|
|
POSITIVE AND NEGATIVE HOST FACTORS OF AVIAN SARCOMA AND LEUKOSIS VIRUSES
Krchlíková, Veronika ; Elleder, Daniel (vedoucí práce) ; Růžek, Daniel (oponent) ; Španielová, Hana (oponent)
Identifikace a charakterizace hostitelských faktorů, které umožňují, nebo inhibují virovou replikaci, představuje významný směr ve virologickém výzkumu. V této práci se zaměřujeme na takovéto hostitelské faktory u ptačích buněk. Kuřecí Tva, receptor pro podskupiny A a K ptačích sarkomových a leukózových virů (avian sarcoma and leukosis virus, ASLV), byl určen jako ortolog lidského receptoru pro transport kobalaminu (cobalamin, Cbl). Zde popisujeme transport Cbl v kuřecích buňkách a jeho závislost na Tva. Dále charakterizujeme in vivo kuřecí knockout Tva. Kuřecí Tvb receptor zprostředkuje infekci ASLV podskupinami B, D a E. Již dříve byl prokázán jeho vliv na virem indukovaný cytopatický efekt. V této práci identifikujeme přirozený ligand Tvb a zkoumáme jeho účast v apoptóze. RIG-I-like receptory (RLR) jsou klíčová rodina cytosolových sensorů virové RNA. Jejich aktivace vede k ustavení protivirového stavu buňky. V této práci popisujeme opakované evoluční ztráty RLR genů u ptáků: ztrátu MDA5 u dvou řádů ptáků a ztrátu RIG-I u mnoha ptačích druhů. Tetherin je protivirový restrikční faktor blokující uvolňování nově vytvořených virových partikulí. Zde jsme identifikovali ortology tetherinu u ptáků a popsali protivirovou aktivitu proti ASLV u tetherinu z hrabavých ptáků (Galliformes). Dále jsme...
|
|
|
Inflammation and cancer in germ-free vs. conventionally reared animals
Čaja, Fabián ; Vannucci, Luca Ernesto (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Smrž, Daniel (oponent)
Zánět je považován za jeden z hlavních obranných mechanismů imunitního systému před hrozbami, které se v těle vyskytují. Pokud jsou přítomny v akutní formě, existuje minimální nebo žádné detekovatelné následné poškození původní postižené tkáně. Patologičtější forma, chronický zánět, je spojena s trvalým poškozením tkáně a je typickým znakem různých onemocnění, jako je ulcerózní kolitida nebo karcinogeneze tlustého střeva. Tyto dvě patologie se vyvíjejí v jedinečném mikroprostředí tlustého střeva, kde je pří intenzivní interakce mezi hostitelskými buňkami a bakteriemi. Cílem naší studie bylo vyšetřit imunologické (ELISA, FACS, RT PCR) a strukturální (histologické, konfokální mikroskopie) změny v sliznici tlustého střeva potkanů AVN vyvolané dextranem síranem sodným (DSS) za vzniku kolitidy tlustého střeva a azoxymethanem (AOM) za vzniku karcinogeneze tlustého střeva. onvenční (CV) a také bezmikrobní (GF) zvířata byla použita k vyšetřování účinků zánětu sliznice vyvolaného podanými induktory a role mikrobioty tlustého střeva éru kontinuální imunitní aktivace při modulaci přestavba imunity a kolagenového lešení. Naše výsledky ukázaly, že i v časném období po indukci vyvolaly oba induktory "doutnající zánět", schopný aktivovat imunologické a kolagenové strukturální změny ve sliznici tlustého střeva. Lze to...
