|
|
Hodnocení zeměpisných učebnic z hlediska ekologické etiky
Seidlová, Martina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Snad většině lidí je jasné, že přírodu je třeba chránit. Důvody této potřeby se však u jednotlivců liší. Právě důvody, proč přírodu chránit, a vůbec postojem k přírodě jako takové, se zabývá ekologická etika, v níž se projevilo několik názorových směrů, z nichž bude věnována pozornost těmto pěti - teocentrismu, antropocentrismu, biocentrismu, ekocentrismu a evoluční etice. Cílem této práce je zhodnotit míru zastoupení zmíněných ekoetických směrů v českých učebnicích zeměpisu. Vzhledem k tomu, že nabídka zeměpisných učebnic je poměrně široká, jsou hodnoceny pouze učebnice určené pro různé typy středních škol těchto nakladatelství - NČCGS, SPN, Fortuna a Fragment.
|
|
|
Geografická gramotnost: různé přístupy vymezení a ověřování
Kalfusová, Helena ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá geografickou gramotností. Hlavním cílem je stanovit definici geografické gramotnosti podle současné odborné literatury, zkoumat přítomnost prvků geografického vzdělání v RVP pro předškolní a základní vzdělávání a ukázat základní možné způsoby ověřování. Každý základní cíl vyvolal potřebu hledat odpověď na výzkumné otázky: 1. Je pojem gramotnosti, resp. geografické gramotnosti v odborné literatuře jednotně vymezován? 2. Které požadavky na výkony žáků v předškolním vzdělávání a na 1. a 2. stupni základní školy, deklarované v rámcových vzdělávacích programech, představují základy geografické gramotnosti? Jsou tyto požadavky kontinuálně rozvíjeny? 3. Jakým způsobem může být základní geografická gramotnost ověřována? Každá otázka implikovala jinou pracovní metodu: rešerše odborné literatury, obsahová analýza RVP, přehled existujících způsobů ověřování a případová studie. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které řeší problematiku gramotnosti obecně (první kapitola), její druhy (druhá kapitola) a geografickou gramotnost konkrétně (třetí kapitola). Čtvrtá kapitola se zabývá analýzou požadavků v očekávaných výstupech geografického vzdělání podle RVP a jejich vzájemnou návaznost. Poslední (pátá) kapitola práce je věnována různým způsobům ověřování geografické gramotnosti. KLÍČOVÁ...
|
|
|
Strategie práce s obecně geografickou mapou jako zdrojem informací
Trokšiar, David ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem mapových dovedností, v jejichž rámci byly hlavním předmětem zájmu strategie používané při analýze mapy. Vhodným druhem mapy pro studii byla ve školních atlasech běžná obecně-geografická mapa. Cílem této studie je zhodnotit dovednost analýzy obecně-geografické mapy z hlediska dimenzí strategií, tj. repertoáru, distribuci, efektivitě a přizpůsobivosti. Vzorek 20 studentů středních škol absolvoval experiment s oční kamerou, který se skládal z testu a dotazníku. Data z oční kamery byla kvalitativně i kvantitativně zpracována tak, aby bylo možné získat informace o každé z dimenzí strategií. Výsledky prokázaly rozmanitost repertoáru používaných strategií při analýze obecně- geografické mapy a současně poukázaly i na nejčastěji vybírané strategie. Studenti v některých případech používali v rámci řešení jedné úlohy více strategií a v rámci jejich distribuce byly zjištěny nejfrekventovanější kombinace strategií. Efektivita strategií byla hodnocena na základě úspěšnosti řešení a délky trvání strategií, která je ovlivněna typem prvků, respektive obsahem, se kterým studenti pracovali. Data také prokázala schopnost studentů přizpůsobit se typu úlohy vložením dalších potřebných prvků do použité strategie nebo využít strategie jiného typu. Technologie oční kamery se prokázala...
