|
|
Rezidua léčiv ve vodách
Vašíčková, Petra ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na sledování průniku syntetických farmak do vodního ekosystému. Sledovanými léčivy byly nesteroidní analgetika, konkrétně ketoprofen a diclofenac. Cílem této práce bylo vypracovat vhodnou analytickou metodu pro izolaci analytů z dané matrice a optimální postup pro identifikaci a stanovení reziduí analgetik ve vodách. Pro izolaci daných léčiv byla použita separační metoda extrakce na pevnou fázi (SPE) a vlastní stanovení bylo provedeno pomocí vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC) s detekcí diodovým polem. Vypracovaná a validovaná metoda byla použita na modelových vzorcích vody. Získané výsledky byly zpracovány a byla provedena jejich interpretace.
|
|
|
Škodlivé látky v odpadních vodách laboratoří
Červenka, Jiří ; Zmrzlý, Martin (oponent) ; Sponar, Jan (vedoucí práce)
Rtuť je velmi závažným polutantem. Je obsažena ve všech složkách životního prostředí. Pro její analýzu je vynaloženo mnoho úsilí. Jelikož rtuť patří mezi nebezpečné látky, její množství je limitováno nejen pro životní prostředí. Cílem této práce bylo stanovit koncentraci rtuti ve vodách z posluchačských laboratoří a u přítoku a odtoku z neutralizační stanice Vysokého učení technického v Brně, Fakulty chemické. Voda z neutralizační stanice se dále mísí se splaškovými vodami. Pro analýzu vzorků byl použit jednoúčelový absorpční spektrometr AMA 254. Výsledky potvrdily, že z laboratoří odtéká na neutralizační stanici voda s relativně vysokou koncentrací rtuti, vysoce překračující limity kanalizačního řádu. Voda z neutralizační stanice už tolik rtuti neobsahuje, protože je zde smíšena s odpadními vodami z laboratoří a navíc je upravováno její pH. V laboratořích jsou k dispozici speciální odpadní láhve na kapalné odpady s rizikovými prvky a nebezpečnými látkami; z výsledků lze usoudit, že ne každý dodržuje pravidla a vylévá odpad přímo do výlevky. Řešením by mohlo být bezpečnější opatření v laboratořích. Studenti, kteří pracují s nebezpečnými chemikáliemi, by si měli být vědomi rizika, které hrozí při jejich vylévání do výlevky, kontaminací a nebezpečím pro všechny složky životního prostředí.
|
|
|
Posouzení účinnosti pokročilých oxidačních procesů prostřednictvím testů ekotoxicity
Procházková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V poslední době je stále větším problémem při čištění odpadních vod nedostatečné odstraňování organických polutantů. Tyto látky mohou být již v malém množství toxické pro životní prostředí, a to akutně, nebo chronicky. Snahou je proto vyvíjet takové technologie, které zajistí jejich účinné odstranění. Jednou z možností je použití pokročilých oxidačních procesů. Pokročilé oxidační procesy pracují na principu neselektivní oxidace zprostředkované OH radikály. Pro jejich tvorbu lze použít několik způsobů jako např. O3/H2O2 (Peroxon), UV/H2O2, nebo Fentonovu reakci. Cílem této diplomové práce bylo posoudit účinnost použitých pokročilých oxidačních procesů při čistění odpadní vody pomocí testů ekotoxicity. Vzorky odpadní vody ošetřené pomocí pokročilých oxidačních procesů na pilotní jednotce vykazovaly nízké hodnoty akutní toxicity pro vybrané testovací organismy (D. magna, T. platyurus, S. alba, L. minor). U vzorku odpadní vody, který byl ošetřen na laboratorní jednotce AOP metodou UV/H2O2, došlo k nárůstu akutní toxicity pro testovací organismus D. magna a L. minor. Podobný efekt byl pozorován u testů s testovacím organismem D. magna u vzorků modelové ošetřených stejnou metodou, zatímco testy na rostlině L. minor prokázaly snížení toxicity.
|
|
|
Vlastnosti anaerobních čistírenských kalů malých producentů
Pospíšil, Jaroslav ; Kriška-Dunajský, Michal (oponent) ; Hyánková, Eva (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou dnešního čištění odpadních vod od malých producentů a vlastnosti primárního kalu. Práce je zaměřena na přírodní způsoby čištění odpadních vod. Hlavní pozornost je věnována právě primárnímu kalu. V další části práce jsou laboratorní zkoušky, kde jsou testovány vlastnosti vzorků. Je zde testován primární kal z mechanického předčištění a to konkrétně ze sedimentační nádrže.
|
|
|
Možnosti mikrobiální degradace a využití odpadů z potravinářských výrob
Illková, Kateřina ; Karovičová, Jolana (oponent) ; Jarošová, Alžběta (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou mikrobiálních degradací odpadních materiálů potravinářského průmyslu. Problematika je orientována na produkci technologicky významných enzymů produkovaných mikroorganismy, které jsou schopny daný odpad využívat jako zdroj uhlíku. První část dizertační práce, zabývající se produkcí polygalakturonas, byla vypracována v rámci studijních pobytů na Chemickém ústavu SAV, oddělení Glykomiky v Bratislavě. Použitým odpadem a současně zdrojem uhlíku pro růst mikroorganismů a produkci enzymů byly hroznové výlisky z vinařství. Na tomto odpadním materiálu byla testována produkce pektolytických enzymů. Na základě screeningu byl vybrán mikrobiální kmen s nejvyšší produkcí polygalakturonasové aktivity. Produkované enzymy byly nejprve izolovány extrakčními metodami, purifikovány a následně proteomicky identifikovány. V další části dizertační práce byla pozornost zaměřena na lipasy a čištění odpadních vod s obsahem lipidů. Důvodem byla spolupráce s firmou zabývající se konstrukcí odlučovačů tuků. Předmětem této části bylo studium vlastností dodaného komerčního přípravku, prostudování podmínek mikrobiální produkce lipas, identifikace mikroflóry přítomné v komerčním přípravku a testování mikrobiálních kmenů pro vývoj nového přípravku. Testování mikrobiálních kmenů proběhlo za účelem realizace nápadu firmy vyvinout nový přípravek do odlučovače tuků.
