Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv antropogenních aktivit na společenstva vodních organismů v horní části povodí Litavky
ČERNÝ, Jan
Degradace životního prostředí je považována za celosvětový problém. Vzhledem k významnosti vodních zdrojů je udržení a zlepšování jejich kvality jedním z prioritních celospolečenských zájmů. Tato studie se zabývá reakcí společenstev vodních organismů, ryb a makrozoobentosu na antropogenní vlivy v povodí Litavky. Zkoumaná část Litavky je zatížena těžkými toxickými kovy z důvodu stovek let těžební a hutní činnosti v bezprostřední blízkosti toku a také značným přísunem městských odpadních vod obsahujících cizorodé látky, hrubý odpad a tlející organickou hmotou. Jako referenční lokalita byl zvolen Obecnický potok, který je v přírodě blízkém stavu a ústí do Litavky v místě, kde je její koryto silně regulované a její niva využívána ke skladování toxických odpadů. Obecnický potok lze v současnosti považovat za nejdůležitější zdrojnici vod v horním povodí Litavky. Autochtonní společenstva ryb horního povodí Litavky jsou zároveň narušena v důsledku odběrů vody, které mění teplotní a průtokový režim. Naší snahou bylo vyhodnotit vliv těchto antropogenních faktorů se zaměřením na dané typy znečištění a vliv nádrže na Obecnickém potoce. Monitoring organismů a sběr dat parametrů prostředí (fyzikálně-chemické parametry vody, koncentrace NH4+, NO2-, PO43-, složení substrátu dna, průtok a dalších) probíhaly paralelně a z hlediska rybích společenstev nám výsledné korelace ukázaly nejdůležitější vliv teplotního gradientu a koncentrace zinku. Početnost pstruhů obecných a mihulí potočních na zatížených lokalitách vykazovala negativní korelaci s koncentrací zinku na rozdíl od střevle potoční, která se ukázala jako tolerantní druh k tomuto typu znečištění. Stejně tak četnost výskytu pstruha obecného klesala se zvyšující se teplotou, která zase prospívala populaci střevle potoční. V případě makrozoobentosu zde byla zaznamenána absence některých skupin, jmenovitě čeledí jepic Ephemerellidae, Heptageniidae, Leptophlebiidae, blešivců (Gammaridae), mlžů hrachovek rodu Pisidium a plžů druhu kamomil říční (Ancylus fluviatilis). Naproti tomu zde byla vysoká denzita eruciformních chrostíků rodu Micropterna a Halesus. Vyústění odpadních vod bylo doprovázeno značným nárůstem biomasy kaprovitých ryb. Dominovali zde dvoukřídlí (Diptera), beruška vodní (Asellus aquaticus) a objevovaly se pijavice (Hirudinea), které nebyly na ostatních profilech zaznamenány.
Kvalita života a tělesné sebepojetí seniorské populace
Polívková, Aneta ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název diplomové práce: Kvalita života a tělesné sebepojetí seniorské populace Cíle: Hlavním cílem práce je analýza kvality života seniorů s ohledem na místo, kde žijí a míru pohybových aktivit vykonávaných v minulosti a současnosti. Respondenty rozdělujeme na jedince žijící v domovech pro seniory a jedince bydlící ve svém přirozeném prostředí. Chceme tak především zjistit, zda se tyto dvě skupiny liší v daných oblastech života či nikoli. Dalším kritériem, podle kterého rozdělujeme a porovnáváme je množství pohybové aktivity v minulosti a současnosti. Cílem tohoto rozdělení je zjistit vliv pohybové aktivity na současnou kvalitu života seniora. Metody: Prostředkem pro získání informací do naší práce byl dotazník v papírové podobě. Po analýze několika dotazníků zaměřených na kvalitu života byl vybrán dotazník SQUALA. K vyhodnocení výsledků jsme použili statistické metody pro neparametrická data. Výsledky: Výsledky potvrdily vztah mezi pohybovou aktivitou a vyšší mírou kvality života. Naopak jsme vyvrátili očekávání lepší kvality života v dimenzi zdraví u seniorů žijících doma. Dále jsme zjistili, že senioři žijící v domovech pro seniory hodnotí kvalitu života v celkovém součtu lépe, než jedinci žijící ve svých domovech. Výsledky také ukázaly, že u našeho souboru nemělo místo, kde senioři žijí, vliv na...
