|
|
VLIV ROSTOUCÍ POKRYVNOSTI INVAZNÍHO TRNOVNÍKU AKÁTU NA PTAČÍ SPOLEČENSTVA V LESNÍCH POROSTECH
Kroftová, Magdalena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenc, Michal (oponent)
Biologické invaze jsou jednou z nejvýznamnějších hrozeb pro globální biodiverzitu a jejich negativní dopad byl zjištěn i na některé ptačí druhy. I přes relativně velké množství odborných prací zabývajících se dopady invazních rostlin na ptačí společenstva jsou jejich výsledky nejednotné a zejména není jasné, jak ptáci reagují na různě masivní výskyt daného invazního druhu v původních porostech. Odpovědi na invaze, zdá se, se podstatně liší v závislosti na ekologických vlastnostech jednotlivých druhů ptáků. Tato práce je příspěvkem k řešení této problematiky; zkoumala jsem dopady invaze trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) na ptačí společenstva ve třech typech různě silně invadovaných lesních porostů: v původních čistě dubových (Quercus spp.), částečně invadovaných s různým podílem trnovníku akátu (smíšené porosty) a čistě akátových. Předchozí studie zkoumající ptáky v čistě dubových, resp. čistě akátových porostech zjistily, že se tyto typy porostů výrazně liší strukturou vegetace, ovšem neliší se celkovým počtem ptačích druhů, nicméně s dubem se pojili ekologičtí specialisté, zatímco s akátem generalisté. Proto jsem předpokládala, že (1) celková druhová bohatost bude nejvyšší ve smíšených porostech se středním podílem akátu, (2) habitatoví specialisté budou úzce spojeni s původními dubovými...
|
|
|
Důsledky polyploidizace pro invazní potenciál druhu Vicia cracca
Líblová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mihulka, Stanislav (oponent)
Náplní této práce jsou informace o většinově se vyskytujících cytotypech, respektive diploidech a tetraploidech druhu Vicia cracca. První část je věnována rozmístění cytotypů studovaného druhu v Severní Americe, kde je tento druh invazní. Rozmístěním cytotypů se zabývám v rámci hypotézy, že polyploidní druhy se mezi invazními druhy vyskytují častěji než druhy diploidní. Jejich vyšší úspěšnost může být dána větší variabilitou genů, získanou polyploidizací a případnými genovými subfunkcionalizacemi. Všechny invazní populace Vicia cracca zahrnuté v této práci byly výhradně tetraploidní, což podporuje hypotézu o vyšší invaznosti polyploidů. Polyploidizované druhy totiž mohou být například lepšími kompetitory a to díky vlastnostem, které plynou právě ze znásobení genomu. Mezi tyto vlastnosti lze zahrnout různé růstové charakteristiky nebo zvýšenou stresovou odolnost vůči některému faktoru. Druhou částí mé práce je proto testování hypotézy, že polyploidi jsou více variabilní ve velikosti různých částí rostlinného těla a proto jsou schopni více vyrůst i v podmínkách, které nejsou vhodné pro diploidy. Jak předpovídá tzv. EICA hypotéza (evolution of increased competitive ability), rostliny v sekundárním areálu mají více prostoru pro další evoluci a lze tedy očekávat, že jejich růstové charakteristiky se...
|
|
|
Invazní druhy savců v Evropě
Hadravová, Alena ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá invazními druhy savců v Evropě. Invazní savci mají dalekosáhlé dopady na přírodu i na ekonomiku. Takovým invazním druhům je nutné zamezit v transportu a šíření v novém prostředí. Pro zamezení šíření těchto druhů a pro boj s nimi je důležité znát jejich vlastnosti a zasáhnout v počáteční fázi invaze. Vlastnostmi, kterými se invazní druhy stávají úspěšnými v novém prostředí, jsou především široká ekologická valence, schopnost rychle se šířit, vysoká kompetiční schopnost a schopnost rozmnožovat se v novém prostředí. Pro udržení se v novém prostředí je rovněž důležitá absence predátorů, parazitů a patogenů. Jako účinné managementové opatření se ukázal odstřel, odchyt do pastí, otrávené návnady, účinné je také oplocení a chrániče stromů před okusem. Obecně by měl být management zaměřen na dlouhodobé snížení početnosti populace na předdefinovanou úroveň založenou na zmírňování dopadů a snižování nákladů managementu. Plán strategie EU pro invazní druhy zahrnuje třístupňový přístup, a to prevenci, eradikaci a omezení. Všechny evropské státy by tuto strategii měly zahrnout do svých právních předpisů a programů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Problematika stolístků (Myriophyllum) ve střední Evropě
Hrdinová, Magdalena ; Trávníček, Pavel (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Rod Myriopyllum L. (stolístek) patří k jednomu z druhově nejbohatších rodů čeledi Haloragaceae (Saxifragales). Zahrnuje významné invazní druhy - evropský M. spicatum L. (s. klasnatý), severoamerický M. heterophyllum MICHX. (s. různolistý) a jihoamerický M. aquaticum (VELL.) VERDC. (s. vodní). Všechny tři se vyskytují ve střední Evropě spolu s původními neinvazními druhy M. alterniflorum DC. (s. střídavokvětý) a M. verticillatum L. (s. přeslenatý). Není to však pouze invaznost, která dělá tento rod tak pozoruhodným. Vykazuje velmi vysokou fenotypovou plasticitu, která značně znesnadňuje určování jeho zástupců do druhu. Poslední výzkumy navíc naznačují, že mezi některými druhy může probíhat křížení, které dává vzniknout hybridům v některých ohledech invaznějším než samotné rodičovské druhy. Nejen proto by měly být řádně studovány faktory ovlivňující úspěšnost invazních rostlin v obsazování nových lokalit. Jedním ze zásadních faktorů může být i polyploidie, která ve světle předchozích studií nabízí zcela nový pohled na problematiku stolístků. Podle předběžných výzkumů lze na základě ploidie za použití průtokové cytometrie středoevropské druhy jednoznačně rozlišit. Díky tomu je možné odhalit, jestli existují smíšené populace jednotlivých druhů, zda mezi nimi probíhá hybridizace a jaké ekologické...
