|
|
Resocializace mužů závislých na alkoholu
PEŠÁKOVÁ, Ilona
Diplomová práce se soustředí na postupy, které se aplikují ve službách následné péče zaměřených na doléčování a s tím spojenou následnou resocializaci těchto klientů. Na přístupy, metody a techniky sociální práce, které se využívají k úspěšnému začlenění mužů na pracovní trh a v neposlední řadě také, v kterých oblastech pozorují komunikační partneři největší úspěšnost následné léčby v doléčovacím programu. V teoretické části jsem se v první kapitole zaměřila obecně na závislost na alkoholu - definici, vývojová stádia, formy, předpoklady, důsledky, harm reduction a prevenci. Druhá pojednává o léčbě závislých osob, jejich formách, druzích zařízení poskytující léčení a její průběh. Ve třetí kapitole jsem se zabývala resocializací, které druhy služeb následné péče jsou poskytovány, problematiku relapsu a recidivy a které metody, přístupy a techniky sociální práce jsou aplikovány. Popsány zde jsou i oblasti resocializace a její následná úspěšnost. V praktické části jsem se zaměřila na dílčí cíle formou kvalitativního výzkumu, a to metodou dotazování - polostrukturovaným rozhovorem. Výběrový soubor byl vybrán záměrným (účelovým) výběrem přes instituce v zařízení ALKAT z. s. V Jemnici. V první části jsem se zabývala informacemi týkajících se závislosti - doba závislosti, rodinnými poměry a důvodem k nástupu do doléčovacího programu. V druhé části je popsán postup doléčovacího programu v instituci. Do kterých aktivit a činností se zapojují, aby tím zvýšili svoje šance na úspěšné začlenění. Ve třetí části jsem sledovala přístupy, metody a techniky sociální práce využívané v ALKATU z. s. při resocializaci mužů závislých na alkoholu. Soustředila jsme se na vyjádření komunikačních partnerů, kteří mi sdělili, které přístupy, metody a techniky sociální práce jsou pro ně přínosné a vhodné, což vzhledem k odlišnostem jedinců bylo rozdílné, ale byli prvky, na kterých se většina shodla. Čtvrtá část pojednává o tom, v které oblasti sledovali komunikační partneři nejlepší úspěšnost resocializace při pobytu v zařízení následné péče. V jakých oblastech pociťují nejvyšší míru zlepšení a co nebo kdo byl pro ně nejvíce motivační na cestě k úzdravě. Výzkumem bylo zjištěno, že komunikační partneři mají zkušenosti s alkoholem již od mládí. S nadužíváním alkoholu začal každý z nich z různých důvodů, díky kolektivu v zaměstnání, problému nebo neshodám v manželství, stresu či jiné životní situaci. Důvodem k nástupu do doléčovacího zařízení bylo jak zlepšení zdravotního stavu, tak na nátlak rodiny či prodloužení léčby kvůli tomu, že nemají kde bydlet. Postup léčby zhodnotili všichni komunikační partneři jako odpovídající a většinou byli spokojeni i s jeho formou a průběhem. Výzkumem bylo potvrzeno, že každý z klientů je jedinečný, a tak je s nimi i pracováno, každému vyhovuje jiný přístup, metoda či technika sociální práce, které jim jsou přínosné a nápomocné. Účastníci výzkumného šetření uvedli, že jsou záležitosti, které raději konzultují se sociální pracovnicí či terapeutkou (metoda sociální práce s jednotlivcem), naopak s ohledem na nácvik dovedností a technik nebo jen zdrojem zkušeností při boji se zvládáním bažení jim je bližší metoda sociální práce se skupinou. S tím souvisí i oblast využívaných přístupů sociální práce, jde většinou o kombinaci, které se v doléčovacím programu v instituci aplikují (přístup orientovaný na úkoly, systemický přístup a kognitivně-behaviorální přístup). Všichni komunikační partneři se shodli, že nejvíce nápomocné jim jsou techniky motivačního rozhovoru, relaxační a převedení pozornosti. Prvkem, který má velký vliv na úspěšnost a setrvání v léčbě je motivace, která je odlišná s ohledem na různorodost klientů. Na úspěšnosti také závisí počet absolvovaných léčení, které mají klienti již za sebou, jelikož se vzrůstajícím počtem se snižují šance na úspěšnou resocializaci, což může být způsobeno dřívější neefektivní léčbou, nedostatečnou motivací, nekvalitními rodinnými nebo nevhodnými sociálními vztahy a špatným životním stylem
|
|
|
Resocializace mladistvých pachatelů v praxi probační a mediační služby
BÖHM, Bohumír
Cílem bakalářské práce bude zmapovat postupy pracovníků Probační a mediační služby ČR jak v trestním řízení vedeným s mladistvými pachateli trestné činnosti, tak i v rámci jejich resocializace. Práce bude rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části autor vymezí základní právní pojmy v oblasti soudnictví mládeže, rozdílnost koncepcí retributivní a restorativní justice, problematiku trestání a ukládání výchovných opatření mladistvým pachatelům a vnějšího hodnocení jejich činnosti pohledem Probační a mediační služby ČR a orgánu sociálně-právní ochrany dětí v řízení v trestních věcech mladistvých. V praktické části bude zkoumáno metodou kvalitativní analýzy pomocí polostrukturovaných rozhovorů provedených jednak s probačními úředníky a jednak s mladistvými pachateli, kteří absolvovali akreditované resocializační programy. Výzkum bude zaměřen na postoje a proces resocializace této skupiny osob. Zejména bude věnována pozornost otázkám, jak jsou tyto programy vnímány, hodnoceny samotnými mladistvými osobami, a jaký měly vliv na jejich další život. Výběrový soubor budou tvořit klienti a pracovníci Probační a mediační služby ČR v Jindřichově Hradci, Třebíči, Táboře a v Českých Budějovicích.
