|
|
Studium průniku „musk“ sloučenin do abiotických a biotických složek vodních ekosystémů
Zouhar, Libor ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na stanovení musk sloučenin v různých složkách životního prostředí. Syntetické musk sloučeniny jsou organické látky běžně používané jako vonné složky detergentů, parfémů, kosmetiky a ostatních produktů osobní péče. Tyto sloučeniny kontaminují prostřednictvím komunální odpadní vody z čistíren odpadních vod vodní prostředí. Výsledkem je akumulace těchto analytů v životním prostředí a jejich výskyt v potravním řetězci. Syntetické vonné látky jsou také běžně detekovány v lidském těle; obecně patří mezi relativně nové perzistentní organické polutanty (POP) vzhledem ke své perzistenci, bioakumulaci a potenciální toxicitě. Základem této práce byla optimalizace metod pro stanovení vybraných syntetických vonných látek v odpadní vodě (komunální, průmyslové) a v rybí svalovině. Tyto analyty byly zjišťovány v odpadní vodě [čistírna odpadních vod (ČOV) Brno – Modřice; závod na výrobu kosmetiky] a v rybách Squalius cephalus, které byly odloveny z řeky Svratky. Vybrané analyty (14 látek) pocházely ze skupiny nitromusk, polycyklických musk a lineárních musk sloučenin. Pro izolaci analytů z reálných vzorků odpadní vody byla použita metoda mikroextrakce na tuhou fázi (SPME), pro izolaci analytů ze vzorků ryb byla použita metoda zrychlené extrakce rozpouštědlem (PSE). Identifikace a kvantifikace analytů byla provedena vysokorozlišovací plynovou chromatografií s hmotnostně-spektrometrickou detekcí (GC-MS). Z výsledků vyplývá, že z polycyklických musk sloučenin dosahovaly nejvyšších koncentrací na přítoku i odtoku z ČOV Brno – Modřice galaxolid (g.l-1) a tonalid (desetiny g.l-1). Nejčastěji stanovovanou nitromusk sloučeninou v odpadní vodě byl musk keton (setiny g.l-1). Lineární musk sloučeniny byly detekovány ve všech vzorcích surové odpadní vody (g.l-1). Celková účinnost odstranění syntetických musk sloučenin z odpadní vody na dané ČOV se pohybuje v těchto rozmezích: nitromusk sloučeniny 34,4 – 85,4 %, polycyklické musk sloučeniny 36,7 – 53,3 % a lineární musk sloučeniny 90,5 – 99,9 %. Na podkladě výsledků lze konstatovat, že odpadní voda (odtok z ČOV) je primárním zdrojem musk sloučenin, a to zejména polycyklických, v životním prostředí. Rovněž bylo prokázáno, že ultrafiltrace v kosmetickém závodu je vysoce účinnou technologií pro odstranění nitromusk a polycyklických musk sloučenin z průmyslové odpadní vody. Z výsledků hodnocení kontaminace ryb musk sloučeninami vyplývá, že nejvyšších koncentrací dosahoval galaxolid (desítky g.kg-1 ž.hm.). Výsledky potvrzují ubikvitární výskyt musk sloučenin v životním prostředí a omezené použití nitromusk sloučenin v důsledku jejich potenciálních toxických vlastností. Bylo prokázáno, že ČOV Brno – Modřice má významný podíl na hodnotách obsahu polycyklických musk sloučenin (tonalidu, galaxolidu) v rybách odlovených z řeky Svratky.
