|
|
Proces stávání se matkou: Změny v prožívání mateřství u prvorodiček před porodem a po porodu
Martinčíková, Lucie ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušenostmi prvorodiček v procesu stávání se matkou a jejich změnami v prožívání mateřství před porodem a po porodu. Teoretická část obsahuje šest hlavních kapitol, které se věnují hlavním otázkám mateřství z pohledu provedených výzkumných studií a odborné literatury. Cílem této diplomové práce je popsat zkušenost prvorodiček s mateřstvím a prožívání procesu stávání se matkou. Pro výzkumné účely byl zvolen kvalitativní design. Metoda sběru dat spočívala v realizaci polostrukturovaných rozhovorů. Do výzkumného souboru bylo vybráno šest těhotných žen - prvorodiček, se kterými byly realizovány dva rozhovory, z nichž jeden proběhl před porodem a druhý po porodu. Analýza dat byla uskutečněna na základě interpretativní fenomenologické analýzy textu. Výsledkem práce je ucelený popis témat vztahující se k mateřství. Z výsledků výzkumu vyplývá, že proces stávání se matkou je bezesporu jedinečnou a nepřenositelnou zkušeností. Výzkum rozšiřuje povědomí o faktorech, které mají vliv na prožívání mateřství a mapuje základní oblasti potencionálních změn v období mateřství. Významné změny se projevily zejména v oblastech režimu dne a spánkového rytmu, v partnerském vztahu a prioritách. Výzkumná část se zaměřovala také na komparaci původní představy mateřství s následnou realitou,...
|
|
|
Pracovněprávní podmínky novinářek a jejich vliv na plánování mateřství
Zanga, Clara ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na pracovněprávní podmínky novinářek v kontextu zhoršující se kvality mediálního pracovního trhu a na to, jak tyto podmínky ovlivňovaly či ovlivňují plánování mateřství novinářek. Výpovědi deseti respondentek pracujících v pražských celostátních redakcích byly analyzovány metodou zakotvené teorie. Výsledná teorie, která vznikla třístupňovou analýzou, popisuje faktory, které ovlivňují plánování mateřství novinářek v kontextu pracovních podmínek. Interpretace získaných dat odpovídá také na otázky ohledně zkušenosti respondentek s atypickými smlouvami, toho, jak pracovněprávní podmínky ovlivňují jejich prožívání nebo ohledně toho, jaké strategie novinářky uplatňují pro skloubení práce a péče, případně jaké strategie zvažují do budoucna.
|
|
|
Mateřské prožívání výchovy dětí s poruchou autistického spektra
RYNEŠOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá mateřským prožíváním výchovy dětí s poruchou autistického spektra (dále PAS). Cílem této práce je popsat, jak matky prožívají výchovu svých dětí s PAS a zmapovat především to, na jaká úskalí při výchově narážejí, a jak vypadá život v jejich rodinách. Teoretická část se věnuje vymezení PAS, přičemž pozornost je zaměřena především na výchovu těchto dětí a její dopady na rodinu, zejména na matku. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu a opírá se o polostrukturované rozhovory se třemi matkami dětí s PAS.
|
|
|
Pohled rodičů na vzdělávání v oblasti rodičovství
STÁRKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá tématem vzdělávání v oblasti rodičovství. Teoretická část je zaměřená na vymezení problematiky rodičovství. Konkrétně se jedná o motivy k rodičovství, problematiku pozdního rodičovství, představy o rodičovství, či vliv médií na rodičovství. Další kapitoly teoretické části představují výchovné styly, trendy v rodičovství a transgenerační přenos výchovy. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na rodičovské vzdělávání a na představení kurzů, kterých se respondentky účastnily. Empirická část je zpracovaná kvalitativně a prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů zjišťuje pohled rodičů, respektive matek, na vzdělávání se v oblasti rodičovství. Konkrétně na to, jaké měly důvody k přihlášení se do kurzů a na to, jak reflektují přínos kurzů, neboli změnu, která díky účasti na kurzech proběhla.
