Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Filozofické aspekty výchovy v dialogu mezi Wolfgangem Brezinkou a Zygmuntem Baumanem
Dvořáková, Jana ; Dolista, Josef (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent)
Filozofické aspekty výchovy či zkoumání teorie výchovy je filozofickou, teoretickou disciplínou, která si klade za úkol cíle a smysl výchovy jak obecně, tak především pro konkrétního jednotlivce v souvislosti s jeho posláním ve společnosti. Je to disciplína blízká pedagogice a každý správný pedagog by měl znát a postřehnout správné filozofické aspekty výchovy, které infiltruje do své profese v praxi. Analýza současné doby a role člověka v ní nám s Baumanovými východisky umožní pochopit a reinterpretovat některé sociologické fenomény současnosti. Když spojíme aspekty sociologické, získá poslání člověka ve společnosti cíl a smysl jeho výchovy ucelený komplex, na jehož základě je dále možné se zaobírat jednotlivými možnostmi s jejich pro i proti. Pro boj s "nepřítelem" je nutné více se vnořit do mechanizmů a pochodů, doslova ohýbajících náš současný svět s jeho uspořádáním hodnot, pochopit je a vyvrátit, selektovat či nahradit hodnotami skutečně hodnotnými. Analýza a syntéza patří mezi základní a nejčastěji užívané vědecké metody, a proto i zde je k tématu přistupováno z analytického hlediska. Jedná se o dekompozici celku na dílčí, hlavní a vybrané části (výchovné cíle, výchova a víra, současná, moderní a pluralitní společnost), která se snaží nalézt a identifikovat jejich podstatné vlastnosti, stejně jako...
Zrychlená společnost a hnutí Slow Movement
ŠITNEROVÁ, Simona
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na fenomén zrychlené společnosti a globální myšlenkové hnutí Slow Movement, coby reakci na tento společenský trend posledních staletí. Autorka nejprve popisuje historický vývoj společenského zrychlování a jeho dopady na lidstvo i životní prostředí, které, jak zjišťuje, jsou často výrazně negativní. Následně jsou ve studii popsány historické i kulturní rozdíly v lidském vnímání času a odlišnosti v tempu života vybraných států a národů světa. Dále je ve studii zaměřena pozornost na první tendence ke zpomalení, které se začaly ve společnosti objevovat již v době moderní, a ve větší míře se prosadily v době postmoderní. Hlavní část práce představuje globální hnutí Slow Movement, okolnosti jeho vzniku, vývoj v čase, a hlavní ideje celého sledovaného konceptu. Skrze detailnější deskripci jednotlivých tematických odnoží pomalého hnutí jsou dále prezentovány konkrétní způsoby a návody na realizaci života v souladu s pomalou filozofií. Závěrem jsou shrnuty hlavní zjištění a poznatky, kterých bylo ve studii dosaženo, vysloveny náměty pro budoucí výzkum, a uvedeno krátké zamyšlení ohledně perspektiv možného budoucího úspěchu a dalšího rozšíření myšlenek hnutí Slow Movement.
Postmoderní společnost a současné úkoly výchovy a vzdělávání
Wirthová, Jitka ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
(česky) Předložená práce zkoumá vztah mezi současnými sociálními koncepcemi a cíli vzdělávání, tak jak je formulují kurikulární dokumenty především v České republice. Nejde při tom o jednoduchý jednosměrný vliv sociologického vědění na pedagogiku, proto první část práce se věnuje čtyřem důležitým filosofickým a sociologickým konceptům postmoderní společnosti, které se různě vymezují oproti moderní době. Z těchto analýz vychází celkový přehled o charakteru změn současné společnosti, na který se poněkud odlišnými cestami snažilo navazovat pedagogické myšlení. Na třech pedagogických konceptech, které jsou současně přítomné v dnešním pedagogickém diskursu, ale které se objevily původně v odlišných dobách a v odlišném společenském zázemí, se snažím poukázat na značnou antinomičnost nároků na dnešní cíle výchovy a vzdělávání. Popisuji, z jak formulované společenské reality současná česká vzdělávací politika vychází. Konstatuji, že z redukce společenské reality, která je půdou výchovy, můžou vznikat různé ambivalence v navrhovaných řešeních školské politiky. Nakonec se tato práce snaží předložit stručný návrh řešení těchto nových problémů výchovy a vzdělávání.