|
|
|
Resocializace drogově závislých
MÍKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá resocializací drogově závislých, tedy mapuje adiktologické služby, které jsou v České republice dostupné pro závislé na návykových látkách. Teoretická část práce je zaměřena na definování závislosti, její dopady na společnost a možné způsoby řešení tohoto celosvětového problému. Je zde mapována i oblast adiktologických služeb ve vazebních věznicích a věznicích České republiky, přičemž průzkum probíhal prostřednictvím e-mailové korespondence s jednotlivými věznicemi a jednou návštěvou přímo specializovaných oddělení věznice v Jiřicích. Praktická část práce ověřuje uvedené informace formou rozhovorů ve čtyřech případech, tedy kvalitativním výzkumem. Respondenti, poskytující informace pro tuto práci, podstoupili alespoň jednu ze zmíněných léčeb, a nejen svou abstinencí a změnou v přístupu k životu dokazují, že léčení závislých má smysl.
|
|
|
Úloha sociálního pracovníka v integraci klientek pracujících v prostituci
MATYÁŠOVÁ, Eva
Cílem této práce je představení procesu resocializace žen nabízejících placené sexuální služby a metod sociální práce, které využívají sociální pracovníci při práci s prostituujícími ženami. Dále také představení organizací, které těmto ženám pomáhají. V první kapitole je vysvětlen pojem prostituce. Charakteristika a typologie žen, které nabízejí placené sexuální služby. Dále pak druhy, formy prostituce a co motivuje ženy pro vstup do prostituce. Také stručně shrnuje historii prostituce, od antiky až po soudobou společnost. Druhou kapitolou je legislativa v České republice, která trestně ohraničuje prostituci a jevy s ní spojené. Ve třetí kapitole je vysvětlen samotný proces resocializace. Co doprovází odchod ze sexbyznysu a rozdílné příběhy dvou sexuálních pracovnic, kterým se podařilo tento svět opustit. Dále jsou představeny metody, které využívají sociální pracovníci při práci s prostituujícími ženami. Také možnosti prevence proti vyloučení těchto žen, z legálního trhu práce. V této kapitole jsou zmíněny organizace pomáhající této specifické skupině. Jedná se o organizace ROZKOŠ bez RIZIKA a La Strada.
|
|
| |
|
|
Role sociálního pracovníka při resocializaci dospělých pachatelů majetkové trestné činnosti ve výkonu trestu
Frydrychová, Monika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Hulmáková, Jana (oponent)
(česky): Ve své bakalářské práci se zaměřuji na roli sociálního pracovníka ve věznicích a jeho možnosti působení při resocializaci pachatelů, kteří spáchali majetkový trestný čin. Trest odnětí svobody má dle principu restorativní justice kromě ochrany společnosti působit i jako výchovný prvek přímo na pachatele. Jednotlivci, kteří opouštějí výkon trestu odnětí svobody, jsou ohroženi sociální exkluzí a jejich možnost integrace do společnosti je díky stigmatizaci, nejistému sociálnímu prostředí, nestabilnímu bydlení, zaměstnání a dalším okolnostem ohrožena. Cílem této práce je mapování činnosti sociálních pracovníků s dospělými lidmi ve výkonu trestu. Sociální pracovník je součástí zkoumání celkové situace vězně, podílí se i na zpracování resocializačního programu, který má vliv na život jedince po propuštění a na snížení rizika recidivy, dále spolupracuje s rodinou, ověřuje informace atd. V práci mapuji praxi sociálních pracovníků u nás a s ohledem na tyto zkušenosti přicházím s návrhem na zlepšení praxe.
