|
|
Komunitní bydlení pro osoby s mentálním postižením jako nástroj sociální inkluze
Polívková, Eliška ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
(česky) Cílem tohoto textu je přiblížit, jakým způsobem komunitní bydlení přispívá k sociální inkluzi (sociálnímu začlenění) osob s mentálním postižením, které byly předtím umístěny v zařízení ústavního typu. Práce se nejdříve věnuje širším souvislostem problematiky, jako jsou specifika osob s mentálním postižením a také změny v péči o ně v českém prostředí, které v posledních letech souvisí především s procesem transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb. Výsledkem těchto snah je v mnoha případech zřizování chráněného nebo komunitního bydlení (takzvané "sdílené domácnosti"). Poté seznamuje s procesem první vlny transformace v konkrétním domově pro dospělé osoby s mentálním postižením, jehož výsledkem bylo zřízení komunitního bydlení pro 6 osob. Na dvou případových studiích je demonstrováno, jak toto komunitní bydlení významným způsobem přispělo k sociálnímu začlenění. Nejen, že obyvatelé komunitního bydlení získali příležitost žít životem, který je běžný pro jejich vrstevníky z "normální" populace, ale i přes omezení, která mají, se jim podařilo začlenit se do místního společenství.
|
|
|
Vývoj české politiky sociálního začleňování
Šálková, Eva ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Navrátil, Martin (oponent)
Diplomová práce "Vývoj české politiky sociálního začleňování" se zabývá tím, jaké faktory ovlivňovaly vývoj a podobu politiky sociálního začleňování se zaměřením převážně na sociálně vyloučené Romy od roku 1989. V období po roce 1989 působilo na českou veřejnou a sociální politiku mnoho vlivů jak vnějších, plynoucích ze snahy České republiky o připojení se k Evropské unii nebo později ze samotného členství, tak i vnitřních, vyplývajících z potřeby zajistit fungování systému v rychle se měnících socioekonomických podmínkách. Při mapování vývoje zkoumané politiky je v práci věnována pozornost zejména dopadům procesu evropské integrace a institucionálním změnám, které se promítly do implementace politiky sociálního začleňování. Dále se text snaží odhalit příčiny a dopady jednotlivých změn ve vývoji zkoumané politiky, přičemž při určování faktorů, které lze považovat za podstatné pro vývoj české politiky sociálního začleňování, bylo vycházeno z výsledků tematické analýzy rozhovorů s experty. Data získaná od respondentů jsou pak často doplněna o podrobnější informace z odborné literatury a veřejně politických dokumentů. Změny v české politice sociálního začleňování od roku 1989 se práce snaží vysvětlit pomocí teorií evropeizace a nového institucionalismu.
|
|
|
Sociální politika České republiky ve vztahu k rodinám se zdravotně znevýhodněnými dětmi a její účinnost v boji proti sociální exkluzi
Jiroušková, Dominika ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce "Sociální politika České republiky ve vztahu k rodinám se zdravotně znevýhodněnými dětmi a její účinnost v boji proti sociální exkluzi" se zabývá problémem rizika sociálního vyloučení rodin, které pečují o zdravotně znevýhodněné dítě. Teoretická část práce obsahuje shrnutí teoretických a hodnotových konceptů, které se k tématu váží, a dále se věnuje konceptualizaci pojmů, které jsou pro téma bakalářské práce zásadní. V analytické části jsou vymezeny hlavní nástroje sociální politiky České republiky ve vztahu k rodinám se zdravotně znevýhodněnými dětmi a na základě provedených rozhovorů s konkrétními rodinami je zhodnocen systém sociální pomoci v rámci sociálního zabezpečení zmíněných rodin z pohledu jeho uživatelů. Na základě provedených rozhovorů jsou rovněž identifikovány hlavní problémy, se kterými se rodiny se zdravotně znevýhodněnými dětmi potýkají. Z provedeného výzkumu především vyplývá, že rodiny, které pečují o zdravotně znevýhodněné dítě se potýkají s mnoha problémy, mnohdy existenčního charakteru, a systém sociální pomoci rodin se zdravotně znevýhodněnými dětmi neposkytuje zmíněným rodinám dostatečnou ochranu proti riziku sociální exkluze.
