|
|
Vliv dialýzy na aktivity denního života
Kolaříková, Jaroslava ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bibliografický záznam KOLAŘÍKOVÁ, Jaroslava. Vliv dialýzy na aktivity denního života. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2015. 64 s., přílohy. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Hana Nikodemová. Abstrakt Záměrem bakalářské práce na téma "Vliv dialýzy na aktivity denního života" je přinést stručný přehled základních relevantních poznatků o hemodialýze a peritoneální dialýze zmapováním dosavadní, již publikované, odborné literatury a pokusit se zjistit jaký vliv má dialýza na aktivity denního života. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na onemocnění ledvin, hemodialýzu a peritoneální dialýzu, principy dialyzační léčby, jejich rozdíly, komplikace, dietní opatření a dialyzační přístupy. Dále je věnována pozornost porovnání výhod a nevýhod obou dialyzačních metod mezi sebou. Část práce se zabývá potřebami člověka a aktivitami denního života. Empirickou část tvoří průzkumné dotazníkové šetření, které bylo aplikováno u pacientů dialyzovaných v Dialyzačních centrech Fresenius Medical Care Praha 5 - Motol, Praha 10 - Královské Vinohrady, Praha 4 - Krč, Praha 9 - Vysočany, Slaný, Louny, Chomutov, Most a v Dialyzačním středisku Interního oddělení Strahov Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získaná data jsou prezentována v tabelárních a v...
|
|
| |
|
|
Srovnání kvality života pacientů s peritoneální dialýzou v roce 2004 a v roce 2012
Fauová, Magdalena ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Podaná, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá úrovní kvality života pacientů léčených peritoneální dialýzou. Cílem mé práce bylo zjistit, jestli se kvalita života takto léčených pacientů v období osmi let posunula progredujícím směrem. Zda-li mají problémy v zaměstnání, jestli mají problémy v partnerském životě, jestli jim nemoc umožňuje využívat volnočasové aktivity a v neposlední řadě, jestli a jak se změnilo samotné vnímání této metody léčenými pacienty. V teoretické části bakalářské práce se zaměřuji na shrnutí informací, které se týkají anatomie, fyziologie ledvin, jejich selháním a náhrady ledvinných funkcí. Nedílnou součástí je rozsáhlý popis kvality života pacientů léčených peritoneální dialýzou. V empirické části jsem použila kvantitativní výzkum a údaje jsem získala formou dotazníkového šetření. Dále jsem pro svůj výzkum použila komparativní výzkum a své výsledky srovnala s výzkumem provedeným v roce 2004. Z výsledků vyplynulo, že se kvalita života zlepšila oproti roku 2004 ve všech uvedených dimenzích. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah sociální opory, zvládání stresu, depresivní symptomatiky a lokalizace kontroly u pacientů léčených peritoneální dialýzou a hemodialýzou
Bělešová, Sylvie ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Nemocní s chronickým selháním ledvin musí být, pokud nemají možnost transplantace, doživotně léčeni buďto hemodialýzou (HD) prováděnou pomocí přístroje na mimotělní oběh 3x týdně v nemocnici), nebo peritoneální dialýzou (PD) prováděnou v domácím prostředí samostatně pacientem. Řada studií srovnávala kvalitu života mezi HD a PD, dalším psychologickým proměnným se však dostává prostoru méně. Cílem studie bylo zjistit, zda se HD a PD pacienti liší v míře sociální opory, lokalizaci kontroly, copingu a depresivní symptomatice. Náhodným výběrem bylo osloveno 143 HD pacientů (průměrný věk 65,56 let, 48,3 % mužů, 51,3 % žen) a 48 PD pacientů (průměrný věk 63,79 let, 66,7 % mužů, 33,3 % žen). Pro zjišťování sociální opory byl použit Dotazník sociální opory (SIS - Social Integration Survey). Lokalizace kontroly byla znázorňována na vizuální analogové škále. Copingové strategie byly mapovány krátkou verzí dotazníku COPE - Brief COPE, která byla za tímto účelem přeložena do češtiny. K posouzení výskytu depresivní symptomatiky byla použita Beckova sebeposuzovací škála deprese (BDI - II). Na základě statistické analýzy dat nebyl prokázán rozdíl v míře sociální opory, copingových strategiích, místu kontroly a depresivní symptomatice mezi pacienty s HD a PD. Ačkoli se HD a PD liší a přináší pacientům odlišné...
