|
|
Dobrovolnický projekt jako cesta k posílení mezigeneračních vztahů
Hušek Morawitzová, Soňa ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Tématem diplomové práce jsou mezigenerační vztahy mezi generací mladých lidí a generací seniorů. V teoretické části se práce zabývá specifiky generace mladých a starých lidí, demografickým vývojem a aspektům, které s sebou přináší zvyšující se počet seniorů. Jedním z negativních důsledků stárnoucí společnosti je nepochopení a mezigenerační konflikty. Abychom mohli mezigeneračním střetům předcházet, je třeba vytvářet podmínky pro to, aby se příslušníci jednotlivých generací mohli navzájem lépe poznat a porozumět životnímu stylu jiné generace. Vzhledem k proměně současné rodiny, kdy nemají vnoučata možnost být s prarodiči v blízkém kontaktu natolik, jak tomu bylo dříve, je nutné hledat nové možnosti, jak svět mladých a starých lidí propojit. Jednou z možností je dobrovolnický projekt zaměřený na neformální mezigenerační učení. V empirické části si práce klade za cíl zjistit, zda realizace dobrovolnického projektu, kterého se účastní studenti - dobrovolníci a senioři - klienti domova pro seniory, může přispět k mezigeneračnímu sblížení, zda společné mezigenerační aktivity vedou k porozumění životnímu stylu a potřebám jiné generace a jestli mohou účastnici zkušenosti získané v projektu využít i v každodenním životě. Klíčová slova Generace, mezigenerační vztah, staří lidé, mladí lidé, senior, student,...
|
|
| |
|
|
Možnosti ovlivnění psychického stavu u seniorů
Morávková, Markéta ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název: Vliv aktivního životního stylu seniorů na jejich psychickou kondici. Cíl práce: Hlavním cílem práce je na základě výzkumu anketou zhodnotit, zda existuje spojitost mezi množstvím pohybové aktivity a depresí u seniorů. Seniorský věk s sebou nese různá omezení a problémy. Jedním z nich jsou psychické problémy, především deprese. Otázkou tedy je, zda se dá tento problém ovlivnit, a to pohybovou aktivitou. Pokud ano, tak jakým množstvím pohybové aktivity. Metody: Bakalářská práce je řešena formou ankety, probíhající v Praze. Na základně jedné ankety jsem zjišťovala, jaké množství pohybu respondenti týdně mají. Toto jsem hodnotila na stupnici od 1 do 3. Další, standardizovanou anketou, jsem zjišťovala, jakou mírou deprese senioři trpí. Výsledky jsem hodnotila na stupnici 1 - 15. Tyto údaje jsem porovnala a vyvodila závěry. Výsledky: Práce vyústila ve výsledek, že aktivní životní styl má významný vliv na psychické zdraví seniorů. 47% dotázaných respondentů neuvedlo žádný pohyb, jejich deprese se průměrně pohybuje na hranici mezi mírnou a těžkou. Čím více pohybu senioři uvádějí, tím se jejich průměrná deprese snižuje, u velmi aktivních seniorů (20% dotázaných), je stupeň deprese na pomezí mezi žádnou a mírnou depresí. Klíčová slova: Aktivní životní styl, senior, pohybová aktivita, geriatrické deprese.