Internet jako zasíťovaný most: Komunitární účinky internetu v postmoderní společnosti
Šarochová, Jitka ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám specifickým vytvářením komunit v prostředí Internetu. Cílem této eseje je přispět k řešení otázky Internetu a jeho role v postmoderní společnosti. Základní myšlenkou je představa, že ve fyzickém i virtuálním světě dochází k vytváření komunit. Domnívám se, že sdružování do komunit lze považovat za přirozený lidský fenomén. Internet je chápán jako prostor, který svým uživatelům poskytuje možnost sdružovat se do virtuálních komunit. Nabízí se však otázka, zda je vytváření virtuálních komunit cílem postmoderní společnosti. Na první pohled vypadá Internet jako prostor, kde dochází k posilování vlastní individuality, díky svobodě a nezávislosti kterou nabízí. Na druhou stranu komunity mohou klást na své členy jisté nároky, čímž mohou představovat jisté omezení jejich individuality. V diplomové práci se pokouším ověřit hypotézu, podle které je Internet prostorem, v němž dochází k vytváření virtuálních komunit na úkor rozvíjení vlastní individuality.
Československý (český) rozhlas a kulturní inovace
Trubačová, Lenka ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Šisler, Vít (oponent)
Tato práce nazvaná Československý (český) rozhlas a kulturní inovace je pojatá jako kulturologická studie vývoje rozhlasu v letech 1923 - 1999. Rozvoj rozhlasu je interpretovaný jako proces kulturní změny. Cílem práce je postihnout šíření inovace rozhlasového vysílání a fáze této kulturní změny. Rigorózní práce je rozvržena do dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část vychází z vymezení problematiky, zabývá se teorií kultury, médií a charakteristikami rozhlasové komunikace. Zvláštní pozornost je věnována popisu podmínek ovlivňujících vznik a rozvoj rozhlasu. Těžištěm práce je deskripce vývoje rozhlasu v Československu a v České republice. Druhá část práce spočívá v analyzování dat a pramenů, převážně sekundární a historické analýze údajů o rozhlase. Soustředí se na kulturologickou interpretaci výsledků, shrnutí významu kulturní inovace pro vývoj československého a českého rozhlasu. Zabývá se také změnami jeho funkcí.
Česká společnost a změna pojetí tetování ve střednědobém horizontu
Feitl, David ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá změnou pojetí tetování v české společnosti v posledních přibližně třiceti letech. Zlomovou je společensko-politická revoluce v devadesátých letech. Ta ovlivnila vnímání tetování postsocialistickou společností a pomohla vývoji jeho techniky. Dále upozorňuje na rozdíly mezi českým a euro-americkým prostředím. Ty jsou ovlivňovány dynamickým vývojem a časovou změnou chápání i stylu tetování. Současné tetování je v částech práce konfrontováno s tetováním nativních kultur. Toto porovnání odpovídá na otázku, zda může být tetování i v naší současné kultuře přechodovým rituálem, zápisem zkušenosti apod. Bakalářská práce zmiňuje problematiku fenoménu subkultur, z nichž se některé vyznačují specifickým skupinovým tetováním. Naopak je tetování snahou o vyjádření individuality. Odpovídá též na následující doplňující otázky: Co znamená tetování pro jejich nositele s odstupem času a jaký byl důvod pro jeho pořízení? Jaké jsou motivy a věk prvního tetování? Výzkumná část bakalářské práce obsahuje dotazníky. Vzorek respondentů je rozdělen na nositele tetování a netetované. Aby byl výzkum patřičně vypovídající, obsahuje práce výpovědi lidí z velkých měst i malých obcí.
