|
|
Propojení rodinné péče a osobní asistence
BRABCOVÁ, Jana
V současné době je v souvislosti s demografickými proměnami společnosti velmi aktuálním tématem stáří, se kterým úzce souvisí problematika péče o staré lidi. Na změny celospolečenského klimatu zapříčiněné demografickým stárnutím populace reaguje i tato práce. Bakalářská práce se zabývá propojením rodinné péče se sociální péčí dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, které zkoumá v prostředí konkrétní terénní sociální služby osobní asistence. Cílem této práce je zjistit, jaké možnosti a limity existují při poskytování péče o klienta osobní asistence, o kterého zároveň pečuje člen nebo členové rodiny. Práce akcentuje několik základních tematických okruhů. Pozornost je zde kladena především na význam rodinné péče a služeb osobní asistence, mezigenerační vztahy, roli seniora a rodiny při poskytování péče. Pro empirickou část bakalářské práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu za použití metod zúčastněného pozorování a fokusních skupin. Ze získaných dat byly vytvořeny čtyři oblasti zkoumaného jevu, z nichž byly analyzovány výsledky výzkumu. Výzkumný soubor tvoří dvanáct osobních asistentů dané organizace, kteří byli vybráni metodou totálního výběru. Na základě analýzy získaných dat došlo k vyhodnocení, v jakých situacích při kombinované formě péče nejčastěji dochází ke střetům a různým úskalím. Jedná se především o špatnou komunikaci mezi klientem, osobním asistentem a rodinou, střety zájmů, rodinné neshody, dominanci, potřebu odlehčení rodině a získávání informací o péči. Souhrnně lze na základě výsledků teoretické i praktické části konstatovat, že podstata kombinované péče o klienta může být maximálně naplněna pouze za předpokladu efektivní komunikace a spolupráce všech zúčastněných stran - osobního asistenta, klienta a rodiny.
|
|
|
Využití canisterapie v SeneCura SeniorCentru Písek
ZEMANOVÁ, Tereza
Práce se zabývá využitím canisterapie v seniorském domě SeneCura Písek. Teoretická část charakterizuje, co je canisterapie, jaké jsou její formy, metody, techniky a efekty a kde je možné canisterapii využívat. Dále popisuje seniora jeho potřeby a typy sociálních služeb, které může využívat, konkrétně se pak zaměřuje na SeneCura SeniorCentrum Písek. Praktická část se zabývá otázkou, jaký vliv má využívání canisterapie v rezidentní formě na klienty a jak celý proces vnímají senioři i zaměstnanci.
|
|
|
Problematika převedení pacienta na domácí umělou plicní ventilaci
HRBKOVÁ, Lenka
Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) je v současné době velice aktuálním tématem. Poskytuje velkou naději na možný návrat pacienta trvale závislého na umělé plicní ventilaci zpět do domácího prostředí. Z důvodu úrazů či vývoje onemocnění jsou někteří pacienti trvale odkázáni na podporu umělé plicní ventilace (UPV). Pobyt v domácím prostředí za podpory DUPV přináší mnoho benefitů pro tyto pacienty.Teoretická část diplomové práce je rozčleněna na šest částí. První část je věnovaná historickému pohledu na vývoj umělé plicní ventilace. Ve druhé části je popsáno dýchací ústrojí. Třetí část je věnována umělé plicní ventilaci, kde jsou v podkapitolách blíže analyzovány indikace k napojení na UPV, fyziologické cíle, klinické cíle a také následná intenzivní péče. Ve třetí části je uceleně popisována DUPV. Podkapitoly jsou věnovány indikacím k napojení pacienta na DUPV, jsou zde popsány organizace zabývající se DUPV. Popsána je zde žádost o realizaci DUPV, příprava, než půjde pacient domů, poskytovaná ošetřovatelská péče a přístroje a zdravotnický materiál nezbytné pro realizaci. Čtvrtá část se zaměřuje na přehled sociálních dávek a pátá část na realizaci.Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na umělé plicní ventilaci? 2. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na domácí umělé plicní ventilaci? Pro splnění cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci na oddělení Následné intenzivní péče? 2. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci? 3. Jaké jsou změny v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci v nemocnici a pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci v domácím prostředí? Empirická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolená byla metoda polostrukturovaného rozhovoru s personálem NIP nejmenované okresní nemocnice, pečovateli a pacienty na DUPV. Také je použita metoda vlastního pozorování a zkoumání dekurzů. Rozhovory probíhaly na základě předem připravených otázek se čtyřmi sestrami, třemi pečovateli a třemi pacienty. K analýze rozhovorů byla použita metoda "tužka a papír" a metoda otevřeného kódování. Z důvodu přehlednosti byly kategorie a podkategorie vizualizovány do grafických schémat. Použity byly také k sestavení tří případových studií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry řeší ošetřovatelskou péči, péči o dýchací cesty a také vhodně naslouchají potřebám pacientů. Jako nejčastější problém, který byl uveden, bylo provádění osobní hygieny, z důvodu psychické a fyzické náročnosti pro pacienty. Dále problémy s vyprazdňováním, imobilitou a problémy s gestikulací a komunikací. Nepříjemným problémem bylo také dráždění dýchacích cest při odsávání. Z odpovědí pacientů a pečujících vyplývá, že nejčastějším problémem je závislost na pečující osobě v oblasti osobní hygieny a při vylučování. Také problémy s usínáním. Problémem je též sociální izolace a zhoršená možnost komunikace. Zjištěna byla také změna v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na UPV a závislých na DUPV v domácím prostředí. Odpovědí na tuto otázku je, že pobyt v nemocnici je fyzicky i psychicky náročný. Bylo uvedeno, že být doma je opravdu štěstí. Možnost být s rodinou a moci si udělat všechno podle sebe. Domnívám se, práce by mohla sloužit ke zlepšení informovanosti rodinných příslušníků pacientů na DUPV. Práce by mohla posloužit ke spolupráci v grantovém projektu GAIA.