Vliv přírodního prostředí na rozvoj pohybových a poznávacích schopností dítěte předškolního věku
Havířová, Martina ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem přírodního prostředí na rozvoj pohybových a poznávacích schopností dítěte předškolního věku. Cílem práce je zjistit vliv edukace v přírodním prostředí na úroveň motorických dovedností a poznatků dětí předškolního věku. V teoretické části se věnuje charakteristice dítěte předškolního věku. Blíže seznamuje s rozvojem pohybových dovedností a jejich nácvikem v přírodním prostředí. Dále se zabývá kognitivní složkou osobnosti předškolního dítěte a možnostmi jejího rozvoje v přírodě. Přibližuje problematiku edukace v prostředí lesa, druhy učení a metody nácviku v jednotlivých složkách osobnosti dítěte právě v lesním prostředí. Praktická část je kvalitativním výzkumem, použité jsou metoda dotazníkového šetření mezi učitelkami mateřských škol pro zjištění nejčastěji používaného edukačního prostředí, dále metoda standardizovaného testu pro děti 4-6leté pro zjištění úrovně motorických dovedností těchto dětí, a metoda diagnostického rozhovoru, která zkoumala vliv přírodního prostředí na poznatky dětí. Výsledky ve shodě s doloženou odbornou literaturou potvrzují kladný vliv edukace v přírodním prostředí na rozvoj několika složek osobnosti dítěte.
Lesní mateřské školy
Kapuciánová, Magdaléna ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Práce se zabývá tématem lesních mateřských škol a předškolního vzdělávání venku. Hledá kořeny vybrané problematiky v zahraničí i v ČR. Ukazuje, čím je pobyt venku dětem přínosný, hledá i rizika, se kterými je třeba počítat. Práce ukazuje východiska, která mohou vést k zakládání lesních mateřských škol, přináší výzkumy dokazující, že děti z lesních mateřských škol mají dobré výsledky, popisuje lesní mateřské školy a jejich provoz. Empirická část je vedena v duchu akčního výzkumu. V úvodu praktické části jsou popisovány nasbírané zkušenosti z cest po lesních mateřských školách a z rozhovorů s jejich pedagogy. Druhá část praktické části se zabývá názory odborné i laické veřejnosti. Autorka zjišťuje názory na dosažení úrovně jednotlivých kompetencí v běžné mateřské škole (dále jen MŠ) nebo v lesní mateřské škole. Další část výzkumu je zaměřena na očekávání a obavy při pobytu dětí v lesních mateřských školách. Na své názory ve vztahu k lesním mateřským školám jsou dotazováni odborníci v ohniskových skupinách. Důležitou částí práce je analýza právních předpisů souvisejících s lesními mateřskými školami.
Genius loci jako estetický problém
Křížová, Lucie ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
(česky) Diplomová práce Genius loci jako estetický problém se zabývá vymezením pojmu genius loci a zkoumáním jeho estetických implikací a paralel. Po objasnění ontologické povahy tohoto fenoménu jsou sledovány jeho společné rysy s vybranými koncepcemi environmentální filozofie a estetiky, zejména pak estetické dimenze zkušenosti prostředí. Jako výchozí nástroje zkoumání jsou využity práce Christiana Norberg-Schulze a Davida E. Coopera.
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
Antropogenní transformace přírodní sféry Afriky
Píšová, Šárka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Afrika představuje heterogenní environmentální prostředí, které ovlivňují přírodní i antropogenní procesy. Tato práce metodou rešerše charakterizuje přírodní prostředí kontinentu, představuje možné klasifikace přírodních podmínek a popisuje transformaci tohoto prostředí. Hlavním metodologickým cílem práce bylo určení míst ohrožení biodiverzity vlivem antropogenního tlaku na základě vlastní klasifikace prostředí na kontinentální úrovni. To bylo provedeno metodami environmentální stratifikace a následné klasifikace prostředí. Práce tak představuje klasifikaci přírodního prostředí na základě homogenních jednotek určených bioklimatickými proměnnými a reliéfem, které jsou následně vztaženy k rozložení biodiverzity ptáků, obojživelníků a savců a antropogennímu vlivu zastoupenému antropogenními biomy. Na závěr je vyjádřena územní ochrana přírody ve vztahu k této antropogenní transformaci prostředí. Předkládaná práce, jež patří mezi výjimečné přístupy, zohledňuje kombinaci jak fyzickogeografických, tak socioekonomických faktorů v prostorové úrovni kontinentu. Finální výstup tvoří mapa antropogenní transformace přírodního prostředí Afriky v kontextu biodiverzity a územní ochrany. Pozornost by měla být věnována hlavně oblastem s vysokou úrovní biodiverzity - tzv. hot spots, charakterizovaných vysokým vlivem...
