|
|
Vliv polyketidových antibiotik na signalizaci a funkční aktivitu lidské monocytární linie
Kopecká, Kristýna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Kovářová, Jaromíra (oponent)
Prozánětlivé cytokiny se významně podílí na rozvoji zánětlivé reakce. Pokud se z akutního zánětu stává zánět chronický, jedná je již často o patologický jev. Chronický zánět doprovází celou řadu závažných onemocnění s nejasnou prognózou, jako jsou například některé autoimunitní choroby. U těchto chorob není zpravidla příčina zcela objasněna a jejich léčba jen převážně symptomatická, kdy je navíc snaha utlumit imunitní systém. K tomuto účelu se používají různá imunosupresiva a zároveň zde nachází uplatnění i biologická léčba. Další možností je využít bioaktivní sekundární metabolity, které jsou produkovány různými mikroorganismy. Do této skupiny patří například makrolidová antibiotika a velký potenciál mají nově objevené polyketidy. Cílem této práce bylo otestovat nově získané sekundární metabolity, které byly izolovány v laboratoři molekulární biologie aktinomycet na Akademii věd ČR. Testován byl manumycin A, manumycin B, colabomycin E, asukamycin A, asukamycin D, β-rubromycin, deoxynybomycin. Jako porovnávací látky byla použita makrolidová antibiotika clarithromycin a azithromycin dihydrate, která patří mezi komerčně vyráběná léčiva. Tyto látky byly testovány na monocytární linii THP-1. Buňky byly stimulovány pomocí IFNγ a TNFα a zároveň byla přidána testovaná antibiotika. Po inkubaci byla měřena...
|
|
|
Mutace genů biosyntézy brassinosteroidů a jejich vliv na fenotyp rostlin
Frimlová, Klára ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Brassinosteroidy jsou významnou skupinou rostlinných hormonů, jejichž přítomnost v rostlinách ovlivňuje anatomii, morfologii a vývoj rostlin. Jsou obsaženy ve všech vegetativních a hlavně generativních orgánech. Jejich biosyntéza probíhá přes dvě hlavní dráhy pojmenované jako časná C-6 oxidační dráha a pozdní C-6 oxidační dráha. Biosyntéza brassinosteroidů je katalyzována množstvím enzymů převážně ze skupiny cytochromů P450. Mutace genů ovlivňující biosyntézu brassinosteroidů byly zkoumány především u rostlin Arabidopsis thaliana L., Pisum sativum L., Solanum lycopersicum L. a Oryza sativa L. Vlivem mutací dochází ke změnám složení i množství brassinosteroidů v rostlinách. U mutantních rostlin se redukovaný obsah brassinosteroidů projevuje typickým fenotypem, kterým je redukovaný vzrůst, redukovaná velikost rostlinných orgánů a tmavě zelená barva listů. Fenotyp mutantů se dá zvrátit exogenní aplikací brassinosteroidů, která je však zavislá na koncentraci aplikované látky. Při vyšších koncentracích dochází převážně k inhibici růstu kořenů. Klíčová slova: brassinosteroidy, biosyntéza, mutant, fenotyp
|
|
| |
|
|
Diagnóza laterality ve školním prostředí
Šnajdrová, Veronika ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje teoretické základy projevů dominance mozkových hemisfér - laterality. Zabývá se vývojem laterality, jejím genotypem a fenotypem, stupni, typy a druhy laterality, zmiňuje se o následcích nevhodného výchovného působení na genotyp laterality a následné nápravě. Dále se zabývá diagnostikou laterality, a to především z pozice učitele. Základní myšlenkou této práce je podpora přirozeného vývoje dítěte prostřednictvím vhodného působení na lateralitu dítěte, konkrétně žáka s diagnózou dysfázie.
