|
Potenciální význam opioidů v neuroprotekci
Gebauer, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Opioidy jsou člověkem využívány po dvě tisíciletí, ale vliv a mechanismus působení těchto sloučenin na buňku je odhalován až v posledních několika desetiletích. V mnoha případech ještě není samotný mechanismus mnohdy znám a je pozorován pouze účinek. Existuje několik skupin opioidních receptorů, které jsou schopny vázat opioidy. Tyto skupiny se vyznačují tím, že pro každý opioid mají rozdílnou afinitu, jejich působení na buňku se v některých případech liší a jejich zastoupení v různých oblastech CNS je rozdílné Proto jsou účinky vyvolané opioidy v mnoha případech velice různé. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ischemických chorobách a potenciálu opioidů při prevenci a jejich vlivu během ischemie, dále shrnuje vliv morfinu na CNS. Při ischemii hrají důležitou roli δ opioidní receptory, které tlumí nebo blokují proapoptotické účinky ischemie na mnoha úrovních. Tyto receptory se také účastní navozování a udržování zimního spánku zvířat a tělo tohoto živočicha pak ochraňují před velice škodlivými vlivy způsobené dlouhotrvajícím spánkem, jako je nedostatek kyslíku a živin. Morfinu je nejdéle využívaným anestetikem, patří mezi nejlépe prozkoumané opioidy a je od něj známo nejvíce derivátů. Tato práce také shrnuje nejvýznamnější vlivy, jakými morfin může neuroprotektivně působit na neurony. Mezi...
|
|
Vliv morfinu na odolnost srdce k ischemii
Mošovská, Linda ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Opioidy jsou vnímány jako nebezpečné a návykové látky, především díky polosyntetickým opioidům, jakým je například heroin. Zjistilo se ale, že tyto látky mohou hrát důležitou roli v odolnosti srdce k ischemii, a to tím, že omezují poškození tkáně, které při infarktu vzniká. Vzhledem k tomu, že infarkt myokardu je nejčastější kardiovaskulární choroba, je tento protektivní účinek nezanedbatelný. Kardioprotektivní účinek je zprostředkován hlavně přes δ opioidní receptory, nicméně pár studií ukazuje kardioprotektivní působení i díky κ opioidním receptorům. Protektivní účinek vzniká pomocí aktivace opioidních receptorů jejich agonisty (např. morfin nebo TAN-67), a to buď před ischemií (opioidní preconditioning) a nebo před reperfuzí (opioidní postconditioning). V signálních drahách, zprostředkujících kardioprotekci se uplatňuje mitochondriální KATP kanál, Gi/o proteiny, protein kinázy C, tyrozin kinázy a volné kyslíkové radikály.
|
|
Opioidní receptory a jejich signální systém v myokardu
Ladislav, Marek ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je shromáždit a systematicky seřadit poznatky o opioidních receptorech a jejich signálním systému v myokardu. Činnost srdce je však řízena především adrenergní signalizací a tato práce proto obsahuje také údaje týkající se vlastností a významu dalších důležitých receptorů. Pro lepší obecné porozumění a v rámci shrnutí lze v této práci také nalézt všeobecné základní informace o opioidním systému, především o receptorech a jejich signalizaci. O opioidních receptorech v myokardu se toho stále příliš mnoho neví, a to přesto, že především za různých patofyziologických okolností by opioidní systém mohl mít velmi důležitou úlohu. Důvodů může být několik. Možnost bližší charakterizace opioidních receptorů v myokardu je poměrně obtížná vzhledem k relativně malému množství těchto receptorů v srdeční tkáni. Situaci také poněkud komplikují určité mezidruhové rozdíly, které v modulaci funkce srdce panují. Dosud není zcela objasněn úplný mechanismus, kterým opioidní receptory působí na myokard. Především u lidí by toto poznání mohlo být klíčové, protože tyto receptory, resp. jejich ligandy, by se daly využít k lékařským účelům.
