|
|
Democratic Peace in Theory and Practice
Olejníková, Lenka Barbora ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Rychnovská, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Demokratický mír v teorii a praxi" usiluje o to, představit Teorii demokratického míru jako teorii mezinárodních vztahů s praktickým významem pro současnou politickou praxi. Teorie demokratického míru bude nejprve analyzována jako součást širší liberální tradice v oboru Teorie mezinárodních vztahů. Následovat bude výzkum, jakou má Teorie Demokratického míru přesnou souvislost s používanými nástroji mezinárodní politiky. Hlavním cílem práce je komplexní analýza povahy Teorie Demokratického míru s důrazem na její potenciální vliv na běžnou politickou praxi mezinárodních vztahů.
|
|
|
The instrumentalisation and weaponisation of migrants, its impacts, and how the EU responds: the case of Belarus
Škopková, Lucie ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Tato diplomová práce se zaměří na téma instrumentalizace neboli weponizace migrace jako jedné z hybridních hrozeb, jejímž hlavním cílem je destabilizace vnitřního systému cílového státu. Praktický případ krize na hranicích mezi Polskem a Běloruskem bude použit pro znázornění do jaké míry je Evropská unie schopna čelit hybridním hrozbám a do jaké míry může být považována za takzvanou normativní mocnost. Hlavní metodou výzkumu bude obsahová analýza relevantních článků z portálů EURACTIV, EUobserver a POLITICO společně s rozhovory s experty a akademiky. Analýza se zaměří na koncept Evropské unie jako normativní mocnosti za pomoci realismu a neo-realismu s důrazem na roli lidských práv a závislosti Evropské unie na udělování sankcí. Za pomoci této analýzy se ukotví závěr, který podkládá, že se v praxi jeví Evropská unie jako civilní mocnost se silnými normativními základy spíše než pouze jako jednoznačná normativní mocnost.
|
|
|
Vybrané malířské přístupy ve figurální malbě
Škábová, Sandra ; Gajdošíková, Pavla (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vybranými malířskými přístupy ve figurální malbě. V teoretické části popisuje základní principy tradičních a digitálních technik malby prvotním zasazením do historického kontextu. Srovnává klíčové řemeslné kvality a současně upozorňuje na časté obtíže v malířské tvorbě. Jmenuje současné malíře tvořící v rámci vybraných technik a figurální tématiky. Analyzuje individuální přístupy k lidské figuře, jejichž rozsah je stanoven od realistické malby po osobité verze stylizace v moderním a současném umění. V navazující výtvarné části prezentuje vlastní figurální tvorbu autorky formou malířského cyklu Sourozenci, na který aplikuje stejný rámec jako teoretická část práce. Připojená reflexe autorky je tlumočena a vizualizována za pomoci charakteristických znaků tvorby umělců, která vykazuje shodné momenty tvorby jako Sourozenci. Narativní složka děl se pohybuje již v soukromém světě autorky a zkoumá jeho otisk v zobrazovaných subjektech. Získané výsledky dále inspirují didaktickou část a staví návrh vyučovací hodiny na základech ze zkušeností získaných prostřednictvím malířského cyklu. Skrze poznatky z obezřetné práce s intimním námětem je definována křehká hranice figurální tématiky ve výtvarně výchovném vzdělávání. Autorka uvádí opatření, která předcházejí jejímu narušení a...
|
|
|
Filosoficko-sociologické kontexty Masarykova smyslu českých dějin
Svoboda, Jan
V České otázce (1895) Masaryk položil základ svého pojetí smyslu českých dějin. Nosnou ideu, jež kvalitativně vytváří onu kontinuitu českých dějin a jako národní emancipační program má nezbytný potenciál udílet smysl všem jejím dílčím kontextům, Masaryk našel v myšlence humanity. Účelem příspěvku je poukázat na principiální spojitost mezi demokratizačním úsilím Masarykova politického realismu o jakousi permanentní humanizaci společnosti, jejímž cílem bylo přetvářet disfunkční starý režim federalizovaného Rakouska na moderní občanskou společnost. Teoretický základ k těmto úvahám byl nicméně podán už ve starších pracích, především v knize Základové konkrétní logiky (1885).
