|
|
Kooperace vládního a nevládního sektoru v oblasti péče o zanedbávané děti
Vondrušková, Martina ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Diplomová práce Kooperace vládního a nevládního sektoru v oblasti péče o zanedbávané děti má povahu teoreticko-výzkumnou a je rozdělena do teoretické a praktické části. První kapitola teoretické části je zaměřena na samotné zanedbávání dítěte v rodině. Kromě vymezení pojmu jsou zde uvedeny důsledky výchovného zanedbávání dítěte v rodině, rizikové faktory zanedbávání a poruchy rodiny ve vztahu k zanedbávání dítěte. Druhá kapitola se věnuje subjektům vládního a nevládního sektoru intervenujících v oblasti zanedbávání dětí. Pozornost je zaměřena na sociální práci v rámci oddělení sociálně-právní ochrany dětí, NNO pracující s ohroženými rodinami a dětmi a sociálně pedagogickou práci s dětmi ohroženými zanedbáváním ve školách a vybraných školských zařízeních. Třetí kapitola pojednává o kooperaci vládních a nevládních subjektů v dané oblasti, o faktorech, které jejich kooperaci ovlivňují a sanaci rodiny jako efektivní intervenci v rodině ohroženého dítěte. Praktická část si klade za cíl kvalitativní analýzu dat dokumentů o činnosti a součinnosti Oddělení sociálně-právní ochrany dětí v Prachaticích, místních NNO, kterým bylo uděleno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, a základních škol. S vedoucími pracovníky těchto subjektů byly dále uskutečněny polostrukturované rozhovory. Zvolené výzkumné techniky...
|
|
|
Sanace rodiny jako způsob práce s dysfunkčními rodinami na Mostecku
Hynešová, Alexandra ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku práce s ohroženými rodinami se zaměřením na metodu sanace rodiny a její aplikaci ve městě Most. Jedná se o práci teoreticko-empirickou s návrhem projektu pro aplikaci metody sanace v praxi. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola se věnuje pojmu rodina jako základní kategorii celé problematiky. Druhá kapitola zpracovává téma ohrožené rodiny, která představuje cílovou skupinu procesu sanace. Kromě vysvětlení důležitých pojmů zahrnuje tato kapitola také analýzu současného stavu práce s rodinou u nás a v některých evropských zemích. Třetí kapitola je již zaměřena na pojem sanace rodiny. Kromě definice pojmu vysvětluje cíle, postupy, používané metody i právní rámec. Čtvrtá kapitola analyzuje situaci v oblasti sanace a její aplikaci v současném systému práce s ohroženými rodinami a seznamuje čtenáře s moderními metodami, které jsou příslibem do budoucnosti. Pátá kapitola se zabývá systémem sociálních služeb, které je možné pro sanaci rodiny využít s akcentem na sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Poslední kapitola představuje návrh projektu na zavedení sanace rodin ve městě Most. V závěru jsou shrnuty teoretické i praktické poznatky a je zdůrazněn praktický přínos práce.
|
|
|
Rodiny ohrožené sociálním selháním v Karlovarském kraji
Trutnovská, Romana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Práce se zabývá rodinami ohroženými sociálním selháním v Karlovarském kraji. Cílem práce je přiblížit sociální situaci v Karlovarském kraji, zmapovat síť sociálních služeb pro rodiny ohrožené sociálním selháním a zjistit s jakými nejčastějšími problémy tyto rodiny bojují. Výsledkem jsou doporučení pro SOS dětskou vesničku v Doubí u Karlových Varů, které služby pro ohrožené rodiny by bylo vhodné na základě výše uvedených poznatků realizovat. Teoretická část diplomové práce přibližuje pojem ohrožená rodina a na základě zahraničních zkušeností uvádí principy, jak s těmito rodinami pracovat. Předmětem praktické části je Studie proveditelnosti realizována Sdružením SOS dětských vesniček, která zjišťovala potřebnost sociálních služeb pro ohrožené rodiny a děti v Karlovarském kraji, kde Sdružení uvažuje o realizaci programů podpory rodin.
|
|
| |
|
|
Etické aspekty sociální práce s mnohoproblémovými rodinami
ŠINDELÁŘOVÁ, Pavla
Práce se zabývá etickými aspekty, které vyvstávají ze sociální práce s mnohoproblémovou rodinou. Práce je rozdělená na tři kapitoly. První kapitola se věnuje hodnotám a etice v sociální práci. Druhá kapitola popisuje rodinu, její funkce a patologické jevy, které se mohou projevit. Definuje mnohoproblémovou rodinu. Třetí stěžejní kapitola je o sociální práci s mnohoproblémovými rodinami a hlavně o etických aspektech, které s ní souvisí. Jde především o rozdílný hodnotový systém členů mnohoproblémových rodin a sociální práce. Kapitola pojednává také o etických dilematech, které vznikají při střetu hodnot sociálního pracovníka.
|
|
|
Sanace rodiny v kontextu činnosti orgánu sociálně právní ochrany dětí
ZUSKOVÁ, Kateřina
Práce má jak část textovou tak i část praktickou. První část obsahuje základní charakteristiky pojmů (rodina, ohrožená rodina, sociálně právní ochrana dětí, zákon o sociálně právní ochraně dětí, sanace rodiny). Práce se zabývá činností orgánu sociálně právní ochrany dětí při sanaci rodiny, definuje jeho postupy při práci s ohroženou rodinou. Praktická část je provedena formou analýzy spisů, které vede Městský úřad v Písku jako orgán sociálně právní ochrany dětí. Cílem výzkumu je zjistit, jaké kroky a metody práce tento orgán při sanaci rodiny používá, zda jsou v praxi využívány postupy, které jsou uvedeny v novele zákona o sociálně právní ochraně dětí, který vstoupil v platnost 1. 1. 2013.
|
|
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
|
SANACE RODINY V ČESKÉ REPUBLICE
PEKÁRKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá Sanací rodiny v České republice, především analyzuje situaci na Písecku. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje v jednotlivých kapitolách podle odborné literatury důležité pojmy, jakými jsou rodina (funkční, ohrožená), rodičovství, sanace rodiny. Následně vysvětluje faktory a aspekty ovlivňující sanaci, postupy práce, spolupráci s rodinou, individuální plán sanace, spolupráce s odborníky v rámci multidisciplinárního týmu. Dále je popsána právní úprava a současná transformace systému v péči o ohrožené děti v ČR. Praktická část je věnována mapování a popisu organizací poskytujících sanaci rodin na Písecku. V praktické části byl proveden kvalitativní výzkum, který se zabýval formě práce s klienty, spolupráci s jinými subjekty a zhodnocení potřebnosti sanace. Respondenti výzkumu byli pracovníci organizací poskytujících sanaci. Praktická část propojuje teoretickou část bakalářské práce.
|
host ::
RSS.