|
|
|
Role jaderných tělísek PML při infekci herpesviry
Bártová, Jana ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Saláková, Martina (oponent)
Jaderná tělíska PML jsou proteinové struktury v buněčném jádře, které regulují mnoho důležitých buněčných procesů a uplatňují se mimo jiné i při obraně proti virové infekci. Mezi stálé komponenty těchto tělísek patří proteiny PML, Sp100 a Daxx, mnoho dalších proteinů může s PML tělísky asociovat přechodně. Proteiny PML tělísek mohou být SUMOylovány, tato posttranslační modifikace má význam pro formování PML tělísek a regulaci jejich funkce. Komponenty PML tělísek včetně PML, Sp100 a Daxx se mohou projevovat jako restrikční faktory omezující replikaci mnoha DNA i RNA virů. Obranné mechanismy zprostředkované proteiny PML tělísek jsou potlačovány virovými proteiny, které inaktivují jednotlivé komponenty nebo narušují strukturu PML tělísek. Tato práce se zaměřuje na význam PML tělísek a jejich komponent jako restrikčních faktorů při infekci DNA viry z čeledi Herpesviridae a popisuje interakce mezi PML tělísky a virovými proteiny na příkladech herpes simplex viru 1, lidského cytomegaloviru a viru Epstein-Barrové. Klíčová slova: jaderná tělíska PML, restrikční faktor, protivirová obrana, vrozená imunita, herpesviry
|
|
|
Sensing of MPyV infection by innate immunity sensors
Rjabčenko, Boris ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Anděra, Ladislav (oponent) ; Mělková, Zora (oponent)
Senzory hostitelských buněk rozpoznávající molekulární motivy vlastní patogenům a mechanismy vrozené imunitní odpovědi na infekci myším polyomavirem (MPyV), byly hlavními tématy této práce. Zjistili jsme, že během ranné faze infekce neindukuje MPyV produkci interferonu (IFN) ale indukuje produkci interleukinu-6 (IL-6) a dalších cytokinů aniž by byla inhibována replikace virů. Cytokinové mikroprostředí změnilo fenotyp sousedních neinfikovaných fibroblastů směrem k fenotypu podobnému fibroblastům spojeným s buněčnou transformací (cancer-associated fibroblast; CAF). Identifikovali jsme Toll-like receptor 4, senzor vrozené imunity, který je zodpovědný za produkci IL- 6 během infekce. Ve snaze určit, zda a kde se viriony uvolňují z endozomálních kompartmentů do cytosolu, jsme zjistili, že hydrofobní domény minoritních kapsidových proteinů vystavené na povrchu virionů po jejich částečném rozložení v ER, hrají důležitou roli v účinné translokaci virionů z lumen endoplazmatického retikula do cytosolu. Ačkoliv se částečně rozložené viriony objevují před transportem do jádra "nahé" v cytosolu, virová DNA není v této fázi infekce rozpoznána cytosolickými sensory. Rozpoznání MPyV vedoucí k produkci IFN nastává až během replikace virových genomů v buněčném jádře. Mutantní virus, defektní ve vstupu do jádra,...
|
|
| |
|
|
Biomarkery u dětí se syndromy periodické horečky
Król, Petra ; Doležalová, Pavla (vedoucí práce) ; Šedivá, Anna (oponent) ; Krbková, Lenka (oponent)
- 3 - Abstrakt Úvod: Syndromy periodické horečky jsou klinické jednotky patřící do velké skupiny autoinflamatorních chorob. Většina těchto syndromů vzniká na podkladě genetické predispozice. Mimo tuto klasifikaci stojí syndrom periodické horečky s aftózní stomatitidou, faryngitidou a krční adenitidou (PFAPA) s nejasnou etiologií. Výsledky: V naší práci jsme popsali největší klinický soubor pacientů se syndromem PFAPA z jednoho centra. Z laboratorních výsledků jsme potvrdili benigní průběh PFAPA syndromu. Zaznamenali jsme signifikantně vyšší hladiny sérových cytokinů (IFN-γ a IL-1β) v průběhu epizody horečky u PFAPA pacientů v porovnání s kontrolní skupinou. Měření ukázala zvýšené počty plazmatických buněk v periferní krvi PFAPA pacientů. Popsali jsme zvýšené hladiny naivních CD4 a CD8 T lymfocytů a přibližně 2-krát vyšší proporci CD8 T lymfocytů u PFAPA tonzil. Signifikantní rozdíly byly i v hladinách IFN-γ, IL-1β, IL-6 a TNF-α ve stimulovaných supernatantech v porovnání s nestimulovanými supernatanty z periferní krve u pacientů s PFAPA syndromem. Měření bakteriálního profilu ukázalo, že profily mikroflory v tonzilách jednotlivých dětí jsou individuální. Závěr: Odstraněním tonzilární tkáně s potenciálním bakteriálním/virovým/jiným spouštěčem dochází u pacientů s PFAPA syndromem k vymizení symptomů. Pacient...
