|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech šumavských toků
Skála, Vít
Práce se zabývá vyhodnocováním hydrologického sucha na sedmi hydrologických profilech v šumavském regionu (Modrava, Rejštejn, Sušice, Zwiesel, Teisnach, Chamerau, Kalteneck) v časovém období hydrologických let 1931-1937 a 1949-2014. Jejím cílem je vybrat vhodné indexy hydrologického sucha i další metody a ty aplikovat. Cílem je srovnat výsledky z jednotlivých hydrologických profilů vzájemně a nastínit srovnání s povodími mimo horský region. Pro vyhodnocení hydrologického sucha byla použita metoda prahové hodnoty, metoda podle Gumbela 1963 a výpočet nedostatkových objemů. Z takto definovaných suchých dní a epizod byly sestaveny grafy sezonality, grafy výskytu hydrologického sucha v jednotlivých letech a byly z nich vyhodnoceny trendy za použití Mann-Kendallova a Hisrch-Slackova testu trendu. Mann-Kendallův test byl použit ve dvou modifikacích. Bylo zjištěno, že se sezonalita hydrologického sucha profilů návětří a závětří podstatně liší. Maximum výskytu suchých dní nastává na návětrných profilech v podzimních měsících a na závětrných v zimě. Podíl zimního sucha klesá s klesající nadmořskou výškou. Na všech profilech byly zjištěny signifikantní poklesy výskytu hydrologického sucha během sledovaného období. Trendy v rámci jednotlivých měsíců jsou méně jednoznačné. U českých profilů se projevuje...
|
|
|
Změny koncentrací organických látek v kontextu hydrologických extrémů v pramenných oblastech
Bejčková, Marie ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnami koncentrací organických látek v kontextu hydrologických extrémů v pramenných oblastech horní Vydry. Nárůst těchto koncentrací a zvýšený transport do povrchových vod může negativně ovlivňovat environmentální a sociální prostředí. Hlavním cílem práce je analýza množství a variability koncentrací organických látek ve vazbě na vybrané odtokové události s objasněním těchto vztahů. Změna množství koncentrací a variabilita rozpuštěného organického uhlíku (DOC) byla vyhodnocována s ohledem na prekondici povodí (po dobu 14 dní) a vlivu hydroklimatických podmínek v průběhu epizod. Sledována je také závislost parametrů (teplota vody, konduktivita, průtok, pH, rozpuštěný kyslík, koncentrace rozpuštěného organického uhlíku) v rámci kampaní a následná podobnost jednotlivých profilů. Data pro tuto diplomovou práci byla poskytnuta převážně Katedrou fyzické geografie a geoekologie PřF UK. Pro vyhodnocení vztahů a procesů byla využita například analýza hlavních komponent (PCA analýza), hysterezní smyčky či Pearsonův korelační koeficient. Největší vliv na změnu koncentrací a variabilitu organického uhlíku ve vodních tocích měla změna výšky hladiny podzemní vody a průtoku. Větší doba zpoždění maximálních koncentrací DOC za maximálním průtokem a vyšší průměrné hodnoty koncentrací DOC...
