|
|
Nedobrý král Václav? Sesazení "líného krále" v kontextu politického a právního myšlení pozdního středověku
Vanča, Matouš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sesazením krále Václava (1361-1419) z trůnu Svaté říše římské. K detronizačnímu aktu došlo po několikaletých přípravách v srpnu 1400, a to prostřednictvím čtyř kurfiřtů (rýnského falckraběte a arcibiskupů mohučského, kolínského a trevírského). První kapitola stručně zkoumá možnost sesazení krále ve středověkém politickém myšlení. Druhá kapitola popisuje politické zápasy ve Svaté říši římské, které roku 1400 předcházely, a ukazuje nejpodstatnější události, které nakonec k sesazení krále vedly, jako byl střet o mohučské arcibiskupství. Třetí kapitola analyzuje právní dimenzi detronizačního aktu a nabízí možnou interpretaci jeho role v ústavních dějinách Svaté říše římské. Počínání kurfiřtů může být chápáno jako součást dlouhodobého růstu politické moci kurfiřtského kolegia, který je kodifikován též ve Zlaté bule Karla IV.
|
|
|
A study through political: An analysis of Machiavelli's political thought through the conceptual apparatus of Carl Schmitt
Kuchar, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Táto bakalárska práca si dáva za cieľ obohatiť interpretačný diškurz týkajúci sa Niccoló Machiavelliho, skonštruovaním pojmového aparátu z diela Carla Schmitta. V tomto zmysle by autor práce rád priniesol novú perspektívu na dielo, politické myslenie a filozofiu Niccoló Machiavelliho. Koncepty rozoberané v rámci tejto bakalárskej práce zahrňujú: suverén, výnimka vo vzťahu k pravidlu, politická jednota, politická moc, nepriateľ a intenzita konfliktu, ktoré sú spojené s interpretáciou Machiavelliho diela. Práca rovnako popisuje interpretačný diškurz v rámci Machiavelliho ako taký, aby ho mohla využiť pri zasadení práce do súčasného teoretického rámca. Objavuje možnosť spojenia oboch autorov, v rámci jasne vymedzeného aparátu vypracovaného na základe Schmittovho politického myslenia
|
|
|
Liberální politické myšlení v díle Karla Havlíčka Borovského
Jiras, Jakub ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu politického myšlení zakladatele české politické žurnalistiky Karla Havlíčka Borovského. Snaží se prokázat, že má cenu zkoumat Havlíčkovu osobnost jako relevantní součást evropského liberálního myšlení v devatenáctém století. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje dějiny liberálního myšlení do konce devatenáctého století. Druhá část práce charakterizuje Havlíčkův život s důrazem na jeho novinářskou tvorbu. Třetí a zároveň hlavní kapitola analyzuje vybrané prvky Havlíčkovy liberální filosofie. Autor je přesvědčen, že Havlíček může být považován za jednoho z myslitelů, kteří stojí na počátku cesty k sociálnímu liberalismu.
|
|
|
Alternativní politické myšlení v Československu mezi léty 1969 - 1977: aktéři, sociální sítě, ideologie
Jansa, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Tato práce je věnována politickému myšlení opozice v Československu v letech 1969 - 1977. Na základě analýzy opozičních dokumentů se snaží ukázat myšlenkový a sociální kontext opozičních hnutí, jejich představy a politické cíle. První část se zabývá institucionálním vývojem opozice a jejím vztahem k normalizační moci. Druhá část rozebírá programová prohlášení opozice, všímá si specifik v představách jednotlivých skupin o politickém, společenském i hospodářském uspořádání a jejich kontextualizace. Poslední část je pak věnována tématům, které byly společné napříč celým spektrem opozice. Zvláštní pozornost je věnována vztahu opozice k socialismu a dynamice představ o legitimitě opoziční činnosti.