|
|
|
Zavedení diagnostiky nových bakteriálních patogenů Ralstonia a Achromobacter izolovaných od pacientů s cystickou fibrózou a stanovení jejich citlivosti k antibiotikům
Michálková, Alice ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Bébrová, Eliška (oponent)
Cystická fibróza (mucoviscidosis) je nevyléčitelné geneticky podmíněné onemocnění, které je způsobeno mutacemi v genu CFTR (Cystic Fibrosis Transmembrane Conductance Regulator Gene). Mezi nejčastější příčiny zvýšené mortality a morbidity pacientů patří bakteriální infekce dýchacích cest, které mohou být způsobeny i méně častými patogeny. Bakteriální druhy rodů Ralstonia a Achromobacter nejsou pro zdravého člověka patogenní, ale patří mezi patogeny prokázané ve sputu pacientů s CF. Avšak kvůli jejich fenotypové podobnosti s ostatními bakteriálními patogeny vyskytujícími se u pacientů s CF unikají pozornosti mikrobiologa. Cílem práce bylo navržení metod pro identifikaci rodu Ralstonia, stanovení kvantitativní a kvalitativní citlivosti k antibiotikům a zpracování literární rešerše zaměřené na problematiku rodu Achromobacter. Kmeny Ralstonia spp. byly identifikovány pomocí metod fenotypových a genotypových, byla stanovena jejich citlivost k antibiotikům a navržena originální metoda genotypové identifikace R. respiraculi.
|
|
|
Genetika a fenotypová charakteristika Parkinsonovy nemoci s časným začátkem
Fiala, Ondřej ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Seeman, Pavel (oponent) ; Bojar, Martin (oponent)
Úvod: Mutace genu parkin (PARK2), asociované s autozomálně recesivní Parkinsonovou nemocí s časným začátkem (EOPD), mají v různých populacích variabilní četnost. Cílem této práce je popsat fenotypovou charakteristiku českých pacientů s EOPD, zhodnotit vliv faktorů vnějšího prostředí na riziko onemocnění a určit frekvenci alelických variant parkinu ve skupině pacientů a kontrol. Metodika: Celkem u 70 pacientů s EOPD (věk při vzniku nemoci ≤ 40 let) a 75 kontrol byla provedena fenotypová charakteristika a analýza alelických variant parkinu. Výsledky: V souboru nemocných byly zachyceny tyto hlavní fenotypové rysy: absence kognitivního deficitu, častý výskyt dystonie, deprese a hyperhidrózy, výborná odpovídavost na dopaminergní léčbu, brzký rozvoj polékových dyskinezí a hybných fluktuací. Pacienti s mutacemi parkinu měli signifikantně nižší věk při vzniku onemocnění. Práce v zemědělství a expozice chemikáliím byly spojeny s vyšším rizikem EOPD, naopak pití kávy představovalo protektivní faktor. Mutace parkinu jsme identifikovali u pěti pacientů (7.1%): bodová mutace p.R334C byla přítomna u jednoho nemocného, čtyři pacienti měli exonové delece. Kromě jedné homozygotní delece exonu 4, se všechny nalezené mutace nacházely v heterozygotní konstituci. V kontrolní skupině mutace zachyceny nebyly....
