|
|
Výslech poškozeného z trestněprávního, kriminalistického a kriminologického hlediska
Kleinbauerová, Marcela ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Rigorózní práce se věnuje tématu výslech poškozeného z trestněprávního, kriminalistického a kriminologického hlediska se zaměřením na problematiku sekundární viktimizace. Obsahuje výklad pojmů poškozený, oběť a výslech, zabývá se metodami a taktikou výslechu se specifikami spojenými s osobou poškozeného. Popisuje změny, které do českého právního řádu přinesl zákon o obětech trestných činů. V empirickém výzkumu pak práce na konkrétních příkladech ukazuje, jak může nevhodně vedený výslech vést až k druhotné újmě oběti, a nabízí řešení některých dílčích problémů spojených s výslechem poškozeného.
|
|
|
Výslechová praxe pracovníků zaměřených na oblast řešení případů týraných a zneužívaných dětí
Šindlerová, Kateřina ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Hánová, Michala (oponent)
Diplomová práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části se zprvu zaměřuji na uvedení do problematiky týraných a zneužívaných dětí a na související mezinárodní i národní legislativu týkající se ochrany dětí a mladistvých a určující průběh výslechu nezletilých. Navazuje kapitola nazvaná Výslech dítěte, kde je z počátku uveden vývoj vedení výslechu dítěte a kde jsou uvedeny doporučené techniky a způsoby vedení průběhu výslechu dítěte v souladu s trestním řádem na území ČR. V této podkapitole jsou dále zahrnuty osobnostní charakteristiky vyšetřovatele, požadavky na tuto profesi a na koncepce, na jejichž základě se pracuje s dětmi tak, aby se zamezilo vzniku sekundární viktimizace dítěte. V poslední kapitole jsou popsána specifická pracoviště - speciální výslechové místnosti, ve kterých se mimo jiné vedou výslechy dětí. Hlavním zdrojem byla odborná literatura a právní předpisy s touto tématikou související. Praktická část zahrnuje výsledky kvalitativního výzkumu. První část je zaměřena na případy výslechů dětí týraných, zneužívaných či zanedbávaných a druhá část analýzu rozhovorů se šesti vyškolenými pracovníky, kteří informují o zkušenostech v problematice výslechové praxe u dětí na metodické i praktické úrovni. V příloze diplomové práce jsou uvedeny dva rozhovory s respondenty (s...
|
|
|
Sociální práce s účastníky domácího násilí
Marešová, Sabina Charlie ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Úvod Ve své bakalářské práci se věnuji sociální práci s účastníky domácího násilí. Je výsledkem mé studijní praxe a dlouholetého zaměření, kde jsem poznala, jak důležité je vnímat všechny strany konfliktních vztahů v rámci rodinného systému. Vzhledem k tomu, že oběti domácího násilí často nedokážou od svého partnera, či jiného příbuzného z mnoha důvodů odejít, nemůžeme opomíjet na práci s násilnou osobou, skrze kterou lze změnit kvalitu života nejen jí samotné, ale především jejímu blízkému okolí. V minulosti bylo domácí násilí tolerováno, či tabuizováno, ale dnes je bráno jako sociální a právní problém. Zaměřit pozornost jen na oběť není vždy řešením a mnohdy sociální pracovníci sledují, jak jejich dlouhodobá práce s obětí nemá žádné výsledky. Setkala jsem se mnohokrát s ohroženou osobou, která dlouhodobě využívala služeb krizového centra, ale v jejím životě se nic neměnilo. Pomoc zaměřená na oběť nedokáže vyřešit situaci klienta, který je ohrožen domácím násilím, ale nechce nebo nemůže z násilného vztahu odejít. Faktory, které nedovolují klientovi odejít z násilného vztahu jsou například citová závislost, finanční závislost, strach nebo péče o děti a sociální pracovník musí tolerovat klientovu vůli setrvat v tomto vztahu. V těchto případech je nutné sociální práci směřovat k páru a ne jen k ohrožené...
