Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 130 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj vybraných doplňků stravy - klimakterium
Tobolková, Blanka ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Doplněk stravy je výrobek, který obsahuje nutriční látky (např. vitaminy, minerální látky, rostliny, aminokyseliny nebo mastné kyseliny), a je určený k doplnění běžné stravy. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout recepturu na přípravu 3 typů doplňků stravy, které se užívají ke zmírňování klimakterických obtíží, jejich výroba, stanovení energetické hodnoty jednotlivých preparátů na základě zjištěného obsahu bílkovin, tuků a sacharidů v doplňcích stravy. Součástí práce bylo navrhnout vhodný obal a cenu připravených doplňků. K analýze byly použity 3 druhy doplňků stravy, a to tobolky, bylinný sirup a bylinné kapky. Obsah bílkovin byl stanoven metodou podle Kjeldahla, tuky extrakcí podle Soxhleta a sacharidy byly stanoveny titračně manganistanem draselným (metoda podle Bertrada). Doplňky stravy ve formě tobolek byly podrobeny analýze na obsah těžkých kovů (olova, kadmia a arsenu). V bylinných kapkách byl doplňkově stanoven obsah alkoholu (ethanolu). Z naměřených dat bylo zjištěno, že doplněk stravy ve formě tobolek má nejnižší energetickou hodnotu.
Posouzení vlivu pasterizace a filtrace na obsah vybraných chemických složek piva
Vopelková, Dominika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu pasterizace a filtrace na vybrané chemické složky piva. Konkrétně byl studován vliv na prvkové složení, obsah organických kyselin, sacharidů a fenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byla využita optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Analýza organických kyselin byla provedena pomocí iontové chromatografie. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie posloužila k analýze sacharidů, při které byla použita ELSD detekce, a k analýze fenolických sloučenin, s využitím DAD detektoru. Na základě znalostí chemického složení známých vzorků piv byly z těchto dat pomocí statistických metod (analýza rozptylu, analýza hlavních komponent) získány parametry, které vykazovaly nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými skupinami piv. Byly tak nalezeny korelace mezi proměnnými a technologickými operacemi úpravy piva. Celkově bylo ovlivněno 12 z 23 analyzovaných paramterů. Dopad filtrace a pasterizace piva byl pozorován v obsahu železa, křemíku, draslíku a hořčíku, dále kyseliny jablečné, monosacharidů glukosy a fruktosy a fenolických sloučenin.
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
Zdroje elektrické energie poháněné lidskou silou
Naller, Ivan ; Škoda, Jan (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce je zmapování zdrojů elektrické energie poháněných člověkem. Je rozdělena do tří částí, z nichž první pojednává o svalech lidského těla a nezbytných složkách stravy. Druhá část zahrnuje rešerši vytvořených prototypů generátorů od malých až po velké výkony. Poslední část je zaměřena na vlastní výkony, které lze u daného jedince dosáhnout, a s tím spojenou energetickou náročnost lidstva. Po provedeném experimentu je patrné, že průměrný výkon člověka je v rozmezí od 150 do 300 W. Na základě zjištěných údajů je možné využít energii vytvářenou člověkem (v posilovnách, fit centrech….) na osvětlení, nebo jednoduché aplikace jako je ohřev vody atd.
Charakterizace mléčných cereálních výrobků s ovocnou složkou určených pro dětskou výživu
Pražáková, Jana ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá charakterizací mléčných cereálních výrobků určených pro dětskou výživu. Teoretická část se zaměřuje na morfologii obilného zrna, dále na druhy fortifikace, na přehled přídavných složek používaných k fortifikaci a jejich vlastnosti. Pro praktickou část bylo vybráno 8 druhů mléčných cereálních výrobků od tří různých výrobců. U těchto výrobků byly spektrofotometrickými metodami analyzovány celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, redukující i celkové sacharidy a proteiny. Nejvíce polyfenolů bylo naměřeno ve výrobku Sunar multicereální a nejvíce flavonoidů bylo zjištěno u výrobku Nestlé ovocné, kde představovaly přes 50 % celkového obsahu z polyfenolů. Nejvyšší obsah celkových i redukujících sacharidů obsahovala příchuť Nestlé medové. Nejvíce proteinů bylo naměřeno ve výrobcích značky Sunar, příchutě multicereální a hrušky se sušenkami. Metodou HPLC/UV-VIS byly stanoveny vitaminy C a E. Nejvíce vitaminu C obsahovala příchuť Nestlé sušenkové a nejvíce vitaminu E obsahovala příchuť Sunar hrušky se sušenkami. Metodou HPLC/RI byly analyzovány vybrané sacharidy. Ve všech výrobcích bylo vysoké zastoupení laktosy, nejvíce ve výrobcích Sunar. Výrobky Nestlé obsahovaly nejvíce glukosy. Výrobky od značky Hami byly nejvíce bohaté na sacharosu.
Sledování stability výrobního procesu piva
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou 3 šarží piva z Akciového pivovaru Dalešice a.s.. Analyzovaným vzorkem byla Dalešická jedenáctka – světlý ležák 11%, který byl odebrán přímo z ležáckých tanků v pivovaře. V jednotlivých várkách piva byl sledován celkový obsah bílkovin, celkový obsah sacharidů, obsah maltosy, celkový obsah polyfenolů a obsah ethanolu. Pro stanovení celkového obsahu bílkovin byla využita Hartree-lowryho metoda. Celkové sacharidy byly měřeny spektrofotometricky za použití anthronového činidla. Obsah maltosy byl měřen pomocí HPLC s ELSD detektorem. Celkový obsah fenolických látek byl měřen spektrofotometricky pomocí metody s Folin-Ciocaltauovým činidlem. Obsah ethanolu byl analyzován na HPLC pomocí refraktometrického detektoru. Cílem práce bylo porovnat, do jaké míry je proces výroby piva stabilní a jaké parametry se případně ve finálním výrobku mohou měnit.
