|
|
Neurorehabilitace po poškození mozku.Možnosti ovlivnění.
Angerová, Yvona ; Lippertová-Grünerová, Marcela (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
SOUHRN Neurorehabilitace je rehabilitace pacientů po poškození centrálního nervového systému, jehož důsledkem bývají různé poruchy somatické i psychické. V jejich terapii se využívá multidisciplinární rehabilitační přístup. Mozková tkáň reaguje na patologické změny využitím mechanismů plasticity, které mohou být podpořeny neurorehabilitací i farmakologickou léčbou. Velmi perspektivním se z tohoto pohledu jeví erythropoetin (EPO), který má účinky neuroprotektivní, neuroregenerační a protizánětlivé. Hlavním cílem práce je prokázat, zda rehabilitace v kombinaci s farmakologickým ovlivněním vede u subjektů vystavených difusnímu hypoxickému poškození ke zlepšení výsledného funkčního stavu. V klinické části byla sledována skupina pacientů po difusním ischemicko-hypoxickém postižení, jejichž funkční stav byl hodnocen podle testu FIM ("Functional independence measures") a krátkodobá paměť Meilliho testem. Byla potvrzena hypotéza, že čím dříve je pacientům poskytnuta multidisciplinární rehabilitace, tím lepších výsledků dosahují. V experimentální části práce bylo zjištěno, že potkani, kterým byl po hypobarické hypoxii aplikován erythopoetin a žili v obohaceném prostředí (EE - enriched environment), dosahovali lepších výsledků v Morrisově vodním bludišti než potkani v ostatních skupinách. Tyto výsledky podporují...
|
|
|
Vliv efektu virtuální reality na psychosomatický stav pacienta s míšní lézí
Nosková, Kateřina ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Cíl práce: Cílem této diplomové práce bylo zachytit změnu klinického stavu spinálního pacienta po 3 měsících sledování videí ve virtuální realitě pomocí standardizovaného protokolu ASIA. Zhodnotit, zda bude mít změna klinického stavu vliv na kvalitu života probanda, kterou hodnotíme dotazníkem SQUALA, a jak se změní schopnost imaginace probanda v průběhu měření pomocí dotazníku WIAQ. Metody: Výzkumu se účastnilo vcelku 7 probandů (n=7; 5 mužů, 2 ženy) ve věku mezi 31 a 61 let (průměrný věk byl 49,6 let), kteří patří mezi pravidelné klienty Centra Paraple, o. p. s. Výzkumu se zúčastnili klienti s inkompletním míšní lézí. Před začátkem výzkumu bylo provedeno standardizované vyšetření ASIA určující neurologickou úroveň poškození míchy pomocí stanovení motorických a senzitivních bodů v daném segmentu. Vyšetření prováděl odborný personál Centra Paraple, o. p. s. Dále probandi vyplňovali psychologické dotazníky hodnotící kvalitu života (SQUALA) a dotazník hodnotící schopnost imaginace pohybu pacienta s míšní lézí (WIAQ). Během výzkumu bylo porovnáváno množství motorických a senzitivních bodů ASIA vždy před a po pravidelném aplikování sledovaného videa virtuální reality. Dotazník SQUALA byl vždy odebrán v intervalu 3 měsíců společně s dotazníkem WIAQ, kde byla hodnocena kvalita schopnosti imaginace,...
|
|
|
Terapie pomocí technologie Hand Tutor a její vliv na funkci ruky u pacientů s roztroušenou sklerózou
Kulíšková, Kamila ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Novotná, Klára (oponent)
Název diplomové práce: Terapie pomocí technologie Hand Tutor a její vliv na funkci ruky u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt diplomové práce: Úvod: Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní neurodegenerativní postižení centrálního nervového systému, které se může projevovat mnoha různými neurologickými symptomy. Zhoršená funkce horních končetin pak spolu s dalšími symptomy může vést ke zhoršení práceschopnosti a omezení schopnosti vykonávání všedních denních činností Cí naší pilotní studie bylo zhodnotit efekt ergoterapeutického tréninku ruky s využitím rehabilitačního systému Hand Tutor®. praktické části byly zvoleny případové studie devíti probandů, z kterých studii dokončilo 6 (2 ženy a 4 muži), v průměrném věku 36 let (SD 4), s průměrnou délkou onemocnění 13 let (SD 4). Pacienti absolvovali sérii deseti terapií s využitím systému Hand Tutor®, které probíhaly v intenzitě 1 2krát týdně. Efekt terapie byl hodnocen pomocí Nine ikované Frenchayské škály (MFŠ) a subjektivního hodnocení probandů. Výsledky: Průměrný výkon v 9HPT na počátku byl 85 sekund a 83 bodů Modifikované Frenchayské škále. Po absolvování série terapií byl průměrný výkon v 67 sekund a 86 bodů v MFŠ. Dle subjektivního hodnocení probandů měla terapie mírný pozitivní vliv na tremor horní končetiny. Dále subjektivní pocity...
