|
|
Rozhodování rodin starajících se o člena rodiny v seniorském věku o péči před a během pandemie COVID-19
Čermáková, Tereza ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Tématem diplomové práce je rozhodování rodin o péči o svého příbuzného v seniorském věku před a během pandemie COVID-19. Cílem práce je prostřednictvím retrospektivních rozhovorů se členy rodiny seniorů zjistit a popsat důvody pečujících, které vedly ke zvolení konkrétního druhu péče o své příbuzné před a během pandemie. Zároveň také reflektovat s respondenty změny, se kterými se museli během pandemie ve vztahu k péči o seniory potýkat. Práce je rozdělena na teoretickou a metodologickou část. Část teoretická je členěna do tří hlavních kapitol a celkově je zaměřena na obecnou charakteristiku péče o seniory, vymezení klíčových potřeb seniorů a vlivu pandemie na život seniorů a pečujících. Dále se věnuje vzhledem k zaměření diplomové práce typologii rodinných pečujících. Cílem této části byla definice typologie rodin, se kterými jsem dále pracovala v části metodologické. Poslední kapitola popisuje vliv pandemie na život seniorů s přihlédnutím na související problémy s péčí o ně. Metodologická část se zabývá vlastním kvalitativním výzkumem, jež byl uskutečněn prostřednictvím 16 rozhovorů s nahodile vybranými primárními pečujícími z řad členů rodin seniorů. Veškerá data byla sbírána s použitím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů. K závěrečné analýze byla využita kvalitativní obsahová analýza...
|
|
|
Vliv pandemie COVID-19 na nastolování agendy v oblasti insolvenčního práva
Ulrichová, Andrea ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Trlifajová, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Vliv pandemie COVID-19 na nastolení agendy v oblasti insolvenční legislativy" se zabývá tím, jak pandemická krize způsobená nemocí COVID-19 ovlivnila politickou agendu v oblasti insolvencí. Představuje hlavní prvky a přínos zákona Lex Covid justice, které předložilo Ministerstvo spravedlnosti s cílem zabránit zadluženosti a nárůstu insolvenčních návrhů způsobené pandemickými opatřeními, která zaváděla vláda jako například zavírání obchodů a restaurací. Podrobně je popsán institut mimořádného moratoria, který zákon Lex Covid justice zavedl. V práci je použita teorie nastolování agendy s důrazem na kritickou událost, jejíž znaky pandemie COVID-19 měla. V praktické části je ke sběru dat použit expertní rozhovor a jsou zmapovány přínosy zákona, názor aktérů na institut mimořádného moratoria a jak pandemie COVID-19 ovlivnila problematiku insolvencí komplexně. Důraz je kladen i na aktéry, kteří se problematikou insolvencí zabývají a jaký byl jejich postoj k zákonu Lex Covid justice a jaký vliv měli na nastolení agendy. Popsána je také současná insolvenční legislativa a jaké je její nastavení. V kapitole zahraniční praxe jsou srovnány opatření související s koronavirovou krizí v oblasti insolvencí v jednotlivých zemích Evropské unie - Španělsko, Německo, Polsko a Slovensko. V závěru práce...
|
|
|
Duševní zdraví vysokoškolských studentů v ČR
Beranová, Zuzana ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá duševním zdravím vysokoškolských studentů v České republice. Cílem práce je zmapovat faktory, které ovlivňují studenty VŠ v oblasti duševního zdraví. Dalšími cíli je zjistit, jaký je stav duševního zdraví studentů VŠ a zjistit, do jaké míry ovlivňuje jejich duševní zdraví studium vysoké školy. Posledním cílem práce je navrhnout veřejně politická opatření, která se dají v této oblasti přijmout jako preventivní, a která by mohla vést ke zlepšení stavu duševního zdraví vysokoškolských studentů. Diplomová práce vychází z teorie Six Dimensions of Wellness pro přiblížení pojmu duševní zdraví a také z teorie The social determents of health, která přibližuje faktory, které ovlivňují zdraví obecně. Z těchto teorií a další literatury byly vytvořeny hypotézy. Výzkum se skládá ze dvou částí a to z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V rámci kvantitativního výzkumu jsou pomocí Spearmenova korelačního koeficientu zkoumány proměnné, které ovlivňují duševní zdraví vysokoškoláků. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na druhou část práce a to na navržení veřejně politických opatření. Provedeny byly polostrukturované rozhovory s pracovníky poraden univerzit a zahrnuty byly i odpovědi pracovníků z krizového centra. Mezi faktory, které ovlivňují duševní zdraví studentů, patří finanční...