|
|
|
Plánování podnikatelské strategie při zavádění ambulantní terénní služby pro peritoneálně dialyzované pacienty (Podnikatelský plán)
Vojancová, Radmila ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Trpišovský, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá zpracováním podnikatelského plánu v oblasti zdravotnického sektoru. Jedná se o návrh podnikatelské strategie pro záměr zavedení ambulantní terénní služby pro peritoneálně dialyzované pacienty v rámci nestátního zdravotnického zařízení. Teoretická část práce je věnována charakteristice poskytované služby, včetně popisu současné situace a možností v péči o peritoneálně dialyzované pacienty v domácím prostředí v ČR i v zahraničí. Dále je popisován koncept strategického řízení a plánování, ze kterého jsem v diplomové práci vycházela při tvorbě vlastního podnikatelského plánu. V praktické části, jejíž součástí je charakteristika organizace, která bude službu poskytovat, jsem vytvořila konkrétní návrh podnikatelského plánu na základě zjištěných závěrů strategické analýzy. V závěru práce je prezentována zpětná vazba od zainteresovaných osob, kterou jsem využila při finalizaci podnikatelského plánu. Cílem práce bylo představení metodologie vzniku podnikatelského plánu, který bude podkladem ke strategickému řízení rozvoje organizace, v rozšíření služby o nemocné prostřednictvím zavedení ambulantní terénní služby pro peritoneální pacienty. Klíčová slova: podnikatelská strategie, podnikatelský plán, dialýza, peritoneální dialýza, asistovaná peritoneální dialýza
|
|
|
Význam a vliv ftalátů při peritoneální dialýze a současné možnosti jejich náhrady
Nohelová, Gabriela ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem a vlivem ftalátů při peritoneální dialýze (PD) a současnými možnostmi jejich náhrady. Byly přehledně shrnuty informace o ftalátech – esterech kyseliny ftalové – zejména o nejpoužívanějším změkčovadle ve zdravotnickém materiálu, di-2-ethylhexylftalátu (DEHP) a o jeho působení na lidský organismus a životní prostředí. Byly vyhledány možnosti náhrady PVC při peritoneální dialýze a zhodnoceny jejich výhody a nevýhody. Jako důkazní materiál vstřebávání ftalátů do lidského organismu při provádění peritoneální dialýzy zde slouží studie provedené u nás a v Německu, které se touto problematikou zabývají. Pro stanovení ftalátů v krvi a v dialyzátu při PD zde byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV detekcí při 224 nm nebo plynová chromatografie – hmotnostní spektrometrie (GC/MS). Vlastnímu analytickému stanovení předchází extrakce vzorku vhodným rozpouštědlem a přečištění extraktu.
|
|
|
Kvalita života pacientů s hemo a peritoneální dialýzou
Valová, Radka ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Bártíková, Hana (oponent)
Pacient má při náhradě funkce ledvin na výběr ze dvou možností léčby, a to hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu. Cílem těchto dialýz je očistit krev od odpadních látek, vody a nadbytečných solí, jejichž hromadění je hlavním důsledkem poruchy funkce ledvin. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením kvality života pacientů s hemodialýzou a peritoneální dialýzou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a praktickou. V první části práce je zachycena charakteristika a princip hemodialýzy, peritoneální dialýzy a dále je definován pojem kvalita života. Druhá část práce je zpracována na základě dotazníkového šetření, které se věnuje subjektivnímu vnímání kvality života pacientů s hemodialýzou a peritoneální dialýzou v Jindřichově Hradci a Táboře.
