Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Místní větry a cirkulační systémy
Kořanová, Michaela ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Hošek, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá prouděním terciární cirkulace. Tu dělíme na místní cirkulační systémy a místní větry, podle míry vlivu lokálních podmínek. Místní cirkulační systémy vznikají díky rozdílnému radiačnímu oteplování či ochlazování sousedících oblastí a řadí se mezi ně brízové cirkulace, horské cirkulace, městský, ledovcový a lesní vítr. Místní větry vznikají lokálním ovlivněním proudění sekundární cirkulace. Do této kategorie zařazujeme fénové proudění, proudění bóry, pouštní vítr a vítr dýzového efektu. V další části práce se zabýváme konkrétními projevy jednotlivých větrů a jejich názvy. Názvy větrů jsou často dovozeny od názvu oblasti nebo světové strany, ze které vanou, od místa výskytu, nebo jméno získaly díky konkrétním projevům větru. Zorientovat se v názvech místních větrů je složité. V jižní Africe například nazývají fén jako horský vítr, protože vane z hor. Nakonec jsme z velkého souboru událostí vybrali významné případy výskytu místního větru a zpracovali je jako případové studie. Provedli jsme tedy případovou studii Föhnu ve švýcarském městě Altdorf (duben, 2012), Bury v chorvatském městě Senj (listopad, 2004), brízové cirkulace ve španělském Vigu (červenec, 2012) a horské cirkulace u italského jezera Lago di Garda (květen, 2013).
Komparace geografického kurikula španělsky hovořících zemí
Kořanová, Michaela
Předkládaná diplomová práce se zabývá komparací geografického vzdělávání v Argentině, Ekvádoru, Hondurasu, Mexiku a Španělsku. Středem zájmu je koncepce geografického vzdělávání úrovně ISCED 2, prezentovaná v závazných kurikulárních dokumentech těchto zemí. Jejich obsahová analýza je vedena s cílem zjistit, zda zde dochází k unifikaci všeobecného geografického vzdělávání. Snahou je přitom potvrdit či vyvrátit vstupní předpoklad konstatující, že v globalizovaném světě jsou základy všeobecného geografického vzdělávání shodné. Tento předpoklad zdůvodňujeme tím, že v globalizovaném světě je výukový potenciál geografie (určitý základ mateřské disciplíny) velmi podobný, stejně jako jsou podobné hlavní vzdělávací potřeby dnešní společnosti, které výběr cílů, témat a obsahovou strukturu ovlivňují. Uvedenému cíli odpovídá struktura práce. Po obecné části, která rámuje sledovanou problematiku do širších souvislostí, následuje vlastní výzkum tj. jeho metodika a konkrétní výsledky. Koncepci výuky geografie v kurikulárních dokumentech jsme posuzovali na základě kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy. Kvantitativní analýza sledovala četnost klíčových pojmů (indikátorů obsahové unifikace) ve vzdělávacích cílech a hlavních tématech. Pokud byl daný indikátor nalezen v kurikulárních dokumentech alespoň tří z...
Komparace geografického kurikula španělsky hovořících zemí
Kořanová, Michaela
Předkládaná diplomová práce se zabývá komparací geografického vzdělávání v Argentině, Ekvádoru, Hondurasu, Mexiku a Španělsku. Středem zájmu je koncepce geografického vzdělávání úrovně ISCED 2, prezentovaná v závazných kurikulárních dokumentech těchto zemí. Jejich obsahová analýza je vedena s cílem zjistit, zda zde dochází k unifikaci všeobecného geografického vzdělávání. Snahou je přitom potvrdit či vyvrátit vstupní předpoklad konstatující, že v globalizovaném světě jsou základy všeobecného geografického vzdělávání shodné. Tento předpoklad zdůvodňujeme tím, že v globalizovaném světě je výukový potenciál geografie (určitý základ mateřské disciplíny) velmi podobný, stejně jako jsou podobné hlavní vzdělávací potřeby dnešní společnosti, které výběr cílů, témat a obsahovou strukturu ovlivňují. Uvedenému cíli odpovídá struktura práce. Po obecné části, která rámuje sledovanou problematiku do širších souvislostí, následuje vlastní výzkum tj. jeho metodika a konkrétní výsledky. Koncepci výuky geografie v kurikulárních dokumentech jsme posuzovali na základě kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy. Kvantitativní analýza sledovala četnost klíčových pojmů (indikátorů obsahové unifikace) ve vzdělávacích cílech a hlavních tématech. Pokud byl daný indikátor nalezen v kurikulárních dokumentech alespoň tří z...
Komparace geografického kurikula španělsky hovořících zemí
Kořanová, Michaela ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá komparací geografického vzdělávání v Argentině, Ekvádoru, Hondurasu, Mexiku a Španělsku. Středem zájmu je koncepce geografického vzdělávání úrovně ISCED 2, prezentovaná v závazných kurikulárních dokumentech těchto zemí. Jejich obsahová analýza je vedena s cílem zjistit, zda zde dochází k unifikaci všeobecného geografického vzdělávání. Snahou je přitom potvrdit či vyvrátit vstupní předpoklad konstatující, že v globalizovaném světě jsou základy všeobecného geografického vzdělávání shodné. Tento předpoklad zdůvodňujeme tím, že v globalizovaném světě je výukový potenciál geografie (určitý základ mateřské disciplíny) velmi podobný, stejně jako jsou podobné hlavní vzdělávací potřeby dnešní společnosti, které výběr cílů, témat a obsahovou strukturu ovlivňují. Uvedenému cíli odpovídá struktura práce. Po obecné části, která rámuje sledovanou problematiku do širších souvislostí, následuje vlastní výzkum tj. jeho metodika a konkrétní výsledky. Koncepci výuky geografie v kurikulárních dokumentech jsme posuzovali na základě kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy. Kvantitativní analýza sledovala četnost klíčových pojmů (indikátorů obsahové unifikace) ve vzdělávacích cílech a hlavních tématech. Pokud byl daný indikátor nalezen v kurikulárních dokumentech alespoň tří z...
Místní větry a cirkulační systémy
Kořanová, Michaela ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Hošek, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá prouděním terciární cirkulace. Tu dělíme na místní cirkulační systémy a místní větry, podle míry vlivu lokálních podmínek. Místní cirkulační systémy vznikají díky rozdílnému radiačnímu oteplování či ochlazování sousedících oblastí a řadí se mezi ně brízové cirkulace, horské cirkulace, městský, ledovcový a lesní vítr. Místní větry vznikají lokálním ovlivněním proudění sekundární cirkulace. Do této kategorie zařazujeme fénové proudění, proudění bóry, pouštní vítr a vítr dýzového efektu. V další části práce se zabýváme konkrétními projevy jednotlivých větrů a jejich názvy. Názvy větrů jsou často dovozeny od názvu oblasti nebo světové strany, ze které vanou, od místa výskytu, nebo jméno získaly díky konkrétním projevům větru. Zorientovat se v názvech místních větrů je složité. V jižní Africe například nazývají fén jako horský vítr, protože vane z hor. Nakonec jsme z velkého souboru událostí vybrali významné případy výskytu místního větru a zpracovali je jako případové studie. Provedli jsme tedy případovou studii Föhnu ve švýcarském městě Altdorf (duben, 2012), Bury v chorvatském městě Senj (listopad, 2004), brízové cirkulace ve španělském Vigu (červenec, 2012) a horské cirkulace u italského jezera Lago di Garda (květen, 2013).

Viz též: podobná jména autorů
19 Kořánová, Marie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.