|
|
Využití vybraných frakcí technického konopí v kosmetice a farmacii
Pavlištíková, Nela ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Konopí se řadí mezi všestranně využitelné rostliny. Setkáváme se s ním prakticky ve všech odvětvích průmyslu, od papírenského po lékařský a farmaceutický. Předmětem této bakalářské bylo charakterizování frakcí konopí, které vznikly při jeho zpracování, a jejich aplikacemi v kosmetice a farmacii. V teoretické části je vypracována charakteristika rostliny, její chemické složení a bioaktivní látky včetně jejich využití v kosmetice. V experimentální části byly stanoveny některé vybrané metabolity hydrolyzátů z konopné mouky a konopných kalů. Všechny tyto frakce byly z odrůdy konopí Santhica. V analyzovaných vzorcích byl stanoven obsah sacharidů, lipidů, polyfenolů, chlorofylů, profil mastných kyselin, číslo zmýdelnění, číslo kyselosti a jodové číslo. Dále byla u konopných hydrolyzátů stanovena antimikrobiální aktivita. Také byla připravena konopná mýdla z konopného kalu a kokosového oleje, u kterých proběhla senzorická analýza. Z hydrolyzátu z konopné mouky byl připraven šampon, který byl testován in vivo. V práci bylo prokázáno, že všechny použité materiály byly bezpečné a vhodné k použití. U připravených mýdel byl prokázán léčivý dezinfekční a hydratační účinek při umývání rukou. U konopného šamponu bylo zjištěno, že po umytí jsou vlasy hladké a hebké.
|
|
|
Aplikace mikrobiálních olejů v kosmetice
Reichertová, Klára ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na aplikaci mikrobiálního oleje do kosmetického produktu. Bylo zkoumáno osm kmenů kvasinek rodu Metschnikowia a to Metschnikowia pulcherrima 145, Metschnikowia pulcherrima 147, Metschnikowia pulcherrima 149, Metschnikowia andauensis 129, Metschnikowia andauensis 1241, Metschnikowia sinensis 1244, Metschnikowia zizyphicola 1247 a Metschnikowia shanxiensis 1250, pro produkci mikrobiálního oleje. Na kultivaci byly použity odpadní substráty z technického konopí (konopný hydrolyzát, konopná mouka a směs listů a květů). Kultivace probíhala za snížené teploty s předností produkce lipidů a pomocí plynové chromatografie bylo dále zjištěno složení a poměr mastných kyselin, dle kterého byl vybrán nejlepší kvasinkový producent lipidů a nejvhodnější substrát ke kultivaci. Tím byl kmen Metschnikowia zizyphicola 1247 a substrát z konopné mouky. Ke konci praktické části byl připraven kosmetický krém, do kterého byl získaný mikrobiální olej přimíchán. Na závěr je uvedeno zhodnocení oleje z ohledu na jeho aplikace v kosmetice a porovnání s rostlinným olejem s podobným profilem mastných kyselin.
|
|
|
Příprava a charakterizace nanovlákenných krytů ran
Jiroušková, Pavla ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací nanovlákenných krytů ran. Pro přípravu nanovláken zde byly použity materiály poly-(3-hydroxybutyrát), neboli PHB a želatina. Do krytů byly také inkorporovány aktivní látky, a to ampicilin a ibuprofen. Teoretická část práce se zabývá kůží a hojením ran, nanovlákny a jejich vlastnostmi, dále popisuje také využití nanovláken jako krytů ran. V neposlední řadě se věnuje také materiálům vhodným k přípravě nanovlákenných krytů ran. Dále tato sekce obsahuje rešerši na různé metody přípravy nanovláken, léčiva, která mohou být do vláken inkorporována a následné stanovení bezpečnosti připravených krytů. V praktické části byly připravovány nanovlákenné kryty s obsahem ampicilinu, respektive ibuprofenu. Bylo stanoveno maximální možné množství aktivní látky, kterou lze do nanovláken inkorporovat. Následně byly připraveny kombinované kryty, jejichž účelem bylo studium rychlosti uvolňování aktivních látek do modelových prostředí. U jednotlivých krytů bylo spektrofotometricky stanoveno uvolňování v časovém intervalu. Na závěr byly u krytů připravených s ampicilinem provedeny testy antimikrobiální aktivity. Antimikrobiální účinky byly sledovány na mikroorganismech S. Epidermidis, E. Coli a M. Luteus.