|
|
|
Současné trendy ve fyzioterapii pacientů po poškození mozku v časné fázi onemocnění
Hlobilová, Magdaléna ; Gueye, Tereza (vedoucí práce) ; Michalčinová, Klaudia (oponent)
bakalářské práce Jméno: Magdaléna Hlobilová
Vedoucí práce: MUDr. Tereza Gueye
Oponent práce:
Název bakalářské práce: Současné trendy ve fyzioterapii pacientů po poškození mozku v časné fázi onemocnění Abstrakt bakalářské práce:
Tato bakalářská práce se zabývá současnými trendy ve fyzioterapii pacientů popoškození mozku v časné fázi onemocnění. Cílem této práce je shromáždit informace o běžně používaných i nekonvenčních metodách ve fyzioterapii po cévní mozkové příhodě a zhodnotit využití některých metod v praxi.
Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část shrnuje poznatky o cévní mozkové příhodě, dále obsahuje metody využívané ve fyzioterapii pacientů po cévní mozkové příhodě, mezi které patří využití klasických i nekonvenčních přístupů. Praktická část obsahuje cíl práce a její metodiku, součástí jsou také tři kazuistiky pacientů. Terapie se zaměřuje na využití systému Homebalance, Mirror therapy a přístroje Armeo®Spring. Každý zpacientů absolvoval jednu ze zmíněných terapií. V praktické části je dále zhodnoceno využití těchto terapií v praxi.
|
|
|
Současné trendy ve fyzioterapii pacientů po poškození mozku v časné fázi onemocnění
Hlobilová, Magdaléna ; Gueye, Tereza (vedoucí práce) ; Drábová, Zuzana (oponent)
bakalářské práce Jméno: Magdaléna Hlobilová
Vedoucí práce: MUDr. Tereza Gueye
Oponent práce:
Název bakalářské práce: Současné trendy ve fyzioterapii pacientů po poškození mozku v časné fázi onemocnění Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá současnými trendy ve fyzioterapii pacientů po poškození mozku v časné fázi onemocnění. Cílem této práce je shromáždit informace o běžně používaných i nekonvenčních metodách ve fyzioterapii po cévní mozkové příhodě a zhodnotit využití některých metod v praxi.
Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část shrnuje poznatky o cévní mozkové příhodě, dále obsahuje metody využívané ve fyzioterapii pacientů po cévní mozkové příhodě, mezi které patří využití klasických i nekonvenčních přístupů. Praktická část obsahuje cíl práce a metodiku, součástí jsou také kazuistiky dvou pacientů, kdy u jednoho z pacientů probíhala terapie sestabilometrickou plošinou Homebalance a u druhého terapie se systémem Armeo®Spring. V praktické části je dále zhodnoceno využití těchto terapií v praxi.
|
|
|
Ergoterapie v rámci interprofesní spolupráce v komunitní rehabilitaci osob po poškození mozku
Ptaková, Silvie ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
diplomové práce: Díky pokroku v urgentní a intenzivní medicíně, pacienti s těžkým dříve smrtelným poškozením mozku častěji přežívají. Avšak potýkají se s těžkými funkčními následky. V České republice je pro pacienty po cévní mozkové příhodě (CMP) v akutní fázi zajištěna špičková péče, není však zajištěna dostatečná rehabilitace. V systému chybí kontinuita, což vede k neefektivním výstupům a ve výsledku k celkovému navýšení nákladů na léčbu. Hlavním cílem diplomové práce bylo zhodnotit možnosti ergoterapeuta v rámci interprofesní spolupráce v komunitní rehabilitaci - myšleno v domácím prostředí klienta po poškození mozku. Poškození mozku lze rozdělit na získaná, vrozená, degenerativní a poškození vzniklá při porodu. Cílem bylo zjistit, jaké jsou základní problematické oblasti a nedostatky. Na podkladě zahraniční literatury a vlastní práce v týmu byly shrnuty výsledky, které mohou být podkladem ke vzniku doporučení směřujícím ke zlepšení této situace. Pro účely této práce bylo vybráno 5 osob se získaným poškozením mozku a 1 osoba s degenerativním onemocněním, žijících v domácím prostředí. Těmto osobám byla poskytnuta tříměsíční ergoterapeutická intervence, kdy ergoterapeut plnil úlohu case managera a spolupracoval s dalšími odborníky interprofesního rehabilitačního týmu. K objektivizaci...