|
|
|
Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici
Žáková, Lucie ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
(česky) Diplomová práce Interakce vyšetřovatele s vybranými účastníky trestního řízení a její vliv na rekognici se zabývá interakcí a komunikací účastníků trestního řízení a tím, jaký má vliv kvalita těchto procesů na rekognici. V teoretické části je čtenářům přiblíženo trestní řízení, všechny procesní náležitosti a faktory, které průběh vyšetřování ovlivňují. Definujeme zde také práva a povinnosti všech důležitých účastníků trestního řízení. Dále se v úvodní části věnujeme komunikaci, jejím druhům a vlivu, který má kvalita komunikace na úspěšné vedení výslechu. Krátce se také zmiňujeme o interpersonální percepci. Pozornost v teoretické části je dále věnována osobnosti vyšetřovatele a důležitým charakteristikám, které jsou základem pro policejní profesi. V závěru teoretické části popisujeme faktory, které mají vliv na vedení výslechu a případnou rekognici pachatele trestného činu. V empirické části jsme si kladly za cíl zjistit, jaký vliv má způsob a kvalita podané instrukce na úspěšné provedení rekognice pachatele. Empirická část byla uskutečněna v metodologické podobě experimentu. Probandi byli rozděleni do skupin podle daných kritérií a byl jim odprezentován videozáznam trestného činu. Dále byla provedena rekognice a cílem bylo zjistit, jaký vliv má instrukce a podnětový materiál na výsledek...
|
|
|
Vybrané otázky postavení poškozeného a obětí v českém právním řádu
Solil, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této rigorózní práce je analýza postavení poškozeného a oběti v českém trestně-právním prostředí. Současně si pak tato práce klade za cíl identifikovat a z praktického pohledu zanalyzovat vybraná procesní práva poškozených a obětí zakotvená v českém právním řádu. Tato práce je pak rozčleněna do čtyř základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecnému pojmu poškozeného a popisu jeho jednotlivých zvláštních nároků, které může v trestním řízení uplatňovat. Druhá kapitola obsahuje popis a analýzu adhezního řízení a dále zákonných podmínek, za nichž české soudy rozhodují o těchto nárocích poškozených. Třetí kapitola se věnuje vybraným procesním právům poškozených a to zejména z hlediska jejich problematické aplikace v praxi. Poslední kapitola pak upravuje jednak pojem obětí v českém právním prostředí a jednak opět jejich vybraná procesní práva, zejména ve světle relativně mladého zákona o obětech trestných činů.
|
|
|
Metodika vyšetřování trestného činu znásilnění /specifické problémy/
Šandová, Marcela ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Tato diplomová práce s názvem Metodika vyšetřování trestného činu znásilnění (specifické problémy) si klade za cíl poukázat na potíže, s nimiž se pojí vyšetřování znásilnění. Velká pozornost je v této práci věnována zacházení orgánů činných v trestním řízení a dalších subjektů s obětí tohoto trestného činu. Dané téma jsem si vybrala proto, že by tomuto tématu dle mého názoru měla být věnována větší pozornost (zejména jednání s oběťmi). Ačkoli se v posledních několika letech situace zlepšuje, některé problémy spojené s trestným činem znásilnění stále zůstávají. Práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž první dvě kapitoly jsou teoretické, ostatní části práce jsou více praktické a vychází z vlastního empirického průzkumu soudních spisů. První kapitola práce se věnuje trestnému činu znásilnění z trestněprávního hlediska, kromě zákonných definic zmiňuje také historii trestného činu znásilnění a jeho zákonné úpravy. Ve své druhé části se věnuje kriminologickým aspektům tohoto trestného činu, jako jsou možné příčiny znásilnění, typologie pachatelů a obětí, sekundární viktimizace a další. Druhá kapitola je zaměřena na metodiku vyšetřování znásilnění, přičemž nerozebírá všechny kriminalistické úkony, ale pouze ty, které se nejvíce pojí s vyšetřováním znásilnění - výslech, prohlídka těla oběti, ohledání...