Oděv jako prostředek sebeidentifikace a sebeprezentace a možnosti didaktického rozvedeni tématu ve výuce výtvarné výchovy
Špidlová, Zdeňka ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent)
Anotace: Špidlová, Z.: Oděv jako prostředek sebeidentifikace a sebeprezentace a možnosti didaktického rozvedení tématu ve výuce výtvarné výchovy. [Diplomová práce] Praha, 2013 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 224 s. (Přílohy: Deník a složky dokumentující výtvarnou část diplomové práce) Diplomová práce zkoumá fenomén oděvu, jeho sémiotickou funkci v kontextu postmoderní společnosti a sociální aspekty s důrazem na identifikaci s určitou sociální skupinou. Výzkumná část práce přináší poznatky o dvou skupinách, jejich odívání a sociálních kontextech. Jsou jimi krojová kultura oblasti Alto Minho v Portugalsku a gothická subkultura. Na tyto poznatky přímo navazuje výtvarná část práce, jejímž výstupem je oděvní model kombinující prvky obou zmíněných skupin. Didaktická část přináší poznatky o rozdílnosti zpracování témat identita a subkultura z hlediska odívání žáky sedmé třídy základní školy a studenty druhého ročníku střední oděvní školy. Klíčová slova: oděv, identita, sebeprezentace, sebeidentifikace, subkultura, textilní tvorba, postmoderní společnost, výtvarná výchova
Izraelský lidový tanec: historie a současnost se zvláštním zřetelem na české prostředí
Šilarová, Anežka ; Stavělová, Daniela (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit izraelský lidový tanec z několika různých hledisek. V první části práce, která je založená na četbě odborné literatury k tématu, autorka práce představuje, jakým způsobem izraelské lidové tance v Izraeli vznikaly, jaké jsou jejich kořeny a jakým způsobem dále fungují v současné izraelské společnosti. Zvláštní pozornost je zde věnována problematice označení izraelského lidového tance jako "lidového". Druhá část práce vychází z vlastního terénního výzkumu autorky a týká se provozování izraelských lidových tanců v českém prostředí. Zatímco v Izraeli jsou tance spojovány především s demonstrací izraelské identity, v českém prostředí dostávají tance odlišné významy. V první části výzkumu se autorka pokusila zrekonstruovat historii šíření těchto tanců v českém prostředí a zmapovat skupiny, které se zde izraelským lidovým tancům věnují. Shromáždění těchto faktů může dále posloužit jako informační základna pro všechny badatele, kteří by se chtěli izraelskými lidovými tanci v Česku více zabývat. V druhé části výzkumu se autorka soustředila na způsob provozování izraelských lidových tanců v pražské skupině Besamim. Na základě zúčastněného pozorování a vedení rozhovorů s tanečníky se pak pokusila nastínit, jaký význam mají tyto tance v životě lidí, kteří se jejich...
