|
| |
|
|
Efektivita kognitivní podpory pro seniory v kontextu nazírání na stáří
Waidingerová, Iveta ; Štětovská, Iva (oponent) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o tréninku kognitivních funkcí a tělesném cvičení u seniorů v kontextu nazírání na stáří. Dotýká se problematiky aktivního stárnutí, která je v současné době značně aktuální. Teoretická část se zabývá aktuálními poznatky a výsledky studií převážně pokud se týká kognitivně zdravých seniorů. Praktickou částí je jednak anketní šetření zjišťující, jak dospělá populace napříč věkovým spektrem hodnotí vybrané poznávací schopností osob ve starším věku a dále výzkum zjišťující subjektivně vnímaný krátkodobý i dlouhodobý efekt kombinace nácviku kognitivních funkcí, jinak také tréninku paměti a tělesného cvičení u kognitivně zdravých jedinců v seniorském věku. Klíčová slova: stárnutí, aktivní stárnutí, trénink kognitivních funkcí, trénink paměti, tělesné cvičení, soběstačnost
|
|
|
Tvorba a realizace projektu pro podporu zdraví dětí v předškolním věku
Jedináková, Lucie ; Hronzová, Marie (vedoucí práce) ; Dvořáková, Hana (oponent)
Diplomová práce pod názvem Tvorba a realizace projektu pro podporu zdraví dětí v předškolním zařízení, se zabývá přípravou, realizací a zhodnocením projektu pro děti v předškolním zařízení. Projekt se týká zdraví a životního stylu dětí se zaměřením na pohybový režim, zdravotně orientovaná cvičení a pohybové aktivity. Projekt byl zrealizován v mateřské škole na konkrétní skupině předškolních dětí a jeho náplň se stala součástí školního vzdělávacího programu.
|
|
| |
|
|
Efektivita tréninku paměťových a tělesných schopností u seniorů
Waidingerová, Iveta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tréninku kognitivních funkcí a tělesném cvičení u seniorské populace. Dotýká se problematiky aktivního stárnutí, která je v současné době značně aktuální. Teoretická část se zabývá aktuálními poznatky a výsledky studií převážně pokud se týká kognitivně zdravých seniorů. Praktickou částí je výzkum zjišťující subjektivně vnímaný efekt kombinace nácviku kognitivních funkcí, jinak také tréninku paměti a tělesného cvičení u kognitivně zdravých jedinců v seniorském věku. Klíčová slova: stárnutí, aktivní stárnutí, trénink kognitivních funkcí, trénink paměti, tělesné cvičení
|
|
|
Úloha fyzioterapiev léčbě dospělých nemocných s astma bronchiale
Balková, Veronika ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Máček, Miloš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o současném pohledu na onemocnění astma bronchiale, se kterým souvisí i role fyzioterapeuta v participaci na komplexní léčbě. Tato rešerše zdůrazňuje, že fyzioterapeut může být pacientovi prospěšný v několika ohledech s cílem zlepšení kvality života nemocného. Jeho působení by mělo mít především edukační charakter. V textu je vypracován obecný přehled technik respirační fyzioterapie, kterých můžeme využít v rámci léčby astma bronchiale. Dále je pozornost věnována možnostem korekce postury pacienta a s ní souvisejíci pohybovou aktivitou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv extrémní fyzické zátěže na zastoupení subpopulací dendritických buněk v periferní krvi u vrcholových sportovců
Fischerová, Barbara ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent)
Cílem studie je popsat změny v zastoupení jednotlivých subpopulací dendritických buněk (myeloidních a plasmocytoidních) v periferní krvi po intenzivní fyzické zátěži a zhodnotit jejich aktivační stav. Časné změny počtu a funkce základních složek buněčné imunity po sportovní zátěži byly již popsány, ale chování cirkulujících dendritických zatím studováno nebylo. Analýzou krevních vzorků odebraných před a po zátěži bylo stanoveno zastoupení a stadium diferenciace dendritických buněk. Odpovědí na extrémní fyzickou zátěž podle výsledků této studie je zvýšení hladin dendritických buněk současně se snížením exprese kostimulačních molekul, tedy snížením jejich aktivace. Sledované změny přispívají k názoru, že fyzická zátěž iniciuje reakci na nebezpečí poškození organismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Podtlakový trénink a jeho vliv na vybrané antropometrické a kondiční parametry u žen od 40 let
CAKLOVÁ, Dagmar
Bakalářská práce na téma Podtlakový trénink a jeho vliv na vybrané antropometrické a kondiční parametry u žen od 40 let se zaměřuje na kondiční změny a změny tělesné stavby během desetitýdenního tréninkového cyklu. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související se zdravým životním stylem, období střední a starší dospělosti žen a pohybové aktivity v podtlaku. Část výzkumná se zabývá charakteristikou výzkumného souboru, použitými metodami a celkovým zhodnocením výsledků měření. Součástí přílohy je edukační materiál určený probandům výzkumného měření.
