|
|
Diverzita, rozšíření a genetická struktura tribu Pipistrellini
Eliášová, Kristýna ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Fornůsková, Alena (oponent)
Tato literární rešerše diskutuje fylogenetické vztahy v rámci čeledi Vespertilionidae, s podrobným zaměřením na tribus Pipistrellini a následně vztahy jednotlivých rodů a druhů uvnitř tohoto tribu. Obsahuje historický přehled snahy o rozřešení fylogenetických vztahů uvnitř taxonu nejprve na základě morfologických studií, porovnání karyotypu a nejnověji na základě genetických markerů. Mitochondriální genetické markery jsou užitečné při studiu fylogeografie, jak tato práce ukazuje na příkladu druhového komplexu Pipistrellus pipistrellus s.l. a na druzích Nyctalus azoreum, Nyctalus leisleri, Nyctalus noctula a Pipistrellus abramus. Dále tato práce popisuje současnou distribuci jednotlivých taxonů tribu, fosilní záznam a migrační chování evropských temperátních druhů, dané do souvislosti s jejich populační strukturou (též studovanou u některých druhů pomocí mtDNA a mikrosatelitů) a v příloze zobrazuje areály rozšíření všech pěti rodů tribu Pipistrellini. Klíčová slova: Pipistrellini, fylogenetika, fylogeografie, distribuce, populační struktura
|
|
|
Evolution of the genus Arabidopsis in its centre of diversity
Šrámková, Gabriela ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Greimler, Josef (oponent) ; Mártonfi, Pavol (oponent)
Předpokladem pro řešení obecných otázek týkajících se vývoje vnitrodruhové variability v prostoru a čase je znalost rozložení variability v rámci areálu druhu. Velkým krokem kupředu byl rozvoj molekulárních metod, které umožnily řešení různých evolučních otázek za využití přirozených populací modelových druhů a jejich blízkých příbuzných. Ačkoli jsou volně žijící příbuzní Arabidopsis thaliana v centru pozornosti rostlinných evolučních biologů a molekulárních genetiků již dlouhou dobu, rozložení jejich genetické diverzity a fenotypové variability v přirozených populacích jsou často přehlíženy. Předkládaná práce se zaměřuje na jedny z nejstudovanějších modelových druhů v čeledi Brassicaceae, druh Arabidopsis halleri a druhový komplex A. arenosa, jejichž příslušníci jsou hojně využíváni pro studium ekologie, fyziologie a evoluce i molekulárních základů fytoremediace nebo paralelní adaptace. Cílem studie bylo zjistit vnitrodruhovou variabilitu na ploidní úrovni, odhalit fylogenetické vztahy a prostorové rozložení genetické diverzity v celém areálu výskytu a navrhnout nový taxonomický koncept založený na zjištěné vnitrodruhové variabilitě. Výsledků bylo dosaženo pomocí DNA průtokové cytometrie, několika molekulárních metod (AFLP, SSR, sekvenování cpDNA a single/low-copy genů, ddRADSeq, celogenomové...
|
|
|
Larvální morfologie, fylogeografie a automatická identifikace vybraných zlatohlávkovitých brouků (Scarabaeidae: Cetoniinae)
Vondráček, Dominik ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Bezděk, Aleš (oponent) ; Kundrata, Robin (oponent)
V současné době je popsáno přes 4300 druhů zlatohlávkovitých brouků (Scarabaeidae: Cetoniinae) ve více jak 485 rodech, přičemž počet rodů, druhů a poddruhů přibývá každým rokem o desítky nových taxonů. Především v minulosti se však objevovaly i poměrně vágní a strohé popisy operující jen se zbarvením brouků, případně s extrémně jemnými rozdíly na samčích genitáliích bez podpory dalších dat a analýz. V disertační práci jsem se zaměřil na využití různých dat a metodických přístupů, které mohou pomoci pochopit evoluční procesy uvnitř této skupiny a její komplikovanou taxonomii i systematiku. Ta je i na vyšších taxonomických úrovních dosud značně neustálená. Ve dvou pracích jsme studovali morfologii nedospělých stadií zlatohlávků a jejich bionomii. V případě tribu Taenioderini, jehož imaturní stadia nebyla do té doby známá, jsme u osmi druhů objevili překvapivě výraznou morfologickou variabilitu, která je u larev zlatohlávků neobvyklá. Ve druhé práci jsme se věnovali rodu Oxythyrea. Popsali jsme larvy devíti z deseti aktuálně známých druhů a konfrontovali získané údaje s již existujícími popisy larev zlatohlávků subtribu Leucocelina, kam studovaný rod patří. Následovaly dvě fylogeografické studie, ve kterých jsme využili molekulární data k porovnání s morfologií dospělců. První práce se týkala tvarově...
