|
|
Gondwanský element ve flóře Latinské Ameriky
Potůčková, Anna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Přijetím konceptu deskové tektoniky v šedesátých letech dvacátého století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů, rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany, v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novějšími výzkumy a použitím molekulárních hodin se však ukazuje, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala. Cílem práce je srovnání názorů na původ latinskoamerické flóry z "předmolekulární" doby a nových prací, založených převážně na poznatcích odvozených z molekulárních dat.
|
|
|
Rekonstrukce paleo-environmentálních poměrů zaniklého jezera Šúr v pozdním glaciálu a holocénu pomocí analýzy makrozbytků
Potůčková, Anna ; Žáčková, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Petra (oponent)
Podunajská rovina jako součást Panonské nížiny je z hlediska paleobotanického výzkumu zcela neprobádanou oblastí. V těchto místech se přitom předpokládá lokalizace kryptického glaciálního refugia a migrační trasy teplomilné bioty severním směrem po posledním glaciálním maximu. Neznámá je přirozená dlouhodobá sukcese a střídání rostlinných společenstev nížinného jezera na Slovensku během pozdního glaciálu a holocénu. Sukcesní vývoj jezera od pozdního glaciálu byl studován na dvou profilech na lokalitě NPR Šúr, kde se dnes vyskytuje olšový slatinný les. Metodou makrozbytkové analýzy byly zkoumány jezerní sedimenty zasahující až do období středního pleniglaciálu (OIS 3). Díky znalosti ekologických nároků taxonů byly rekonstruovány podmínky prostředí, které panovaly na lokalitě v minulosti. Dále byla diskutována historická biogeografie vybraných druhů rostlin v rámci Evropy během pozdního glaciálu a holocénu. Ve středním pleniglaciálu rostly v jezeře Myriophyllum spicatum a Chara sp. Během pozdního glaciálu se v mělké pánvi vyskytovalo mělké, vápnité, meso- až eutrofní jezero s Potamogeton filiformis, Potamogeton praelongus, Ranunculus subgen. Batrachium apod. Během časného holocénu tyto prvky mizí a začínají se objevovat na teplotu náročnější rostliny, jako je např. Najas marina a Zannichellia...
|
|
|
Gondwanský element ve flóře Latinské Ameriky
Potůčková, Anna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Přijetím konceptu deskové tektoniky v šedesátých letech dvacátého století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů, rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany, v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novějšími výzkumy a použitím molekulárních hodin se však ukazuje, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala. Cílem práce je srovnání názorů na původ latinskoamerické flóry z "předmolekulární" doby a nových prací, založených převážně na poznatcích odvozených z molekulárních dat.
|
|
| |
host ::
RSS.