|
|
|
Anaerobní cvičení a jeho vliv na zdraví ženy
DIEPOLDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma Anaerobní cvičení a jejich vliv na zdraví ženy se zaměřuje na změny tělesné zdatnosti během šestitýdenního tréninkového cyklu. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části definuji aerobní a anaerobní pohybové aktivity, jejich výhody, účinky a též negativa. Dále je popsán význam aktivního životního stylu a sebepojetí ženy ve společnosti a vlivy tělesné zdatnosti na zdraví žen. V části výzkumné se zabývám charakteristikou výzkumného souboru, použitými metodami a celkovým zhodnocením výsledků měření.
|
|
|
Tělesná zdatnost u studentek Jihočeské univerzity
RŮŽIČKOVÁ, Lucie
Značná redukce fyzicky namáhavé práce v zaměstnání, ale i v mimopracovním čase, a převážně sedavý způsob trávení volného času vedly v poslední době k určitému fenoménu, výraznému poklesu pohybové aktivity v denním režimu lidí. Výsledkem je snižující se zdatnost populace a tím i snížení pracovní výkonnosti a samozřejmě zhoršování zdravotního stavu. Tělesná zdatnost úzce souvisí se vztahem člověka k pohybu a sportovním aktivitám a měla by se stát důležitou součástí zdravého životního stylu a podílet se na tvorbě zdravých návyků. Tělesná zdatnost je jedním z ukazatelů stavu kardiovaskulární soustavy, považuje se za určitý souhrn předpokladů člověka pro optimální reakci na jakoukoliv zátěž. Pravidelná cvičení a přirozená pohybová aktivita tvoří spolu s přiměřeným příjmem energie nejlepší, nejbezpečnější a ekonomicky nejméně náročný způsob, jak předcházet civilizačním onemocněním. Prvním cílem práce bylo zjistit tělesnou zdatnost u studentek Jihočeské univerzity na základě zátěžového Ruffierova testu, druhým cílem bylo porovnat tělesnou zdatnost u jednotlivých skupin prezentujících fakulty Jihočeské univerzity. Stanovené cíle byly splněny. Pro dosažení vytyčených cílů byly vytvořeny, a provedeným výzkumem ověřeny, následující hypotézy: H1: Číselná hodnota Ruffierova testu tělesné zdatnosti je u studentek Pedagogické fakulty nižší než u studentek ostatních fakult. H2: Studentky s tělesnou zdatností dobrou hodnocenou indexem Ruffierova testu 0-5 věnují týdenním pohybovým aktivitám více času než ostatní studentky. V diplomové práci byla k ověření hypotéz zvolena metoda testování, a to nepřímé zjišťování tělesné zdatnosti pomocí Ruffierova testu, který využívá změn hodnot srdeční frekvence před a po zátěži. Vychází ze známé skutečnosti, že při déle trvajícím a náročnějším zatížení dochází k určitému zvýšení srdeční frekvence. Srdeční frekvence byla snímána sporttesterem. Hodnoty srdečních frekvencí se dosadily do vzorce pro výpočet indexu Ruffierova testu a klasifikovaly se. Stanovily se průměry indexů jednotlivých fakult a porovnaly se. Metodika testování byla doplněna kvantitativním výzkumem, použita byla technika dotazníku. Dotazník se skládal z 13 otázek otevřeného a uzavřeného typu. Vyplnění dotazníku bylo anonymní. Hypotéza H1 se potvrdila. Byly získány průměrné hodnoty indexu Ruffierovy zkoušky u Pedagogické fakulty a i u fakult ostatních. Hodnota 10,7 u Pedagogické fakulty je nižší než hodnota 13 u ostatních fakult, z čehož vyplývá, že průměrná tělesná zdatnost studentek Pedagogické fakulty je lepší než průměrná tělesná zdatnost dívek ostatních fakult. Hypotéza H2 potvrdila závislost času věnovaného cvičení a lepší tělesnou zdatností. Čím vícekrát dívky cvičí v týdnu déle jak 30 minut denně, tím je jejich index Ruffierovy zkoušky nižší. Předpoklad dobré zdatnosti hodnocenou indexem Ruffierova testu 0-5 byl trochu nadnesený, testované dívky se pohybovaly většinou v rozmezí 10,1-15, což značí zdatnost slabou. Trend závislosti času, po který dívky v týdnu cvičí, a ukazatelem lepší zdatnosti však zůstává. Z toho plyne doporučení pohybovou monotónnost kompenzovat širším spektrem pohybových aktivit, více zařazovat sport do běžného života. Zdatný člověk je pohyblivý, přiměřeně vytrvalý, silný a může plnit každodenní úlohy s dostatečnými rezervami. Proces zvyšování tělesné zdatnosti je dlouhodobý, záměrný a měl by být cílem všech lidí každého věku.
|
host ::
RSS.