|
|
|
Trávení volného času očima dětí ohrožených sociálním vyloučením
Stropnická, Alžběta ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Tollarová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na fenomén sociálního vyloučení, především na problematiku sociálně vyloučených dětí. Mým cílem bylo najít odpověď na následující otázky: Jak děti ohrožené sociálním vyloučením tráví svůj volný čas? Jsou s tímto způsobem spokojené, a co je případně omezuje v možnostech trávit volný čas jinak? V teoretické části jsem se zaměřila na definování pojmu sociální vyloučení a dalších příbuzných konceptů jako je integrace, sociální inkluze nebo kultura chudoby. Dále jsem definovala volný čas a krátce nastínila situaci v Neratovicích, kde dětští respondenti výzkumu bydlí, chodí do školy nebo provozují volnočasové aktivity. Pro výzkum jsem zvolila metody kvalitativního výzkumu - čtyři polostrukturované rozhovory s dětmi ohroženými sociálním vyloučením ve věku 6-11 let. Kromě toho děti kreslily rozvrhy svého běžného všedního a víkendového dne. V praktické části jsem se věnovala analýze dat, získaných prostřednictvím výzkumu. Tato data jsem dále porovnávala s výsledky podobných výzkumů a na závěr jsem na základě těchto dat, zasazených do teoretického rámce, navrhla určitá doporučení. Klíčová slova: sociální vyloučení, sociální exkluze, integrace, sociální inkluze, kultura chudoby, Romové, volný čas, volnočasové aktivity, děti
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza efektivity a udržitelnosti projektů sociální inkluze realizovaných pro romskou menšinu v Ústeckém kraji
Holmanová, Alžběta ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá kořeny sociálního vyloučení v České republice a rolí neziskového sektoru v oblasti vzdělávání a sociální inkluze. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu inkluze, mechanismy sociálního vyloučení, jeho příčiny a následky, které může přinést. Dále bude popsána situace v Evropské unii i České republice, možnosti integrace Romů do společnosti a možné zdroje financování. V praktické části budou formou případové studie zkoumány čtyř projekty financované z Fondu pro nestátní neziskové organizace v Ústeckém kraji, které budou analyzovány pomocí projektových dokumentací, rozhovory a zhodnocení proběhlého dotazníkového šetření.
|
|
|
Sociálně inkluzívní aktivity na venkově (případ hipoterapie)
Bezstarostová, Lenka ; Hudečková, Helena (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou, která spojuje sociální začleňování a terapii pomocí koní. Jejím cílem je typizovat překážky, jejichž odstraňování institucionálním zásahem by mohlo v oblasti sociální inkluze specificky znevýhodněných skupin obyvatel přispět k dobrému průběhu procesu jejich tzv. opětovnému navrácení do společnosti a aktivního života.
Teoretická část se věnuje problematice soužití lidí se zvířaty v dnešní moderní společnosti, která navazuje na aktivní soužití v dřívějších dobách. Dále je práce zaměřena na otázku, jakou sociální funkci plní soužití lidí se zvířaty a věnuje se problematice zdravotně postižených, oslabených a jejich rehabilitace prostřednictvím hiporehabilitace.
V praktické části jsou zmapovány organizace zaměřené na hiporehabilitaci podle umístění ve venkovském a městském prostředí, právní formy a způsoby činnosti. Primárním výzkumem jsou zkoumány překážky a problémy, se kterými se setkávají provozovatelé této léčebné metody v praxi. Ekonomické a psychické překážky byly potvrzeny provozovateli i klienty hipoterapie. Další překážky (sociálního charakteru) se týkají pouze provozovatelů hipoterapie, zatímco jiné speciální překážky mají klienti. V obou případech nejde o jejich řešitelnost institucionálním zásahem.