|
|
| |
|
|
Problematika umisťování seniorů do domovů pro seniory
VANČUROVÁ, Alena
Tato diplomová práce se zabývá problematikou umisťování seniorů do domovů pro seniory. Jejím cílem je zjistit, jak dlouhá je čekací doba na umístění do domova pro seniory a jaké jsou překážky a problémy při umisťování do domova pro seniory. Teoretická část je zaměřena na demografické trendy, pohled české populace na stáří a seniory, historii sociálních služeb pro seniory v Čechách i zahraničí a na současnou nabídku sociálních služeb pro seniory. Popisuji také proces umisťování seniorů do domovů pro seniory. Služby, které domovy pro seniory nabízí svým klientům. Zaměřuji se také na finanční úhrady za pobyt a stravu v domovech pro seniory. Výzkum probíhal pomocí kvantitativních a kvalitativních metod a technik. V kvalitativním výzkumu se zabývám především druhou částí cíle, zjišťováním překážek při umisťování do domova pro seniory. Stanovila jsem si tyto výzkumné otázky 1) Jaké jsou překážky a problémy při umisťování do domova pro seniory? a 2) Má senior jinou možnost péče než péči v domově pro seniory? Provedla jsem polostandardizované rozhovory se 3 sociálními pracovnicemi, 8 seniory a 3 rodinnými příslušníky seniorů, kteří umisťovali někoho ze své rodiny do domovů pro seniory. Všem byly pokládány téměř shodné otázky, aby jejich odpovědi mohly být následně porovnány. Výsledky ukázaly, že v dnešní době se umisťují do domovů pro seniory spíše nesoběstační senioři, kteří už nemají jiné možnosti péče. Odpovědi na otázku "Jaké jsou překážky a problémy při umisťování do domovů pro seniory" byly spíše variabilní a nedaly se příliš generalizovat. Kvantitativní část výzkumu se vztahuje k první části cíle. Zabývám se tedy především problematikou čekací doby. V rámci výzkumu byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Senioři negativně hodnotí čekací dobu na umístění do domova pro seniory. H2: Senioři znají jen možnost péče v domově pro seniory. K ověřování těchto hypotéz byla použita metoda sekundární analýza dat z osobní dokumentace klientů a metoda řízeného rozhovoru. Prováděla jsem tedy výzkum v Domově pro seniory Světlo v Písku, Domově pro seniory Bechyně, Domově pro seniory Střediska Diakonie ČCE Blanka v Písku a Domově pro seniory Centru sociální pomoci Vodňany. Z každého zařízení mi sociální pracovnice doporučily, co největší počet klientů, kteří byli orientováni a byli schopni odpovídat na otázky. Celkem tedy bylo analyzováno 100 osobních dokumentací klientů a následně s nimi byly provedeny řízené rozhovory. Čekací doba trvala v průměru 243 dní. V kategorii čekací doby < 1 měsíc bylo 26 seniorů, 12 měsíce 33 seniorů, 34 měsíce 11 seniorů a > 5 měsíců 30 seniorů. Čekací dobu hodnotilo kladně 79 seniorů a záporně 21 seniorů. Jiné možnosti péče znalo 56 seniorů, nejvíce uváděli pečovatelskou službu (54 odpovědí), domovy s pečovatelskou službou (8 odpovědí), osobní asistenci (3 odpovědi) a penziony pro seniory (1 odpověď).
|
|
|
Prevence poranění v souvislosti s pády obyvatel Domova pro seniory.
SOUKUPOVÁ, Hana
Základním záměrem diplomové práce bylo zjištění, do jaké míry jsou všeobecné sestry schopny zajistit prevenci poranění v souvislosti s pády u seniorů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. Empirická část diplomové práce je vedena kvalitativní výzkumnou metodou. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se seniory i se sestrami. Odpovědi byly shromážděny do přehledných schémat a kategorií, které jsou pak stručně popsány. Další použitou technikou bylo pozorování. Po rozhovorech probíhala podrobná analýza dokumentace, která zahrnovala rozbor chorobopisů seniorů se zaměřením na: lékařské diagnózy, na chronickou medikaci a na zpracování rizika pádu a jeho hodnocení. Pro účely diplomové práce byly vymezeny tři cíle a k nim se vztahující čtyři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti o rizicích pádů u klientů. Druhým cílem bylo zjištění, jaký dyskomfort přináší používání speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu v běžných denních aktivitách života seniorů. Třetím cílem bylo zjištění, jak se zdravotnickému personálu pracuje s klienty, kteří používají speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu. V souvislosti s těmito cíli vznikly čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zněla: Jaká je kvalita poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády? Výzkumná otázka 2 zněla: Jaká je ochota klientů ke změně, směřující k prevenci pádů? Výzkumná otázka 3 zněla: Do jaké míry je ovlivněn komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu? Výzkumná otázka 4 zněla: Do jaké míry je ovlivněna práce zdravotnického personálu s klientem, který používá pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu? Z výsledků kvalitního šetření vyplynulo, že úroveň poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády, je v rámci seznámení s rizikovými místy nedostačující. Především se ukázalo, že sestry dostatečně nesledují účinky chronické medikace, které mohou mít vliv na psychomotorický útlum seniora. Kompenzační pomůcky sestry dostatečně a vhodně nabízejí respondentům. Sestry prokázaly velmi dobrou znalost veškerých kompenzačních pomůcek, které mohou usnadnit seniorům soběstačnost. Problematická je také bezpečnost pokojů, zejména co se týká nejrůznějších výstupků nerovnosti v koupelnách. Tento problém musí vyřešit vedení Domova pro seniory. Výsledky nepotvrdily, že by klienti ochotu ke změně, která má směřovat k prevenci pádů, nevítali. Nicméně i dvou respondentů se nepodařilo zapojení do aktivit a udržení si kondice v souvislosti s pravidelným cvičením v Domově pro seniory. Výsledky dále nepotvrdily, že by komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu, byl nějak omezen. Dále z výsledků vyplynulo, že zdravotnický personál nepociťoval žádné omezení v práci se seniory, využívající tuto pomůcku. Zjištěné výsledky výzkumného šetření budou použity k opakovanému sezení se seniory a zejména také se sestrami. Vedení Domova pro seniory, společně se zdravotnickým personálem, vytváří edukační materiál. V něm jsou zaznamenána riziková místa, která mohou vést k případnému pádu seniora. Tyto výsledky by mohly sloužit i pro jiná zařízení, kde se zdravotnický personál věnuje péči o seniory. A v neposlední řadě také pro zdravotní pojišťovny, které by mohly v rámci primární prevence poskytovat tuto speciální pomůcku za alespoň částečnou úhradu.
|
|
|
Rozdíly v pohledu na domov pro seniory před a po umístění klienta
HÁLOVÁ, Jana
Diplomová práce Rozdíly v pohledu na domov pro seniory před a po umístění klienta se zabývá problematikou, jak si představují senioři domov pro seniory před umístěním, co jim dává podnět pro rozhodnutí odejít do domova pro seniory a jak probíhá život v domově pro seniory. Diplomová práce je rozdělena na dvě části a to na teoretickou a empirickou část. Teoretická část diplomové práce je věnována stárnutí a stáří, kvalitě života, autonomii, dnešním rodinám a péči o seniory v přirozeném prostředí a v institucionálních zařízeních. V kapitole s názvem O stárnutí, stáří a seniorech jsou vysvětleny pojmy stárnutí a stáří. Dále jsou zde popsány změny, které s sebou stáří přináší a jak se staří lidé dovedou adaptovat na celkové změny a také jaký ke stáří zaujímají postoj. Seniory lze rozlišit podle ošetřovatelského hlediska na zdatný, nezávislý, křehký, závislý, zcela závislý a umírající. Podle hlediska rozdělení seniorů se určí, jakou péči je nutné seniorům zajistit. Ovšem při této skutečnosti nesmíme u seniorů zapomenout, aby byla u nich zachována přijatelná kvalita života a bral se ohled na jejich skutečné potřeby. A to nejen, že by měly být zajištěny základní fyziologické potřeby, ale nesmíme zapomínat i na vyšší potřeby jako je potřeba bezpečí, jistoty, lásky, přijetí, sounáležitosti, úcty, uznání a potřeba seberealizace. Jedním z dalších hlavních aspektů je autonomie osobnosti, na kterou musí být kladen také důraz. Osobní autonomie zahrnuje nezávislost a svobodu. Je to soběstačnost jedince ve vztahu k jeho možnostem, schopnostem a vůli využít šancí a voleb, které mu život nabízí. Člověk se má právo samostatně rozhodovat a svoje rozhodnutí ve svém sociálním prostředí prosadit či realizovat. Za autonomního jedince můžeme považovat osobu, která řídí a organizuje vlastní aktivity bez cizí pomoci, sám uspokojuje své fyziologické potřeby, stojí si za svými názory, nevynucuje si souhlas, blízkost a emocionální podporu. Neměl by být zatížen přílišným strachem z druhých lidí a ani pocity viny