|
|
Domácí vzdělávání jako soudobý alternativní proud
NEUBAUEROVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá domácím vzděláváním žáků na prvním stupni základní školy, jeho pravidly i historií v České republice. Zaměřuje se na důvody, které vedou rodiče k tomuto typu vzdělávání a popisuje jeho pozitivní i negativní vlivy. Dále nabízí pohledy učitelů, kteří přezkušují dítě v režimu domácího vzdělávání a pohledy rodin, jež se rozhodly pro tento typ vzdělávání.
|
|
|
Worldschooling jako alternativní model výchovy a vzdělávání
Řezníčková, Jana ; Šaroch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Cílem této práce je sjednotit dostupné informace o worldschoolingu a u vybraného vzorku zjistit dopady jeho praktického uplatnění. Hlavní přínos práce tkví v porovnání pozitiv, jako jsou získání nadhledu, přehledu, či rozsáhlému posunu v oblasti jazyka či geografie i negativ takovéto výchovy, jako jsou vytržení, nestabilita či sociální izolovanost. Další latentní pozitiva i negativa vyplynou z výzkumné části, která bude zaměřena na rozhovory s rodinami, které worldschooling již praktikují. K dosažení těchto cílů bude použito odborné literatury zaměřené na toto téma, převážně cizojazyčné, především však pomocí narativů. KLÍČOVÁ SLOVA socializace, worldschooling, jazyková vybavenost, cestování, pedocentrismus, alternativní vzdělávání, odškolnění, Illich, domácí vzdělávání
|
|
| |
|
|
Domácí vzdělávání
Pumrová, Noemi ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Cílem práce je vymezit pozici domácího vzdělávání v českém prostředí a diskutovat jeho úspěšnost v naplňování obecných výchovně vzdělávacích cílů. Z toho důvodu se teoretická část věnuje nejprve obecně vzdělávacím cílům a jejich oficiálním formulacím v České republice a dále pak domácímu vzdělávání a jeho možnostem při naplňování těchto cílů. Přičemž jsou za klíčové považovány tyto oblasti: rodina jako prostředí, kde se odehrává výuka, současná legislativa, individualizace, socializace a přestup z domácího vzdělávání do školního vzdělávání. Poslední jmenovaná oblast je více rozebrána ve výzkumné části práce, v níž jsou uvedena vyjádření absolventů domácího vzdělávání získaná prostřednictvím dotazníku. Ve svém celku práce nabízí netradiční pohled na vzdělávání jako takové a přináší konkrétní rady pro rodiče, žáky i učitele. KLÍČOVÁ SLOVA domácí vzdělávání, škola, rodina, individualizace, socializace, vzdělávací cíl, změna
|
|
|
Individuální (domácí) vzdělávání a adaptace doma vzdělávaných dětí na školu
Matějková, Jana ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
MATĚJKOVÁ, Jana. Individuální (domácí) vzdělávání a adaptace doma vzdělávaných dětí na školu. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky. Práce řeší problematiku individuálního (domácího) vzdělávání v České republice (s přihlédnutím k situaci v zahraničí). Podrobněji se věnuje jak jeho legislativnímu ukotvení v českém vzdělávacím systému, tak jeho konkrétní realizaci. Hlavním výzkumným cílem práce bylo zmapovat, jaké zkušenosti mají čeští učitelé s dětmi z individuálního (domácího) vzdělávání po jejich zařazení zpět do školy, s důrazem na možný přínos doma vzdělávaných dětí pro vznik inkluzivního prostředí v běžné škole. Sběr dat proběhl metodou dotazníkového šetření prostřednictvím nestandardizovaných polostrukturovaných dotazníků. Dotazníky byly vytvořeny podle výpovědí deseti dětí popisujících své zkušenosti s adaptací na školu po ukončení individuálního (domácího) vzdělávání (získaných v rámci pilotní studie) a podle publikace Bootha a Ainscowa Ukazatel inkluze (Rytmus o. s., 2007). Šetření se zúčastnilo jednačtyřicet českých pedagogů, kteří se během svého působení setkali s dětmi, jež absolvovaly minimálně dva roky individuálního (domácího) vzdělávání. Z šetření mj. vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny zúčastněných učitelů u daných...
|
|
|
Domácí vzdělávání jako alternativa
KUBECOVÁ, Markéta
Cílem bakalářské práce je zjištění motivace a důvodů rodičů volit domácí vzdělávání, proniknutí do základní problematiky domácího vzdělávání a poskytnutí informací o domácím vzdělávání jako alternativě plnění povinné školní docházky učitelkám mateřských škol. Jaká jsou pozitiva a negativa domácího vzdělávání z pohledu rodičů - vzdělavatelů, učitelek a učitelů MŠ, ZUŠ a ZŠ, kteří mají s doma vzdělávanými dětmi osobní zkušenost? Jací rodiče volí domácí vzdělávání? Pro jaké děti je domácí vzdělávání určeno? Jaká úskalí přináší domácí vzdělávání? Probíhá hladce sekundární socializace doma vzdělávaných dětí? Jaké jsou s časovým odstupem postoje k domácímu vzdělávání z perspektivy dětí, které jím prošly? Jako učitelky MŠ bychom měly být schopny podat rodičům dostatečné množství informací o této stále populárnější alternativě. Smíšené šetření má tři části: V první - kvantitativní části šetření je použita metoda dotazníku. U druhé - kvalitativní části šetření je použita metoda individuálního narativního rozhovoru a výzkumným souborem byly děti, které již domácím vzděláváním prošly. Třetí část šetření - opět kvalitativní, použita je metoda individuálního narativního rozhovoru s učitelkami a učiteli MŠ a ZUŠ, kteří mají s doma vzdělávanými dětmi osobní zkušenost a učitelkami ZŠ, které přezkušují doma vzdělávané děti. Z výzkumu vyplývá, že motivací rodičů volit DV je touha věnovat se svým dětem, dát jim jistotu, zázemí, pohodu a bezpodmínečnou lásku. Rodiče převzali zodpovědnost za výuku svých dětí. Více než polovina dětí, které se učí doma, navštěvovala MŠ. Učitelky MŠ, které měly zkušenost s těmito dětmi, k nim přistupovaly stejně, spolupráce s rodiči byla nadprůměrná. Pozitiva DV jsou individuální přístup, rodinné prostředí bez stresu a flexibilita. Negativ se našlo minimum - rodičům vadí náročnost pro vzdělávajícího a absence finančního příspěvku. DV je určeno pro všechny děti (ne jenom handicapované nebo talentované), kterým ho rodiče jsou ochotni poskytnout. Socializace doma vzdělávaných dětí probíhá bez obtíží. Všichni žáci, kteří DV prošly, na něj mají příjemné vzpomínky.
|
|
|
Domácí vzdělávání
HOUDKOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá domácím vzděláváním. Teoretická část vymezuje základní pojmy domácího vzdělávání a charakterizuje vývoj žáka mladšího školního věku. Dále je zde rozebrána historie, vývoj a legislativa domácího vzdělávání. Poslední část popisuje domácí vzdělávání v praxi z pohledu rodiny a z pohledu institucí. Praktická část diplomové práce je zaměřena na hledání společných znaků rodin a dětí v domácí škole. Tato část se opírá o informace získané prostřednictvím rozhovorů s rodiči a pedagogy. Výsledky analýzy rozhovoru jsou zaznamenány ve vyhodnocení hypotéz.
|
host ::
RSS.