|
|
|
SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V ČESKÉ REPUBLICE, JEJÍ KOŘENY A DALŠÍ MOŽNÝ VÝVOJ
Leznarová, Linda ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Kubelková, Karina (oponent)
Diplomová práce zkoumá oblast sociální ekonomiky, v rámci níž se konkrétně zaměřuje na sociální podnikání s cílem pracovní integrace znevýhodněných skupin na trhu práce v prostředí České republiky. Cílem diplomové práce je identifikovat silná a slabá místa konceptu sociálního podnikání pracovní integrace, především z hlediska oblasti legislativy, financování a historických a kulturně společenských vlivů a vhodnosti prostředí pro jejich další rozvoj. Zvláštní pozornost je věnována vyhodnocení účelnosti vytváření pracovních míst pro znevýhodněné sociálními podniky. Za účelem nalezení možných inspirací k rozvoji či naopak problematických míst hodných vyvarování se diplomová práce zabývá i prostředím sociálního podnikání ve vybraných evropských zemích. Analytická část práce zaměřená na Českou republiku využívá informací získaných na základě dotazování se odborníků na tuto oblast či na základě sdělení poskytnutých zástupci samotných sociálních podniků. Vyústění diplomové práce představuje SWOT analýza přinášející komplexní pohled na české sociální podnikání a jeho možné příležitosti i překážky budoucího rozvoje.
|
|
|
Zhodnocení současné situace dětí a mládeže romského původu v dětských domovech z hlediska lokality.
KOUSALOVÁ, Hana
Diplomová práce {\clqq}Zhodnocení současné situace dětí a mládeže romského původu v dětských domovech z hlediska lokality`` zahrnuje zpracování teoretických poznatků, týkajících se problematiky dětských domovů a dětských domovů se školou se specifickým zaměřením na romské etnikum, a dále kvalitativní výzkumnou část. Teoretická část byla zpracována na základě studia odborné literatury a dalších zdrojů. V první kapitole je věnována pozornost charakteristice období dětství a adolescence, ve které je zahrnuta i otázka psychické deprivace. Druhá kapitola obsahuje poznatky o romské menšině, zaobírá se především romskou rodinou, otázkou identity a s ní souvisejícím konceptem romipen (romství). Dále jsou zde vystihnuta specifika dítěte romského původu a otázka vzdělání Romů. V poslední části této kapitoly se zmiňuji o aktuálním problému sociální exkluze Romů a o současných možnostech sociální inkluze této minority. Třetí kapitola se věnuje systému ústavní péče v České republice, a to konkrétně dětským domovům a dětským domovům se školou. Čtvrtá kapitola popisuje možné příčiny vedoucí k umisťování dětí do ústavní péče. Zvláštní pozornost je věnována poruchám chování. Poslední, pátá, kapitola se zaměřuje na problematiku návazné péče o děti a mládež opouštějící školská zařízení ústavní péče. Cílem práce bylo vystihnout a popsat příčiny umisťování dětí a mládeže romského původu do dětských domovů a dětských domovů se školou ve vybraných regionech (Chebském a Českobudějovickém) zmapovat myšlenky a představy dětí a mládeže romského původu, umístěných v dětských domovech/ dětských domovech se školou, o jejich současné situaci a o budoucím životě, po opuštění ústavního zařízení. Praktická část obsahuje interpretaci dat kvalitativního výzkumu, prováděného u cílového souboru metodou dotazování (technikou polostrukturovaného interview) a pozorování, u doplňkového cílového souboru pak dotazování (technikou dotazníku). Výzkumu se zúčastnilo celkem 20 respondentů, z nichž základní cílový soubor představovalo 10 romských dětí umístěných v dětském domově (DD) v Aši a v dětském domově se školou (DDŠ) v Šindlových Dvorech, doplňkový soubor 10 osob z personálu uvedených zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že počet dětí v DD/DDŠ nekoresponduje s celkovým počtem Romů v regionu žijících, ale s jeho socioekonomickou situací. Mezi výrazně převažující příčiny umisťování dětí romského původu do DD/DDŠ patří problémy ve škole, problémy v rodině a problémy s chováním (krádeže, užívání drog). Umístěné děti romského původu mají představu, že po opuštění zařízení půjdou ke své rodině a budou pracovat, někteří nejprve studovat. 70% respondentů uvedlo, že má představu, jak se shání zaměstnání. Tyto představy dětí ovšem nekorespondují s názory personálu, který zmiňuje jako nejvýraznější překážky samostatného života romských dětí po opuštění DD/DDŠ návrat dítěte do původního rodinného prostředí a nezaměstnanost.
|
host ::
RSS.