|
|
|
Aplikace mikrobiálních olejů v kosmetice
Reichertová, Klára ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na aplikaci mikrobiálního oleje do kosmetického produktu. Bylo zkoumáno osm kmenů kvasinek rodu Metschnikowia a to Metschnikowia pulcherrima 145, Metschnikowia pulcherrima 147, Metschnikowia pulcherrima 149, Metschnikowia andauensis 129, Metschnikowia andauensis 1241, Metschnikowia sinensis 1244, Metschnikowia zizyphicola 1247 a Metschnikowia shanxiensis 1250, pro produkci mikrobiálního oleje. Na kultivaci byly použity odpadní substráty z technického konopí (konopný hydrolyzát, konopná mouka a směs listů a květů). Kultivace probíhala za snížené teploty s předností produkce lipidů a pomocí plynové chromatografie bylo dále zjištěno složení a poměr mastných kyselin, dle kterého byl vybrán nejlepší kvasinkový producent lipidů a nejvhodnější substrát ke kultivaci. Tím byl kmen Metschnikowia zizyphicola 1247 a substrát z konopné mouky. Ke konci praktické části byl připraven kosmetický krém, do kterého byl získaný mikrobiální olej přimíchán. Na závěr je uvedeno zhodnocení oleje z ohledu na jeho aplikace v kosmetice a porovnání s rostlinným olejem s podobným profilem mastných kyselin.
|
|
|
Studium produkčních vlastností kvasinek rodu Metchnikowia
Chadimová, Markéta ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Kvasinky rodu Metschnikowia jsou schopné produkovat za různých podmínek různě velké množství lipidů, které mají pozoruhodné využití v biotechnologiích a v průmyslu. Tato bakalářská práce je zaměřena na studium kultivačních podmínek, za kterých kvasinky vyprodukují nejvíce lipidů a také se zabývá tím, z jakých mastných kyselin jsou tyto triacylglyceroly složeny. Je taktéž sledován vliv kultivačních podmínek na množství biomasy. Bylo zkoumáno pět kmenů kvasinek a to M. pulcherrima 145, M. pulcherrima 147, M. pulcherrima 149, M. andauensis 129 a M. chrysoperlae 1158. Na kultivaci byla použita kultivační média s různými poměru C/N, obsahující glukózu, nebo levné odpadní substráty (glycerol, káva a odpadní tuk). Kultivace byly prováděny při několika teplotách a následně bylo zjišťováno množství narostlé biomasy, pomocí plynové chromatografie bylo dále zjištěno složení a poměr mastných kyselin. Jako kvasinka, která vyprodukovala v čase nejvíce biomasy, byla stanovena kvasinka M. chrysoperlae 1158, která po 336 hodinách růstu při teplotě 15 °C na médiu o poměru C/N = 100 byla schopná vytvořit 10,66 g/l biomasy. Největšího množství lipidů bylo dosaženo u kmene M. andauensis 129 při teplotě 8 °C na médiu C/N = 100 (21,57 % lipidů v sušině). Pokud vezmeme do úvahy i produkci biomasy, nejlepších výsledku dosahuje kvasinka M. chrysoperlae 1158 při teplotě 11 °C na médiu s poměrem C/N = 100 s produkci biomasy 10,15 g/l a 19,58 % lipidů v sušině. Tato kvasinka proto byla dále kultivována na odpadních substrátech.
|
|
|
Využití GC/MS při analýze léčiv
Sýkora, Richard ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato diplomová práce vychází z aktuální problematiky přítomnosti léčiv v různých složkách životního prostředí. Nejvíce zatížené prostředí z pohledu kontaminace rezidui léčiv je prostředí vodné, do kterého se tyto látky dostávají především z čistíren odpadních vod, ve kterých dochází jen k jejich částečné eliminaci během čistících procesů. Předkládaná práce je zaměřena na stanovení vybraných léčiv ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek (kyselina salicylová, ibuprofen, kofein, naproxen, ketoprofen, diklofenak) v odpadní vodě. Pro účely analýzy byly použity a porovnány dva druhy vzorkování: konvenční bodové odběry odpadní vody a pasivní vzorkování za použití vzorkovače POCIS. Vzorkování probíhalo na přítoku a odtoku z ČOV v Brně Modřicích. Jako extrakční metoda byla použita extrakce tuhou fází (SPE) s použitím HLB Oasis kolonek. Vyextrahovaný vzorek byl následně derivatizován. Derivatizačními činidly byly: MSTFA (N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid) a BSTFA (N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoroacetamid). Finální analýza byla provedena pomocí plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí Time-of-Flight (GC/TOF-MS).