|
|
|
Práva obětí trestných činů a možností jejich uplatnění v trestním řízení
Marvan, Tomáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Práva obětí trestných činů a možnosti jejich uplatnění v trestním řízení Resumé Tato diplomová práce se zabývá právy obětí trestných činů, jejich postavením v trestním řízení a reálnou uplatnitelností zaručených práv. Obsahuje pojednání o historii vývoje právní úpravy této problematiky, přičemž dochází k závěru, že obzvláště v posledních padesáti letech se postavení a rozsah práv obětí trestných činů neustále zlepšuje. Oběť trestného činu je čím dál méně pouhým nositelem důkazů o trestném činu a více se stává aktivním účastníkem trestního řízení, který má na jeho výsledku též svůj zájem. Spolu s přijetím nového zákona o obětech trestných činů byla do právního řádu České republiky zavedena celá škála práv, která zaručují obětem trestné činnosti zvláštní péči a přístup ze strany státu a jeho orgánů. Oběť je dle smyslu tohoto zákona brána jako osoba, která se nezaviněně stala terčem útoku ve formě trestné činnosti a jako takové je ji třeba poskytnout pomoc, jak odbornou, finanční, tak i pomoc ve formě vstřícného přístupu a pochopení. Jedním z hlavních účelů zákona o obětech trestných činů je prevence a ochrana před vznikem druhotné újmy, která je oběti způsobena necitlivým přístupem orgánů činných v trestním řízení, médií, pachatele a jejího okolí. Dopad primární viktimizace je tak prohlubován a újma takto...
|
|
|
Trestný čin znásilnění - trestněprávní a kriminologické aspekty
Čapková, Táňa ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
RESUMÉ Tato práce se skládá z šesti kapitol a zaměřuje se na trestněprávní a kriminologické aspekty trestného činu znásilnění. O tomto tématu jsem se rozhodla psát zejména z důvodu závažnosti následků způsobených oběti a z důvodu nebezpečnosti jeho pachatele. Obsahem první kapitoly je úvod do problematiky, tedy především nástin historického vývoje v této oblasti a rozbor současné právní úpravy se zaměřením na pojmy, jejichž výklad by mohl být problematický. Kapitola je zakončena prezentací statistických údajů týkajících se znásilnění a jejich grafickým znázorněním. Další kapitola se soustřeďuje na pachatele znásilnění a to hlavně na jeho osobnost, typologii a predikci jeho dalšího vývoje. Následující část práce se velmi podrobně zabývá oběťmi této trestné činnosti, zejména pak primární a sekundární újmou jim způsobovanou a druhy pomoci, která může být těmto osobám poskytována. Značný prostor je v této kapitole věnován návrhu zákona o obětech trestných činů, který bude v případě jeho schválení z hlediska současné právní úpravy a jejích nedostatků velmi průlomovou novelou, která zavede nové, dosud neupravené pojmy, jako je například druhotná újma či zvlášť zranitelná oběť, a rozšíří oblast ochrany obětí. Ve čtvrté kapitole se práce zaměřuje na kontrolu tohoto typu kriminality, především pak na ukládání...
|
|
|
Viktimizace oběti znásilnění, zdroje sekundární viktimizace
ČÁPOVÁ, Vladislava
Práce poskytuje přehled o problematice znásilněných obětí. Stěžejní část je zaměřena na oblast viktimizace, především na sekundární viktimizaci, kdy se oběť musí znovu vyrovnávat s emocionálními ranami, které vznikají zveřejněním trestného činu znásilnění.V práci nalezneme psychologické aspekty této problematiky, poznatky o způsobu jednání s obětí znásilnění, faktory ovlivňující oběť při komunikaci a kontaktu se zdroji sekundární viktimizace, především s orgány činnými v trestním řízení. Součástí práce jsou také kazuistické případy dokreslující teoretické poznatky.
|
host ::
RSS.