|
|
Vývoj vzdělávání dospělých na přelomu 19. a 20. století
Nedvědický, Petr ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Cílem rigorózní práce je analyzovat z kulturně-historického hlediska období 1848 do 1900, resp. 1918. Dále identifikovat a charakterizovat klíčové determinanty, které ovlivnily vznik a rozvoj výchovy a vzdělávání dospělých ve středoevropském prostoru (národní emancipační hnutí, vznik tělovýchovných, zájmově-kulturních a profesních spolků a organizací, technologicko-hospodářský pokrok, rozvoj železnice, působení zdravotnických organizací). Tyto společenské hybatele pokroku a rozvoje umožnily vzniknout např. osvětě, lidovýchově a univerzitním extenzím a dalším institucionalizaci výchovy a vzdělávání dospělých. Tyto kategorie se staly základem dnešní konceptualizace vzdělávání dospělých a diferenciace (zájmové, občansko-politické a profesní vzdělávání). Práce pojednává o vzniku a vývoji profesních a zájmových organizací, které stály u zrodu institucionálního vzdělávání dospělých. To se systematicky rozvíjelo ve druhé polovině 20. století. Zásadní vliv na to měly i mezinárodní organizace (OSN, UNESCO, OECD a Rada Evropy) podporující koncept celoživotního učení. Jednotlivé kapitoly charakterizují klíčové fenomény výchovy a vzdělávání dospělých s důrazem na širší kulturně-sociální a antropologický kontext. Zvláštní pozornost je věnována propracovanému a uceleného systému vzdělávání Tomáše Bati. Technický...
|
|
|
Biografické a literární souvislosti pobytu Boženy Němcové v Polné
KAPLANOVÁ, Kamila
Bakalářská práce se zaměřuje především na pobyt Boženy Němcové v Polné. Předmětem zájmu je vysvětlení, z jakého důvodů se rodina Němcových do Polné přistěhovala. Součást práce tvoří také charakteristika samotného polenského regionu spjatá s porovnáním tehdejšího a dnešního sociokulturního zázemí regionu. Těžiště práce spočívá v utřídění a výkladu biografických údajů, které jsou dostupné v primární i sekundární odborné literatuře (charakteristika polenské společnosti i jednotlivých klíčových osobností polenského společenského života a jejich vztahu k Boženě Němcové). Tento výklad je zároveň doprovázen i zhodnocením privátního života rodiny Němcových. Práce se soustředí i na známou osobnost Michaela Floriána, jehož práci tvoří šest dřevorytů týkající se Boženy Němcové. Nedílnou součást bakalářské práce představuje interpretační analýza literárních textů reflektujících polenský pobyt Boženy Němcové. Do práce je vnesena nová zmínka o odhalení památníku Boženy Němcové, k němuž došlo v červnu 2017. Práce je koncipována jako příspěvek k regionálnímu literárněhistorickému bádání.
|
|
|
Ikonografie historických krajů v českém umění 17.-19. století
DRDÁKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá českými historickými kraji od 17. do 19. století a jejich vyobrazením objevujícím se v českém výtvarném umění. Práce se zaměřuje například na grafický list univerzitní teze od Antonína Martina Lublinského, konkrétně na tezi Jana Felixe z Brandensteina, ve které je vyobrazeno patnáct českých krajů holdujících arcibiskupovi Janu Bedřichu z Valdštejna. Z grafických děl dále pokračuji ještě alegorickou Mapou Čech v podobě růže, která byla použita jako ilustrace pro knihu Krásy a bohatství České země od Bohuslava Balbína. Další kroky povedu k pomníkové tvorbě 19. století. Detailně se zaměřím na Pomník Františka I. nazývaný také jako Krannerova kašna. V poslední řadě se práce soustředí na výzdobu původní opony Národního divadla od Františka Ženíška. Hlavním cílem práce je ikonografická komparace vyobrazení personifikací krajů a sledování změn v jejich zobrazení a významu v kontextu doby habsburského absolutismu, českého barokního patriotismu a národního obrození.
|
|
|
Složená adjektiva v době barokní a jejich vývoj v době národního obrození
NOVÁKOVÁ, Veronika
Tématem disertační práce jsou složená adjektiva, jejich vývoj a užívání během dvou historických období. Kompozice stojí v rámci českého jazyka na periferii slovotvorných postupů. Tento postup tvoření nových pojmenování se nejvíce rozšířil v době národního obrození, přičemž sloužil jako jeden z prostředků doplnění slovní zásoby. Autoři využívali především významovou naplněnost, ekonomičnost vyjádření i neobvyklost kompozit v textech odborných i uměleckých, prozaických i básnických. Kompozice se však začala více rozvíjet již v době barokní, kde kompozita byla využívána pro jejich sdělnou hodnotu a pro ozvláštnění textu. Základní klasifikace je převzata z monografie Česká kompozita diachronně Dušana Šlosara (1999), sekundárním textem je Tvoření slov skládáním Ivany Bozděchové (1994). Cílem práce je zachytit vývoj struktury tvoření složených adjektiv během těchto období, dále sleduje jejich výskyt, funkci a typy, jak se vyvíjely a měnily během doby barokní a doby národního obrození. Práce přispívá k analytickému zkoumání historického vývoje slovotvorné roviny jazyka, konkrétně kompozičního postupu.
