|
|
Sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu
Mohelníková Duchoňová, Beatrice ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Cílem této práce bylo sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu. První část se zabývá etiologickými faktory, a to vlivem polymorfismů v biotransformačních enzymech a genetických alterací v genu CHEK2 na vznik těchto malignit. V druhé části jsou analyzovány geny transportu cytostatik jako případné prognostické a prediktivní markery odpovědi na onkologickou léčbu. Materiály a metody: Polymorfismy a další genetické alterace byly zjišťovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR a PCR-RFLP metody v DNA získané z krve pacientů. Byla hodnocena frekvence polymorfismů a posuzován jejich význam s ohledem na dostupná epidemiologická data. Exprese genů byly stanoveny metodou qPCR v párových vzorcích tkání nádoru a okolního parenchymu. Výsledky: Pro většinu námi sledovaných polymorfismů se nepodařilo prokázat vztah mezi jejich přítomností a rizikem vzniku obou těchto malignit. Variantní alela CYP2A13*7, byla nalezena u 7 z 265 hodnocených zdravých kontrol, ale nebyla nalezena u žádného pacienta s karcinomem pankreatu. Výskyt variantní alely GSTP1-Val a genotypu GSTT1-null byl naopak spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu (OR=2,38; 95% CI=1,17- 4,83). V souboru pacientů s kolorektálním karcinomem byl genotyp GSTT1-null v kombinaci...
|
|
|
Příprava preptinu, peptidu sekretovaného beta buňkami, a jeho vliv na sekreci insulinu
Zrubecká, Denisa ; Žáková, Lenka (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Slinivka břišní vylučuje řadu látek podílejících se na regulaci fyziologických procesů v organismu. Po dlouhou dobu se vědělo, že beta buňky slinivky vylučují insulin. Spolu s ním vylučuje ale i další látky, mezi nimi mnoho peptidů, jako jsou insulinu podobné růstové faktory IGF, kratší peptidy jako amylin a jiné. Ve směsi těchto peptidů produkovaných slinivkou byl v roce 2001 skupinou Ch. Buchananové z Univerzity v Aucklandu identifikován peptid dlouhý 34 aminokyselin, které sekvencí přesně odpovídají části proformy insulinu podobného růstového faktoru 2 (pro-IGF-2). Tento peptid byl nazván preptin. Následně bylo zjištěno, že preptin má pozitivní vliv na proliferaci osteoblastů a že zesiluje sekreci insulinu z beta buněk v přítomnosti glukosy. V současnosti je aktivně studován zejména jeho vliv na proliferaci kostních buněk za účelem možného využití v léčbě osteoporózy. Tato práce se soustředí na přípravu a charakterizaci lidského a potkaního preptinu a také jejich dvou fragmentů obsahujících aminokyseliny 1-16 a 17-34 syntézou peptidů na pevné fázi. Další část je zaměřena na testování vlivu potkaního preptinu a jeho fragmentů na sekreci insulinu v linii potkaních beta buněk INS-1E. Součástí práce jsou také vazebné testy lidského preptinu a jeho fragmentů na insulinový receptor a IGF-1 receptor...
|
|
|
Vývoj a funkce endokrinních buněk pankreatu
Hamplová, Adéla ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Berková, Zuzana (oponent)
Onemocnění Diabetes mellitus postihuje téměř 300 miliónů lidí na světě. K rozvoji diabetu dochází dysfunkcí nebo snížením počtu inzulín produkujících β-buněk, které jsou součástí endokrinního pankreatu. Z toho důvodu je důležité pochopení vývoje a funkce endokrinních buněk pankreatu. Práce vychází z hypotézy, že transkripční faktor NEUROD1 je klíčový faktor pro vývoj pankreatu a pro následné udržení funkce endokrinní tkáně. Pro studium role tohoto transkripčního faktoru ve vývoji a funkci pankreatu byl pomocí Cre- loxP systému vytvořen myší model s tkáňově specifickou delecí Neurod1 v Isl1 pozitivních buňkách (Neurod1CKO). Imunohistochemické analýzy na pankreatech v embryonálním dni 17,5 a postnatálním dni 0 potvrdily nepostradatelnost NEUROD1 pro správný vývoj, organizaci endokrinní tkáně a celkové množství endokrinních buněk pankreatu. Pro lepší porozumění molekulárních změn byly provedeny quantitativní PCR analýzy genové exprese ve věku embryonálního dne 14,5 a postnatálního dne 1. Pro studium změn exprese byly vybrány geny důležité pro vývoj a funkci pankreatu. Tyto analýzy ukázaly změny v expresi genů sloužících jako markery endokrinního pankreatu (Pdx1, Neurog3, Pax6), genů hormonů produkujících endokrinními buňkami (Inzulín 1, Inzulín 2, Glukagon), genů důležitých pro diferenciaci...