Alternativní a doplňkové ekonomické systémy v praxi
Preusslerová, Jitka ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Johanisová, Naděžda (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra sociální a kulturní ekologie Ing. Jitka Preusslerová Alternativní a doplňkové ekonomické systémy v praxi Abstrakt diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Arnošt Novák, Ph.D. Praha 2019 Abstrakt: Tato diplomová práce vychází z premisy dlouhodobé neudržitelnosti stávajícího ekonomického systému a jejím cílem je prozkoumání jeho možných alternativ, případně doplňků, které by mohly přispět k jeho proměně v jeho životaschopnější podobu. První část tvoří literární rešerše, která obsahuje co možná nejširší spektrum souvisejících pojmů, myšlenkových směrů a neopomíjí ani historickou návaznost alternativního ekonomického myšlení. V praktické části se pak výzkum soustředí na dvě konkrétní realizace, které jsou navzájem velmi odlišné. Záměrem je průzkum funkčnosti, jejich nedostatků i pozitiv k čemuž bude využito metody zúčastněného pozorování a rozhovorů s účastníky systémů, případně jejich zakladateli. V závěrečné části je vedena polemika o tom, zda je tato cesta reformace řešením problémů a nedostatků, se kterými se současný ekonomický svět potýká nebo se jedná spíše o náplast na duši pro jedince, kteří si tyto hrozby uvědomují. Klíčová slova: směna, peníze, obchod, komunita, přírodní prostředí, lokalita, LETS
Přírodní prostředí planety Venuše
Dergunova, Alexandra ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
V práci je popsán současný stav poznatků o přírodním prostředí planety Venuše, zjištěný studiem a hodnocením dostupných údajů v odborných publikacích. Cílem bakalářské práce je charakteristika této planety jako celku, její atmosféry, povrchu a vnitřní stavby. Zvláštní pozornost je věnována morfografii povrchu Venuše se záměrem charakterizovat hlavní morfostrukturní tvary a typy reliéfotvorných procesů, kterými vznikaly. Fyzikální a chemické procesy probíhající v jednotlivých sférách planety podstatným způsobem ovlivnily vývoj povrchových tvarů Venuše. Morfografické členění povrchových tvarů Venuše je dokumentováno globální topografickou mapou a skupinami vybraných snímků dálkového průzkumu povrchu planety. Současný stav poznání topografie Venuše je již možné využívat pro systematické zjišťování původu a intenzity změn povrchu planety, a to zejména při dlouhodobém vytváření její horninové kůry působením endogenních procesů. Dokumentace těchto morfogenetických procesů a jevů v dosud publikovaných výsledcích kosmických misí byla podnětem pro návrh morfostrukturní interpretace hlavních typů povrchových tvarů Venuše. Klíčová slova: morfostrukturní tvary a procesy, planeta Venuše, přírodní prostředí
Vývoj a struktura osídlení severozápadních Čech v raném středověku
KRAUS, Miroslav
Práce shrnuje a následně popisuje a hodnotí současné poznání, vývoj a strukturu raně středověkého osídlení v severozápadní části České republiky. Důraz je kladen na prostorový vztah sídlišť a pohřebišť k lokálním vybraným vlastnostem přírodního prostředí, jež je vyhodnocen na základě grafového zobrazení a statistického zpracování v jednotlivých obdobích českého raného středověku. Dále jsou hodnoceny prostorové souvislosti a rozložení osídlení v krajině. Prostorové vlastnosti osídlení jsou zpracovány do katalogů a je s nimi pracováno v GIS a statistických nástrojích. Výsledný model má spíše obecný charakter, protože se jedná o první souborné zpracování raně středověkého osídlení v této části Čech, a je tak diskutován z metodického hlediska.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.