Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Distribuce izotopů síry v rašeliništích
Haluzová, Eva ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat dopady lidské činnosti na cyklus síry a sledování procesů a změn v tomto cyklu pomocí určitých izotopů síry. Úvodní část popisuje síru a její sloučeniny, dále výskyt síry v životním prostředí a její celkový cyklus. Následující část se podrobněji zabývá konkrétními izotopy síry a jejich využití při studiu půd a rašelin. V poslední části jsou shrnuty celkové výsledky a poznatky o vlivu činnosti člověka na cyklus síry.
New data on the origin of the Fe-Cu-As skarn deposit at Obří důl, West Sudetes, Bohemian Massif
Pašava, J. ; Veselovský, F. ; Dobeš, P. ; Erban, V. ; Pour, O. ; Žák, Karel ; Ackerman, Lukáš ; Haluzová, Eva ; Creaser, R. ; Tásler, R.
The Obří důl Fe-Cu-As sulfide deposit is hosted in metamorphosed lenses of marble, calc-silicate rocks and skarns. The deposit is located up to a few hundred meters away from the contact of the large, late-orogenic Variscan Krkonoše-Jizera Plutonic Complex (KJPC). Mineralogical and fluid inclusion studies of the Gustavská ore lens show that the main sulfide stage, dominated by pyrrhotite, chalcopyrite and arsenopyrite, originated from water-rich hydrothermal fluids with salinities up to 8 wt.% NaCl eq. at temperatures ranging from 324 to 358°C.These fluids replaced mainly the carbonate-rich lithologies. The 34S values indicate a magmatic source of sulfur and Re/Os dating of molybdenite are consistent with simultaneous formation of the main sulfide stage ore and the KJPC.
Geochemie stopových prvků a izotopů Re-Os pyroxenitů svrchního pláště, Český masiv
Haluzová, Eva ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Plášťové pyroxenity představují velmi důležitou součást plášťových hornin, protože umožňují bližší pohled na celkové složení a heterogenitu svrchního pláště. Studované pyroxenity z lokalit Bečváry (Kutnohorské krystalinikum), Níhov, Nové Dvory, Níhov, Mohelno, Horní Kounice, Karlstetten a Meidling (Gföhlská jednotka Moldanubika) tvoří žíly a/nebo polohy uvnitř spinelových a granátických peridotitů Českého masivu. Obsahy vzácných zemin (REE) a dalších stopových prvků jsou ve studovaných pyroxenitech silně variabilní. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně dány několika skutečnostmi: 1) variabilním podílem granátu/klinopyroxenu, 2) různým stupněm vývoje a frakcionace výchozích tavenin, 3) různými koncentracemi stopových prvků ve zdrojovém materiálu. Pyroxenity z lokality Mohelno (LREE ochuzené), pravděpodobně vznikaly přímou derivací z ochuzeného nebo velmi mírně obohaceného, suboceánského svrchního pláště. Naopak pyroxenity z lokalit Karlstetten, Meidling, Horní Kounice a Nové Dvory (LREE obohacené), vznikly krystalizací z plášťových tavenin derivovaných z obohaceného pláště s možným přispěním recyklované oceánské kůry. Studované pyroxenity jsou charakteristické extrémně variabilními poměry izotopického poměru 187 Os/188 Os. Zatímco pyroxenity z lokalit Mohelno a Bečváry mají pouze slabě suprachondritické...
Distribuce izotopů síry v rašeliništích
Haluzová, Eva ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat dopady lidské činnosti na cyklus síry a sledování procesů a změn v tomto cyklu pomocí určitých izotopů síry. Úvodní část popisuje síru a její sloučeniny, dále výskyt síry v životním prostředí a její celkový cyklus. Následující část se podrobněji zabývá konkrétními izotopy síry a jejich využití při studiu půd a rašelin. V poslední části jsou shrnuty celkové výsledky a poznatky o vlivu činnosti člověka na cyklus síry.
Distribuce izotopů síry v rašeliništích
Haluzová, Eva ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat dopady lidské činnosti na cyklus síry a sledování procesů a změn v tomto cyklu pomocí určitých izotopů síry. Úvodní část popisuje síru a její sloučeniny, dále výskyt síry v životním prostředí a její celkový cyklus. Následující část se podrobněji zabývá konkrétními izotopy síry a jejich využití při studiu půd a rašelin. V poslední části jsou shrnuty celkové výsledky a poznatky o vlivu činnosti člověka na cyklus síry.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.