|
|
|
Příprava potravinových doplňků na bázi vzácných druhů hub
Vetchá, Vendula ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Hoová, Julie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá charakterizací nutričně významných látek ve vybraných vzorcích vzácných druhů hub, konkrétně lesklokorky lesklé a korálovce ježatého. Dále se věnuje biologickému vlivu vybraných vzácných hub na lidské buněčné linie HaCaT a Caco-2, sleduje produkci prozánětlivých cytokinů IL-6 a IL-8 imortalizovanými keratinocyty a buňkami karcinomu tlustého střeva po expozici vodných extraktů připravených z práškové formy hub. Teoretická část diplomové práce se věnuje charakteristice hub z hlediska morfologických znaků a jejich taxonomickému zařazení do živé říše. Dále studuje účinky jedlých a léčivých druhů hub a detailně popisuje medicinální houby, jako lesklokorku lesklou, houževnatce jedlého, trsnatce lupenitého, penízovku sametonohou, korálovce ježatého a hlívu ústřičnou, informuje o jejich účincích, využití a možnostech aplikace v potravinářství a farmacii. Zmiňuje možné negativní účinky hub na zdraví konzumentů. Uvádí metody zpracování hub a jejich využití v potravinářském průmyslu, dále se zaměřuje na možnosti testování toxicity in vitro a poskytuje stručný přehled běžně používaných testů cytotoxicity jako je MTT test či LDH test. Experimentální část diplomové práce se zabývá přípravou vodných extraktů z houbových prášků a jejich charakterizací z hlediska nutričních a biologicky aktivních látek. Pomocí HPLC analýzy sleduje obsah lipofilních látek a vitaminu C v jednotlivých vzorcích hub. Pro potvrzení biologického účinku na lidské zdraví byl proveden antimikrobiální test za použití čtyř modelových mikroorganismů a testy cytotoxicity na dvou lidských buněčných liniích. Nakonec byla provedena senzorická analýza instantní zeleninové polévky obohacené o přídavek houbového prášku. U analyzovaných práškových extraktů z houby lesklokorky lesklé byly potvrzeny biologické účinky, a to především jejich cytotoxický účinek na nádorové buňky epitelu tlustého střeva. Aplikace do potravinářství není v případě reishi snadná, a to kvůli triterpenoidům, které způsobují hořkou chuť. Naopak v případě korálovce ježatého byla pomocí testů cytotoxicity potvrzena bezpečnost použití v potravinářství. Výsledky senzorické analýzy prokázaly pozitivní vliv korálovce ježatého na chuťový profil instantních zeleninových polévek.