vůči nim. Pokud se senior stává ve stáří nesoběstačným z jakékoliv příčiny, je potřeba mu zajistit celkovou péči. Senioři by měli mít právo si zvolit formu péče. Péče o seniora může být zabezpečena, v jeho přirozeném prostředí, rodinou nebo terénní sociální službou. Pokud senior rodinu nemá nebo není možné se o něho postarat v jeho přirozeném prostředí, lze využít pobytovou sociální službu - domov pro seniory. Domov pro seniory poskytuje svým klientům činnosti jako je zajištění ubytování, stravování, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů (např. pomoc při vyřizování osobních záležitostí na úřadech, komunikaci s firmami apod.) Cílem empirické části diplomové práci bylo zjistit, jak se mění pohled seniorů na domov pro seniory před umístěním a po adaptaci. Dílčím cílem bylo zjistit názory rodinných příslušníků na změny v chování seniora po umístění do domova pro seniory. S ohledem na cíle práce byl zvolen kvalitativní výzkum, který danou problematiku umožní prozkoumat do hloubky. Zvolena byla metoda dotazování, technika polostandardizovaného rozhovoru. Výzkum probíhal ve dvou domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 respondentů ve věku od 60 do 88 let. Cílový soubor byl vybrán kvótním výběrem. Respondenty tvořili klienti umístění v domově pro seniory bez ztráty kognitivních schopností, kteří si dokázali vybavit svojí představu o domově pro seniory před nástupem do zařízení. Dalším cílovým souborem byli rodinní příslušníci jednotlivých dotazovaných klientů. V diplomové práci jsou stanoveny otázky, které se týkají stanovených oblastí...
|
|
|
Hodnotový systém seniorů v Domově seniorů Jindřichův Hradec
BERÁNKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce je zaměřena na hodnoty, které preferují senioři v DpS. Hodnoty jsou neodmyslitelnou součástí každého lidského života. Ve stáří dochází ke změně orientace hodnot potřeb, je zde velká fixace na rodinu, kdy senior potřebuje dodávat pocit potřebnosti a lásky. Uspokojování potřeb je podkladem pro vznik hodnotového systému, kdy hodnotová hierarchie je uspořádaný systém podle důležitosti. Staří lidé mají potřebu komunikace, však tato potřeba nebývá příliš dobře saturována. S přibývajícím věkem dochází k osamocenosti a zvýrazňují se potřeby biologické. V emperické části diplomové práce je stanovený cíl, který má zjistit, jaké životní hodnoty preferují senioři v Domově seniorů Jindřichův Hradec. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního výzkumu a zvolená byla metoda případových studií. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí metody kvótového záměrného výběru. Byl tvořen šesti uživateli z DpS, kdy se jednalo o komunikativní muže a ženy, ve věku 65-85 let, kteří pobírali příspěvek na péči II. stupně. Stěžejní technikou pro získání dat byl rozhovor pomocí návodu, který byl využit u šesti respondentů z DpS Jindřichův Hradec. Celkem bylo osloveno 15 uživatelů, kteří splňovali kvótové podmínky, ale pouze šest uživatelů bylo ochotno zúčastnit se výzkumu a poskytnout rozhovor. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce respondenty ovlivňuje pobyt na třílůžkovém pokoji, který je omezuje při kvalitě spánku, soukromí a adaptaci. Pro respondenty je nejdůležitější zachování důstojnosti a komunikace s personálem. Na zodpovězení hlavní výzkumné otázky "Jaké životní hodnoty preferují senioři v Domově seniorů Jindřichův Hradec?" mohu odpovědět, že pro respondenty je nejdůležitější jejich soběstačnost, zdravotní stav, který bezesporu ovlivňuje naplňování všech ostatních potřeb a rodina, která je smyslem života respondentů, je jejich hnacím motorem a oni mají pro co žít. Tato práce, by měla poukázat na důležitost toho, co preferují uživatelé v Domově pro seniory, jak důležitá je spolupráce s rodinou, jak podstatná je komunikace, která napomáhá v adaptaci uživatelů na nové prostředí a následně vytváření individuálních plánů pro zachování soběstačnosti seniorů a v případě, že již nemohou být soběstační a je zde potřeba pomoci druhé osoby, je potřebné si uvědomit jak důležité je pro uživatele zachování důstojnosti. Tato práce napomáhá opodstatnění významu hodnotového systému u seniorů, a snaha o zkvalitnění života seniorů v pobytových sociálních službách a zároveň zefektivnění sociální práce.