|
|
|
Mateřství u žen bez domova
BUREŠOVÁ, Nicola
Bakalářská práce je věnována nepříliš probírané tématice, kterou je těhotenství a mateřství u žen bez domova. Tyto ženy se denně pohybují mezi námi, ale mnoho lidí z laické veřejnosti před nimi zavírá očí a dělají, jako by neexistovaly. Málokdo z nás se zamýšlí nad tím, jaké důvody nebo okolnosti je právě na tuto životní dráhu přivedly. Hlavním cílem bylo pomocí rozhovorů s respondentkami zjistit, jaké metody sociální práce v rámci sociální služby (sociální rehabilitace) mají vliv na ženy bez domova žít s dítětem běžným způsobem života, bez toho, aniž by byly dlouhodobě závislé na systému sociálního zabezpečení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů, krátké historii, formám a příčinám, které k bezdomovectví napomáhají a zmínce o sociálním vyloučení, které bezprostředně patří k této problematice. Následuje kapitola, která je věnována pouze samotným ženám bez domova. Úvodu do problematiky jako takové. Zejména se zaměřím na to, jaké problémy ženy nebo dívky přivádí na ulici, jak u nich probíhá mateřství a těhotenství, které bývá převážně neplánované, jaká mají budoucí matky východiska, tedy jaké služby mohou využít, jak pro sebe, tak pro potomka. Teoretická část je tedy základním podkladem pro praktickou část, která následuje a v níž byla v souladu s hlavním cílem bakalářské práce zvolena výzkumná otázka. Pro zodpovězení otázek byl vytvořen výzkumný nástroj skládající se z 21 otázek, které vytvořily hlavní část polostrukturovaného rozhovoru. Vzhledem k tomu, jaký byl určen cíl práce, jsem považovala za vhodné zvolit kvalitativní výzkum, který je přínosný v tom, že hlouběji prozkoumá zmiňovanou problematiku, kterou se v bakalářské práci zabývám. Výzkumný soubor tvoří 8 respondentek, které byly zvoleni záměrně k dané problematice. Cílem mé bakalářské práce je upozornit širší veřejnost na problematiku bezdomovectví, zvláště pak toho ženského. Myslím si, že tomuto tématu není věnována dostatečná pozornost. Bezdomovectví je citlivou záležitostí každé společnosti a jeho řešení je částečně odvislé i od toho, jakým způsobem je bezdomovectví vnímáno širokou veřejností. Proto je nutné příčiny a důsledky bezdomovectví dostat do podvědomí co nejširší veřejnosti. Před bezdomovectvím nelze zavírat oči, je nutné, aby se o tomto problému psalo, mluvilo a přemýšlelo.
|
|
|
Názory mladé generace na surogátní mateřství
VEVERKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce je zaměřena na surogátní mateřství. Konkrétně se zabývá vlastním pojmem surogátní mateřství, jeho historií a druhy. Rovněž osvětluje všechny pojmy úzce spjaté s touto metodou. Mapuje její použití ve světě a provádí srovnání s Českou republikou. Cílem práce bylo zmapovat názory mladé generace na problematiku surogátního mateřství. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část vymezuje základní pojmy spojené s problematikou surogátního mateřství, tedy manželství, partnerství, mateřství a rodičovství. Rovněž je zde zmíněn historický a náboženský aspekt. Velmi důležitou pasáží teoretické části je kapitola věnovaná vlastnímu procesu surogátního mateřství, možnosti vzniku komplikací a nepříznivým dopadům pro všechny zúčastněné strany. V praktické části byl proveden kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit a posoudit názory mladé generace na surogátní mateřství. Pro vypracování praktické části bakalářské práce byla použita strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování, technika vlastního dotazníku. Byly stanoveny dvě výzkumné hypotézy, které byly testovány. Výzkumná data byla sepsána a následně vyhodnocena v programu SPSS. Z výsledků výzkumu vyplývá, že mladá generace není více nakloněna řešení problémů s početím nebo jiných překážek bránících početí dítěte přirozenou cestou surogátním mateřstvím než adopcí. Rovněž bylo prokázáno, že ženy nemají kladnější přístup k surogátnímu mateřství než muži. Výsledný rozdíl ovšem nebyl příliš markantní. Z odpovědí respondentů vyplývá, že se jedná o velmi kontroverzní a citlivé téma, přesto je velmi důležité se jím v budoucnu zabývat.