|
|
| |
|
|
Pražská péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá péčí o opuštěné děti a sirotky, přičemž se zaměřuje na to, jak byla tato péče prováděna v Praze v 1. polovině 20. století. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o tyto děti, legislativu, která se na ně zaměřovala, a poté už se soustředí na vývoj pražské sociální péče se zvláštním zřetelem na děti. Existovaly dvě hlavní možnosti, jak bylo o opuštěné a osiřelé děti postaráno. Prvním, častějším, byla náhradní péče v rodinách. Pražské děti byly s oblibou umisťovány mimo Prahu do tzv. rodinných kolonií, kde se koncentrovaly pěstounské rodiny a byla tak zjednodušena kontrola nad péčí, jaké se v náhradních rodinách dostává. Druhou možností byla ústavní péče v sirotčincích. Ty mohly být zřizovány jak městem, tak v návaznosti na některou církevní obec, případně je mohly zřizovat soukromé laické spolky. Pro každou možnost jsem vybrala pražský ústav a na nich demonstruji základní rysy ústavní péče. Pokusila jsem se také rekonstruovat život v ústavech. Poslední kapitola se věnuje dobovým pohledům na klady a zápory na obě možnosti zaopatření. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy, pěstounská péče, rodinné kolonie
|
|
| |
|
|
Systém péče o jedince s hluchoslepotou v České republice
Obselková, Gabriela ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobami s hluchoslepotou a jejich životem. Práce zjišťuje, jak funguje v České republice systém péče o tyto jedince a jak jsou samotní uživatelé s touto péčí spokojeni. Úvodní, teoretická část práce přináší základní informace o problematice duálního senzorického postižení, vysvětluje samotný pojem "hluchoslepota", popisuje její klasifikaci, etiologii i diagnostiku. Pozornost je rovněž věnována několika základním pilířům péče o osoby s hluchoslepotou, tedy komunikaci, vzdělávání, sociálním službám, pracovnímu uplatnění, socializaci, pomůckám, atd. Další část práce tvoří vlastní výzkumné šetření, jež bylo realizováno pomocí dotazníků s cílem zjistit, jak je v České republice realizována péče o jedince s hluchoslepotou a jak ji hodnotí někteří uživatelé. Výsledky šetření přinášejí osobní poznatky jedinců s hluchoslepotou o službách, organizacích a pomůckách, o jejich frekvenci využití a dostupnosti. Klíčová slova Duální senzorické postižení, hluchoslepota, chráněné bydlení, komunikační systémy, organizace, osoby se zrakovým a sluchovým postižením, pomůcky, pracovní uplatnění, sociální péče, vzdělávání.
|
|
| |
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Soukromé domovy pro seniory v systému sociálních služeb v ČR.
Sršňová, Lucie ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nejasným postavení soukromých domovů pro seniory z hlediska legislativního ukotvení, veřejného financování, provozování, fungování a standardů kvality. Dále identifikuje problematické oblasti soukromých domovů, které jsou ne příliš popsaným jevem v České republice. V teoretické části se práce zabývá konceptem Public Private Partnership a ve věcných východiscích detailně rozvíjí situaci soukromých domovů pro seniory v České republice. Cílem této práce je zjistit, jak jsou nastaveny legislativní podmínky pro financování, zakládání a provozování domovů pro seniory v soukromém sektoru v ČR a dále zjistit rozdíly mezi veřejnými a soukromými domovy pro seniory a identifikovat případné problematické oblasti.
|
host ::
RSS.