|
|
|
Allopatric evolution in rousettine fruit bats: from population and landscape genetics to phylogeography
Stříbná, Tereza
V západní části areálu výskytu kaloňů rodu Rousettus byla studována jejich biogeografie, populační struktura a fylogenetické vztahy. Současné populační vzorce tohoto rodu kaloňů na území Starého světa jsou ovlivňovány různými vlastnostmi prostředí souvisejícími s topografií, klimatem a krajinným pokryvem. Tyto proměnné se odráží v plesiomorfiích kaloňů spojených s ekologickou nikou tropických létajících plodožravců, stejně jako v apomorfiích rodu Rousettus, které zahrnují schopnost echolokace, osídlování jeskyní a schopnost šířit se i v nezalesněné krajině. Fylogenetické vztahy mezi druhy a poddruhy rodu jsou naznačeny a konfrontovány s dosavadními scénáři kolonizace. Ostrovní populace (včetně biotopů v pouštních oázách) vykazují častou genetickou diferenciaci od svých příbuzných na pevnině, což naznačuje úspěšné zakládání kolonií po překonání úseků nevhodných stanovišť. Genetická odlišnost kaloňů vyvíjející se na méně vzdálených ostrovech naznačuje zapojení behaviorálních mechanismů, které udržují soudržnost izolovaných oblastí, jako jsou filopatrie a upřednostňování natálního habitatu. Na obrovské ploše sub-saharské pevninské Afriky, která sahá od jižní hranice Sahary až ke Kapskému poloostrovu, sdílí kaloň egyptský homogenní jaderný fond, avšak tvoří dvě mitochondriální haploskupiny, které se...
|
|
|
Allopatric evolution in rousettine fruit bats: from population and landscape genetics to phylogeography
Stříbná, Tereza ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent) ; Vallo, Peter (oponent)
V západní části areálu výskytu kaloňů rodu Rousettus byla studována jejich biogeografie, populační struktura a fylogenetické vztahy. Současné populační vzorce tohoto rodu kaloňů na území Starého světa jsou ovlivňovány různými vlastnostmi prostředí souvisejícími s topografií, klimatem a krajinným pokryvem. Tyto proměnné se odráží v plesiomorfiích kaloňů spojených s ekologickou nikou tropických létajících plodožravců, stejně jako v apomorfiích rodu Rousettus, které zahrnují schopnost echolokace, osídlování jeskyní a schopnost šířit se i v nezalesněné krajině. Fylogenetické vztahy mezi druhy a poddruhy rodu jsou naznačeny a konfrontovány s dosavadními scénáři kolonizace. Ostrovní populace (včetně biotopů v pouštních oázách) vykazují častou genetickou diferenciaci od svých příbuzných na pevnině, což naznačuje úspěšné zakládání kolonií po překonání úseků nevhodných stanovišť. Genetická odlišnost kaloňů vyvíjející se na méně vzdálených ostrovech naznačuje zapojení behaviorálních mechanismů, které udržují soudržnost izolovaných oblastí, jako jsou filopatrie a upřednostňování natálního habitatu. Na obrovské ploše sub-saharské pevninské Afriky, která sahá od jižní hranice Sahary až ke Kapskému poloostrovu, sdílí kaloň egyptský homogenní jaderný fond, avšak tvoří dvě mitochondriální haploskupiny, které se...
