|
|
Strategie ochrany tváře tlumočníka
Richterová, Hana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Diplomová práce aplikuje sociolingvistický koncept zdvořilosti a tváře na teorii a praxi tlumočení. Práce tlumočníků má ze své podstaty vysoký potenciál k ohrožení tváře tlumočníka, čehož si všímají i etické kodexy tlumočnických organizací. Tlumočník má zároveň i možnost díky kulturním znalostem a komunikační kompetenci chránit také tvář řečníka a recipientů tlumočení. Při komunikaci v euroamerické společnosti je přirozené chránit zejména vlastní tvář, ale taková snaha může být v rozporu se zájmem o věrný a přesný převod sdělení. Práce proto zkoumá strategie, které tlumočníci v situacích ohrožujících tvář používají, a uvádí příklady taktik, jež tlumočníci zapojují při ochraně tváře, včetně případů, kdy ochrana tváře převáží nad snahou o převod sdělení. Existuje také rozpor mezi tradiční neutrální až pasivní rolí tlumočníka jako mechanického převaděče sdělení a rolí tlumočníka jako aktivního účastníka komunikace s vlastní iniciativou. Analýza introspektivních rozhovorů a rozbor dotazníků ukázaly, že se řada tlumočníků přiklání k aktivní roli tlumočníků a jsou přesvědčení o významném vlivu tlumočníků na výstup tlumočené komunikace. Klíčová slova: tvář, zdvořilost, tlumočení, strategie ochrany tváře, role tlumočníka, komunikační kompetence
|
|
|
Převod (ne)zdvořilosti při tlumočení
Kavínová, Martina ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Ott, Libor (oponent)
Lingvistický koncept zdvořilost byl již hojně probádán, nikoli však její tlumočení. Tato teoreticko-empirická práce popisuje prostředky pro vyjadřování zdvořilosti rozdělené podle maxim zdvořilosti G. Leeche. Empirická část je tvořena rozborem nahrávek simultánně tlumočených projevů v médiích a v Evropském parlamentu. Jedná se o kvantitativní studii a jejím výsledkem je množství prostředků vyjadřování zdvořilosti, které tlumočníci převedli do češtiny. V souladu s maximami bylo v celkovém vzorku průměrně převedeno 65,7 % prostředků zdvořilosti. Ke zkoumaným prostředkům patří prozodie, neverbální komunikace, modalita, kategorie konatele apod. Za žádoucí jsme považovali ekvivalentní převod prostředků. Práce ověřuje hypotézu, zda docházelo ke značnému výrazovému zesilování za účelem zvýšení míry zdvořilosti oproti originálním projevům. Klíčová slova: zdvořilost, pragmatika, ilokuční akt, maximy zdvořilosti, tvář, modalita, prozodie, neverbální komunikace, čeština, angličtina, tlumočení, ekvivalence, prezidentský duel USA, Obama, Romney, Společná zemědělská politika, Evropský parlament, Catherine Ashton, oslovování
|
|
|
Vývojové tendence v ruské teorii tlumočení na přelomu 20.a 21.století (teoretická studie)
Mistryukova, Ekaterina ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Csiriková, Marie (oponent)
Diplomová práce Vývojové tendence v ruské teorii tlumočení na přelomu 20. a 21. století představuje teoretickou studii věnovanou aktuální situaci v oblasti teorie tlumočení v Ruské federaci. Cílem práce je na základě analýzy dostupných informací o vývoji ruské teorie tlumočení v mezinárodním kontextu, výzkumné činnosti současných badatelů, univerzitách zajišťujících výuku konferenčního konsekutivního a simultánního tlumočení, profesních organizacích sdružujících vysoce kvalifikované překladatele a tlumočníky, vědeckých časopisech a o situaci v oblasti tlumočení na trhu vyvodit závěry o celkové současné situaci, jejích příčinách a předpokládaném vývoji do budoucna. Kromě úvodní a závěrečné kapitoly je práce rozdělena na čtyři části. První část je věnována badatelským východiskům ruské tlumočnické školy v mezinárodním translatologickém kontextu. Druhá část se zabývá hlavními směry výzkumu ruských autorů v počáteční etapě utváření teorie tlumočení jako samostatné vědní disciplíny. Předmětem třetí části je srovnání některých významných ruských modelů tlumočení s modely západními. Čtvrtá část představuje kritický pohled na vývojové tendence v ruské teorii tlumočení na přelomu 20. a 21. století. V závěrečné části práce je vyhodnocena aktuální situace v ruské teorii tlumočení, včetně jejích...
