|
|
Nestacionarita konstrukce národu v současné Evropě: Časoprostorová diferenciace v podpoře a vlivu faktorů regionálního nacionalismu v Katalánsku
Lepič, Martin ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Havlíček, Tomáš (oponent) ; Kopeček, Vincenc (oponent)
Regionální nacionalismus a s ním související separatistické tendence mají výrazný vliv na teritoriální (dez)integraci řady států světa, Evropu nevyjímaje. Tyto procesy přispěly k proměně (akademického) náhledu na státy, které byly tradičně vnímané jako uniformní, kohezní a kontinuální politické entity. Výzkum teritoriální a societální koheze a kontinuity v rámci regionálních nacionalistických hnutí byl však doposud spíše opomíjen, ačkoliv se tento aspekt zdá být klíčovým pro úspěšnou mobilizaci a dosažení cílů separatistických hnutí v heterogenních demokratických společnostech. Tato práce si klade za cíl zkoumat limity uniformity a kontinuity, tj. časoprostorovou diferenciaci v politických afiliacích k secesionistickému regionálnímu nacionalismu v Katalánsku, včetně objasnění možné časoprostorové nestacionarity vlivu faktorů, které tyto afiliace podmiňují. Katalánsko je příkladem regionu se silným kulturním a inkluzivně-asimilačním nacionalismem, který proliferuje v rámci etno-kulturně heterogenní a segregované společnosti. Region se v posledním desetiletí přehoupl z fáze každodenního "banálního" nacionalismu směrem k explicitní a dynamické nacionalistické mobilizaci, která byla podnícena deteriorací vztahů Katalánska se Španělskem (a dále ji prohloubila). Za účelem kontextualizace cílů práce do...
|
|
| |
|
| |
|
|
Tichá revoluce. Proměna identity frankofonního Québecu.
Denemark, Jan ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá québeckou politikou a proměnou identity Québecu od tiché revoluce. Analyzuje dynamiku změn a pohlíží na identitu jako hlavního hybatele tvorby québecké politiky. Historicky podmíněná diskriminace byla příčinou hlubokého pocitu kolektivní méněcennosti. Cílem práce je zjistit, zda identita a její proměna od etnického k občanskému základu byla hlavním determinantem tvorby québecké politiky. Od tiché revoluce v šedesátých letech dvacátého století prošla québecká společnost dynamickou proměnou identity nejen v rámci provincie, ale i ve vztahu ke zbytku Kanady. Důsledkem proměny identity je i fakt, že Québec jako globálně menšinová a regionálně většinová společnost později odmítl kanadskou federální politiku multikulturalismu, která neuznává Québec jako odlišnou společnost, a navíc popírá zásadu dvoukulturní Kanady. Québec přijal vlastní model integrace přistěhovalců nazvaný interkulturalismus. Při analýze vývoje identity a nacionalismu je převažujícím přístupem metoda kritického zkoumání empirické zkušenosti Québecu a tezí teoretických konceptů Charlese Taylora a Willa Kymlicky. Bylo nutné ujasnit si termíny a prostudovat Taylorovy a Kymlickovy teze o multikulturalismu, identitě, komunitarismu a liberalismu jako výchozího bodu k analýze vývoje mnohonárodního státu Kanady....
|
|
|
Proč se ETA vzdala násilí jako prostředku pro dosažení svých cílů?
Mareček, Ondřej ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Bakalářská práce studuje teroristickou skupinu ETA a její vývoj v druhé polovině 20. století a zaměří se na její ustupující popularitu na počátku 21. století. Opuštění násilí jako prostředku pro dosažení Baskické nezávislosti v roce 2011 bude pro mou práci horní mezník. V práci se zaměřím na proměnu veřejného názoru na skupinu ETA, který jde ruku v ruce s demokratizačním procesem a ztrátou leitimity ozbrojeného odporu. Dále budu sledovat míru, s jakou španělská federální vláda bojovala s touto skupinou a jaký měl na úspěšnost vliv vstup Španělska do EU. Ztráta podpory veřejného mínění dále delegitimuje činnost skupiny ETA. Práce se také zabývá baskickými politickými stranami, zejména pak těmi extrémistickými a vývojem jejich popularity v čase. Závěr práce nastíní, kam se může nacionalistický terorismus v Baskicku ubírat dále, nebo zdali je to již uzavřená kapitola ve španělských dějinách. Vzhledem k historii porušení mírových smluv ze strany skupiny ETA se však pravděpodobně jedná jen o krátké mezidobí míru.