|
|
|
Výskyt a ekologie ploštěnky americké (Dugesia tigrina) ve Vltavě a vybraných pražských potocích a její interakce s původními druhy ploštěnek
Sevruková, Natálie ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavní náplní mé diplomové práce byl výzkum výskytu a ekologie trojvětevných ploštěnek (Tricladida) ve Vltavě a v některých potocích protékajících územím hlavního města Prahy s důrazem na nepůvodní severoamerický druh - ploštěnku americkou (Dugesia tigrina). Výzkum lze rozdělit na terénní zjišťování početnosti populace a ekologických nároků ploštěnek a na laboratorní experiment, ve kterém jsem zjišťovala predační chování ploštěnek. Při mém terénním výzkumu, který probíhal od 22. 8 do 12. 11. 2009 jsem zjistila, že se ploštěnka americká vyskytuje pouze ve Vltavě, a to z devíti lokalit na šesti. V potocích během výzkumu nalezena nebyla. Vybírá si lokality s přírodním břehem, hlubším dnem, peřejnatou vodou a žije ve společnosti hlavně ploštěnky říční (Dugesia polychroa). Vyskytovala se na místech mírně znečištěných. Při predačním pokusu, který probíhal od 17. 12. 2009 do 20. 10. 2010 při teplotě 14řC a trojnásobných opakováních ve všech vzájemných kombinacích pěti druhů ploštěnek, se potvrdil vnitrodruhový kanibalismus a časté nepohlavní rozmnožování ploštěnky americké. Z pokusu vyplynulo lovení hlavně původního druhu ploštěnky černé (Polycelis nigra), ploštěnkou americkou (Dugesia tigrina). Naopak ploštěnku americkou lovily ostatní druhy jen minimálně. Klíčová slova: ploštěnka americká (Dugesia...
|
|
|
Ekonomické dopady invazí nepůvodních druhů
Tyrpekl, Lukáš ; Berchová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Invaze nepůvodních druhů rostlin i živočichů jsou celosvětově považovány za jedno z hlavních nebezpečí pro diverzitu přirozených ekosystémů. Spolu s destrukcí stanovišť představují hlavní příčinu současné globální vlny vymírání taxonů. Samozřejmostí biologických invazí jsou finanční náklady v různých odvětvích spojované s jejich prevencí či likvidací.
Hlavním cílem této práce bylo vyhodnotit ekonomické dopady invaze vybraných invazních druhů, konkrétně bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum), netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera), zlatobýlu obrovského a kanadského (Solidago gigantea a canadensis) a křídlatky japonské, sachalinské a české (Reynoutria japonica, sachalinensis a × bohemica). Jako zájmové území bylo vybráno Třeboňsko, kde byl na základě výsledků z terénního šetření výskytu zmíněných invazních druhů vyhodnocen jejich ekonomický dopad ve spolupráci s majiteli dotčených pozemků. Dále byly zaznamenány ekosystémové škody a byla odhadnuta celková finanční újma.
|
|
|
Vyhodnocení současného stavu populace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima (Miller) Swingle) v Brně
Kovář, Roman
Bakalářská práce na téma "Vyhodnocení současného stavu populace pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima (Miller) Swingle) v Brně" je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá problematikou invazních dřevin a jejich charakteristikou. Rozsáhlá kapitola se věnuje samotnému druhu pajasanu žláznatému (Ailanthus altissima). Dále popisuje zájmové území a uvádí výsledky sledování pajasanů ostatních autorů v Brně. Praktická část je zaměřena na mapování dosud nezmapovaných jedinců tohoto nepůvodního druhu v oblasti Brno-Černovice, statistické vyhodnocení získaných dat a v neposlední řadě srovnání výsledků s ostatními autory.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.