|
|
|
Subjektivně vnímaná kvalita života seniorů ve městě Mikulov
ŠRÁMKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá subjektivně vnímanou kvalitou života seniorů ve městě Mikulov. Kvalitní život je v seniorském věku velmi důležitý. Většinou se odvíjí od připravenosti na vlastní stáří. Zásadní je míra autonomie, soběstačnosti a také rozsáhlost změn, které s sebou stáří přináší. Významnou roli hraje také přítomnost nemoci, která seniora omezuje. Teoretická část je zaměřena na již zmíněnou kvalitu života a faktory, které ji mohou ovlivňovat. Dále jsou v práci zmíněny pojmy jako stáří a stárnutí, periodizace stáří či kategorizace seniorů. Důležitým pojmem jsou také změny, které jsou se stářím spojeny. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit vliv rozdílných způsobů života na jeho kvalitu a také faktory, které tuto kvalitu ovlivňují. Celý výzkum byl realizován pomocí metody SEIQoL. Tato metoda využívá přímých odpovědí respondentů, které určují pět životních cílů. (34). Potřebná data byla získána také doplňkovou metodou, a to polostrukturovaným rozhovorem, pomocí kterého byly jednotlivé cíle probrány do hloubky, a to umožnilo získat více informací o respondentech a jejich hodnotové orientaci. Získaná data byla analyzována metodou zachycení vzorců, tzv. ?gestaltů?. Podstatou této metody je stanovení určitých vzorců a obecnějších struktur na základě podobnosti, či naopak odlišnosti (21). Respondenti byli vybráni záměrným (účelovým) výběrem, tedy na základě určitých kritérií (21). Pro uskutečnění výzkumu byli v tomto případě vybráni muži senioři a ženy seniorky různého věku s rozdílným způsobem života. Konkrétně se jednalo o čtyři ženy seniorky ve věku od 67 až 80 let a čtyři muže seniory ve věku od 65 do 83 let. Výzkum prokázal, že vliv na kvalitu života seniorů má rodina a také zdravotní stav seniora. Rozdílný způsob života je patrný při bližším pohledu na sociální vazby seniorů, a to konkrétně vazby s rodinnými příslušníky a přáteli. V případě seniorů žijících mimo vlastní byt či dům jsem se setkala s minimálními rozdíly ve vnímání kvality života. Tři z osmi dotazovaných respondentů nežijí ve vlastním bytě či domě a udávají, že si po určité době na nové podmínky zvykli a jsou s nynějším způsobem bydlení spokojeni. Bytové podmínky souvisí také s finanční situací seniorů. Mají-li byt či dům v osobním vlastnictví, odpadají jim poplatky za pronájem a zbývají pouze ty za energie. Pokud žije senior v Domově pro seniory nebo v Domově s pečovatelskou službou, má povinnost odvádět tomuto zařízení určitou část důchodu či nájemné. Nikdo z oslovených seniorů žijící v jednom z těchto zařízení však neměl větší problémy částku platit. Domnívám se, že rozdílný způsob života seniorů má z hlediska pohledu na kvalitu života minimální vliv. Důležitější jsou faktory, které život ovlivňují a míra uspokojení potřeb či hodnot seniorů. Mezi nejdůležitější patří již zmíněná rodina, zdravotní stav a finanční zabezpečení (8). Dále se senioři shodovali, že velkou roli v jejich životě hraje volný čas a jeho využití. Odchod dětí z domu a tím vzniklou prázdnotu senioři kompenzují pořízením domácího mazlíčka, který jim dělá společnost. Dva z dotazovaných respondentů uvedli jako důležitý faktor ovlivňující jejich život také spokojenost. Téma bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu zájmu o obyvatele města, ve kterém žiji. Šest z osmi respondentů je spokojeno, proto se domnívám, že subjektivně vnímaná kvalita života seniorů ve městě Mikulov je na dobré úrovni. Práce by mohla být využita jako informační zdroj pro ty, kteří se o stejnou problematiku zajímají, a dále také jako možná opora pro následné vytvoření postupů vedoucích ke zlepšení kvality života seniorů ve městě Mikulov.