|
|
| |
|
|
Babybox jako součást naší společnosti: Názory rodičů pelhřimovského regionu na odložení skoro dvouletého dítěte do babyboxu v Nemocnici Pelhřimov
HONZOVÁ, Alena
Předkládaná kvalifikační práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na základní teoretické poznatky o babyboxech, jejich historii, umístění, využitelnost, příčiny odkládání nechtěných dětí do babyboxu, a v neposlední řadě i na pěstounskou péči a osvojení. V závěru teoretické části práce se zmiňuji o možnostech preventivních opatření odkládání nechtěných dětí do babyboxu a o některých etických otázkách s tímto tématem spojených. Pro realizaci praktické části jsem zvolila metodu kvalitativního výzkumu. Pěti předem vybraným informantům z pelhřimovského regionu jsem pomocí strukturovaného rozhovoru položila otázky, které se týkají jejich názoru na babyboxy a na babybox umístěný v Nemocnici Pelhřimov. Polostrukturovaným rozhovorem jsem následně získala názor pana Ludvíka Hesse, zakladatele babyboxů v ČR, na odložení skoro dvouletého chlapce do babyboxu v Nemocnici Pelhřimov. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké jsou názory informantů na babyboxy, jak je vnímána možnost odložení již dvouletého dítěte tímto způsobem. Získané podklady porovnávám s pohledem mým a s názory pana Ludvíka Hesse.
|
|
|
Dilema kariéra versus péče o dítě z pohledu pracujících matek malých dětí
DOBŘEMYSLOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá dilematy pracujících matek malých dětí ohledně jejich návratu do zaměstnání před tím, než děti dovršily druhý rok života. V teoretické části jsou dle odborné literatury předloženy hlavní témata práce jako je charakteristika batolecího věku, rodiny a mimomateřské péče, v praktické části je následně popsán provedený kvalitativní výzkum. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu, metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výsledky jsou popsány v jednotlivých kazuistikách a následně shrnuty v mezikazuistickém srovnání. Je zřejmé, že významným důvodem k návratu matek do práce během prvních tří let věku dítěte je potřeba seberealizace matky a také potřeba finanční soběstačnosti. Z výsledků je patrná vysoká míra zapojení prarodičů do péče o vnoučata, a to především babiček. Jako obtížné situace matky uvádějí zejména první dny, kdy svěřily dítě do mimomateřské péče, a prožívaly s tím spojené výčitky. Matky zmiňují také velké pracovní vytížení nejen v práci, ale i doma, kde musí zastat většinu povinností samy.
|
|
|
Mateřství jako kompetence k učitelství na základní škole
Müller, Blanka ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá zpracováním fenoménu změny profesních drah vysokoškolsky, ale nepedagogicky vzdělaných žen, které se po mateřské/rodičovské dovolené vrací zpět do pracovního procesu. Tyto ženy, které se před mateřstvím věnovaly rozmanitým zaměstnáním, ve kterých dosahovaly i značných pracovních úspěchů a plnily si své profesní sny, se ale nevrací do svých původních povolání. Nově totiž volí pozice učitelek na základní škole. Mateřství, jako ztráta původních profesních kompetencí a současně získání nových dovedností, je tak zásadním aspektem výzkumu v souvislosti s vyučováním těchto žen na základní škole. Cílem práce je formou hloubkových rozhovorů vedených z feministické perspektivy odhalit důvody a pohnutky ke změně zaměstnání jednotlivých komunikačních partnerek, a to, do jaké míry se jedná o skutečně svobodnou volbu těchto žen, a jak se na této změně podílí rodina, stát, či veřejný diskurz. Klíčová slova Mateřství, intenzivní mateřství, slaďování pracovního a rodinného života, seberealizace, gender, feminismus, symbolické násilí, učitelství
|
host ::
RSS.