|
| |
|
|
Praktikování židovských svátků v Terezíně
Zunová, Markéta ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hocká, Eva (oponent)
Bakalářská práce Praktikování židovských svátků v Terezíně pojednává o židovské otázce v první polovině dvacátého století s důrazem na válečná léta druhé světové války. V počáteční fázi své práce se věnuji vývoji Židů na našem území, základní klasifikací různých židovských skupin a situaci těsně před válkou, kdy docházelo k antisemitským bouřím. Následuje charakteristika Terezína od počátku až po osvobození v roce 1945. Nedílnou součástí této práce je charakteristika nejdůležitějších židovských svátků a tradic. Cílem bakalářské práce je snaha o přesunutí získaných poznatků do prostředí terezínského ghetta, což by mělo být jádrem celé práce. Informace ohledně této problematiky jsem čerpala z archivu vizuální historie Malach, kde je uloženo několik desítek tisíc výpovědí přeživších obětí a z odborné literatury týkající se této problematiky. Ve své práci jsem dospěla k závěru, že se svátky ve ztížených podmínkách ghetta slavily, i když většinou pouze symbolicky modlitbami nebo společným vzpomínáním. Paradoxem jsou svátky postní, kdy není potřeba nic více, než nekonzumovat potraviny, a i na tyto tradice židovští pamětníci vzpomínají. Celá práce by měla poskytnout základní orientaci v židovské problematice počátku dvacátého století, připomenout židovské svátky a tradice a následně dokázat praktikování...
|
|
|
The Role of Harlem in the Development of African American Urban Culture: Cultural Capital versus Ghetto
Kárová, Julie ; Raková, Svatava (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Newyorská čtvrť Harlem byla historicky vnímána jako centrum afroamerické kultury a zároveň jako černošské ghetto. Tato diplomová práce zkoumá zrod afroamerické městské kultury v Harlemu a analyzuje ji skrze to, jak byl Harlem zobrazován v černošské literatuře, hudbě a výtvarném umění dané doby. Období 20. až 40. let 20. století nejvýrazněji ilustruje dvojitou identitu Harlemu jako hlavního města černošské kultury a ghetta. Dvacátá léta byla obdobím nebývalého rozvoje afroamerické kultury ztělesněném Harlemskou renesancí, zatímco 30. a 40. léta byla charakterizována ekonomickou krizí a jejím dozvukem. V těchto letech došlo k výraznému zhoršení životních podmínek v Harlemu. Cílem této práce je kriticky analyzovat období Harlemské renesance a její význam a relevanci pro dané období v porovnání s pozdějšími uměleckými reakcemi na život v ghettu. Hlavním argumentem je, že způsob, jakým byl Harlem zobrazován a popisován v černošské kultuře dvacátých až čtyřicátých let a reflexe jeho výše zmíněné duality, vypovídal o charakteru rozvíjející se afroamerické městské kultury, s důrazem na realitu městského života v kontrastu s jeho idealizací.
|
|
|
Benjamin Murmelstein
Šternová, Veronika ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Benjamin Murmelstein" se zabývá životem a prací posledního židovského staršího terezínského ghetta, který se dožil konce války. Práce přibližuje obecně zavedení a funkci židovských rad v době druhé světové války. Konkrétněji popisuje historické okolnosti, které doprovázely práci Benjamina Murmelsteina před a během války a také jeho život dál po konci války a následky, které jeho účast ve vedení přinesla. Dále práce seznamuje s různými pohledy na práci židovských rad a na samotného Murmelsteina.
|
|
| |
|
|
Terezínské deníky v projektové výuce
Jordánová, Helena ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím deníků z terezínského ghetta v projektové výuce. Jejich využití má být umožněno prostřednictvím série pracovních listů určených pro projektové vyučování. Přínos a úspěšnost vytvořených listů byly zjišťovány na několika skupinách žáků základních a středních škol. První kapitola práce je věnována teoretickému seznámení s problematikou projektů a projektového vyučování, následující kapitola pojednává o historii Terezína, třetí kapitola se zabývá terezínskými deníky a jejich autory, ve čtvrté kapitole jsou umístěny úryvky deníků, zařazené do příslušného historického kontextu. Do poslední kapitoly práce jsou zařazeny pracovní listy vytvořené na základě úryvků z výše uvedených deníků, jejich řešení a také hodnocení listů z hlediska jejich úspěšnosti u žáků. Poslední stránky práce jsou věnovány seznamu příloh a seznamu použité literatury a elektronických zdrojů. Práce na základě výkonů žáků při práci s listy dokazuje, že deníky jsou vhodným pramenem pro tvorbu pracovních listů o každodenním životě v Terezíně, do výuky přinášejí nové možnosti práce i širší pohled na probíranou problematiku.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Historie terezínských transportů Dl a Dm do Osvětimi
Strmisková, Sabina ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Tématem této diplomové práce je příběh dvou transportů, transportů Dl a Dm, vypravených 6. září 1943 z terezínského ghetta, jejichž cílovou stanicí byla Osvětim. O této problematice bychom sice našli mnoho zmínek v řadě publikací, avšak tato diplomová práce si klade za cíl toto téma podrobněji zmapovat a oživit cennými svědectvími přímých pamětníků. Pro tuto práci bylo velmi důležité obeznámit se s rodinnými poměry těchto pamětníků, deportovaných do terezínského ghetta, kde se jejich osudy jednoho zářijového dne při odjezdu transportů Dl a Dm protnuly . Co se týká samotného transportu do Osvětimi, byly v této diplomové práci zpracovány jeho charakteristiky z hlediska věku a pohlaví deportovaných vězňů. Z výpovědí přeživších vězňů z těchto transportů jsme se snažili přiblížit průběh dvoudenní cesty do největšího koncentračního a vyhlazovacího tábora za druhé světové války. Výpovědi očitých svědků nám také nastínily obraz celé "uvítací" procedury po příjezdu do Osvětimi, ať už to byly popisy dezinfekce, tetování vězňů, či přidělení ubikací. V této práci je přiblížen půlroční pobyt terezínských vězňů v rodinném táboře B IIb v Osvětimi - Birkenau, tragická smrt 3 792 jeho vězňů v noci z 8. na 9. března 1944, včetně snahy rekonstruovat seznam zdravotníků a dvojčat, vyreklamovaných Dr. Josefem Mengelem. Na závěr...
|
host ::
RSS.