|
|
|
Následná péče o pacienty s poškozením mozku
OLIVOVÁ, Tereza
Tato teoretická diplomová práce je zaměřena na problematiku následné péče u pacientů s poškozením mozku. Práce má informační charakter a jejím cílem je čtenáře uvést do dané problematiky, popřípadě jim poskytnout cenné rady. Zejména v posledních letech se toto téma dostává do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti, a to jednak proto, že počty poškození mozku, zejména těch úrazových se stále zvyšují, ale také z toho důvodu, že s rozvojem akutní medicíny, která je v dnešní době na velmi vysoké úrovni, se navyšuje počet pacientů, kteří i přes poškození mozku přežijí. Avšak problém nastává v tom, že u velké části těchto pacientů se vyskytnou trvalé následky, se kterými se musí vypořádat oni sami i jejich nejbližší okolí. Tyto následky se projevují jako poruchy kognitivních funkcí, poškození smyslových funkcí, tělesné postižení a změny v oblasti chování a emocí. Následná péče o pacienty s poškozením mozku je v naší zemi značným problémem. Problém spatřujeme především v kontinuitě a dostupnosti péče regionálně dostupných služeb a rehabilitační péče pro tyto jedince. Návaznost péče poté, kdy je pacient propuštěn z akutního lůžka je velmi nízká, někdy až chaotická. K získání potřebných informací pro tuto práci a k dosažení cílů, bylo potřebné prostudovat velké množství odborné literatury. Použité zdroje jsou odborná česká i zahraniční literatura, odborné časopisy a články vyhledávané v odborných databázích. Tato diplomová práce by měla poukázat na možná úskalí, jež obnáší následná péče o pacienty s poškozením mozku. Výsledky práce mohou být využity jako příspěvek na odborné konference, semináře či kurzy, které by se zabývaly touto problematikou. Práce by zároveň mohla zvýšit zájem veřejnosti o toto téma.
|
|
|
Využití roboticky asistované terapie u pacientů po poškození mozku v akutní fázi. Podtitul: S využitím přístroje Pablo.
Gašparová, Pavlína ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Marková, Olga (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Pavlína Gašparová Vedoucí práce: Mgr. Alice Oktábcová Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití roboticky asistované terapie u pacientů po poškození mozku v akutní fázi: S využitím přístroje Pablo Abstrakt bakalářské práce: Cévní onemocnění mozku jsou druhou nejčastější příčinou hospitalizace v České republice. Jejich vlivem mohou na horní končetině vzniknout typické motorické a senzorické poruchy, které snižují nezávislost a soběstačnost pacienta. Pro zlepšení motorických poruch se v posledních několika letech začalo v rámci rehabilitace využívat roboticky asistované terapie. Jedním z robotických přístrojů pracujících na bázi virtuální reality je například Pablo® System umožňující intenzivní trénink opakovaných pohybů horní končetiny a svalové síly stisku ruky či prstů. Cílem této práce je odhalit účinky třítýdenní intenzivní rehabilitace paretické horní končetiny na robotickém přístroji Pablo® System u tří vybraných probandů v akutní fázi cévní mozkové příhody. Pro hodnocení účinků přístroje bylo využito Dynamometru Jamarâ (svalová síla stisku ruky), goniometru (aktivní rozsahy pohybu horní končetiny), modifikovaného Frenchayského testu paže (funkční motorika horních končetin) a Funkční míry nezávislosti (soběstačnost). Všechny oblasti byly pro porovnání...
|
|
| |
|
|
Využití ortéz u dospělých pacientů se spasticitou horní končetiny po cévní mozkové příhodě
Fialová, Tereza ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
UNIVERIZA KARLOVA 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Tereza Fialová Praha 2017 Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Ergoterapie Bc. Tereza Fialová Využití ortéz u dospělých pacientů se spasticitou horní končetiny po cévní mozkové příhodě Use orthosis for adults with spastic upper extremity after stroke Diplomová práce Vedoucí závěrečné práce: Bc. Zuzana Rodová M. Sc. 2017 Praha, rok MMXVII PODĚKOVÁNÍ Tím to bych chtěla upřímně poděkovat své vedoucí práce Bc. Zuzaně Rodové M. Sc. za veškerou ochotu, čas, trpělivost, velmi podnětné rady a připomínky běhěm psaní mé diplomové práce. Dále velice děkuji doc. RNDr. Vladimíru Rogalewiczovi CSc. za čas, rady a zkušenosti, které mi věnoval v rámci konzultací k prezentaci výsledků a statistice. Za doporučení pacientů a praktické rady děkuji kolegyním Mgr. Tereze Sádlové z ÚVN, Mgr. Marianně Dědkové a Mgr. Alici Oktábcové z lůžek včasné rehabilitace VFN v Praze, Londýnská 15 a Bc. Alžbětě Čábelkové z KRL Albertov. Také děkuji svým kamarádkám Bc. Veronice Špalkové a Bc. Dorotě Podzemné za gramatické, stylistické a formální korektury, také svému bratranci Filipu Fialovi za pomoc s formátováním. Obrovské poděkování patří mým rodičům Gabriele a Stanislavovi Fialovým za finanční podporu a...
|
host ::
RSS.