|
|
|
Krizové řízení v době pandemie: případová studie zařízení péče o děti do pěti let věku
Pánská, Natálie ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá krizovým řízením v období pandemie covid-19. Konkrétně se přitom zaměřuje na oblast zařízení péče o děti do pěti let věku, a to v období od března 2020 do června 2021. Jednotlivé druhy zařízení jsou přitom v gesci celkem tří resortů. Cílem práce je tak popsat, jak vypadalo krizové řízení v této oblasti, jak spolu tři dotčené resorty spolupracovaly, a jaký dopad to mělo na provoz samotných zařízení a následně rodin. Celá práce je zasazena do různých konceptů zabývajících se krizovým řízením, ale také meziresortní spoluprací a strategickým vládnutím. V rámci zpracování tématu bylo provedeno osm expertních rozhovorů, které jsou doplněny o analýzu veřejněpolitických dokumentů (např. vybraných mimořádných opatření, vládních dokumentů, metodik atd.). Z analýzy dat vyplynulo, že problematická byla především první fáze pandemie, některé z problémů ovšem přetrvávaly i v dalších fázích. Jedná se zejména o krizovou komunikaci, která selhávala na všech úrovních. Po celou dobu pandemie si vláda nedokázala vytvořit jasnou komunikační strategii. Vydávaná mimořádná opatření tak byla mnohdy nejasná a vysvětlení přicházelo se značným zpožděním. Zároveň k tomu nebyla ani jednotná pro všechny druhy zařízení pečující o děti do pěti let věku. ČR tak v této oblasti nebyla dostatečně připravena...
|
|
|
Řízení rizik v domovech pro seniory s ohledem na pandemii onemocnění COVID-19
Vouche Zámečníková, Aneta ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na řízení rizik v domovech pro seniory a dopady pandemie COVID-19 na řízení rizik v domovech pro seniory. Cílem práce je popsat způsoby řízení rizik v domovech pro seniory. Prvním dílčím cílem je identifikovat podobnosti a rozdíly v řízení rizik mezi organizacemi a druhým dílčím cílem prozkoumat, zda a jak pandemie COVID-19 zasáhla do řízení rizik v organizacích. V teoretické části popisujeme roli domovů pro seniory v kontextu sociálních služeb. Poté je pozornost věnována onemocnění COVID-19 a průběhu pandemie v České republice a v domovech pro seniory. V poslední kapitole jsme se zaměřili na proces a význam řízení rizik v organizacích. Do kvalitativního výzkumu se zapojily tři organizace. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů s vedoucími pracovníky a analýzou dokumentace byla získána data, která umožnila popsat způsoby řízení rizik v těchto organizacích. Na základě výpovědí vedoucích pracovníků byla formulována doporučení pro vedoucí pracovníky v domovech pro seniory pro oblast řízení rizik.
|
|
|
Sezónnost vybraných demografických událostí v České republice po roce 1950
Procházková, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Sezónnost vybraných demografických událostí v České republice po roce 1950 Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na sezónnost sňatků, živě narozených, umělých přerušení těhotenství, samovolných potratů, zemřelých a sebevražd v České republice v letech 1950-2019. Výše uvedené události mají odlišné faktory, které sezónnost ovlivňují, a které jsou v práci popsány. Analyzována jsou data po jednotlivých měsících za každý rok. Dále je sledované období rozděleno do desetiletí, která jsou též podrobněji popsána. Sezónnost živě narozených, umělých přerušení těhotenství a sebevražd je sledována také z pohledu dnů v týdnu. Sezónnost sňatků je ovlivněna především společenskými a kulturními faktory, změnami v legislativě a tradicemi. Sezónnost živě narozených ovlivňují bioklimatické, energetické a sociální faktory. Sezónnost uměle přerušených těhotenství je ovlivněna dobou početí a provozem zdravotnických zařízení. Sezónnost zemřelých je ovlivněna bioklimatickými a sociodemografickými faktory. Sebevraždy jsou pak kombinací bioklimatických a sociálních faktorů. Dále se práce zabývá změnami v sezónnosti některých demografických událostí, které přinesl pandemický rok 2020. Klíčová slova: sezónnost, příčiny ovlivňující sezónnost, sňatky, živě narození, umělé přerušení těhotenství, samovolné potraty, zemřelí, sebevraždy,...
|
host ::
RSS.