|
|
|
Komparace geografického kurikula španělsky hovořících zemí
Kořanová, Michaela
Předkládaná diplomová práce se zabývá komparací geografického vzdělávání v Argentině, Ekvádoru, Hondurasu, Mexiku a Španělsku. Středem zájmu je koncepce geografického vzdělávání úrovně ISCED 2, prezentovaná v závazných kurikulárních dokumentech těchto zemí. Jejich obsahová analýza je vedena s cílem zjistit, zda zde dochází k unifikaci všeobecného geografického vzdělávání. Snahou je přitom potvrdit či vyvrátit vstupní předpoklad konstatující, že v globalizovaném světě jsou základy všeobecného geografického vzdělávání shodné. Tento předpoklad zdůvodňujeme tím, že v globalizovaném světě je výukový potenciál geografie (určitý základ mateřské disciplíny) velmi podobný, stejně jako jsou podobné hlavní vzdělávací potřeby dnešní společnosti, které výběr cílů, témat a obsahovou strukturu ovlivňují. Uvedenému cíli odpovídá struktura práce. Po obecné části, která rámuje sledovanou problematiku do širších souvislostí, následuje vlastní výzkum tj. jeho metodika a konkrétní výsledky. Koncepci výuky geografie v kurikulárních dokumentech jsme posuzovali na základě kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy. Kvantitativní analýza sledovala četnost klíčových pojmů (indikátorů obsahové unifikace) ve vzdělávacích cílech a hlavních tématech. Pokud byl daný indikátor nalezen v kurikulárních dokumentech alespoň tří z...
|
|
|
Geoinformatika ve středoškolském kurikulu
Král, Luboš
Tato dizertační práce se zabývá tématem geoinformatiky ve výuce na středních školách. Předmětem zájmu jsou především geografické informační systémy (GIS) a Dálkový průzkum Země (DPZ) a jejich implementace do středoškolského kurikula. Aplikace a výzkum v této oblasti je v centru zájmu Komise geografického vzdělávání Mezinárodní geografické unie (IGU). Výsledky ze zahraničí totiž ukazují, že GIS má velký potenciál v učení geografickým konceptům, znalostem a formování hodnot žáků a umožňuje efektivněji řešit otázky založené na analýze dat v problémově založeném vyučování. Hlavním cílem práce je zjistit současný stav zapojení geoinformatiky do výuky na středních školách a identifikovat skutečnosti, které napomohou tento stav dále rozvíjet ve všech rovinách kurikula (projektovém, realizovaném a dosaženém). Za účelem dosažení tohoto obecného cíle jsou v dizertační práci zvoleny pro jednotlivé roviny kurikula následující cíle: 1. V rovině projektové se zabýváme dvěma otázkami. Zaprvé, jakým způsobem je geoinformatická problematika prezentována ve vybraných kurikulárních dokumentech. Zadruhé, které geoinformatické dovednosti by si měli osvojit žáci středních škol v Česku. Hlavní metodou je obsahová analýza vybraných kurikulárních dokumentů. 2. V rovině realizační zjišťujeme, jakým způsobem a v jakém...
|
|
|
Vliv kartografické vyjadřovací metody na úroveň mapových dovedností žáků
Havelková, Lenka
Předkládaná diplomová práce se zabývá, v českém prostředí aktuální, problematikou mapových dovedností. Na rozdíl od dosavadních realizovaných empirických studií se specificky věnuje dovednostem práce s tematickými mapami a zaměřuje se na žáky středních škol a studenty geograficky zaměřených vysokoškolských oborů. Vzhledem k výrazné různorodosti využívaných vyjadřovacích prostředků na tematických mapách je hlavním cílem této práce především identifikovat a zdůvodnit vliv užité kartografické vyjadřovací metody na úroveň dovednosti práce s těmito důležitými zdroji informací. Pro naplnění tohoto cíle bylo, mimo jiné z důvodu nedostatečného množství odborné literatury zaměřující se na tuto problematiku, nutné se uvedené problematice věnovat nejen v rovině realizovaného/dosaženého kurikula, ale i v rovině zamýšleného/projektového kurikula a využít několika odlišných výzkumných metod. Na rešerši literatury zabývající se tematickou kartografií, mapovými dovednostmi a testováním jejich úrovně proto navázalo vytvoření modelu dílčích mapových dovedností uplatňujících se při práci s tematickými mapami. Ten byl dále využit při tvorbě a interpretaci výsledků didaktického testu. Obdobně byla pro potřeby plošného testování realizována obsahová analýza učebnic zeměpisu a školních zeměpisných atlasů zaměřená na...