|
|
| |
|
|
Přírodovědná a historická charakteristika Jizerský hor
Procházková, Michaela ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Rešeršní bakalářská práce souhrnným způsobem zaznamenává přírodní poměry a historii Jizerských hor. První část se zabývá geologickými a geomorfologickými procesy utvářejícími zdejší krajinu až do její nynější podoby a také klimatickými a hydrologickými poměry. V další části se práce věnuje flóře, která je vzhledem k minerálně chudému podloží, málo bohatá. Výjimku představují rašeliniště, nejcennější a nejvýznamnější biotopy Jizerských hor, kde nalezneme řadu unikátních a chráněných druhů rostlin i živočichů. Podrobně rozepsána je i historie Jizerských hor mapující osídlení od pravěkých dob až do novověku. Neopomínám zmínit ani vývoj textilního a sklářského průmyslu ekonomicky významného pro zdejší oblast. Podstatným milníkem byl odsun Němců po 2. světové válce, v jehož důsledku bylo téměř celé pohraničí vysídleno. Lidé se do hor vrátili až díky turismu a rozmachu chalupaření v 60. a 70. letech 20 století. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků vyvstala otázka ochrany nejcennějších lokalit jizerskohorské přírody. Poslední část práce se věnuje právě tomuto tématu. Práce je koncipována jako souborný materiál důležitých aspektů Jizerských hor, které mají zejména edukativní charakter. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Distribuce izotopů síry v rašeliništích
Haluzová, Eva ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat dopady lidské činnosti na cyklus síry a sledování procesů a změn v tomto cyklu pomocí určitých izotopů síry. Úvodní část popisuje síru a její sloučeniny, dále výskyt síry v životním prostředí a její celkový cyklus. Následující část se podrobněji zabývá konkrétními izotopy síry a jejich využití při studiu půd a rašelin. V poslední části jsou shrnuty celkové výsledky a poznatky o vlivu činnosti člověka na cyklus síry.
|
|
|
Prostředí vzniku uhelných slojí
Šulcová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Uhlí je kaustobiolit, který vzniká biochemickou přeměnou, později se však uplatňuje teplota, tlak a čas. V přírodě se vyskytuje jako vrstva, kterou nazýváme sloj. Nejranější etapou vzniku uhlí je rašelina, která se tvoří anaerobním rozkladem rostlinného materiálu a hromadí se v rašeliništi. Rašeliniště jsou důležitou podskupinou mokřad, kde klíčovými faktory pro vznik rašelinišť je nízký obsah kyslíku a přemokření. Termín rašeliniště má odlišný význam v různých oborech a zemích, a tak existuje široká škála termínů popisující mokřady a rašeliniště. Rozložení světových zásob rašelinišť přesně neznáme, avšak odhadujeme, že celkový rozsah rašelinišť činí 386 až 409 miliónů ha. Jedním z hlavních faktorů určení typu rašelinišť je hydrologie. Lze rozlišit dva hlavní hydrologické typy - ombrotrofické, které jsou napájené srážkami a rheotrofické, které kromě srážek jsou napájené i podzemní vodou. V průběhu vývoje rašeliniště může dojít k přechodu ze stádia rheotrofického do stádia ombrotrofického. Pro komparaci rašelinišť byly vybrány dvě oblasti v provincii Riau na Sumatře. Siak Kanan se vyskytuje na pobřeží a Bengkalis Island, který představuje rašelinu na ostrově. Konečné analýzy vzorků odebraných z rašelinišť nevykazují žádné významné rozdíly. Rašeliniště jsou ombrogenní a rašelina se zde akumulovala...
|
|
|
Karbonské tropické ekosystémy euramerické provincie
Frojdová, Jana ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sakala, Jakub (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tropických terestrických ekosystémech v období mladšího karbonu (pennsylvanu), především se zaměřuje na popis tropického pralesa a jeho složek. Úvodní části této práce se zabývají všeobecnou charakteristikou karbonu, včetně fauny a flóry, rozložení kontinentů a charakteristikou klimatu. Následuje popis jednotlivých složek karbonského tropického lesa, tj. hlavních skupin a rodů rostlin a jejich ekologických nároků. Charakterizována je jak flóra tropických karbonských nížin, tak z výše položených mimo pánevních oblastí, která se obvykle vzácně zachovává ve fosilním záznamu. V další části pojednávám o vývoji karbonského tropického lesa a o příčinách, které vedly ke změnám v jeho složení a případně k vymírání některých jeho složek. Mezi možnými příčinami je největší pozornost věnována klimatickým změnám, které měly velký vliv na vegetaci. V samostatné kapitole popisuji vymírání stromovitých plavuní. Klíčová slova: ekosystém, tropický les, nížiny, klimatické změny