|
|
Alternativní postupy v terapii pooperační bolesti u pacientů po transplantaci ledviny od žijícího dárce
Nová, Michaela ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
K hlavním kritériím zvládnutí dobré pooperační péče patří efektivní a vhodná volba terapie bolesti. Prožívání bolesti je ryze individuální pocit každého z nás, a tak je velmi důležité v tomto období podání adekvátní a dostatečné analgezie. Moderní management terapie pooperační bolesti využívá preparáty různých farmakologických skupin, které se potencují a tím potlačují efektivněji bolest. Tímto mechanismen můžeme snížit celkovou podanou dávku analgetik, konkrétněji především redukovat dávky opioidů, které mají vyšší riziko vedlejších nežádoucích účinků. V této práci bych chtěla popsat využití tzv. analgetického katetru (dále AK) jako jednu z alternativ v algoritmu terapie pooperační bolesti. Analgetický katetr umožňuje kontinuální podání lokálních anestetik, konkrétně 0,5 % bupivacainu, které působí v operační ráně. Cílem je zjistit a ověřit, zda-li analgetický katetr je metoda, která zajišťuje kontinuální analgezii a tím, i snížuje celkovou spotřebu opioidů. Výzkumná data budu zjišťovat kvantitativním výzkumem pomocí dotazníkového šetření. Nestandardizovaný dotazník vlastní tvorby bude zpracován v papírové formě a bude k dispozici nelékařskému zdravotnickému personálu, který provádí ošetřovatelskou činnost u konkrétních pacientů. Spektrum pacientů je velice specifické, jedná se o pacienty, kteří...
|
|
Socioekonomický status a problémy se zákonem u problémových uživatelů opioidů a metamfetaminu
Zittová, Lucie ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Nechanská, Blanka (oponent)
diplomové práce Východiska: Diplomová práce se zaměřuje na téma sociekonomického statusu a problémů se zákonem u problémových uživatelů opioidů a metamfetaminu. Dlouhodobé intenzivní užívání drog vede nejen ke zdravotním, ale také k závažným sociálním dopadům, jako je neschopnost finanční samostatnosti, zadluženost, nezaměstnanost, neplnění příslušných sociálních rolí, neplnohodnotné sociální fungování, špatná bytová situace, apod. U velké části problémových uživatelů drog ovlivňuje užívání drog mezilidské vztahy uživatelů, fungování rodin a partnerství, dochází ke změně sociálního statusu, k sociální izolaci či vyloučení. Efektivní intervence a rozvoj služeb by měly vždy stát na dobré znalosti situace a potřeb osob, ke kterým mají směřovat. Cílem této práce je zjištění socioekonomického statusu a trestněprávní situace problémových uživatelů opioidů a pervitinu a následně vyvození doporučení směrem ke službám, které s touto klientelou pracují. Metodologie: Byla provedena průřezová dotazníková studie mezi klienty, kteří zahájili léčebnou epizodu nebo kontakt s vybranými zařízeními typu kontaktního centra, psychiatrické AT ambulance, terapeutické komunity, střednědobé ústavní léčby nebo substituční léčby. Nábor do studie probíhal v období od června 2015 do října 2016. Výběr zařízení byl záměrný (tak,...
|
|
Návrh pilotní studie léčby hepatitidy typu C u polyvalentních problémových uživatelů návykových látek s farmakologickou substitucí opioidů a metamfetaminu (HCV-PPDUSOM)
Oktábec, Zbyněk ; Gabrhelík, Roman (vedoucí práce) ; Minařík, Jakub (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Adiktologie PharmDr. Bc. Zbyněk Oktábec, Ph.D. et Ph.D. Návrh pilotní studie léčby hepatitidy typu C u polyvalentních problémových uživatelů návykových látek s farmakologickou substitucí opioidů a metamfetaminu (HCV-PPDUSOM) Diplomová práce Vedoucí závěrečné práce: Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D. Praha, 2016 Abstrakt Hepatitida typu C je jednou z velmi závažných krví přenosných zdravotních komplikací somatického stavu uživatelů návykových látek. Injekční uživatelé pozitivní na HCV jsou tedy přímo indikováni k léčbě tohoto typu (ale i dalších typů) hepatitidy. Problematická adherence a compliance léčby je však u této skupiny nasnadě. Ze zahraničních i tuzemských zkušeností je známo, že stabilizace užívání ilegálních (i ilegálně získávaných) návykových látek je podstatnou součástí léčby hepatitidy a pokud je pacientům léčeným s HCV podávána kvalitní somatická, psychosociální a podpůrná farmakologická péče, včetně substituce ilegální (či ilegálně získávané) návykové látky, vede souhra těchto faktorů k vyšší adherenci a compliance pacienta k léčbě HCV. Tato práce představuje teoretické zarámování a návrh pilotní studie léčby HCV s podpůrnou substituční terapií u polyvalentních problémových uživatelů...