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty posuzování nebezpečnosti pobytu pachatelů trestného činu na svobodě, rizika recidivy a možnosti resocializace
Valentová, Petra ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Urbanová, Miluše (oponent)
Hlavním cílem předkládané diplomové práce je zavedení jednoho z momentálně nejčastěji užívaných nástrojů posouzení nebezpečnosti HCR-20, 3. verze - HCR (V3), která byla vydána v květnu 2013, do českého prostředí. Konkrétně se jedná o představení teoretického podkladu tohoto nástroje, ukázku administrace a vyhodnocení na dvou kazuistických případech, posouzení inter-rater reliability, porovnání tří verzí s důrazem na druhou a třetí verzi tohoto nástroje a zhodnocení výhod a nevýhod HCR (V3). Tento projekt podtrhuje důležitost často v českém prostředí podceňovaného výcviku v dané metodě posouzení nebezpečnosti, důležitost zkušeností s posuzováním nebezpečnosti a sjednocení hodnotitelů, kteří užívají daný nástroj. Studie zároveň podporuje zavedení standardizovaného nástroje hodnocení nebezpečnosti tak, aby se Česká republika přiblížila zahraničnímu trendu a posuzování nebezpečnosti ad hoc bylo nahrazeno právě klinickým úsudkem podpořeným výsledky získanými standardizovaným nástrojem posouzení nebezpečnosti. Aby bylo dosaženo cíle, je třeba dalšího výzkumu v této oblasti. Uvedená práce je podepřena i z teoretického hlediska definováním a specifikací pojmů souvisejících s posouzením nebezpečnosti pachatelů, rizikem recidivy a resocializačními technikami a programy. Objasněna jsou různá teoretická pozadí...
|
|
|
Komunitní péče o duševní zdraví
Šotolová, Lucie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá komunitní péčí o duševní zdraví. Zaměřujeme se na pacienty s afektivní poruchou, protože se domníváme, že by pro některé byly služby komunitní péče přínosné, ale zatím je tito pacienti nevyužívají. Teoretická část rozebírá pojem duševní zdraví, jeho vymezení v koncepčních materiálech našich organizací a v mezinárodních dokumentech WHO. Dále práce popisuje afektivní poruchy, jejich sociální dopad a též situaci komunitní péče o duševní zdraví u nás. Empirická část se skládá ze dvou empirických šetření, která spolu souvisejí. Dotazníkové šetření mezi hospitalizovanými pacienty s afektivní poruchou bylo zaměřeno na úroveň informovanosti o službách komunitní péče o duševní zdraví, na zájem pacientů o tyto služby a na jejich využívání. On-line šetření proběhlo v pražských organizacích komunitní péče o duševní zdraví s cílem zjistit podíl zastoupení klientů s afektivní poruchou v těchto službách a možnosti jejich zařazení. Ukázalo se, že většina z dotazovaných pacientů s afektivní poruchou není informována o službách komunitní péče, proto je nevyužívá, ale má o tyto služby zájem. Usuzujeme, že ve službách komunitní péče zatím není dostatek míst pro pacienty s afektivní poruchou. Klíčová slova Duševní zdraví, afektivní poruchy, systém péče o duševní zdraví, komunitní péče o duševní...
|
|
| |
|
|
Penitenciární a postpenitenciární péče v České republice
Poláchová, Jana ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Anotace: Cílem diplomové práce je popis systému penitenciární a postpenitenciární péče v České republice a zmapování, zda a jak funguje propojení těchto dvou složek v praxi. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. V teoretické části nejprve objasňuji pojmosloví, dále se zabývám tím, jakými subjekty je u nás penitenciární a postpenitenciární péče poskytována, co je jejím smyslem a cílem, a také jak jsou tyto dvě složky propojeny. V teoretické části se dále podrobně zabývám tím, jak je v našem státě péče o obviněné a odsouzené osoby koncipována, jaké jsou možnosti práce s klienty ve věznicích, jaká jsou specifika této činnosti a v neposlední řadě se zaměřím na výchovu, vzdělávání a zaměstnanost osob ve výkonu vazby a trestu. Praktická část diplomové práce vychází z praxe, kterou jsem v rámci svého studia absolvovala ve vazební věznici Praha - Ruzyně. Na úvod popisuji, jak se ve věznici Ruzyně s obviněnými a odsouzenými pracuje, jaké je složení odborného personálu a jaké zde má klient možnosti, co se týče programu zacházení, vzdělávání a zaměstnání. Dále je součástí mé praktické části kvalitativní výzkumná sonda, kde formou rozhovorů s klienty věznice mapuji jejich životní situaci a zaměřuji se především na jejich názor na propojenost penitenciární a postpenitenciární péče. Zajímá mne tedy zejména...
|
host ::
RSS.