|
|
|
Význam a vliv ftalátů při peritoneální dialýze a současné možnosti jejich náhrady
Nohelová, Gabriela ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem a vlivem ftalátů při peritoneální dialýze (PD) a současnými možnostmi jejich náhrady. Byly přehledně shrnuty informace o ftalátech – esterech kyseliny ftalové – zejména o nejpoužívanějším změkčovadle ve zdravotnickém materiálu, di-2-ethylhexylftalátu (DEHP) a o jeho působení na lidský organismus a životní prostředí. Byly vyhledány možnosti náhrady PVC při peritoneální dialýze a zhodnoceny jejich výhody a nevýhody. Jako důkazní materiál vstřebávání ftalátů do lidského organismu při provádění peritoneální dialýzy zde slouží studie provedené u nás a v Německu, které se touto problematikou zabývají. Pro stanovení ftalátů v krvi a v dialyzátu při PD zde byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV detekcí při 224 nm nebo plynová chromatografie – hmotnostní spektrometrie (GC/MS). Vlastnímu analytickému stanovení předchází extrakce vzorku vhodným rozpouštědlem a přečištění extraktu.
|
|
|
Stanovení nonylfenolu a jeho izomerů ve vodách
Sedláček, Jaroslav ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na problematiku nonylfenolu, degradačního produktu tenzidů. Nonylfenol však nejčastěji vzniká v čistírnách odpadních vod převážně během mikrobiální degradace nonylfenol ethoxylátů používaných v průmyslu. Je to látka vysoce bioakumulativní, toxická převážně pro vodní organismy. Kromě toho patří mezi hormonální disruptory. Byla vypracována podrobná rešerše, na základě které byla řešena experimentální část diplomové práce. Nonylfenol byl zjišťován ve vzorcích odpadních vod. Pro izolaci analytu a přečištění extraktu byla použita metoda extrakce na pevnou fázi (SPE). Finální stanovení bylo provedeno na plynové chromatografii v tandemu s hmotnostním spektrometrem s průletovým analyzátorem (TOF). Všechny kroky preanalytického a analytického postupu byly optimalizovány.
|
|
|
Studium akumulace polyhydroxyalkanoátů u cyanobakterií
Pacasová, Viktorie-Alexandra ; Slaninová, Eva (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřená na studium vlivu vybraných stresových faktorů na produkci PHB u kmenů cyanobakterií Synechocystis sp. PCC 6803 a Synechocystis salina CCALA 192. Cyanobakterie byly kultivovány v multikultivátoru a jako stresový faktor byl použit zvýšený obsah soli (chloridu sodného) nebo směs acetátu a -butyrolaktonu v kultivačním médiu. Obsah PHB v jednotlivých cyanobakteriích byl stanovován pomocí plynové chromatografie, přítomnost a množství barviv byla stanovována pomocí extrakce barviv a pomocí přímé spektrofotometrické analýzy. Získané výsledky nepotvrdily hypotézu o zvýšení produkce PHB při kultivaci cyanobakterií v prostředí se zvýšeným obsahem soli. Příčinou tohoto zjištění je pravděpodobně společné působení několika stresových faktorů jako zvýšený obsah soli, kontinuální osvětlení v multikultivátoru a limitace dusíkem, díky použitému typu média, na kultury Synechocystis salina CCALA. Při kultivaci se směsí acetátu a -butyrolaktonu byly kultury analyzovány stejným způsobem, jako v případě prostředí se zvýšeným obsahem soli, a byla stanovována i přítomnost kopolymeru 3-hydroxybutyrátu a 4-hydroxybutyrátu. Během této kultivace byl rovněž pozorován pozitivní vliv kombinace působení kontinuálního osvětlení, typu média limitujícího dusík a výchozí koncentrace buněk v kulturách na rychlost růstu vybraných kmenů cyanobakterií.