|
|
|
VYUŽITÍ KOMPLEXNÍCH EXTRAKTŮ Z ROSTLIN A MIKROORGANISMŮ V POTRAVINÁŘSTVÍ A KOSMETICE
Uhlířová, Renata ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Vorlová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem předložené disertační práce byla optimalizace extrakce a charakterizace extraktů z vybraných rostlin a mikroorganismů, především mikrořas, sinic a karotenoidních kvasinek. Při optimalizaci extrakcí byl sledován vliv charakteru extrakčního činidla, dezintegrace mikrobiálních buněk a vliv speciálních technik, které mohou extrakce usnadnit (sondový a vanový ultrazvuk a mikrovlny). V rámci charakterizace bylo s přihlédnutím na zdrojový materiál analyzováno složení připravených extraktů jak spektrofotometricky, tak pomocí kapalinové a plynové chromatografie. Bylo zjištěno, že nejvhodnější extrakční postup se liší v závislosti na typu materiálů. U vzorků bylin bylo dosaženo nejlepších obsahů aktivních látek při využití extrakce usnadněné pomocí mikrovln, naopak u sinic při extrakci po dobu 24 hodin při laboratorní teplotě. Nejvhodnější metodou po extrakci aktivních látek z kvasinek byla kombinace DMSO, ethanolu a hexanu. Dále byl sledován vliv extraktů na mikrobiální kultury bakterie (E. coli, S. epidermidis, C. acnes) a kvasinku (C. glabrata). Pro sledování cytotoxicity extraktů byly využity testy cytotoxicity MTT a LDH na lidských buněčných liniích HaCaT a Caco2. Antimikrobiální testy prokázaly jak antimikrobiální, tak baktericidní a fungicidní účinek řady extraktů, především esenciálních olejů z levandule lékařské a máty peprné. Naopak při testech cytotoxicity bylo prokázáno, že většina extraktů je v rozmezí do 10 obj.% bezpečná pro využití v potravinářství a kosmetice. Za účelem prodloužení stability byly připravené extrakty enkapsulovány do liposomálních částic obohacených o polymer PHB (0–100 %). U částic byla sledována jejich velikost, polydisperzitní index a koloidní stabilita pomocí přístroje ZetaSizer NanoZS a morfologie pomocí kryoTEM. Extrakty byly enkapsulovány do částic a charakterizovány. U vybraných vzorků byla dále sledována genotoxicita pomocí SOS chromotestu. Jako nevhodnější částice pro enkapsulaci připravených extraktů byly vyhodnoceny klasické liposomy a liposomy s 20 % přídavkem PHB (PHB20). Připravené částice vykazovaly výbornou stabilitu a vysokou enkapsulační účinnost. Testy genotoxicity na modelovém organismu E. coli neprokázaly genotoxický vliv vzorků. Jako další možnost stabilizace vybraných aktivních látek byla v práci využita nanovlákna připravená z polymeru PHB pomocí tří technik zvlákňování a dále želatinová vlákna připravená pomocí elektrospinningu. U vláken byl sledován jejich průměr, uniformita, rozložení na kolektoru pomocí SEM a postupné uvolňování aktivních látek ze struktury vláken. Jako nejvhodnější pro další práci byly na základě analýz zvoleny metody forcespinning a elektrospinning. Díky integraci extraktů do nanovláken bylo docíleno postupného uvolňování aktivních látek. V rámci práce byla navržena a vytvořena řada aplikačních forem z připravených materiálů pro využití v potravinářství a kosmetice. Přídavek extraktu ze zelené kávy a karotenogenních kvasinek k základní emulzi vedl ke zvýšení stability a celkově ke zlepšení vlastností oproti emulznímu základu. Využití emulzí s kávovými a kvasinkovými extrakty by bylo vhodné především jako opalovací krémy, při přídavku extraktu ze sinice Spirulina poté jako denní či noční krémy proti vráskám. Energetické nápoje nového typu na bázi kávy s přídavkem enkapsulovaných rostlinných extraktů umožnily postupné uvolňování kofeinu a antioxidantů.