|
|
|
Podmínky a možnosti rozvoje organizací občanské společnosti v oblasti zachování a podpory svébytné národní kultury v Burjatsku
Borisova, Varvara ; Pajas, Petr (vedoucí práce) ; Benyovszky, Selma (oponent)
Práce se zaměřuje na popis reálných podmínek a možností rozvoje organizací občanské společnosti v oblasti obrození svébytné kultury na území republiky Burjatsko, která je subjektem Ruské federace. Teoretická část zahrnuje základní přístupy k pojetí občanské společnosti, vymezení pojmu kultura, krátký exkurz do dějin občanského aktivismu v Rusku a přehled právních předpisů, které upravují činnost ruských neziskových organizací v současné době. V aplikované části se autorka prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a analýzy dokumentů snaží vytvořit detailní pohled na to, v jakých souvislostech dnes existuje organizovaná občanská společnost v Burjatsku a jakou roli hraje v procesu znovuobjevení a podpory národní kultury Burjatů, která byla během sovětského období státem potlačována. Závěry práce poukazují na celkové zlepšení prostředí pro rozvoj občanské společnosti na burjatském území za posledních 27 let, ale zároveň obsahují doporučení, která by měla přispět k překonání existujících problémů. Klíčová slova: občanská společnost, nezisková organizace, kultura, národ, národní obrození, Burjatsko, postsovětská doba, demokracie.
|
|
|
Nejstarší překlady Jana Nepomuka Štěpánka
Kuncová, Simona ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá ranou překladatelskou činností českého divadelníka Jana Nepomuka Štěpánka. Štěpánek začal překládat dramatické texty v roce 1803. První část práce představí osobu Jana Nepomuka Štěpánka, divadelní kontext jím přeložených her a také načrtne překladatelskou metodu divadelních kusů v době národního obrození. Jádrem diplomové práce je následné představení pěti nejstarších dochovaných her, které Jan Nepomuk Štěpánek přeložil v letech 1803-1806 z němčiny. Jeho texty jsou porovnány s německými originály a na základě této komparace je představen Štěpánek jako překladatel a zároveň je částečně ozřejmena dobová divadelní praxe.
|
|
| |
|
|
Alois Klar (1763-1833). Mezi osvícenstvím a romantismem
Fapšo, Marek ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Diplomová práce sleduje dobu Aloise Klara (1763-1833) s důrazem na dějiny idejí. Primárně se zaměřuje na tři oblasti: dějiny náboženského myšlení, dějin jazyka a dějiny školského systému. Celkovým rámcem je snaha vytvořit analytický aparát pro studium doby, kterou ovládá koncept národního hnutí a počínajícího nacionalismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Purismy Aleksandra Teodorova-Balana
Pavlova, Tsanka ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Nisheva Nikolova, Bozhana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na jednu z nejvýznamnějších osobností bulharské jazykovědy, Aleksandra Teodorova Balana (1859-1959) a na jeho postoj k puristickým tendencím v bulharském jazyce. Cílem této práce je popsat jeho názory na čistotu jazyka a kritéria jazykové správnosti a zejména pokusy o ovlivňování spisovného úzu. Práce se také zabývá vlivem českého akademického prostředí na Balanovu jazykovědnou činnost.
|
|
|
Lexikální aspekty česko-slovenských jazykových vztahů v období národního obrození
Dušková, Aneta ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
Práce se zaměřuje na otázku česko-slovenských jazykových vztahů v období národního obrození, s koncentrací na problematiku lexikálních shod a diferencí a průmět dobového jazykového kontaktu do textů a lexikografických prací v českém prostředí. Jádrem bakalářské práce je kulturně společenský kontext díla Viléma Dušana Lambla, okolnosti vzniku a analýza jeho Slovníčka Slovenského, publikovaného v roce 1848 v Časopise Českého museum. Lamblův slovníček, kterému doposud nebyla věnována speciální lingvistická pozornost, představuje jeden z prvních lexikografických pokusů o lexikální konfrontaci slovenštiny a češtiny. Klíčová slova: česko-slovenské jazykové vztahy, lexikální konfrontace, česko-slovenská lexikografie, národní obrození, Vilém Dušan Lambl
|
host ::
RSS.