Jak přežít blahobyt (etické hledisko střetu tradice a konzumu)
MÖHWALDOVÁ, Kristýna
Ocitáme se v době, kdy civilizace dosahuje blahobytu svým nevybíravým chováním k bohatství, které jí bylo předchozími generacemi svěřeno do opatrovnictví s cílem jejího rozvoje. Z filozofického hlediska jde nejenom o využívání a udržování přírodního bohatství, na němž je lidská populace závislá, ale i o zachování tradic a mravních norem. I když se bohatý Sever snaží fakt o závislosti lidské populace na přírodě všemožně schovat pod vrstvu nátěru navenek ohromujícího ekonomického pokroku. Společnost se nachází v takovém bodě blahobytu, kdy si někteří jedinci začínají uvědomovat hranice svého blaha a fasáda slibující věčnost, bohatství, luxus, lesk a slávu začíná praskat. Tito jedinci pak malují vlastními barvami. Barvami, jejichž odstíny se přibližují odstínu přírody. Jedinec ovšem není většina a vysněný blahobyt, jenž se stal pro většinovou populaci modlou, nám už nějakou dobu ukazuje svou stinnou stránku. Je patrný nárůst agresivity, dominantní vlastností je lhostejnost, vyhrává individualismus a konzumerismus, výstražným signálem je zrod hodnotové prázdnoty, úpadek morálky aj. To vše podtrhuje životní styl konzumní společnosti, jemuž nahrává i vlivná podbízivá mediální kultura. V bakalářské práci se zabývám "etickým hlediskem střetu tradice a konzumu". Vzhledem k obsáhlosti vyřčené otázky "Jak přežít blahobyt" v názvu práce a omezenému dovolenému prostoru daného charakterem druhu práce, jsem si vybrala jisté aspekty konzumního životního stylu, jež jsou do jisté míry analyzovány v odborné literatuře, avšak procházejí dynamickými změnami, které jsou stále rafinovanější (viz Inklinace k (mnohdy vyprázdněným) humanitárním akcím, jež v mnohých případech slouží pouze k uchlácholení vlastního nečistého svědomí, jež popisuji v jedné z kapitol předložené práce). Prostřednictvím praktických příkladů se na tyto "modernizace" a jejich skrytost či zaostřenost snažím upozornit. Hlavním cílem mé práce je dokumentovat posun etických zásad směrem k nehospodárnosti, přezíravosti a plýtvání a důvody, které k tomu společnost vedou. Postupnými kroky, které k hlavnímu cíli vedou, jsou analýzy, jejichž záměrem je vysledovat vlivy, které působí na oslabení mravních zásad, opuštění od tradičních forem jednání a chování či ignoraci tradičních kulturních vzorců. Výzkumná otázka se týká toho, nakolik a ve kterých oblastech je posun tradičních mravních zásad více než patrný, jaké jsou jeho možné důsledky, případně možnosti nápravy. Bakalářská práce je zpracována formou teoretické práce. V první části dokumentuji prostřednictvím slov sociologů a filozofů vybrané aspekty života dnešní společnosti (vnímání času a prostoru, kult zábavy, úpadek jazyka, sekularizace, umělý svět), dále analyzuji vybrané sociální jevy, které jsou součástí konzumního životního stylu a z hlediska udržitelného společenského vývoje představují z historického aspektu etické pochybení. Následně definováním konzumního světa a hodnot v postmoderní společnosti poukazuji na posun etického prvku směrem dál od tradice a blíže k nehospodárnosti a přebytečné výstřednosti. V konečné fázi své práce se pak zaměřuji na hledání východisek a metod, které by mohly analyzované problémy z etického hlediska kultivovat. Cíl své práce jsem, podle mého názoru, splnila, ovšem uvědomuji si, že toto téma vzhledem ke svému širokému rozpětí není ani zdaleka vyčerpané, a proto má smysl se jím dále zabývat.
Úloha sociální práce a sociálního pracovníka při doprovázení na poslední cestě člověka
URBÁNEK, Lukáš
Práce se snaží nastínit úlohu sociální práce a sociálního pracovníka při doprovázení na poslední cestě člověka. Diplomová práce se zaměřuje na definování sociální práce a zároveň poukazuje na její značnou různorodost. Práce tak zmiňuje nejasnost oboru jako samostatné pomáhající profese, kompetentnost sociálních pracovníků a aktuální debatu o profesním zákoně sociálních pracovníků. Dále uvádí fenomény smrti a umírání a jak je na ně nahlíženo na pozadí oboru sociální práce. V práci jsou témata zohledňována ve vztahu a k vlivům postmoderní společnosti. Velká část práce je věnována hledáním úlohy sociální práce a sociálního pracovníka v prostředí hospice. Nedílnou součástí práce je zájem o umírající klienty a jejich blízké, kdy je poukázáno na jejich potřeby, přání a těžkosti. Diplomová práce mimo jiné nastiňuje poradenství pro pozůstalé. Práce dále analyzuje etickou rovinu smrti a umírání, především s ohledem na lidskou důstojnost. Kritika odborné literatury je v textu konfrontována s vlastní praxí a výstupem z rozhovoru se sociální pracovnicí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.