|
|
Bio-psycho-sociálně-spirituální model v substituční léčbě buprenorfinem
Hanus, Richard ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tématem bakalářské práce je aplikace celostního, bio-psycho-sociálně-spirituálního modelu závislosti do konkrétní léčebné metody, a to substituční (nahrazovací) léčby osob závislých na opiátových návykových látkách syntetickým opioidem buprenorfin. Cílem práce je popsat podstatu BPSS modelu závislosti, se specifiky závislosti na opiátech, z něj vycházejícího systému léčby, a poukázat na substituční léčbu jako jednu z efektivních metod cesty závislého k zvýšení kvality života. Potvrdit potřebnost celostního vnímání substituční léčby, kdy podávání náhražkové drogy samo o sobě nepředstavuje reálnou šanci pro závislé osoby, pokud není tato léčba doplněna psychosociálním a spirituálním terapeutickým přístupem. Dalším cílem je objektivní zmapování rizik, které v praxi zavádění substituční léčby v celostní šíři přináší v kontextu současné reality. Práce bude zvažovat východiska přístupu k závislým na opiátech, zejména optiku celoživotní abstinence versus kontrolované užívání, vedoucího ke zkvalitnění života závislých. Teoretickým východiskem práce je teorie bio-psycho-sociálně-spirituálního modelu závislosti a možnosti jeho aplikace na vybraný konkrétní léčebně terapeutický přístup - substituční léčbu buprenorfinem. Autor zaměří svou pozornost na reálnou podobu buprenorfinové substituce po deseti letech...
|
|
Význam jednotlivých částí CNS při vniku závislosti na opioidech
Vyvadilová, Tereza ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Opioidy se v lékařství používají jako nejsilnější léky proti bolesti. Mechanismus jejich účinku je dán prostřednictvím vazby na opioidní receptory, které se nacházejí v centrálním nervovém systému a periferní nervové soustavě. Opioidy mají vysoký potenciál pro vznik závislosti. Psychická složka závislosti se vyznačuje ztrátou kontroly nad užíváním a nutkavou touhou opatřit si návykovou látku s cílem dosáhnout určitého psychického stavu. Somatickou součástí je vzestup tolerance, která se projevuje nutností zvyšování dávek k dosažení požadovaného účinku. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o jednotlivých částech centrální nervové soustavy, které se podílí na vzniku závislosti, což jsou ventrální tegmentální oblast, nucleus accumbens, locus coeruleus, ventrální pallidum a amygdala. Zdá se, že hlavní úlohu ve vzniku závislosti hraje mesolimbický systém odměny, který souvisí se zvýšeným uvolňováním dopaminu, což má za následek povzbuzení centra odměny.
|
|
Adiktologické služby na území hlavního města Prahy se zaměřením na substituční léčbu
Janyška, Jakub ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce je věnována problematice adiktologických služeb se zaměřením na substituční léčbu. Teoretická část je zaměřena na představení substituční léčby, její historii a popis substitučních látek a jejich působení na lidský organismus. Popisuje problémy zneužívání substituční léčby problémovými uživateli drog a mapuje jednotlivé adiktologickí služby se zaměřením na substituční léčbu v hlavním městě Praze. Ve výzkumné části definuje postoj společnosti k fungování a zřizování pražských substitučních center. Závěr práce tvoří přehled adiktologických služeb a substitučních programů na území hlavního města Prahy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Molekulární fyziologie opioidních receptorů
Valný, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Opioidní receptory (OR) patří mezi receptory spřažené s G proteiny (GPCR). Prostřednictvím především inhibičních G proteinů třídy Gi/Go regulují účinky opioidních agonistů vedoucí primárně ke snížení neuroexcitability. Klonováním byla potvrzena existence čtyř podtypů opioidních receptorů µ, κ, δ a ORL 1, z nichž každý reguluje účinky určité skupiny opioidních ligandů. Hlavním cílem této práce je shrnutí poznatků objasňujících funkce OR na molekulární úrovni. Akutní expozice OR jejich agonistům vede k aktivaci signalizačních kaskád vyvolávajících analgesii. Chronická expozice OR opioidním agonistům ovšem vede k desenzitizaci a internalizaci receptorů a k vývoji adaptačních procesů vedoucích k potlačení opioidní akce, což vede ke vzniku opioidní tolerance a závislosti. Ačkoliv v poznání molekulárních mechanismů signalizace OR byl učiněn velký pokrok, k jejich úplnému pochopení je stále velmi daleko.
|