|
|
|
Ombrotrofie a minerotrofie kyselých mokřadů - ekologické a environmentální indikátory
Hanousková, Andrea ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
V této práci se zaměřuji na různé aspekty dvou základních typů rašelinišť - ombrotrofních vrchovišť a minerotrofních slatinišť, jež se liší zdrojem svých vodních zásob. V případě vrchovišť pochází veškerá vlhkost pouze ze srážek, slatiniště jsou v různé míře zásobována vodou z minerální půdy. Takový koncept je založen na předpokladu, že hydrologické poměry jsou zásadní pro další vlastnosti kyselých mokřadů, především pro vegetaci, což je však předmětem diskuzí. Rozvádím proto různé gradienty rašelinišť (pH, obsah živin a minerálů) či důležité procesy (sukcese, akumulace organické hmoty) s ohledem na jejich vztah k minerotrofii a ombrotrofii a pojednávám o jejich důležitosti pro vlastnosti celého ekosystému. Ve druhé části mé práce se zaměřuji na řasová společenstva rašelinišť, která přes svoji nesmírnou diverzitu bývají opomíjenou složkou těchto ekosystémů. Struktura řasových společenstev se mění v prostoru i v čase pod vlivem různých faktorů, mezi něž patří mimo jiné i ombrotrofie a minerotrofie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vývoj krajinného pokryvu a klimatická charakteristika oblasti Úpského rašeliniště
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Rašeliniště, potažmo mokřady, jsou velmi důležitá stanoviště, ekosystémy a reliktní i recentní úložiště. Objekt studia rašelinišť je zaměřen na morfologické, hydrologické a chemické vlastnosti a stále více jsou rašeliniště diskutována v globálním měřítku vzhledem ke klimatické změně. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami rašelinišť v globálním měřítku, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Klasifikace rašelinišť je řešena i v českém měřítku se zaměřením na rašeliniště západních Vysokých Sudet. Rašeliniště Krkonoš byla klimaticky analyzována se zaměřením na dynamiku krajinného pokryvu oblasti Úpského rašeliniště a následně porovnávána se skandinávskými rašeliništi. Z uvedených analýz lze konstatovat korelaci především s typem Aapa. Vegetace, zejména borovice kleč (Pinus mugo) a smrkové rodiny, nad alpínskou hranicí lesa zaznamenala ve sledovaném období ve východních Vysokých Krkonoších značný nárůst s ohledem na dopady klimatických fluktuací. Klíčová slova: rašeliniště, klasifikace, Krkonoše, klima, změny vegetace
|
|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech Krušných hor
Vlach, Vojtěch
Změny v hydrologickém cyklu jsou jedním z očekávaných projevů klimatické změny. Pohoří střední Evropy ještě donedávna nebyla považována za oblasti, které by měly být ovlivněny nedostatkem vody. Nicméně poslední roky napovídají o zvyšujícím se riziku častějšího výskytu sucha právě i v těchto regionech, jež mají zásadní vliv na přísun vody do řek, které je odvodňují. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v pramenných oblastech tří povodí v Krušných horách pro období 1967 až 2018. Hlavním cílem je porovnání charakteristik hydrologického sucha v povodí horní Svatavy, horní Rolavy a Načetínského potoka na základě dostupných hydrologických a klimatických dat. V souvislosti s tím si práce klade za dílčí cíl detekci dlouhodobých trendů ve výskytu sucha ve vybraných povodích. V neposlední řadě je kladen důraz na zhodnocení přírodních podmínek, zejména pak historickým a současným změnám krajinného pokryvu v zájmových povodích. Výsledky práce poukazují na výraznou změnu sezonality výskytu hydrologického sucha ve druhé polovině sledovaného období, kdy se nedostatkové průtoky koncentrují v rozmezí srpna a října. Dále byly zjištěny rostoucí trendy nedostatkových objemů v povodí horní Svatavy a Načetínského potoka. Povodí horní Rolavy vykazuje významné rozdíly ve výsledných hodnotách...
|
host ::
RSS.