|
|
|
Překlad do znakového jazyka v německé státní správě: bezbariérový přístup k informacím
Lišková, Kateřina ; Stará, Radka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Práce se zaměřuje na přístupnost webových stránek orgánů státní správy ve Spolkové republice Německo ve vztahu k sociodemografické skupině neslyšících uživatelů německého znakového jazyka, kteří si neměli možnost dostatečně osvojit znalost německého jazyka v psané formě. Nárok neslyšících na informace v přístupném formátu podložený právními předpisy usouvztažňujeme s teoretickými aspekty překladu do znakového jazyka. V praxi formou řízených rozhovorů ve dvou německých firmách poskytujících překladatelské služby zjišťujeme, jak vypadá proces překladu psaných textů do znakového jazyka. Závěrem uvádíme, že vizuálně přístupné informace mohou mít vliv na kvalitu života Neslyšících. Klíčová slova: překlad, tlumočení z listu, tlumočení, neslyšící tlumočník, německý znakový jazyk, Spolková republika Německo, přístup k informacím, neslyšící, osoby se sluchovým postižením
|
|
|
Historie a současnost etického kodexu v pomáhajících profesích
Baroťáková, Tereza ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Prouzová-Květoňová, Regina (oponent)
ANOTACE: Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku etických kodexů. Nastiňuje historické kořeny od nejstarších dob po současnost. Podává informace o zásadách, pravidlech, normách a cílech, které etické kodexy spojují. Ve druhé části se zaměřuje na Etický kodex tlumočníků znakového jazyka, který byl vytvořen Českou komorou tlumočníků znakového jazyka. Detailně rozebírá jednotlivé body tohoto kodexu a představuje základní specifika a zásady tlumočení. Hlavním cílem této práce je analyzovat dodržování jeho zásad a celkový stav tlumočnických služeb v České republice. A to za pomocí rozhovorů s tlumočníkem a neslyšícím, které reflektují dva protilehlé pohledy na tuto problematiku.
|
|
|
Vybrané jazykové problémy při procesu tlumočení mezi češtinou a portugalštinou
Hrušovská, Petra ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Práce Vybrané jazykové problémy při procesu tlumočení mezi češtinou a portugalštinou roze- bírá z tlumočnického hlediska tyto dva jazyky, které patří do různých jazykových rodin. Úvod obsahuje motivaci pro výběr tématu a stanovuje základní strukturu práce. První kapitola (Jazyky a tlumočení) nastiňuje teoretická východiska podle Skaličkovy jazykové typologie a podává obecný úvod do tlumočení, jako základní téma jsou stanoveny vybran jazykové prob- lem, s nimiž se sektává tlumočník při převodu mezi češtinou a portugalštinou. Druhá kapitola (Překladatelské postupy) je zaměřena na překladatelské metody a postupy zejména s odkazem na Vinaye a Darbelneta. Třetí kapitola (Tvarosloví a skladba) kontrastivně analyzuje a na překladech ilustruje použití podstatných jmen, přídavných jmen, zájmen a členů v obou jazy- cích. Poslední kapitola (Slovní zásoba) se zabývá některými jevy z oblasti slovníku (interfer- ence, synonymie a frazeologie). V závěru práce se zdůrazňuje úloha kontextu pro tlumočení a jistá metodologická omezení s ní spojená. Klíčová slova: Čeština, Portugalština, Typologie jazyků, Kontrastivní lingvistika, Tlumočení
|
|
|
Profesionální tlumočník ve 21. století: nové technologie a sociální sítě
Stoklasová, Hedvika ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Mraček, David (oponent)
Předkládaná práce se zabývá novými technologiemi a sociálními sítěmi v oblasti tlumočení. Teoretická část popisuje, jak technologický vývoj v průběhu času proměnil samotné tlumočení i způsob práce tlumočníků a jaké možnosti nabízí tlumočení nové technologie. Dále teoretická část nastiňuje historii a fungování sociálních sítí Facebook, Twitter a LinkedIn a popisuje možnosti, které tyto sítě nabízí v oblasti marketingu. Empirická část představuje výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zmapovat obecné trendy v používání nových technologií a sociálních sítí mezi českými tlumočníky. Online dotazníkové šetření se zaměřilo mj. na to, do jaké míry jsou čeští tlumočníci vybaveni chytrými zařízeními, jaké mají povědomí o technických novinkách a zdali využívají sociální sítě i pro profesní účely. V neposlední řadě pak dotazník zjišťoval, jestli tlumočníci využívají i možnosti marketingu na sociálních sítích. Výzkum proběhl na vzorku 150 lidí. Výsledky analýzy sebraných odpovědí ukázaly, že vybavenost chytrými zařízeními je mezi respondenty poměrně vysoká, vůči netradičním způsobům tlumočení jsou respondenti spíše skeptičtí a sociální sítě tlumočníci využívají spíše ke komunikaci v rámci tlumočnické komunity, nikoliv pro marketing. Klíčová slova: tlumočení, nové technologie, tablet, sociální sítě,...