|
|
|
Phylogeography of temperate plant species with the focus on Central Europe
Daneck, Hana
Fylogeografie temperátních rostlinných druhů se zaměřením na střední Evropu Hana Daneck Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky Školitel: Prof. RNDr. Karol Marhold, CSc. Konzultant: Mgr. Tomáš Fér, Ph.D. Praha 2012 Abstrakt Tato práce přináší příspěvek k objasnění postglaciální historie temperátních rostlinných druhů v Evropě se zaměřením na zvláště zajímavou oblast - střední Evropu, pro kterou byly navrženy různé role v postglaciální historii současné evropské flory. První část práce shrnuje obecné pohledy a metodologické přístupy současné fylogeografie s ohledem na vývoj rozšíření druhů po poslední ledové době v Evropě. Diskutovány jsou i nejdůležitější aspekty fylogeografie evropských temperátních druhů. Druhá část se skládá ze tří souvisejících odborných článků, které se zabývají vybranými evropskými temperátními rostlinnými druhy, pro které byly sestaveny fylogeografické modely v celém rozsahu jejich součastného geografického areálu. Zvláštní zřetel byl věnován určení původu středoevropských populací a porovnání fylogeografie těchto druhů s dalšími dříve zveřejněnými studiemi, které byly zaměřeny na území Evropy.
|
|
|
Evolutionary history, systematics and biogeography of Southern Hemisphere hydrophilid beetles (Coleoptera)
Seidel, Matthias ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Gomez-Zurita, Jesus (oponent) ; Gimmel, Matthew L. (oponent)
izertační práci je složen z výsledků studia fylogeneze, biogeografie, taxonomie a ekologie vodomilovitých brouků (Coleptera: Hydrophilidae) jižní polokoule se zaměřením na Nový Zéland. Úvodní kapitola stručně shrnuje rozpad Gondwany vodomilovitých brouků Nového Zélandu a divezita podčeledi Cylominae na Novém Zélandu a celosvětově. Výzkumná část zahrnuje čtyři publikované práce a dva rukopisy. První práce tovanou fylogenezi brouků a poskytuje tak mimo jiné nový odhad stáří nadčeledi Hydrophiloidea. Tento odhad je následně využit v biogeografie gondwanských Cylominae. Tato podčeleď, jejíž jméno bylo obnoveno díky ě před jménem Rygmodinae, se skládá ze dvou tribů: Andotypini a Cylomini. Disjunktní rozšíření podčeledi Cylominae je z části výsledkem vikariance a z části disperze na dlouhou vzdálenost mezi kontinenty. Nejpozoruhodnějším příkladem disperze je případ jed afrického zástupce podčeledi, který kolonizoval Afriku z Austrálie ca před 50 miliony let, tj. dlouho po oddělení Afriky od zbytku Gondwany. Na základě morfologie je popsán nový rod se dvěma africkými druhy a oddělen od chilského rodu rodů a 61 druhů, z nichž tři rody a 25 druhů zůstává nepopsáno. Revidován je novozélandský , se dvěma novými druhy několika jedinců. To ukazuje na extrémní vzácnost celého rodu. Pomocí sekvencí DNA byly dospělcům...