|
|
|
Komparace ošetřovatelské péče o nemocné s peritoneální dialýzou a hemodialýzou
JANOUŠKOVÁ, Jaroslava
Počet pacientů s onemocněním ledvin celosvětově stoupá. Mezi tato onemocnění patří i chronické selhání ledvin s nutností dialyzační léčby. Problematika spojená s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům v dialyzačním programu je rozsáhlá a specifická. Zahájení léčby peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou pro pacienty znamená velkou psychickou zátěž. Výrazně ovlivňuje život nejen jim, ale i všem nejbližším. Nemocní v pravidelném dialyzačním programu se potýkají se spoustou zdravotních i sociálních problémů. Vzájemná důvěra mezi sestrou a dialyzovaným pacientem do určité míry ovlivňuje průběh léčby. Vyrovnaný a spokojený pacient může žít kvalitnější a hodnotnější život. Cíle práce: 1) Zjistit, zda je srovnatelně kvalitní ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 2) Zjistit, zda je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 3) Zjistit, zda jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Výzkumné otázky: 1) Je ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou srovnatelně kvalitní? 2) Je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? 3) Jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? Použité metody: V empirické části diplomové práce byl při zpracování dat použit kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo uskutečněno formou nestandardizovaného rozhovoru. Vytvořeny byly tři soubory otázek pro tři skupiny respondentů a to s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou a pro sestry, které pečují o pacienty s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Kritériem výběru respondentů byla ochota spolupracovat. Osloveným respondentům byla vysvětlena podstata a účel výzkumného šetření. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány, následně přepsány a zanalyzovány. Z analýz vytvořeny kategorie a podkategorie. Rozhovory s pacienty se zjišťovalo, jak vnímají poskytovanou ošetřovatelskou péči, přístup sester a způsob vzájemné komunikace při hemodialýze a při peritoneální dialýze. Rozhovory se sestrami byly zaměřeny na srovnatelnost a náročnost poskytované ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou, dále na používané formy komunikace a způsob přístupu k těmto pacientům. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelskou péči poskytovanou pacientům s peritoneální dialýzou i s hemodialýzou vnímají respondenti pacienti s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou i respondentky sestry, které tuto péči poskytují jako stejně kvalitní. Peritoneální dialýza i hemodialýza mají každá svoje specifika a jiný způsob provedení. Obě jsou poskytované v rozdílném prostředí. Peritoneální dialýzu si provádí pacient sám ve svém sociálním prostředí. Během hemodialýzy poskytují ošetřovatelskou péči pacientovi sestry na hemodialyzačním středisku. Jako srovnatelný je vnímán všemi respondenty také přístup sester k pacientům a to ke každému individuálně. Závěrem z výsledků vyplývá, že sestry při kontaktu s pacienty s peritoneální dialýzou i hemodialýzou používají srovnatelné formy komunikace i edukace. Závěr: V současnosti je snaha provádět dialyzační léčbu co nejvíce ve prospěch pacienta. Peritoneální dialýza i hemodialýza jsou považovány za rovnocennou náhradu funkce ledvin. Liší se jen principem a způsobem provedení. Ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s peritoneální dialýzou a s hemodialýzou je respondenty výzkumného šetření vnímána jako srovnatelně kvalitní. Výsledky této práce mohou být podkladem pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Spokojenost pacientů s peritoneální dialýzou v zajišťování ošetřovatelského procesu
JANSOVÁ, Miroslava