|
|
|
Porovnání jazykové vybavenosti ošetřujícího personálu na zdravotnických pracovištích v ČR, Německu a Rakousku
BOŽOŇ, Jiří
Komunikace je jedním ze základních stavebních kamenů ošetřovatelství a bez kvalitní komunikace lze jen velmi obtížně poskytovat ošetřovatelskou péči na vysoké úrovni. Přitom jakákoliv z komunikačních bariér může znatelně ovlivnit celý výsledek komunikace. V dnešní době, kdy počet ošetřených a hospitalizovaných cizinců v České republice a okolních zemích narůstá téměř každým rokem a prakticky každý z nás se může během pobytu v zahraničí dostat do situace, kdy bude nucen vyhledat pomoc ve zdravotnickém zařízení, může být jednou z těchto komunikačních bariér mj. bariéra jazyková. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat a porovnat znalosti cizích jazyků u ošetřujícího personálu ve vybraných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu a Rakousku. Dalším cílem bylo zjistit připravenost vybraných zdravotnických zařízení v České republice, Německu a Rakousku na komunikaci s cizincem. K dosažení potřebných dat pro zpracování bakalářské práce bylo použito dvou druhů výzkumu. Kvantitativní výzkumné šetření bylo prováděno formou nestandardizovaného anonymního dotazníku. Dotazníky byly statisticky zpracovány a graficky vyhodnoceny. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím krátkého nestandardizovaného rozhovoru, přičemž hlavními tématy rozhovoru byly možnosti, které má ošetřující personál v daném zdravotnickém zařízení při komunikaci s pacientem cizincem, a možnosti dalšího jazykového vzdělávání personálu při vykonávání profese. Výzkumný soubor pro kvantitativní výzkumné šetření tvořily sestry z vybraných zdravotnických zařízení v České republice, Německu a Rakousku. Výzkum probíhal ve 2 zdravotnických zařízeních v každé z těchto zemí, celkem v 6 zdravotnických zařízeních. Od října do listopadu 2015 bylo rozdáno celkem 300 ks dotazníků, do každého z těchto 6 zdravotnických zařízení 50 ks, tzn. do každé z výše uvedených zemí 100 ks. Z celkového počtu rozdaných dotazníků se jich vrátilo 80 ks z České republiky (80 %), 55 ks z Německa (55 %) a 78 ks z Rakouska (78 %), přičemž po vyřazení neúplně či chybně vyplněných kusů bylo ke konečnému zpracování výzkumného šetření použito 72 ks dotazníků z České republiky (100 %), 50 ks dotazníků z Německa (100 %) a 67 ks dotazníků z Rakouska (100 %). Výzkumný soubor pro kvalitativní výzkumné šetření tvořily hlavní sestry, popř. vedoucí a ředitelé ošetřovatelské péče (Pflegeleiter/in, Pflegedirektor/in) v nemocnicích, kde probíhalo kvantitativní výzkumné šetření. Z výsledků výzkumných šetření vyplynulo, že mezi členy ošetřujícího personálu v jednotlivých zemích jsou skutečně rozdíly v ovládání cizího jazyka a že členové ošetřujícího personálu ve vybraných zdravotnických zařízeních v Německu a Rakousku jsou připraveni zejména na komunikaci s pacientem cizincem, který bude hovořit anglicky, v České republice na komunikaci s pacientem cizincem, který bude hovořit německy a dále v menší míře anglicky či rusky. Další část výzkumného šetření se zabývala připraveností vybraných zdravotnických zařízení na komunikaci s cizincem, přičemž z výsledků vyšlo najevo, že vybraná zdravotnická zařízení, ve kterých výzkumné šetření probíhalo, jsou s výjimkou jednoho připravena zabezpečit komunikaci s cizincem na úrovni umožňující kvalitní ošetření. Výsledky výzkumného šetření poukazují na fakt, že jazyková vybavenost ošetřujícího personálu je při komunikaci s pacientem cizincem sice velmi důležitá, nicméně ošetřující personál hovoří zpravidla jen běžně užívanými jazyky a v případě, že pacient cizinec bude hovořit jazykem, kterým hovoří jen několik členů personálu či dokonce žádný z nich, je nezbytné, aby daná nemocnice byla schopna zabezpečit komunikaci s cizincem na úrovni umožňující kvalitní ošetření.
|
host ::
RSS.