|
|
Květena jihozápadního okraje Českého krasu
Synek, Michal ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Kačmarová, Lucie (oponent)
Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.
|
|
| |
|
|
Gondwanský element ve flóře Latinské Ameriky
Potůčková, Anna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Přijetím konceptu deskové tektoniky v šedesátých letech dvacátého století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů, rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany, v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novějšími výzkumy a použitím molekulárních hodin se však ukazuje, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala. Cílem práce je srovnání názorů na původ latinskoamerické flóry z "předmolekulární" doby a nových prací, založených převážně na poznatcích odvozených z molekulárních dat.
|
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
|
|
Revitalizace sidliště Padělky ve Ždánicích
Culek, Lukáš ; Patočka, Miroslav (oponent) ; Smělý, Martin (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je zpracování projektové dokumentace na revitalizaci části sídliště Padělky ve Ždánicích. Sídliště se nachází v severozápadní části obce. Ve stávajícím stavu sídliště disponuje 9 komunikacemi v zóně 30. Dvě komunikace byly již zrekonstruovány při první etapě. Stávající dopravní řešení sídliště je v současné době nevyhovující, a bez možnosti legálního parkování v normově požadované míře. Stávající komunikace vykazují velké poškození, jedná se o výtluky a trhliny. V rámci mého návrhu navazuji na už realizovanou I. etapu. Pro zlepšení dopravní infrastruktury bylo zrekonstruováno celkem 6 komunikací, dvě byly prodlouženy, což přineslo možnost objízdných tras a celkově zkvalitnění dopravy. Nově navrhnuté řešení legalizuje daná parkovací stání, a také navyšuje jejich počet, aby byl splněn normový požadavek. Současně dochází díky revitalizaci sídliště ke zlepšení prostředí pro obyvatele, čehož bylo dosaženo úpravou a doplněním vegetačních prvků jako jsou stromy, keře a záhony. Nedílnou součásti je výměna stávajícího mobiliáře a veřejného osvětlení.
|
|
|
Návrh zážitkové naučné stezky v přírodním parku Bohdalovsko
Chytalová, Klára
V diplomové práci byla navržena naučná stezka, která má informovat návštěvníky o fauně, flóře a historických zajímavostech v přírodním parku Bohdalovsko. Trasa o délce 3,8 km byla navržena v západní části zájmového území. Naučná stezka byla řešena ve 4 různých variantách. Ve variantách s interaktivními prvky bylo navrženo 7 jednotlivých zastavení. Varianta s QR kódy na sloupcích a průvodcovským textem byla s ohledem na lepší začlenění do území navrhnuta s 10 zastaveními. Ve všech variantách byl navržen stejný doprovodný mobiliář ve formě laviček. Pro zpřístupnění jednoho odpočinkového místa byl navržen mostek přes Bohdalovský potok. Práce obsahuje rozpočet naučné stezky a výčet možností financování včetně návrhu marketingu. Součástí práce je přílohová část obsahující technickou zprávu, výkresovou dokumentaci a další potřebné přílohy.
|
|
| |
|
|
Kohoutovice - městská část tří center
Tlamková, Anna ; Tichý, Jan (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Práce v úvodní části stručně nastiňuje historický i současný vývoj městské části Kohoutovice z hlediska historických událostí a urbanistického rozvoje. Následně se však práce zaměřuje na podrobnou analýzu tří potenciálních center této městské části. Každé centrum je vyhodnocováno na základě předem stanovených kritérií, která vystihují vztah vybraných center ke svým návštěvníkům. Zanalyzovaná kritéria jsou následně vyhodnocena a porovnána za účelem výběru nejvhodnější z těchto tří řešených ploch pro vybudování plnohodnotného kulturního jádra obce a kulturního zázemí pro kohoutovické občany s ohledem na budoucí urbanistický rozvoj obce.
|
|
|
Černokostelecko jako didaktický prostor
Drazdík, Filip ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Černokostelecko jako didaktický prostor Filip Drazdík Katedra biologie a environmentálních studií Ing. Jan Andreska, Ph.D. Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak využít geografickou oblast Černokostelecko k didaktickým účelům a především jaké jsou zde nejzajímavější biologické lokality, v jakém ročním období je nejlepší je navštívit a co na nich můžeme žákům demonstrovat. Mezi hlavní výhody celé oblasti patří to, že leží v těsné blízkosti hlavního města naší republiky a nejen díky tomu je tedy i velmi dobře dostupná. Jako další výhodu bych uvedl tu, že se v celé lokalitě nenachází žádné hory ani údolí nějakých divokých řek, a také se jedná o oblast docela hustě osídlenou, tudíž zde není žádná nebezpečná divočina, tudíž se pedagogové nemusí obávat žádného extrémního nebezpečí. Všechny exkurze uvedené v této práci jsem absolvoval se žáky prvního stupně základní školy a v pohodě to všechno skvěle zvládli. Opravdu se pedagogové nemají čeho obávat. I přes to, že se jedná o oblast docela hustě osídlenou, tak se také jedná o oblast se spoustou přírodovědně zajímavých míst, která rozhodně stojí za návštěvu. Spousta zdejších přírodních (zoologických, botanických i geologických) zajímavostí nemá u nás nikde jinde obdoby. Toto téma je zpracováno formou čtyř exkurzí během celého školního roku a u každé z...
|
|
|
Revitalizace vybrané lokality rašeliniště s ukončenou těžbou
JANÁK, Bohumil
Šumavská rašeliniště patří k unikátním jihočeským biotopům. V současné době jsou tyto lokality chráněny zákonem a je jim věnována velká pozornost jak médií tak i odborné laické veřejnosti. Místní unikátní biologická rozmanitost je vázána na hydrologické podmínky v lokalitě, žijí zde vzácné druhy živočichů i rozličná unikátní rostlinná společenstva. I přes tato fakta byla velká část tohoto území v minulosti využívána k těžbě rašeliny. Tyto zásahy však zásadně nepoškozovali území a zdejší biologické procesy. To vše se změnilo nástupem průmyslové těžby rašeliny, kdy byla velká část území násilně odvodněna, vykácena a masivně poškozena následnou těžbou. Odvodnění krajiny přineslo významné degradační změny místní flóry, fauny a rašeliny. Po ukončení těžby byla část území neodborně revitalizována za použití nevhodných postupů i zde nepůvodních rostlin jako např: Krkonošská kleč a jiné. Od roku 1998 na tomto a přilehlých územích proběhl program na záchranu těchto unikátních biotopů Revitalizace šumavských mokřadů a rašelinišť. Jeho hlavním cílem je záchrana poškozených mokřadů a rašelinišť, zvýšení podzemních vod a celková náprava vodního režimu v krajině. Do tohoto programu se mohla zapojit i široká veřejnost.
|
host ::
RSS.