|
|
|
Průmyslové odparky procesních vod
Cacková, Tereza ; Havlásek, Martin (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na průmyslové odparky procesních vod. V rámci práce byly popsány základy odpařování a představeny různé typy průmyslových odparek. Stěžejní částí práce byla důkladná rešerše a tvorba databáze průmyslových odparek, která je zároveň sondou do současné situace na trhu s odparkami procesních a odpadních vod. Součástí práce je rovněž porovnání odpařování s jinými zahušťovacími technologiemi.
|
|
|
Odbourávání vybraných xenobiotik na komunálních čistírnách odpadních vod.
Žižlavská, Adéla ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Rozvoj chemického a farmaceutického průmyslu a masivní užívání syntetických látek v různých odvětvích se pro naši společnost stalo nepostradatelným. Společně však s komfortem, jaký nám tento pokrok přinesl, jsme vytvořili zcela nový druh znečištění. Jedná se o skupinu látek, jež pro své účinky na živé organismy představuje daleko větší nebezpečí než „běžné“ organické znečištění. Vzhledem k jejich cizorodému původu vůči sloučeninám přirozeně se vyskytující v životní prostředí jsou označována názvem „Xenobiotika“. Jedná se o skupinu zahrnující velké množství různorodých substancí, s nestejnými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi jako jsou například farmaka, pesticidy, detergenty, barvy, laky, plastové obaly, potravinářská aditiva, kosmetické produkty a mnohé další. Ačkoli se tyto látky do vodního cyklu začali dostávat již od 30 let 20 století jejich koncentrace se často pohybuje, až na samé hranici detekčního limitu, proto začala být jejich přítomnost ve vodách zkoumána podrobněji až v letech 80. a to v návaznosti na rozvoj analytických technologii chemického složení vod. Hlavní nebezpečí těchto látek spočívá v tom ,že primárně neznehodnocují životní podmínky organismů (tj. nesnižují kvalitu vody) ,ale ovlivňují přímo samotné organismy a to buď matením endokrinního systému nebo přímo poškozováním RNA či DNA, což vyvolává mutagenní změny, rakovinotvorné bujení, vrozené vady, metabolické poruchy, změny pohlaví, degeneraci reprodukčních schopnosti celých populací či vymizení pudu sebezáchovy. Zdrojem xenobiotik ve vodním cyklu potažmo v celém životním prostředí jsou prokazatelně převážně odpadní vody, přičemž ke kontaminaci dochází skrze čistírny odpadních vod, jež nejsou konstruovány na odbourávání tohoto typu znečištění. Dizertační práce se věnuje problematice xenobiotik v odpadních vodách, přičemž je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část podrobně shrnuje současný stav poznání problematiky xenobiotik v odpadních vodách od jejic
|
|
|
Dusík a jeho sloučeniny v odpadních vodách
Venská, Petra ; Skoumalová, Marta (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce shrnuje možnosti výskytu dusíku a jeho sloučenin v odpadních vodách. Zároveň jsou uvedeny a popsány možnosti jejich odstranění, ať už fyzikálně chemické postupy, tak biologické procesy. Z fyzikálně chemických metod jsou charakterizovány stripování amoniaku, chlorace do bodu zvratu, sorpce a membránové procesy. Mezi uvedenými biologickými procesy jsou nitrifikace, denitrifikace, anoxická oxidace amoniaku a tzv. systémy SHARON, CANON a OLAND. Experimentální část popisuje stanovení dusičnanů, dusitanů a amoniaku ve vzorcích odpadních vod metodou mobilní analytiky.
|
|
|
Předčištění odpadních vod na stokové síti
Doskočilová, Denisa ; Sousedík, Milan (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
ABSTRAKT Cílem této diplomové práce je zpracování problematiky předčištění odpadní vody na stokové síti se zaměřením na dešťové oddělovače a jejich vlivu na vodní toky s ohledem na metodickou příručku Posuzování dešťových oddělovačů jednotných stokových systémů v urbanizovaném území. Práce popisuje legislativu související s dešťovými oddělovači včetně srovnání se zahraničím. Dále je zpracován přehled objektů a zařízení, které je možné využít k předčištění odpadní vody na stokové síti. V praktické části je navrženo nové řešení mobilní přelivné hrany dešťového oddělovače OK2A, který se nachází na stokové síti ve městě Brně. V rámci řešení praktické části je zpracována projektová dokumentace nově navrženého zařízení a objektů. Z tohoto materiálu mohou čerpat jak vodohospodářské firmy, projekční kanceláře, studenti i široká veřejnost.
|
|
|
Kontrola a povolování domovních čistíren odpadních vod
Sakáčová, Monika ; Schinnecková, Petra (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je „Kontrola a povolování domovních čistíren odpadních vod.“ Svým zaměřením se práce zabývá vymezením legislativního rámce procesu povolování a kontroly čistíren odpadních vod používaných pro skupiny do 50 obyvatel. Kromě legislativního vymezení procesu kontroly a povolování výstavby vodního díla a vypouštění odpadních vod do vod podzemních i povrchových, je důraz kladen na popis současných technologických možností čištění odpadních vod a s tím související problematiku certifikace a kategorizace. V praktické části je dle platné legislativy zpracován vzorový projekt domovní čistírny odpadních vod.
|
host ::
RSS.