|
|
|
Demise and Disintegration of Nationalist Terrorist Groups
Štekl, Jakub ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kocmanová, Markéta (oponent)
Práce se zabývá procesem zániku a dezintegrace nacionalistických teroristických skupin. Na příkladech teroristických konfliktů v Severním Irsku a Baskicku popisuje a analyzuje vývoj tamních teroristických skupin od jejich vzniku až po ukončení jejich činnosti. Zvláštní důraz je kladen především na ukončení teroristických akcí a transformaci nacionalistického terorismu do legálního rámce. V rámci Severního Irska se zaměřuje především na průběh činnosti Prozatímní Irské Republikánské Armády (PIRA) od vypuknutí nepokojů na konci šedesátých let do podepsání Velkopáteční dohody v roce 1998. Zkoumá také vliv přidružených politických stran - v tomto případě Sinn Féin - na průběh mírových jednání a pokračování severoirského nacionalismu po ukončení teroristické kampaně. V rámci Baskického regionu je kladen důraz na vývoj Baskického nacionalismu od počátku 20. století, vznik a vývoj skupiny Euskadi Ta Askatasuna (ETA) a její teroristické kampaně v rámci frankistického režimu i demokratického Španělska. Pozornost je věnována vývoji skupiny až do jejího rozpuštění v roce 2018, aktivitě politických stran Nacionální levice sympatizující s ETA a přístupu španělské vlády k řešení baskického konfliktu.
|
|
|
Politika Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé - Katalánsko a Skotsko
Havlín, Kryštof ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl analyzovat politiku Evropské unie k evropským autonomním regionům, které mají potenciál stát se nezávislé. A to zejména z pohledu členství v Evropské unii pro regiony, které mají tendenci separovat se od členského státu EU. V posledním desetiletí došlo na území Evropské unie k dvěma zásadním událostem týkající se separatismu. V roce 2014 vyhlásilo Skotsko centrální vládou schválené referendum o své nezávislosti na Velké Británii. Roku 2017 byla dokonce vyhlášena nezávislá republika Katalánsko, která se na základě nelegálně konaného referenda chtěla oddělit od Španělského království. Zajímavá je minimální angažovanost Evropské unie k vyhrocené situaci na území jejího členského státu, což mě přivedlo ke zpracování zmíněného tématu právě z perspektivy EU, jejíž představitelé považují tyto skutečnosti za vnitřní záležitosti daného státu. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký je přístup EU ke zmíněným regionům z hlediska potenciálního členství, a to v případě, že by se tyto regiony staly nezávislé. Zároveň by bakalářská práce měla objasnit, z jakého důvodu Evropská unie tyto postoje zastává a jaký je jejich právní rámec. V práci jsou také představeny hypotetické scénáře pro přistoupení potenciálně nezávislých regionů Katalánska a Skotska do Evropské unie....
|
|
|
International impact of Catalonia independence efforts
Zamlar, Patrick ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Diplomová práce Mezinárodní dopady katalánských snah o nezávislost si dává za cíl analyzovat, jaké jsou mezinárodní dopady způsobené katalánskými snahami oddělit se od Španělska. Postupuje k tomu ustanovením teoretického rámce Teorie konfliktů a internacionalizovaných konfliktů. V rámci tohoto rámce je zkoumán katalánský případ. Diplomová práce poskytuje široké a rozsáhlé pozadí o katalánské nezávislosti, aby bylo možno pochopit, jak se snahy o nezávislost v Katalánsku objevily a vyvíjely. Diplomová práce také vysvětluje prostředky, které katalánští představitelé používají, aby propagovali nezávislost mezinárodně. Jsou prezentovány stručné komparativní příklady dalších regionů v Evropě (s jednou významnou zmínkou mimo evropský kontinent), které hledí k nezávislosti, jelikož některé vlastnosti jsou pro ně společné. Dále diplomová práce obsahuje analytickou část, ve které jsou zkoumány mezinárodní dopady katalánského úsilí o nezávislost. Ty zahrnují např. dopady na Evropskou unii, ostatní separatistické regiony, a další. Je poskytnuto důležité vysvětlení ohledně možných ekonomických důsledků za použití kvantitativních dat. Práce ve své finální fázi aplikuje teorii konfliktů na případ Katalánska. Také používá veškeré předtím vysvětlené historické pozadí. Na závěr jsou zhodnoceny nejen dopady, ale také...
|
|
| |
|
|
Zásah ústřední česko-slovenské vlády na Slovensku v březnu 1939, příčiny a důsledky
Fišar, Jan ; Irmanová, Eva (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vojensko-politickým zásahem ústřední česko-slovenské vlády na Slovensku provedeným v březnu 1939 s cílem stabilizovat vnitropolitickou situaci republiky. Jejím hlavním předmětem zájmu je analýza příčin a důsledků, které vládu k tomuto kroku vedly jak z českého, tak ze slovenského pohledu, a vnímání zásahu Čechy, Slováky i zahraničím. Nezbytně se tak zabývá obecnými důvody zásahu pramenícími z vypjatých česko- slovenských vztahů na přelomu let 1938 a 1939, ovlivněných zejména bojem za slovenskou autonomii a pozdějšími slovenskými separatistickými tendencemi, a také složitou zahraničněpolitickou situací, ve které se Československo potažmo Slovensko ve stejné době nacházelo. Na ty navazuje analýza bezprostředních a konkrétních příčin, domácích i zahraničních, stručné představení samotného zásahu a analýza jeho důsledků pro Slovensko i celou republiku. V závěru je bakalářská práce doplněna analýzou českého, slovenského a německého tisku a způsobu, jakým referoval o březnovém zásahu v jeho průběhu i ve dnech předcházejících a následujících. Analýza tisku objasňuje tehdejší vnímání zásahu jednotlivými společnostmi a přispívá k jeho pochopení jako celku.
|
host ::
RSS.