|
|
|
Phylogeography and adaptive evolution of the grey wolf
Veselovská, Lenka ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Fornůsková, Alena (oponent)
Vlk dravý je vysoko mobilný vrcholový predátor, kľúčový a dáždnikový druh v rámci ekosystémov po celom holarktickom areáli. Výskyt jeho populácií je ovplyvňovaný glaciálnou históriou, environmentálnymi podmienkami a ľudskou činnosťou. V súčasnej dobe sa vlci vracajú do človekom pozmenenej krajiny, kde boli vyhubení a prispôsobujú sa na život v nej. Ľudia sa veľkou časťou pričinili o jeho vyhynutie v mnohých oblastiach po svete, čo malo za následok pokles genetickej diverzity. Vďaka rôznym životným podmienkam vzniklo mnoho odlišných línií, ktoré sa dajú rozlíšiť na základe morfologických a hlavne genetických analýz. Klimatické podmienky môžu podmieniť vznik ekotypov, ktoré sa stanú dedičné a geneticky odlíšiteľné. Cieľom práce je poskytnúť ucelený prehľad o fylogeografii a adaptívnej evolúcii vlka dravého v kontexte kombinácie genetických, geografických a morfologických dát. Kľúčové slová: vlk dravý, Canis lupus, fylogeografia, ekotypy, adaptívna evolúcia
|
|
|
Historie rejsků skupiny Sorex araneus západního palearktu (Mammalia, Soricidae)
Cestrová, Aneta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Na základě literárních dat, práce podává stručný přehled evoluční problematiky druhové skupiny Sorex araneus, představující jednu z nejvýznamnějších složek společenstev drobných zemních savců holoarktické oblasti. Shrnuje její biologická specifika (včetně aktivitních charakteristik, potravní ekologie a reprodukce), odvíjející se od mimořádně vypjaté energetické bilance, a klíčové faktory její ojedinělé mikroevoluční dynamiky. Těmi je, vedle trisomie pohlavních chromozomů (XX/XY1Y2), extrémní chromozomální polymorfismus s mnohačetným spektrem Robertsonovských translokací produkujících velké množství chromozomálních ras s odlišnými kombinacemi metacentrických chromozomů a evolučními a funkčními charakteristikami samostatných druhů. Interpretace historie skupiny, založené na molekulárně fylogenetických analýzách, jsou konfrontovány s výpovědí fosilního záznamu. Přes nemalý objem fosilních dokladů (více než 300 nalezišť) není jejich interpretace dosud zcela jasná a představuje úkol návazného výzkumu. Klíčová slova: Sorex araneus, fosilní záznam, fylogeografie, pleistocén, palearktická oblast
|
|
|
Allopatric evolution in rousettine fruit bats: from population and landscape genetics to phylogeography
Stříbná, Tereza ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Bryja, Josef (oponent) ; Vallo, Peter (oponent)
V západní části areálu výskytu kaloňů rodu Rousettus byla studována jejich biogeografie, populační struktura a fylogenetické vztahy. Současné populační vzorce tohoto rodu kaloňů na území Starého světa jsou ovlivňovány různými vlastnostmi prostředí souvisejícími s topografií, klimatem a krajinným pokryvem. Tyto proměnné se odráží v plesiomorfiích kaloňů spojených s ekologickou nikou tropických létajících plodožravců, stejně jako v apomorfiích rodu Rousettus, které zahrnují schopnost echolokace, osídlování jeskyní a schopnost šířit se i v nezalesněné krajině. Fylogenetické vztahy mezi druhy a poddruhy rodu jsou naznačeny a konfrontovány s dosavadními scénáři kolonizace. Ostrovní populace (včetně biotopů v pouštních oázách) vykazují častou genetickou diferenciaci od svých příbuzných na pevnině, což naznačuje úspěšné zakládání kolonií po překonání úseků nevhodných stanovišť. Genetická odlišnost kaloňů vyvíjející se na méně vzdálených ostrovech naznačuje zapojení behaviorálních mechanismů, které udržují soudržnost izolovaných oblastí, jako jsou filopatrie a upřednostňování natálního habitatu. Na obrovské ploše sub-saharské pevninské Afriky, která sahá od jižní hranice Sahary až ke Kapskému poloostrovu, sdílí kaloň egyptský homogenní jaderný fond, avšak tvoří dvě mitochondriální haploskupiny, které se...
|
host ::
RSS.