|
Trojí dvojí volba. Průběh, příčiny a důsledky nejednotných kurfiřtských hlasování ve vrcholném středověku (1198, 1257, 1314)
Vanča, Matouš ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Úkolem této bakalářské práce je srovnání tří případů dvojích voleb, které se odehrály ve Svaté říší římské v období vrcholného středověku. Jedná se o volby let 1198 (kdy byli zvoleni švábský vévoda Filip a Ota Brunšvický), 1257 (kdy byli zvoleni Richard z Cornwallu a kastilský král Alfons X.) a 1314 (kdy byli zvoleni hornobavorský vévoda Ludvík IV. a rakouský vévoda Bedřich Sličný). Každé z těchto tří voleb je věnována případová studie, která rozebírá její průběh, politické pozadí, bezprostřední příčiny a další okolnosti a popisuje také její konkrétní důsledky. Na závěr je pak zařazena studie srovnávací, která poukazuje na shodné rysy i rozdíly mezi těmito třemi případy a umožňuje na jejich příkladě vysledovat zásadní posun ve vývoji státoprávního uspořádání Svaté říše římské a principu voleb jejích panovníků (především posun od voleb širokou vrstvou říšských knížat k volbám úzkým sborem sedmi kurfiřtů), který následně vyvrcholil vydáním Zlaté buly Karla IV. Práce využívá dobových pramenů, ať už jde o písemnosti diplomatického charakteru týkající se přímo zkoumaných královských voleb, nebo o práce tehdejších kronikářů a analistů, kteří vyhrocené události své doby zaznamenali. Stejně tak práce využívá sekundární literaturu, především texty z pera badatelů, kteří se zabývali právě královskými volbami...
|
|
Imperátor a gubernátor. Překryv působení dvou předsedů vlády z hlediska ústavního práva, komparativní politologie a teoretické státovědy
Vanča, Matouš ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Autor Matouš Vanča Název Imperátor a gubernátor. Překryv působení dvou předsedů vlády z hlediska ústavního práva, komparativní politologie a teoretické státovědy Abstrakt Práce se zabývá tzv. problémem dvou premiérů, tedy situací, kdy v České republice během střídání vlád krátce koexistují dva předsedové vlády vedle sebe. Tato zvláštní situace je potenciálním zdrojem dalekosáhlého konfliktu o to, který z nich má vykonávat ústavní pravomoci předsedy vlády. V první kapitole je rozebrán celý problém z historického hlediska - jde sice o záležitost současné české ústavy, nicméně i ve starší československé ústavní tradici lze nalézt problémy podobného typu, kterým doposud nebyla věnována větší pozornost. Druhá kapitola představuje dosavadní názory ústavních právníků na celou záležitost - rozděluje je do tří základních hypotéz, "denialistické hypotézy", "hodinové hypotézy" a "hypotézy Benelux". Ve třetí kapitole je provedena rozsáhlá komparace v rámci Evropské unie - jsou rozebrány mechanismy výměny vlády v jednotlivých evropských ústavách, analyzovány jejich silné a slabé stránky a státy jsou kategorizovány do několika základních skupin. Poslední čtvrtá kapitola pak představuje zcela nový koncept - krátkodobé rozdělení funkce předsedy vlády mezi dvě osoby v něm není vnímáno jako negativní jev nebo chyba v Ústavě,...
|
|
Náboženská legitimizace politické moci v Římě pohledem antických dějepisců
Vanča, Matouš ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá technikami, které politikové antického Říma používali k náboženské legitimizaci své politické moci a svého postavení. Jejím cílem je shromáždit doklady o různých podobách tohoto fenoménu, které se nacházejí v dílech antických dějepisců. Po úvodním vymezení tématu a pole výzkumu (vztah náboženství a politiky v římské republice) následuje stručná charakteristika jednotlivých pramenů (tedy řeckých a římských historiků a jejich děl). Další tři kapitoly jsou již kazuistické a uvádějí doklady o jednotlivých podobách náboženské legitimizace politické moci. První z nich se zabývá využíváním náboženství v politické rétorice, druhá a nejrozsáhlejší pak náboženskou žalobou a politickou blasfémií (dvěma nejzajímavějšími jevy v rámci tématu), třetí poté specifickými případy využívání náboženství k dlouhodobé politické sebeprezentaci. V předposlední kapitole je stručně popsána změna politické situace na počátku principátu, kdy dosavadní formy náboženské legitimizace politické moci mizí a jsou nahrazeny jinými. Závěrečná kapitola se pak zabývá možnosti analýzy shromážděného materiálu z pohledu religionistiky, a to především v rámci sociologie náboženství.
|
|
Nedobrý král Václav? Sesazení "líného krále" v kontextu politického a právního myšlení pozdního středověku
Vanča, Matouš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žůrek, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sesazením krále Václava (1361-1419) z trůnu Svaté říše římské. K detronizačnímu aktu došlo po několikaletých přípravách v srpnu 1400, a to prostřednictvím čtyř kurfiřtů (rýnského falckraběte a arcibiskupů mohučského, kolínského a trevírského). První kapitola stručně zkoumá možnost sesazení krále ve středověkém politickém myšlení. Druhá kapitola popisuje politické zápasy ve Svaté říši římské, které roku 1400 předcházely, a ukazuje nejpodstatnější události, které nakonec k sesazení krále vedly, jako byl střet o mohučské arcibiskupství. Třetí kapitola analyzuje právní dimenzi detronizačního aktu a nabízí možnou interpretaci jeho role v ústavních dějinách Svaté říše římské. Počínání kurfiřtů může být chápáno jako součást dlouhodobého růstu politické moci kurfiřtského kolegia, který je kodifikován též ve Zlaté bule Karla IV.
|
|
Trojí dvojí volba. Průběh, příčiny a důsledky nejednotných kurfiřtských hlasování ve vrcholném středověku (1198, 1257, 1314)
Vanča, Matouš ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Úkolem této bakalářské práce je srovnání tří případů dvojích voleb, které se odehrály ve Svaté říší římské v období vrcholného středověku. Jedná se o volby let 1198 (kdy byli zvoleni švábský vévoda Filip a Ota Brunšvický), 1257 (kdy byli zvoleni Richard z Cornwallu a kastilský král Alfons X.) a 1314 (kdy byli zvoleni hornobavorský vévoda Ludvík IV. a rakouský vévoda Bedřich Sličný). Každé z těchto tří voleb je věnována případová studie, která rozebírá její průběh, politické pozadí, bezprostřední příčiny a další okolnosti a popisuje také její konkrétní důsledky. Na závěr je pak zařazena studie srovnávací, která poukazuje na shodné rysy i rozdíly mezi těmito třemi případy a umožňuje na jejich příkladě vysledovat zásadní posun ve vývoji státoprávního uspořádání Svaté říše římské a principu voleb jejích panovníků (především posun od voleb širokou vrstvou říšských knížat k volbám úzkým sborem sedmi kurfiřtů), který následně vyvrcholil vydáním Zlaté buly Karla IV. Práce využívá dobových pramenů, ať už jde o písemnosti diplomatického charakteru týkající se přímo zkoumaných královských voleb, nebo o práce tehdejších kronikářů a analistů, kteří vyhrocené události své doby zaznamenali. Stejně tak práce využívá sekundární literaturu, především texty z pera badatelů, kteří se zabývali právě královskými volbami...
|