|
|
|
Využití vybraných frakcí technického konopí v kosmetice a farmacii
Pavlištíková, Nela ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Konopí se řadí mezi všestranně využitelné rostliny. Setkáváme se s ním prakticky ve všech odvětvích průmyslu, od papírenského po lékařský a farmaceutický. Předmětem této bakalářské bylo charakterizování frakcí konopí, které vznikly při jeho zpracování, a jejich aplikacemi v kosmetice a farmacii. V teoretické části je vypracována charakteristika rostliny, její chemické složení a bioaktivní látky včetně jejich využití v kosmetice. V experimentální části byly stanoveny některé vybrané metabolity hydrolyzátů z konopné mouky a konopných kalů. Všechny tyto frakce byly z odrůdy konopí Santhica. V analyzovaných vzorcích byl stanoven obsah sacharidů, lipidů, polyfenolů, chlorofylů, profil mastných kyselin, číslo zmýdelnění, číslo kyselosti a jodové číslo. Dále byla u konopných hydrolyzátů stanovena antimikrobiální aktivita. Také byla připravena konopná mýdla z konopného kalu a kokosového oleje, u kterých proběhla senzorická analýza. Z hydrolyzátu z konopné mouky byl připraven šampon, který byl testován in vivo. V práci bylo prokázáno, že všechny použité materiály byly bezpečné a vhodné k použití. U připravených mýdel byl prokázán léčivý dezinfekční a hydratační účinek při umývání rukou. U konopného šamponu bylo zjištěno, že po umytí jsou vlasy hladké a hebké.
|
|
|
Příprava a charakterizace nanovlákenných krytů ran
Jiroušková, Pavla ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací nanovlákenných krytů ran. Pro přípravu nanovláken zde byly použity materiály poly-(3-hydroxybutyrát), neboli PHB a želatina. Do krytů byly také inkorporovány aktivní látky, a to ampicilin a ibuprofen. Teoretická část práce se zabývá kůží a hojením ran, nanovlákny a jejich vlastnostmi, dále popisuje také využití nanovláken jako krytů ran. V neposlední řadě se věnuje také materiálům vhodným k přípravě nanovlákenných krytů ran. Dále tato sekce obsahuje rešerši na různé metody přípravy nanovláken, léčiva, která mohou být do vláken inkorporována a následné stanovení bezpečnosti připravených krytů. V praktické části byly připravovány nanovlákenné kryty s obsahem ampicilinu, respektive ibuprofenu. Bylo stanoveno maximální možné množství aktivní látky, kterou lze do nanovláken inkorporovat. Následně byly připraveny kombinované kryty, jejichž účelem bylo studium rychlosti uvolňování aktivních látek do modelových prostředí. U jednotlivých krytů bylo spektrofotometricky stanoveno uvolňování v časovém intervalu. Na závěr byly u krytů připravených s ampicilinem provedeny testy antimikrobiální aktivity. Antimikrobiální účinky byly sledovány na mikroorganismech S. Epidermidis, E. Coli a M. Luteus.
|
|
|
Aplikace mikrobiálních olejů v kosmetice
Reichertová, Klára ; Uhlířová, Renata (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na aplikaci mikrobiálního oleje do kosmetického produktu. Bylo zkoumáno osm kmenů kvasinek rodu Metschnikowia a to Metschnikowia pulcherrima 145, Metschnikowia pulcherrima 147, Metschnikowia pulcherrima 149, Metschnikowia andauensis 129, Metschnikowia andauensis 1241, Metschnikowia sinensis 1244, Metschnikowia zizyphicola 1247 a Metschnikowia shanxiensis 1250, pro produkci mikrobiálního oleje. Na kultivaci byly použity odpadní substráty z technického konopí (konopný hydrolyzát, konopná mouka a směs listů a květů). Kultivace probíhala za snížené teploty s předností produkce lipidů a pomocí plynové chromatografie bylo dále zjištěno složení a poměr mastných kyselin, dle kterého byl vybrán nejlepší kvasinkový producent lipidů a nejvhodnější substrát ke kultivaci. Tím byl kmen Metschnikowia zizyphicola 1247 a substrát z konopné mouky. Ke konci praktické části byl připraven kosmetický krém, do kterého byl získaný mikrobiální olej přimíchán. Na závěr je uvedeno zhodnocení oleje z ohledu na jeho aplikace v kosmetice a porovnání s rostlinným olejem s podobným profilem mastných kyselin.
|
host ::
RSS.