|
|
|
Indukce přirozené imunitní odpovědi proti intracelulární bakterii Francisella tularensis
Sommerová, Gabriela ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Myslivcová Fučíková, Alena (oponent)
Cíl práce: Cílem této rešeršní práce je seznámit čtenáře s problematikou týkající se intracelulární bakterie Francisella tularensis ve vztahu k aktivaci přirozené imunitní odezvy hostitele na přítomnost infekčního agens. Hlavní poznatky: Mezi hlavní cíle této práce patří podat stručný přehled o rozpoznávání F. tularensis cestou Toll-like receptorů, produkce cytokinů a chemokinů a následné zapojení dalších komponent přirozené imunity, mezi které patří neutrofily, NK buňky nebo humorální složky imunitní odpovědi, do které se řadí také komplement. Zpracované informace se opírají o řadu studií prováděných převážně na myších modelech. Závěry: Intracelulární bakterie F. tularensis je známá jako původce onemocnění tularémie. Její vysoká infekčnost spolu s vysokým rizikem úmrtí u plicní formy vyvolává velké obavy ze zneužití této bakterie jako biologické zbraně. Doposud nejsou známy veškeré její mechanismy patogeneze, což je velkým problémem při vývoji účinných vakcín. Indukce přirozené imunity se jeví v obraně hostitele proti F. tularensis jako velmi důležitá. I přes několik desetiletí bádání se však stále nedaří plně objasnit mechanismy F. tularensis, kterými se podílí na manipulaci s hostitelskou buňkou včetně regulace indukce imunitní reakce na infekci vyvolanou F. tularensis. Klíčová slova:...
|
|
|
Trans-species polymorphism in selected innate immunity genes in tits (Paridae family)
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Štefka, Jan (oponent)
Toll-like receptory jsou geneticky variabilní molekuly vrozené imunity obratlovců, které rozpoznávají tzv. struktury nebezpečí, např. struktury patogenů. Vyšetření genetické variability u TLRs může poodhalit obecné adaptace imunitního systému hostitelů proti tlaku parazitů na molekulární úrovni. Koncept mezidruhového polymorfismu (TSP) předpokládá, že několik identických alel či alelických linií je zděděno od společného předka druhů druhy dceřinými, u nichž následně mohou být dlouhodobě udržovány v polymorfním stavu. Zatímco u genů získané imunity je TSP dobře prostudován, naše znalosti o TSP v genech vrozené imunity, např. TLRs, u nichž bychom mohli TSP předpokládat, jsou nedostatečné. V této práci se proto zaměřuji na popis genetického polymorfismu ve funkčně významných oblastech TLR4 a TLR5 u 192 jedinců 20 druhů sýkor z čeledi sýkorovitých (Paridae). Tyto receptory vážou převážně bakteriální ligandy (TLR4 rozpoznává lipopolysacharid a TLR5 flagelin) a podílejí se tak na prvotní aktivaci imunity proti bakteriálním patogenům. Pro odlišení případného TSP od sdíleného polymorfismu způsobeného genovým tokem byly osekvenovány také introny šesti autosomálních neutrálních markerů. Ze získaných dat vyplývá TLRs jsou variabilní na vnitrodruhové a mezidruhové úrovni u sýkorovitých. Pozitivní selekce byla...
|
|
| |
|
|
Molekulární interakce Staphylococcus aureus s hostitelem
Cabrnochová, Marie ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Vopálenský, Václav (oponent)
Cílem této práce je shrnout mechanizmy interakce Staphylococcus aureus s vybranými složkami vrozené imunity hostitele, z nichž k nejdůležitějším patří kolonizace hostitelské buňky a interakce S. aureus s neutrofily a procesy ovlivňující na bunečné úrovni kolonizaci hostitelské buňky. Povrchové proteiny patogena MSCRAMM interagující s proteiny na povrchu hostitelských buněk jako je například fibrinogen a keratin a tak zprostředkují adhezi k hostitelské buňce, která je podmínkou pro kolonizaci hostitelské buňky. Centrálním mechanizmem vrozené imunity vůči stafylokokové infekci je interakce S. aureus s neutrofily, které pomocí neutrofilové extracelulární pasti a fagocytózy buňky S. aureus likvidují. Zásadní roli při eliminaci bakteriální buňky ve fagozomu neutrofilů je kombinace lytického působení antimikrobiálních peptidů a produkce toxických kyslíkových radikálů. Obranné mechanizmy S. aureus proti působení imunitního systému jsou považované za faktory virulence, neboť přispívají ke vzniku infekce. Tyto mechanizmy jsou založeny na modifikací buněčné stěny, inhibicí chemotaxe neutrofilů a produkcí enzymů, které inhibují účinek antimikrobiálních peptidů, lysozymu, kyslíkových a dusíkových radikálů. Exprese těchto faktorů virulence u konkrétního kmene S. aureus a rizikové faktory na straně hostitele a...
|
host ::
RSS.