|
|
|
Edukace pacientů s pankreatitidou v oblasti režimových opatření
SLABOVÁ, Markéta
Cílem této práce je zjistit, jaký je současný stav edukace pacientů s pankreatitidou. Protože pankreatitida je velice závažné a čím dál rozšířenější onemocnění, je potřeba vědět, jak správně pacienty, kteří jím trpí, dostatečně a profesionálně edukovat. Protože je velký nedostatek informací, brožur a seminářů, touto prací vznikne brožura, která by měla dostatečně informovat a edukovat pacienty se zánětem slinivky břišní. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje podrobné informace o zánětech slinivky břišní. Její příčiny, příznaky, diagnostika a léčba. Je zde uvedena také dieta, která má být dodržována a jak vypadá ošetřovatelská péče o takového pacienta. Dále je zde uvedeno, co je edukace a andragogika, jaké jsou jejich metody, formy či motivace. Druhá, empirická část je věnována výzkumu. Na základě vytýčených cílů a výzkumných otázek je odpovězeno pomocí kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které byly uskutečněny v nemocnici Tábor a.s. a nemocnici České Budějovice. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující v uvedených nemocnicích a pacienti se zánětem slinivky břišní, ať už v akutní či chronické formě. Sběr dat byl prováděn v období února až března roku 2018. Po uskutečnění rozhovorů a jejich zpracování v Microsoft Office Word byly vytvořeny identifikační údaje všeobecných sester a respondentů. Následně byla data shromážděná pomocí rozhovorů, analyzována, přiřazena do kategorií a následně zakódována. Z analýzy dat vzešlo, že edukace pacientů s pankreatitidou probíhá nedostatečně, sestry nemají dostatečné edukační konstrukty ani čas na to, aby mohla být výuka provedena. Z výzkumu ale také vyšlo, že ačkoliv na ně všeobecné sestry neměly dostatek času, byly s edukací spokojeni.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeuticke pece o pacienta po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu
Lonek, Jan ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Charvát, Robert (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu Cíle: Cílem této práce je zpracování kazuistiky pacienta po kombinované transplantaci ledviny a pankreatu z pohledu fyzioterapeuta. Kazuistika je doplněna o teoretické informace o transplantaci a o onemocnění pacienta, kterým je diabetes mellitus. Metody: Práce je rozdělena na část obecnou a část speciální. V obecné části jsou na základě odborné literatury shrnuty základní poznatky o diabetu mellitus, kombinované transplantaci ledviny a pankreatu a následné fyzioterapeutické péči. Odborná část práce popisuje průběh rehabilitace, kterou pacient podstoupil během mé souvislé odborné praxe v Institutu klinické a experimentální medicíny od 22. 1. do 16. 2. 2018. Výsledky: Během terapií byla obnovena pacientova celková kondice a soběstačnost, což byly hlavní cíle terapeutického plánu. Dále bylo dosaženo odstranění reflexních změn měkkých tkání, a to zejména v abdominální oblasti. Klíčová slova: diabetes mellitus, transplantace, pankreas, ledvina, fyzioterapie
|
|
|
Vývoj a funkce beta-buněk
Hamplová, Adéla ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Inzulín produkující β-buňky se vyskytují v endokrinním pankreatu. Jsou součástí Langerhansových ostrůvků spolu s α-, β-, δ-, ε- a PP-buňkami produkujícími glukagon, somatostatin, ghrelin a pankreatický polypeptid. Inzulín reguluje vstup glukózy do buněk a tím přispívá k regulaci energetického metabolismu. Vývoj β-buněk, stejně jako vývoj celého pankreatu, je složitý proces. Nejlépe byl vývoj popsán na myším modelu. Během vývoje dochází postupně k proliferaci, diferenciaci buněk a celkové organogenezi pankreatu. Morfologické a funkční procesy jsou regulovány transkripčními faktory. Pankreatický duodenální homeoboxový gen 1 je transkripční faktor, který je exprimován v prekurzorech endokrinních, exokrinních a duktálních buněk. Neurogenin 3 je exprimován v prekurzorech buněk Langerhansových ostrůvků. Islet 1 reguluje tvorbu Langerhansových ostrůvků, stejně tak jako párové domény transkripčních faktorů 4 a 6, jejichž exprese je později omezena pouze na β-buňky. Transkripční faktory Islet 1 a Neurod 1 regulují produkci inzulínu v β-buňkách. Mutace v genech kódujících transkripční faktory, které jsou exprimovány ve vyvíjejícím se pankreatu, vedou k nesprávnému vývoji a k narušení funkce β-buněk. Poruchy sekrece inzulínu nebo jeho působení, případně kombinace obojího vedou ke vzniku diabetes mellitus....