|
|
|
Úspěšnost a strategie studentů při práci s mapou a faktory je ovlivňující
Havelková, Lenka ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
V dnešní době jsou nám čím dál častěji informace předkládány ve formě rozmanitých grafických materiálů. Mezi stěžejní prostředky vizualizace informací patří kromě grafů či schémat rovněž mapy. Přitom mapy jsou velmi komplexní reprezentací a pro efektivní práci s nimi je nutné porozumět množství konceptů a mít osvojené dovednosti a strategie práce s nimi. Z toho důvodu je důležité, aby v průběhu vzdělávání byla mapám věnována dostatečná pozornost. Pro z tohoto pohledu kvalitní výuku je nicméně nezbytné nejdříve dostatečně porozumět procesu práce s mapou a faktorům, které jej i jeho úspěšnost ovlivňují. Obecným záměrem této disertační práce proto je rozvinout toto porozumění. Konkrétněji si práce klade čtyři hlavní cíle. Jedním z těchto cílů je identifikovat úroveň mapových dovedností českých žáků a studentů při práci s tematickými mapami, které zejména v posledních letech nabývají na popularitě. Avšak běžně obsahují více či méně závažné kartografické nedostatky, které mohou mimo jiné zapříčiňovat vznik mylných představ jak o mapách samotných, tak i o jevech a územích, které znázorňují. Následně je hlavním cílem práce identifikovat a charakterizovat odlišné strategie při řešení úloh vyžadujících práci s tematickou mapou, které se pro žáky ukážou jako obtížné. Jak v případě úrovně mapových dovedností...
|
|
| |
|
|
Lesní pedagogika a její význam pro geografické vzdělávání
Rothbauerová, Nikola ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Jelen, Jakub (oponent)
Práce se zabývá tématem lesní pedagogiky a možnostmi jejího využití v geografickém vzdělávání. Úvodní teoretická část vycházející z obsahové analýzy domácích i zahraničních literárních zdrojů shrnuje dosavadní poznatky o tzv. lesní pedagogice v domácím i světovém kontextu. Blíže popisuje tento vzdělávací směr a jeho odlišnosti od jiných, lesní pedagogice blízkých, vzdělávacích přístupů. Seznamuje s osobou lesního pedagoga a využívanými vzdělávacími metodami. Stručně charakterizuje problematiku geografického vzdělávání u nás a snaží se najít spojitosti mezi výukou zeměpisu a lesní pedagogikou. Praktická část práce objasňuje, jak může lesní pedagogika přispět ke geografickému vzdělávání. Je založena na kvalitativním výzkumném šetření provedeném prostřednictvím řízených rozhovorů s lesními pedagogy. Na základě analýzy získaných dat pak vysvětluje, která zeměpisná témata jsou v programech lesní pedagogiky vyučována a jak lze tedy lesní pedagogiku pro geografické vzdělávání využít.
|
|
|
Práce s mapou v závislosti na matematických dovednostech žáků
Švubová, Kateřina ; Hanus, Martin (vedoucí práce) ; Řezníčková, Dana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se řadí mezi studie věnující se problematice mapových dovedností. Zaměřuje se na dovednost práce s tematickými mapami - konkrétně kartogramem a kartodiagramem - a hledá odpovědi na otázky ohledně míry vlivu matematických dovedností a znalostí právě na tyto mapové dovednosti. Hlavním cílem této práce je pomocí didaktického testu mapových a matematických dovedností podrobně prozkoumat korelaci těchto dvou proměnných a vliv úspěšnosti v dané matematické dovednosti v matematické části testu na úspěšnost v otázkách v mapové části testu tyto dovednosti využívající. V teoretické části práce byly podrobně analyzovány a vymezeny matematické dovednosti, které uživatel tematické mapy potřebuje pro správnou práci s ní. Vzhledem k tomu, že pro různé kartografické vyjadřovací metody jsou klíčové jiné matematické dovednosti, byl vytvořen podrobný seznam těchto dovedností pro čtyři nejvyužívanější vyjadřovací metody - metodou liniových znaků, plošných znaků, kartogram a kartodiagram. Hlavní část práce se potom věnuje plošnému testování mapových a matematických dovedností mezi žáky devátých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. V mapové části test ověřuje čtení, analýzu a interpretaci kartogramu a kartodiagramu, v druhé části potom matematické dovednosti...
|
host ::
RSS.