|
|
Resocializace mužů závislých na alkoholu
PEŠÁKOVÁ, Ilona
Diplomová práce se soustředí na postupy, které se aplikují ve službách následné péče zaměřených na doléčování a s tím spojenou následnou resocializaci těchto klientů. Na přístupy, metody a techniky sociální práce, které se využívají k úspěšnému začlenění mužů na pracovní trh a v neposlední řadě také, v kterých oblastech pozorují komunikační partneři největší úspěšnost následné léčby v doléčovacím programu. V teoretické části jsem se v první kapitole zaměřila obecně na závislost na alkoholu - definici, vývojová stádia, formy, předpoklady, důsledky, harm reduction a prevenci. Druhá pojednává o léčbě závislých osob, jejich formách, druzích zařízení poskytující léčení a její průběh. Ve třetí kapitole jsem se zabývala resocializací, které druhy služeb následné péče jsou poskytovány, problematiku relapsu a recidivy a které metody, přístupy a techniky sociální práce jsou aplikovány. Popsány zde jsou i oblasti resocializace a její následná úspěšnost. V praktické části jsem se zaměřila na dílčí cíle formou kvalitativního výzkumu, a to metodou dotazování - polostrukturovaným rozhovorem. Výběrový soubor byl vybrán záměrným (účelovým) výběrem přes instituce v zařízení ALKAT z. s. V Jemnici. V první části jsem se zabývala informacemi týkajících se závislosti - doba závislosti, rodinnými poměry a důvodem k nástupu do doléčovacího programu. V druhé části je popsán postup doléčovacího programu v instituci. Do kterých aktivit a činností se zapojují, aby tím zvýšili svoje šance na úspěšné začlenění. Ve třetí části jsem sledovala přístupy, metody a techniky sociální práce využívané v ALKATU z. s. při resocializaci mužů závislých na alkoholu. Soustředila jsme se na vyjádření komunikačních partnerů, kteří mi sdělili, které přístupy, metody a techniky sociální práce jsou pro ně přínosné a vhodné, což vzhledem k odlišnostem jedinců bylo rozdílné, ale byli prvky, na kterých se většina shodla. Čtvrtá část pojednává o tom, v které oblasti sledovali komunikační partneři nejlepší úspěšnost resocializace při pobytu v zařízení následné péče. V jakých oblastech pociťují nejvyšší míru zlepšení a co nebo kdo byl pro ně nejvíce motivační na cestě k úzdravě. Výzkumem bylo zjištěno, že komunikační partneři mají zkušenosti s alkoholem již od mládí. S nadužíváním alkoholu začal každý z nich z různých důvodů, díky kolektivu v zaměstnání, problému nebo neshodám v manželství, stresu či jiné životní situaci. Důvodem k nástupu do doléčovacího zařízení bylo jak zlepšení zdravotního stavu, tak na nátlak rodiny či prodloužení léčby kvůli tomu, že nemají kde bydlet. Postup léčby zhodnotili všichni komunikační partneři jako odpovídající a většinou byli spokojeni i s jeho formou a průběhem. Výzkumem bylo potvrzeno, že každý z klientů je jedinečný, a tak je s nimi i pracováno, každému vyhovuje jiný přístup, metoda či technika sociální práce, které jim jsou přínosné a nápomocné. Účastníci výzkumného šetření uvedli, že jsou záležitosti, které raději konzultují se sociální pracovnicí či terapeutkou (metoda sociální práce s jednotlivcem), naopak s ohledem na nácvik dovedností a technik nebo jen zdrojem zkušeností při boji se zvládáním bažení jim je bližší metoda sociální práce se skupinou. S tím souvisí i oblast využívaných přístupů sociální práce, jde většinou o kombinaci, které se v doléčovacím programu v instituci aplikují (přístup orientovaný na úkoly, systemický přístup a kognitivně-behaviorální přístup). Všichni komunikační partneři se shodli, že nejvíce nápomocné jim jsou techniky motivačního rozhovoru, relaxační a převedení pozornosti. Prvkem, který má velký vliv na úspěšnost a setrvání v léčbě je motivace, která je odlišná s ohledem na různorodost klientů. Na úspěšnosti také závisí počet absolvovaných léčení, které mají klienti již za sebou, jelikož se vzrůstajícím počtem se snižují šance na úspěšnou resocializaci, což může být způsobeno dřívější neefektivní léčbou, nedostatečnou motivací, nekvalitními rodinnými nebo nevhodnými sociálními vztahy a špatným životním stylem
|
|
|
Nesnáze spojené s nástupem do zaměstnání po rodičovské dovolené na Dačicku
PEŠÁKOVÁ, Ilona
Bakalářská práce se zaměřuje na nesnáze, s kterými se potýkají ženy vracející se do zaměstnání po rodičovské dovolené. Jak obtížné je pro ně sladění péče o rodinu, domácnost a pracovní povinnosti. Hlavním cílem bylo zmapovat přístup zaměstnavatelů k ženám nastupujícím do práce po rodičovské dovolené. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je v první kapitole popsána současná situace rodinné politiky principy, systémy, koncepce a opatření. Druhá kapitola se týká rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku podmínky nároku, délka, možnosti. Třetí kapitola pojednává o předškolní péči o dítě včetně druhů institucí, jejich náplně a kapacity. V další kapitole je přiblížena problematika zaměstnávání žen. Překážky, které musí ženy překonávat nerovnost, diskriminace, genderové role. Poslední kapitola popisuje možnosti, kterými je možné zlepšit situaci v zaměstnávání žen a usnadnit jim tak začlenění na trh práce. Jaké opatření by mělo být ze strany státu, zaměstnavatelů a samotných žen. V praktické části jsem se zaměřila na oba dílčí cíle formou kvalitativního výzkumu, a to metodou dotazování polostrukturovaný rozhovor. Výběrový soubor byl vybírán metodou tzv. "sněhové koule". V první části jsem sledovala přístup a ochotu šesti zaměstnavatelů z různých oblastí k vyjednávání se ženami vracejícími se po rodičovské dovolené. V druhé části jsem se zaměřila přímo na deset žen vracejících se z rodičovské dovolené na trh práce. S jakými problémy se setkávají při nástupu do zaměstnání, předškolních zařízení a celkově harmonizaci pracovního a rodinného života. Analýzu jsem provedla prostřednictvím trsů (seskupením otázek do určitých oblastí) a odpovědí komunikačních partnerů a partnerek do kódů k přehlednosti výsledků výzkumu. Výzkumem bylo zjištěno, že určití zaměstnavatelé se snaží ženám usnadnit péči o dítě a veškeré povinnosti skloubit tak, aby žena vše zvládla. Vyplynulo, že ve výrobních či obchodních firmách jsou tyto možnosti omezené, větší množství flexibilních úvazků je spíše možné garantovat u administrativních pracovníků. Dalším nedostatkem je provozní doba ve školkách, kdy je těžké skloubit ji s pracovní dobou. Problémem u žen je i zajištění hlídání dětí v době prázdnin nebo nemoci. Závěrem vyšlo také najevo, že ženy pociťují nedostatečnou podporu od státu a stát by se na tuto problematiku měl zaměřit. Výzkumem bylo také zjištěno, že ženy, které mají vyšší kvalifikaci, mají lepší možnosti v harmonizaci pracovního a rodinného života.
|
host ::
RSS.