|
|
|
Pohlavně-specifická analýza úmrtnosti v důsledku zhoubných novotvarů v České republice v letech 1994-2013
Maláková, Kateřina ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kohoutová, Barbora (oponent)
Pohlavně-specifická analýza úmrtnosti v důsledku zhoubných novotvarů v České republice v letech 1994-2013 Abstrakt Cílem této bakalářské práce je analyzovat a popsat vývoj úmrtnosti v důsledku zhoubných novotvarů v České republice od roku 1994 do roku 2013 a ve zvoleném prostorovém a časovém vymezení detailněji prozkoumat úmrtnost na zhoubné novotvary dle pohlaví se záměrem identifikovat možné faktory, které rozdíly mezi muži a ženami mohou ovlivňovat. Kromě analýzy úmrtnosti na celou skupinu zhoubných novotvarů je zde řešena úmrtnost na vybrané příčiny smrti v rámci zhoubných novotvarů. Jako hlavní ukazatel intenzity úmrtnosti byla využita standardizovaná míra úmrtnosti a pro podrobnější analýzu úmrtnosti byly dále použity pravděpodobnost úmrtí podle věku a dekompozice rozdílu naděje dožití při narození podle příčin smrti a věku mezi lety 1994 a 2013. V průběhu sledovaného období došlo k poklesu hodnot standardizované míry úmrtnosti na celou skupinu zhoubných novotvarů a na většinu jednotlivých příčin smrti za obě pohlaví. Zároveň bylo zjištěno, že se rozdíly mezi muži a ženami spíše snižovaly, avšak u některých příčin smrti, jako je například zhoubný novotvar tlustého střeva, zhoubný novotvar průdušky - bronchu a plíce a zhoubný novotvar prsu, je stále viditelná nadúmrtnost jednoho z pohlaví. Naopak...
|
|
| |
|
|
Vývoj úmrtnosti na vybrané novotvary ve státech Evropské unie v letech 1996-2010
Chaloupka, Ondřej ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Ve všech zemí vyspělého světa patří novotvary společně s kardiovaskulárními nemocemi mezi nejčastější příčiny úmrtí. Tento vývoj přetrvává v zemích Evropské unie již řadu let. Cílem této diplomové práce je analyzovat vývoj úmrtnosti na vybrané novotvary v zemích Evropské unie od roku 1996 do roku 2010. Analýza je rozdělena do 4 kapitol. Mimo standardních demografických metod hodnocení vývoje intenzit úmrtnosti jsou v této práci použity metody statistické. Jde především o Joinpoint regresi, analýzu průběhu specifických měr úmrtnosti podle věku a shlukové analýzy. Ve sledovaném období došlo k poklesu intenzity úmrtnosti na zhoubné novotvary žaludku, děložního čípku a v případě mužů i dýchacích cest. Naopak u žen dochází k nárůstu intenzity úmrtnosti na zhoubné novotvary cest dýchacích. Velké nebezpečí do budoucna tvoří zhoubný melanom kůže především u mužů a zhoubný novotvar slinivky břišní pro obě pohlaví. Intenzita úmrtnosti na zhoubný melanom kůže se v některých zemích za sledované období téměř zdvojnásobila. V zemích Evropské unie dochází za sledované období k pozvolnému snižování rozdílů mezi jednotlivými zeměmi, ale přesto nedojde v blízké budoucnosti k naprosté eliminaci rozdílů, kvůli odlišným kulturním návykům obyvatelstva. Klíčová slova: Evropská unie, úmrtnost, novotvary, žaludek, slinivka...
|
|
|
Sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu
Mohelníková Duchoňová, Beatrice ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Úvod: Cílem této práce bylo sledování genetických faktorů ovlivňujících riziko vzniku a průběh karcinomů kolorekta a pankreatu. První část se zabývá etiologickými faktory, a to vlivem polymorfismů v biotransformačních enzymech a genetických alterací v genu CHEK2 na vznik těchto malignit. V druhé části jsou analyzovány geny transportu cytostatik jako případné prognostické a prediktivní markery odpovědi na onkologickou léčbu. Materiály a metody: Polymorfismy a další genetické alterace byly zjišťovány pomocí real-time PCR, alel-specifické PCR a PCR-RFLP metody v DNA získané z krve pacientů. Byla hodnocena frekvence polymorfismů a posuzován jejich význam s ohledem na dostupná epidemiologická data. Exprese genů byly stanoveny metodou qPCR v párových vzorcích tkání nádoru a okolního parenchymu. Výsledky: Pro většinu námi sledovaných polymorfismů se nepodařilo prokázat vztah mezi jejich přítomností a rizikem vzniku obou těchto malignit. Variantní alela CYP2A13*7, byla nalezena u 7 z 265 hodnocených zdravých kontrol, ale nebyla nalezena u žádného pacienta s karcinomem pankreatu. Výskyt variantní alely GSTP1-Val a genotypu GSTT1-null byl naopak spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu pankreatu (OR=2,38; 95% CI=1,17- 4,83). V souboru pacientů s kolorektálním karcinomem byl genotyp GSTT1-null v kombinaci...
|
host ::
RSS.