|
|
| |
|
|
Reflexe římské republiky v římském a novověkém politickém myšlení
Halamka, Tomáš ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním cílem práce je zmapovat, jak římské a novověké politické myšlení reflektovalo období římské republiky. Z různých dějinných období jsou vybráni jednotliví zástupní političtí myslitelé, kteří téma římské republiky zpracovávali, komentovali, nebo se jím nechali inspirovat. Jejich poznatky o římské republice jsou systematicky zkoumány a uváděny v kontextu celého díla konkrétního myslitele. Výzkum autorů postupuje chronicky a začíná u myslitelů římské republiky Polybia a Cicera. Římské císařské autory representuje Eutropius. Jako zástupci novověkého politického myšlení byli vybrání Machiavelli, Montesquieu a dva autorské kolektivy - američtí federalisté a Engels s Marxem. Po nastínění toho, jak všichni tito autoři ve svých dílech reflektovali římskou republiku jednotlivě, přechází práce k jejich vzájemnému srovnání. Komparace se v práci provádí na deseti tematických celcích, které byly autory zmiňovány nejčastěji, s největším důrazem a na nichž můžeme mezi jednotlivými autory nejlépe ilustrovat důležité styčné plochy, či naopak rozpory v náhledu. Tato komparace poskytuje data nutná pro odpověď na sekundární výzkumnou otázku, a sice, které aspekty římské republiky měly na politické myšlení největší vliv.
|
|
|
Political philosophy of Lord Acton and its influence on the political thought of 20th century
Virdzek, Andrej ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Bakalárska diplomová práca sa zaoberá politickou filozofiou britského historika Lorda Actona a jej vplyvom na politické myslenie 20. storočia. Cieľom práce bolo predstaviť politické myslenie v kontexte doby a ukázať jeho vplyv na 20. storočie. Acton sa vyjadroval k mnohým problémom vtedajšej doby a jeho filozofia ako taká sa dotýka veľkého spektra problémov. Z tohto dôvodu bolo nutné mierne abstrahovať a sústrediť prácu najmä na Actonov pokus o teoretickú fúziu katolicizmu a liberalizmu. Práca je rozdelená do troch častí: V prvej predstavujem Actonovo pojatie slobody a skrze toto pojatie Actonov liberalizmus v teórii. Každý pokus o systematizáciu Actonovej filozofie musí prebiehať práve skrze predstavenie pojmu slobody, ktoré bolo v politickom myslení Actona kľúčové. Práve tento pojem slobody v sebe implicitne zahŕňa aj základne prvky etickej náuky katolíckej cirkvi, čo robí jeho poňatie liberalizmu omnoho jednoduchšie zlúčiteľné s katolicizmom. V druhej časti sa venujem Actonovmu hodnoteniu Francúzskej revolúcie. Na tomto príklade je totiž možné dostatočne ilustrovať zmenu Actonovho politického myslenia počas jeho života. Jedná sa najmä o prechod od konzervativizmu k liberalizmu. Túto zmenu môžeme sledovať v Actonových prednáškach a esejách. V tretej časti predstavujem kritiku Actonovej filozofie v 20....
|
|
|
John Adams a Thomas Jefferson: Dva pohledy na charakter USA
Jáč, Marek ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Abstrakt Bakalářská práce "John Adams a Thomas Jefferson: Dva pohledy na charakter USA" pojednává o dvou amerických prezidentech, kteří stáli u založení Spojených států amerických. Časově a tematicky se práce věnuje zakladatelskému období USA. Cílem práce bylo porovnat politické osobnosti druhého a třetího amerického prezidenta. Metoda práce byla založena na komparaci obou osobností podle třech kritérií - politické názory na formu a charakter vlády, politické činy při výkonu prezidentské funkce a osobnostní kvality obou politiků. Čerpáno bylo jak z vybraných primárních zdrojů, tak i ze sekundární literatury. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá politickým životopisem a vzájemným vztahem obou státníků. Druhá a třetí kapitola analyzují důležité texty, ve kterých John Adams a Thomas Jefferson vyjádřili své názory ohledně charakteru vlády v počátcích USA. Čtvrtá kapitola je věnovaná porovnání jejich politických koncepcí a také porovnání jejich politických činů při výkonu prezidentského úřadu. Práce dospěla k závěru, že v koncepci Johna Adamse došlo na rozdíl od Thomase Jeffersona od počátků americké revoluce k určitému posunu, což vedlo k ideové diferenciaci obou amerických státníků. Klíčová slova John Adams, Thomas Jefferson, Spojené státy americké, charakter vlády, politické myšlení
|
host ::
RSS.