|
|
|
Stanovení polárních pesticidů v odpadních a povrchových vodách
Borůvková, Tereza ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením polárních pesticidů v povrchových a odpadních vodách. V rámci práce byly sledovány analyty Mecoprop-P, MCPA, Dichlorprop-P, 2,4-D a MCPB v různě zatížených povrchových vodách a ve vodách odpadních. Vybrané herbicidy patří do skupiny určené pro posouzení environmentální kvality. Navíc u analytů 2,4-D a MCPA roční spotřeba v ČR převyšuje 30 tun. Ke sledování byly zvoleny tři řeky v okolí města Jaroměř (Labe, Úpa, Metuje), jedna řeka v okolí města Brna (Svratka) a dvě čistírny odpadních vod (ČOV Jaroměř, ČOV Brno – Modřice). Výběr toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu konkrétních herbicidů a průtoku zemědělsky obdělávanými oblastmi. Sledované látky byly z odebraných vzorků izolovány a zakoncentrovány technikou SPE. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (GC/MS/MS). Před vlastní analýzou bylo nutné analyty derivatizovat. Vybrané herbicidy byly detekovány ve všech odebraných vzorcích.
|
|
|
Analýza vonných látek v kosmetických prostředcích metodou plynové chromatografie
Divišová, Radka ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vonnými látkami, které jsou přítomny v široké škále produktů zahrnující parfémy, kolínské vody, různé kosmetické a toaletní přípravky nebo prací a čistící prostředky. Široká použití a expozice vonným látkám u výše jmenovaných přípravků mohou vyvolat řadu nepříznivých alergických reakcí jako je kontaktní dermatitida, astma, ekzém a dýchací problémy. Vonných látek, které vyvolávají negativní alergické reakce, je spousta, ale evropskounijní předpisy vymezily 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek. Jestliže je hranice přítomnosti těchto alergenů v kosmetickém přípravku překročena nad 0,01 % pro přípravky smývatelné a 0,001 % pro přípravky nesmývatelné, musí být vyznačena na obalu produktu. V experimentální části diplomové práce byla z 26 vonných látek vypracována metodika pro stanovení 12 alergenů. Pro identifikaci, extrakci a měření vonných alergenů byla použita metoda mikroextrakce tuhou fází (SPME) a plynová chromatografie s plamenově ionizačním detektorem (GC-FID). Byly zkoumány optimální extrakční podmínky metody SPME-GC-FID jako je doba dosažení rovnováhy, extrakční doba a extrakční teplota, a to z důvodu maximalizace extrakčního výtěžku. Dalším a důležitým bodem této práce je validace metody SPME-GC-FID, která obsahuje následující stanovené parametry: opakovatelnost, linearita, mez detekce (LOD) a mez stanovitelnosti (LOQ). Metoda SPME-GC-FID byla ověřena a aplikována na reálné vzorky.
|
|
|
Studium předúpravy a následné hydrolýzy vybraných lignocelulózových materiálů
Kovářová, Markéta ; Dvořák, Miloš (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem chemické a enzymatické hydrolýzy dřevního materiálu. Cílem práce byl výběr vhodné metody předúpravy lignocelulózového materiálu, odpadních pilin. Teoretická část práce je zaměřena na charakterizaci lignocelulózového materiálu a jeho složek. Také jsou v teoretické části popsány různé metody předúpravy a jejich vliv na hydrolýzu lignocelulózových materiálů. V experimentální části byl zkoumán nejvhodnější způsob předúpravy a následné hydrolýzy pilin. Kritérii pro výběr vhodné metody byla koncentrace vzniklých redukujících sacharidů, žádoucího produktu na jedné straně a na druhé straně polyfenolů jakožto problematického mikrobiálního inhibitoru. Jako optimální postup předúpravy pilin s ukázala inkubace pilin v 96% ethanolu anebo v 5% H2O2, které zvýšili obsah redukujících sacharidů v hydrolyzátech téměř o 30 %, a zároveň nedošlo k dramatickému nárůstu koncentrace polyfenolů. Součástí práce byla také kultivace bakterií Burkholderia cepacia a Burkholderia sacchari na hydrolyzátech dřevního materiálu.
|
host ::
RSS.