|
|
The pottery of sector 20 at Jandavlattepa
Včelicová, Tereza ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Cílem této práce bylo klasifikovat a analyzovat soubor keramického materiálu ze sektoru 20, tzv. Citadely, naleziště Džandavláttepa v jižním Uzbekistánu. Toto sídlo nacházející se historické oblasti Baktrie bylo v poslední fázi využíváno Kušány. Keramika, která je předmětem této práce, byla objevena v rámci Česko-uzbeckého výzkumu probíhajícího v letech 2002 až 2006. Tato práce představuje historické a místní souvislosti naleziště, které slouží jako základ ke komplexnímu pochopení zkoumaného keramického materiálu jako takového a jeho propojení s lokalitou. Keramické fragmenty jsou rozděleny do skupin podle těsta, tvaru a formy. Podrobně jsou zde také popsány používané typy dekorací. Všechny tyto prvky umožňují porovnat nálezy z Džandavláttepy s analogickými lokalitami Střední Asie ze stejné doby.
|
|
|
Bell Beakers on Iberian Peninsula and in Czech republic. Analysis of similarities and differences in the manifestations of this culture.
Brathová, Gabriela ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Limburský, Petr (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá kultúrou zvoncovitých pohárov v závere eneolitu v dvoch oblastiach jej rozšírenia, na území Českej republiky a na Pyrenejskom polostrove. Hoci ide o jednu kultúru je možné v nej sledovať odlišnosti založené predovšetkým na základe rozdielneho domáceho, kultúrneho podložia. Odlišnosti a podobnosti v prejavoch kultúry pochádzajú z analýzy jej jednotlivých aspektov v oboch oblastiach, akými sú sídliskové prejavy, pohrebný rítus a hmotná kultúra, z ktorej najcharakteristickejšími sú zdobené zvoncovité poháre a tzv. lukostrelecká výbava pochádzajúca z hrobov. Okrem rozboru jednotlivých častí kultúry sa práca venuje aj charakteristike spoločnosti zvoncovitých pohárov, teda charakteristike nositeľov kultúry so zvoncovitými pohármi a vývojom názorov na tento fenomén.
|
|
|
Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích
Mašková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Název bakalářské práce v českém jazyce: Kachlová kamna 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích Anotace Cílem této bakalářské práce je přiblížit novogotická kachlová kamna z 19. století na Pražském hradě a aristokratických sídlech v českých zemích. Patří k tomu jako součást proměna dobového interiéru a historie kamnářství v České republice. V minulosti všechny pokoje s kamny představovaly vždy luxusní bydlení, protože byly vyhřívané a pohodlné. Hlavní téma mé bakalářské práce se věnuje historii kamen na Pražském hradě. Popsána je historicky významná část Pražského hradu zahrnující Starý královský palác s Vladislavským sálem a se Starou sněmovnou, kde se nachází velká novogotická kachlová kamna, která jsou jediná na Pražském hradě. Ta byla vytvořena mezi léty 1808 až 1836 během života a působení panovníka Františka II. (vládl 1792-1835) a posledního korunovaného císaře Ferdinanda V. (vládl 1830-1848). Při této příležitosti korunovace, která se konala dne 7. září 1836 v Katedrále svatého Víta, ve Vladislavském sále a ve Staré sněmovně, byl Starý královský palác zrekonstruován a vyzdoben. V práci jsou popsány některé nejdůležitější momenty z příběhu o novogotických kamnech ze slavné části Pražského hradu a také z jiných území naší země. Další část práce je věnována romantickým...
|
|
|
Neolitické sídliště s hroby v Hrobčicích, okr. Teplice (výzkum 2011)
Rauerová, Martina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Řídký, Jaroslav (oponent)
Předložená práce se zabývá archeologickým výzkumem, který probíhal v roce 2011 v Hrobčicích (okr. Teplice). Na základě datace archeologického materiálu byla zjištěna sídlištní kontinuita od kultury s lineární keramikou do přelomu neolitu a eneolitu. Nálezy lze zařadit obecně do období pravěku či neolitu, kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou (její starší, mladší a pozdní fáze), přelomu neolitu a eneolitu. Několik keramických zlomků je nejspíš i z eneolitu, eneolitu-bronzu a novověku. Z 19 objektů byla vyzvednuta keramika, kamenná industrie (zejména štípaná industrie z křemence typu Skršín), mazanice, barvivo, lidské a zvířecí kosti (včetně mušle). Z keramických nálezů je zajímavý pohárek skupiny Malice, z kamenné industrie nález bavorského pruhovaného rohovce. Na zkoumané lokalitě byly nalezeny také dva hroby, atypický byl především hrob v objektu 3/11 (mrtvý byl uložen v neanatomické poloze s červeným barvivem).