|
|
|
Využití taxonomie NANDA II v ošetřovatelské péči o seniory v domově pro seniory
ČERVENÁ VRÁTNÍKOVÁ, Michaela
Domovy pro seniory představují jednu z možností péče o seniory.Posláním domovů pro seniory je umožnit svým klientům prožít důstojné a spokojené stáří a udržet a podporovat jejich soběstačnost. O seniory zde pečuje multidisciplinární tým.Všeobecné sestry domova pro seniory pracují podle standardů ošetřovatelské a sociální péče a pracují metodou ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelská diagnostika je jeho nedílnou součástí. Teoretická část práce popisuje stárnutí a stáří, možnosti péče o seniory, péči v domovech pro seniory. Dále se věnuje geriatrickým syndromům, taxonomii NANDA, její historii a významu a tvorbě ošetřovatelských diagnóz.Praktická část práce je rozdělena na dvě části. Cílem první části práce je zmapovat využívání taxonomie NANDA II v ošetřovatelské péči o seniory v domovech pro seniory a zmapovat postoj sester v domovech pro seniory k využívání taxonomie NANDA II. Ke zjištění cílů byly zvoleny tyto výzkumné otázky: ?Jak sestry využívají taxonomii NANDA II?? a ? Jaký je postoj sester k využívání taxonomie NANDA II?? Cílem druhé části výzkumu je zmapování vlivu edukace na postoje sester k využívání taxonomie NANDA II. K zjištění cíle byla zvolena tato výzkumná otázka: ?Jak se změní postoj sester k používání taxonomie NANDA II po edukačním semináři?? Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a pravého experimentu, technika hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, následovala jejich přesná transkripce. Získaná data z rozhovorů byla zpracována technikou otevřeného kódování metodou tužka a papír a utříděna do jednotlivých kategorií a podkategorií. Součástí výzkumného šetření byla edukace sester formou prezentace v programu PowerPoint.Výzkumný soubor tvořilo pět všeobecných sester, poskytujících odbornou ošetřovatelskou péči klientům domova pro seniory. Analýzou získaných dat z rozhovorů, které se uskutečnily před edukačním seminářem, vznikly kategorie Ošetřovatelský proces, Ošetřovatelská diagnostika a Postoj sester k ošetřovatelské diagnostice, které byly dále děleny na jednotlivé podkategorie. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry mají základní vědomosti o ošetřovatelském procesu a metodou ošetřovatelského procesu pracují. Mají však neuspokojivé znalosti v oblasti ošetřovatelské diagnostiky, s ošetřovatelskými diagnózami nepracují pravidelně a jejich postoj k ošetřovatelské diagnostice je většinou negativní. Analýzou dat z rozhovorů po edukačním semináři vznikla kategorie Změna postoje sester, která odhaluje změnu postoje sester po edukaci k taxonomii NANDA II, významu a tvorbě ošetřovatelských diagnóz. Ve svých odpovědích sestry nejčastěji uvedly, že správně a přesně určená diagnóza je přínosem pro sestru i pro klienta, stejně jako vhodně zvolené intervence. Všech pět dotazovaných se shodlo, že předpokladem pro kvalitní práci s ošetřovatelskými diagnózami je jednotný postup sester při práci s nimi, jejich pravidelné kontroly a také zvýšení míry znalostí o taxonomii NANDA II a ošetřovatelské diagnostice sester, které v domově pro seniory pracují.S výsledky výzkumu byla seznámena vrchní sestra domova pro seniory, ve kterém výzkumné šetření probíhalo a ke kterému dala souhlas. Projevila zájem o uspořádání edukačního semináře týkajícího se Taxonomie NANDA II a ošetřovatelské diagnostiky pro všechny sestry, které v domově pracují. Výsledky bakalářské práce mohou být také prezentovány v odborném časopise nebo mohou sloužit jako podklad pro cílenou edukaci sester v oblasti ošetřovatelského procesu a využití taxonomie NANDA II v jejich každodenní práci.
|
host ::
RSS.