|
|
|
Obrazy hradu Svojanov v české literatuře 19. a 20. století
URBÁNKOVÁ, Soňa
Městys Svojanov s dominantou středověkého hradu se stalo inspirací pro mnoho spisovatelů, prozaiků i básníků. První literární zmínky o Svojanově můžeme nalézt již v době národního obrození a tato literární tradice pokračuje až do současnosti. Cílem práce je zdokumentovat všechny dostupné texty, v nichž byl v průběhu 19. a 20. století rozvíjen literární obraz místa. Sledováno bude zejména, v jakých žánrech se daný obraz uplatňoval a jak se proměňoval v kontextu dobových literárních diskursů (důraz bude kladen na dominantní diskursy 19. století romantismus, parnasismus, realismus). K rešerším budou využity dostupné elektronické zdroje (katalog Caslin, databáze Retrobi, ) a výsledný text bude poskytnut správě hradu Svojanov.
|
|
|
Mezi realismem a abstrakcí: Tvorba významu u Františka Kupky
VANDERKOVÁ, Andrea
Magisterská práce Andrey Vanderkové se zabývá otázkami tvorby a interpretace významu v abstraktním díle Františka Kupky. Hlavní důraz je kladen na objasnění vztahu Kupkova abstraktního díla k realitě a realismu a jeho specifického přístupu k tvorbě a sdílení významu v obraze. Kromě Kupkova díla samotného se práce věnuje také vytvoření dostatečného teoretického rámce pro jeho interpretaci. Tato část práce se zaměřuje na vizuální komunikaci, zejména na znakovost obrazu ve vztahu k (ne)podobnosti a na procesy identifikace a artikulace významu v abstraktním obraze. Toto teoretické pozadí, inspirované vizuálními studii, zahrnuje poznatky z více vědních oborů, především ze sémiotiky, psychologie a neuroestetiky. Syntéza těchto poznatků je představena na konkrétním díle Františka Kupky, Katedrále. Interpretace díla vychází jednak z teorií vizuálních studií, jednak z vlastních názorů Františka Kupky a jednak z vlastního pozorování a recepce, přičemž důraz je kladen i na podmínky vzniku dané interpretace.
|
|
|
Naturalismus v povídkách Karla Šlejhara, Josefa Merhauta a Zikmunda Wintera.
VIKTURNOVÁ, Jitka
Diplomová práce se v první části zabývá realismem a naturalismem v Evropě i v českém prostředí. Druhá část je tvořena analýzou děl Černá pole, Kuře melancholik a Peklo. Teoretická část práce pojednává o proměnách podoby světa, vývoji kultury a literatury v devatenáctém století. Zaměřuje se především na vývoj realismu a naturalismu v českém prostředí i v Evropě. Zvláštní pozornost věnuje práce v podkapitole o evropském naturalismu Émilu Zolovi, jeho životu a dílu. Zástupci české naturalistické orientace, jimž je věnována hlavní pozornost, jsou Josef Merhaut, Josef Karel Šlejhar a Zikmund Winter. Analytickou část diplomové práce tvoří naratologické analýzy děl Černá pole, Kuře melancholik a Peklo, v nichž je věnována primární pozornost naturalistickým motivům.
|
|
| |
|
|
Všednost na kraji města
Dvořák, Jakub ; Nikitinová, Alice (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Bakalářská práce je součástí dlouhodobě budovaného a rozvíjeného cyklu maleb, ve kterém se zabývám prostředím maloměstské periferie, respektive maloměstské krajiny obecně. V obrazech se snažím vytvářet atmosféru na aspektech všednosti, každodennosti a civilnosti. K vyjádření svého sdělení divákovi se nevyhýbám určité popisnosti. V malbě jsem se zaměřil především na kompozici a barvu. Mým hlavním cílem je předat divákovi obraz současného českého maloměsta.
|
|
|
Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií
Hrnčířová, Markéta ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.
|
host ::
RSS.