|
|
|
Material culture as a vehicle of social - political organization: Chimú pottery
Květinová, Sylvie ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Kultura Chimu se rozvíjela na severním pobřeží dnešního Peru v tzv. pozdním přechodném období (ca. 1000 - 1476 n. l.), a poté byla ovládnuta inckou civilizací. Stručnou charakteristiku kultury Chimu, založené na etnohistorických a archeologických pramenech, následuje popis její řemeslné produkce, zejména keramické technologie, morfologie a ikonografie. Artefakty, tj. předměty používané, upravené či zhotovené lidmi, mohou vedle praktické funkce plnit i společenskou a symbolickou roli. Na pozadí teorií o vývoji moci a společnosti jsou nastíněny různé přístupy ke studiu funkce artefaktů, specializace, směny a společenské komplexity, které jsou vztaženy na soubor keramiky Chimu z Etnologického muzea v Berlíně. Kvantitativní a kvalitativní analýza 1832 dostupných keramických nádob postrádajících jakékoliv nálezové informace se soustředila pouze na formální vlastnosti keramických jedinců. Interpretace závěrů vyvrací prvořadou pozici keramiky jako prostředku sociopolitické organizace společnosti Chimu a Chimu - Inka (tuto roli plnily textilie a kovové předměty), avšak přesto poukazuje na jisté neutilitární aspekty keramiky stylu Chimu i Chimu - Inca, jež pravděpodobně představovala sekundární sociopolitický ukazatel.
|
|
|
Zdice - výsledky záchranného archeologického výzkumu knovízské kultury
ŠITNER, Marek
Práce prezentuje epochy výsledky záchranného výzkumu sídliště z mladší doby bronzové na katastru obce Zdice v okrese Beroun. Detailní analýza keramického nálezového fondu poskytuje podklady pro dataci lokality a definování celků v celkové kompozici sídliště. Pozornost je rovněž věnována problematice sídlištních pohřbů v epoše popelnicových polí.
|
|
| |
|
|
Sídliště ze starší doby železné v Čakově a problematika halštatského osídlení Českobudějovicka
CHRASTOVÁ, Dominika
Cílem práce je zpracování nálezového fondu ze starší doby železné v Čakově, okr. České Budějovice. Práce se zabývá zpracování celého výzkumu, který probíhal v roce 2001 a 2003, a to keramickými zlomky, železnou struskou, mazanicí a dalšími nálezy. Sledováno bylo především celkové rozložení materiálu v sondách, jeho technologické a výzdobné znaky. Práce se dále zabývá analýzou železných strusek z Čakova, okr. České Budějovice a její možnou interpretací jako místo hutnění železa v mladší až pozdní době halštatské.
|
|
|
Ticho a zvuk
MICHÁLKOVÁ, Olga
Tato diplomová práce na téma ticha a zvuku je rozdělena na dvě části. Teoretická část obsahuje informace a poznatky např. z oblasti fyzikálních jevů, teorie barev, psychologie a teorie výtvarného umění (zejm. práce W. Kandinského), které vytvářejí teoretickou základnu pro praktickou část, tedy pro realizovaný výtvarný záměr. Realizace praktické části je autorská interpretace plastického ztvárnění ticha a zvuku. Snaží se o výtvarné vyjádření těchto dvou pojmů kombinací keramiky a skla v barevných kompozicích.
|
|
|
Nové sídlištní nálezy z doby římské v Praze-Kbelích
Malyková, Drahomíra ; Bursák, D. ; Pecinovská, Monika
Prezentovaný záchranný výzkum proběhl v severovýchodní části Prahy v roce 2007 v městské části Praha-Kbely. Většina objektů a nálezů patří době bronzové a mladší době železné. V tomto příspěvku se autoři soustředí pouze na archeologické situace, které přinesly doklady sídlištních aktivit datovatelných do doby římské. Přibližně polovina nálezů pochází z osmi zahloubených objektů, další část byla nalezena rozptýlená v mocné nestratifikované vrstvě, takže rozmístění domů či usedlostí je těžko rozeznatelné. Mezi obvyklými keramickými střepy, které patří typologicky do konce 2. až 4. století a nesou typické znaky germánské keramiky, byly zjištěny také nálezy římsko-provinciálního původu. Kvůli malým rozměrům a absenci detailnějších typologických znaků je obtížné říci o těchto v Čechách vzácně nalézaných předmětech něco konkrétnějšího. Důležité nálezy představují také kovové předměty, většinou z 2. a 3. století.
|
host ::
RSS.