracovníků a zdravotníků není dostatečná. Další profesní rozvoj odborníků a rozvoj a posílení sociální služby (sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi) se do budoucna jeví jako stěžejní.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.