Analýza vybraných aktivních látek v různých druzích výrobků z rýže
Valentová, Radka ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na analýzu vybraných aktivních látek v různých druzích loupaných a neloupaných rýží. V daných rýžích byly analyzovány fenolické látky, antioxidační aktivita, obsah sacharidů a obsah vitaminu C. Aktivní látky a sacharidy byly analyzovány spektrofotometricky a pomocí RP-HPLC-UV/VIS. Obsah fenolických látek a sacharidů byl vždy proměřen před a po kyselé hydrolýze, kdy se obsah těchto látek až několikanásobně zvyšoval z důvodu uvolňování aktivních látek z glykosidů. Součástí diplomové práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník. Nejvyšší hodnota antioxidační aktivity byla naměřena u rýže indiánské. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů a flavonoidů před hydrolýzou byl naměřen u rýže červené Natural, po hydrolýze byl nejvyšší obsah naměřen v rýži indiánské. Nejvyšší obsah individuálních flavonoidů, fenolických kyselin a katechinů byly naměřeny v rýži indiánské, rýži Tří barev a v rýžích parboiled. Obsah celkových a redukujích sacharidů před hydrolýzou byl nejvyšší v rýži indiánské, kdežto po kyselé hydrolýze se obsah sacharidů pohyboval u většiny vzorků ve velmi podobných hodnotách. Množství individuálních monosacharidů se po kyselé hydrolýze vždy zvyšovalo, naopak množství disacharidů se snižovalo. Nejvyšší koncentrace jednoduchých sacharidů byla naměřena v rýžích parboiled a indiánské. Obsah vitaminu C byl detekován pouze ve čtyřech druzích rýže, a to ve dvou rýžích parboiled, rýži Tří barev a v rýži indiánské.
Možnosti přípravy kombinovaných nápojů z vybraných druhů ovoce
Zábranská, Miroslava ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přípravou kombinovaného alkoholického nápoje na bázi vína a ovocné šťávy. Z vybraných druhů ovoce (zimolezu, moruše, dřínu, šípku, černého bezu, rakytníku a aronie) byly získány ovocné šťávy. Pro charakterizaci uvedených šťáv byly stanoveny některé jejich chemické vlastnosti (celkové fenoly, anthokyany, vitamín C a sacharidy). Stejné chemické parametry byly stanoveny i u použitého vína. Z vína a šťáv byly připraveny 3 sady kombinovaných nápojů. Na základě jejich senzorického hodnocení byly vybrány dva nejlépe hodnocené nápoje. U těchto výsledných nápojů byly na závěr stanoveny stejné chemické vlastnosti jako u jednotlivých šťáv.
Doplňky stravy s adaptogenními účinky
Izraelová, Alexandra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Souralová Popelková, Miriam (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo navrhnout recepturu doplňku stravy s adaptogenními účinky, výroba, a následná analýza (proteiny, lipidy, sacharidy), která vedla ke stanovení energetické hodnoty preparátu. Adaptogenní účinky jsou doménou rostlin a hub, tzv. adaptogenů. Adaptogeny nespecificky působí na lidský organismus - zlepšují celkovou kondici organismu, urychlují léčebné a regenerační procesy, zpomalují degenerativní pochody v organismu a tedy i procesy stárnutí. Jako biogenní stimulátory působí stimulačně nejen na fyzickou, ale také na duševní oblast. Doplňky stravy byly navrženy ve třech různých formách – tobolky, sirup, kapky. Analýza byla také provedena v tabletách vietnamské provenience dodané vedoucím práce, o jejichž uvedení na náš trh se uvažuje. Jedná se o preparát, který se prodává mimo EU a o jeho uvedení na náš trh se uvažuje. Obsah bílkovin byl stanoven metodou podle Kjeldahla, lipidy extrakcí podle Soxhleta, sacharidy gravimetrickou metodou. Doplňky stravy byly podrobeny analýze na obsah těžkých kovů (Pb, Cd, Hg) a v bylinných kapkách byl stanoven obsah ethanolu.
Základní chemické vlastnosti plodů vybraných odrůd třešní
Chmil, Vojtěch ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou charakteristiku devíti vybraných odrůd třešní v devíti parametrech. Byla analyzována celková a rozpustná sušina s výsledky 13,07–16,58 % resp. 14,67–19,50 °Brix, obsah popela 0,31–0,39 %, titrační kyselost 5,44–9,61 g kyseliny jablečné v 1 kg čerstvých třešní a formolové číslo 14,45–23,73 ml 0,1 M NaOH ve 100 g třešní, dále obsah hrubé bílkoviny (HB) přepočtem z celkového obsahu dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou 0,41–0,68 % HB. Z instrumentálních metod byla použita molekulová absorpční UV/VIS spektrofotometrie ke stanovení celkového obsahu fenolických látek 0,30–0,89 g kyseliny Gallové v 1 kg třešní a antokyanů 128–848 mg kyanidin-3-glukosidu v 1 kg třešní. Obsah sacharidů byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s ELSD detektorem. Obsah glukózy byl 45,45–59,49 g/kg a fruktózy 46,88–60,01 g/kg. Všechny výsledky jsou přehledně zpracovány pomocí tabulek a grafů a vyhodnoceny v diskuzi. V experimentální části je popsán princip a postup každého stanovení tak aby byl reprodukovatelný. V teoretické části je popsána botanická charakteristika třešně (Prunus avium L.), obsah účinných látek v jejích plodech a využití plodů v potravinářství. Teoretická část končí popisem instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 130 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.