Peritoneální dialýza je metoda léčby chronického selhání ledvin. Principem metody je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem napuštěným do dutiny břišní. Absolutní indikací je nemožnost zajištění cévního přístupu pro hemodialýzu. Dále je přednostně indikována u nemocných s kardiovaskulárními chorobami, které mohou při napojení na mimotělní oběh vést k hemodynamické instabilitě. Roli zde hraje i osobní preference nemocného. Kontraindikací jsou rozsáhlé srůsty v dutině břišní a zánětlivá střevní onemocnění. Tato metoda se v poslední době stává prakticky běžnou na většině dialyzačních pracovišť. Pacientům nabízí více volnosti, více nezávislosti na zdravotnickém středisku a jeho personálu. K výzkumnému šetření je použita technika kvalitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří šest pacientů z dialyzačních středisek nemocnice Tábor a České Budějovice. Cílem 1 je zjistit, zda peritoneální sestra poskytuje pacientům dostatek informací. Šetřením je zjištěno, že pacienti byli před zahájením léčby o metodě edukováni a že sestra edukuje pacienty i v průběhu jejich léčby. Cílem 2 je zjistit, jak sestra u pacientů s peritoneální dialýzou podporuje jejich sebepéči. Výzkumným šetřením je zjištěno, že sestra pravidelnou informovaností, kontrolou během výměny dialyzačního roztoku a reedukací, podporuje pacientovu sebepéči. Cílem 3 je zjistit, zda sestra u pacientů s peritoneální dialýzou přispívá k omezení sociální izolace návštěvní službou. Šetřením je zjištěno, že pacienti si tuto službu velmi chválí, jsou návštěvní službou motivováni k větší aktivitě. Práce sester pečujících o tyto nemocné je relativně samostatná a individualizovaná. Úspěch léčby ve značné míře závisí na vysoké kvalitě práce sestry, na jejích edukačních schopnostech a komunikačních dovednostech. Doufáme, že zjištěné výsledky budou příkladem pro ostatní zdravotníky pečující o tyto pacienty. Vypracovaná brožura by mohla pacientům se selháním ledvin pomoci v rozhodování při výběru metody léčby.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných pacientů
ŠŮSOVÁ, Andrea
Abstrakt Ošetřovatelství je nezaměnitelnou složkou v péči o pacienty. Důsledná ošetřovatelská péče se odvíjí nejen od teoretických znalostí, ale také od komunikativnosti, zručnosti, schopnosti spolupracovat v týmu a organizovat práci nebo v empatii. Cílem práce bylo zjistit rozdíl v edukaci klienta s peritoneální dialýzou a u hemodialyzovaných a také objasnit, jakým způsobem sestry edukují dialyzované klienty o režimových opatřeních. Také jsme se zaměřili na informovanost pacientů při prvních začátcích léčení a informovanost pacientů nyní. Zajímalo nás, zda-li jsou pacienti správně edukováni a zda jsou s množstvím informací spokojeni. V rámci těchto stanovených cílů vznikly také výzkumné otázky, které směřovali právě k edukaci hemodialyzovaných klientů a klientů s peritoneální dialýzou, na jejich denní režim a na rozdíl ve složitosti edukace mezi těmito dvěma typy léčení. Na tyto oblasti jsme se zaměřili u sester pracujících na hemodialyzačním středisku a také u pacientů, kteří jsou léčeni dialýzou. Podle vyhodnocených rozhovorů obou výzkumných souborů jsme došli k závěru, že sestry edukují klienty především v počátku léčby. Nejdůležitější je dle sester péče o přístupy, hygienické návyky, dietní a pitný režim a nebo chránit končetinu u hemodialyzovaných, kde je zavedena spojka. Informovat klienty s peritoneální dialýzou je dle sester těžší a to z toho důvodu, že musí dodržovat více pravidel a nejsou stále pod dohledem. Pacienti se léčí ve svém domácím prostředí, k tomu také musí uzpůsobit prostor na výměnu roztoků, musí se naučit aseptický postup při těchto výměnách a stále kontrolovat katétr, který mají zaveden v pobřišnici. Edukační sestru zastává na odděleních výzkumného šetření především staniční sestra.
|
host ::
RSS.