|
|
|
Asociace mezi zrzavou barvou vlasů a jinými morfologickými, fyziologickými a behaviorálními znaky
Musil, Martin ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fiala, Vojtěch (oponent)
Barva vlasů a pokožky je jedním nejvíce viditelných externích znaků, se kterými je možné se u člověka setkat. Zrzavá barva vlasů je nejméně častou barvou. Je spojována se světlou pokožkou, která je náchylná na ultrafialové záření. To je zachytáváno eumelaninem, kterého mají zrzaví lidé méně, protože mají více pigmentu feomelaninu. Kvůli tomu jsou zrzaví lidé rizikovou skupinou, která má zvýšenou pravděpodobnost vzniku maligního melanomu. Toto riziko je ještě zvýšeno větším počtem pih a névů na pokožce. Hlavní gen, který stojí za vznikem zrzavosti, je MC1R. Ten tvoří receptor, na který se váží hormony regulující tvorbu pigmentu. Zrzaví lidé mají alelu genu, která se demonstruje částečnou nebo kompletní ztrátou funkce receptoru MC1R. Podle některých studií má zrzavost vliv i na to, jak zrzaví lidé cítí bolest a zdali nepotřebují více anestetik pro navození celkové anestezie. Praktickou část této práce tvoří průzkum, na jaká témata jsou publikované studie, které mají v názvu nebo v abstraktu zmiňovanou zrzavost. Průzkum proběhl na třech vyhledávačích studií Web of science, Google scholar a Pubmed. Všechny databáze obsahovaly nejvíce článků, které spojují zrzavost jako riziko pro vznik maligního melanomu. Klíčová slova: zrzavost, fenotyp, člověk, eumelanin, feomelanin, pigmentace, melanom
|
|
|
Fenotypová charakteristika monocytov a makrofagov prasiat vykrmovaných rôznymi dietámi
Bátik, Andrej
Mnoho vědeckých prací popisuje příznivé vlivy rybího tuku na prevenci srdečně cévních onemocnění nebo účinky rybího tuku na snižování cholesterolu v cévách. Zaměřením této práce je vliv rybího tuku, konkrétně složek EPA + DHA, na modulaci imunitního systému a jejich fenotypovou diferenciaci. Pro experiment byly vybrány monocyty a makrofágy které byly získány z pokusné skupiny zvířat, která byla krmena dietou obsahující 45mg / kg živé hmotnosti rybího tuku. Zvířatům se uměle vyvolala zánětlivá reakce pomocí LPS. Tyto buňky byly analyzovány pomocí průtokové cytometrie a byly stanoveny povrchové receptory konkrétně CD14, CD163, SLA-DR a jejich kombinace, dále byly statisticky zpracovány a porovnány s kontrolní skupinou která měla v dietě palmový tuk. Výsledky proukázaly protizánětlivé účinky rybího tuku, které však nebyly statisticky významné.
|
|
|
Vývinová plasticita plazů
Peš, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Prostředí, ve kterém se vyvíjejí plazí vejce, může mít výrazný vliv na fenotyp budoucích mláďat. Jedním z hlavních faktorů prostředí, který působí na vyvíjející se zárodky, je teplota. Odpověď fenotypu jedince na vliv prostředí může být rozmanitá. Může být krátkodobá, také ale může přetrvat do dospělosti, významné mohou být i pohlavně specifické reakce. Velké množství studií se zaměřilo na fenotypové změny indukované prostředím během rané ontogeneze, ale jen malá část si všímala délky trvání tohoto vlivu. V této práci jsou shrnuty studie zabývající se vlivem inkubačního prostředí na fenotyp mláďat u druhů plazů s teplotně i genotypově určeným pohlavím. Z těchto studií jsem se snažil posoudit, zda jsou tyto vlivy dlouhotrvající, zda jsou pohlavně specifické a nakolik empirické výsledky podporují Charnov & Bullovu hypotézu. Tato adaptivní hypotéza se snaží vysvětlit vznik a udržitelnost teplotně určeného pohlaví. Klíčová slova: fenotypová plasticita, prostředí, vývin, chování, morfologie, určení pohlaví, fenotyp
|
|
|
Vliv obezity na funkci imunitního systému se zaměřením na NK buňky
Císařová, Radka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Obezita má negativní důsledky na zdraví lidí a v dnešní době se rozmáhá i v rozvojových zemích. Za příčinu negativního vlivu obezity se považuje chronický zánět vznikající ve viscerální tukové tkáni. Nejvýznamnější změnou ve viscerální tukové tkáni, z hlediska rozvoje zánětu, je indukce M1 fenotypu makrofágů a jejich následná akumulace. Nicméně prvotní impuls, který vede k těmto změnám je nejednoznačný. Za jednu z možností se považuje i změna fenotypu a aktivace NK buněk. Obezita narušuje hlavní funkci NK buněk spočívající v lýzi virem infikovaných nebo rakovinových buněk. Leptin, jehož množství je při obezitě chronicky zvýšeno, má na NK buňky dvojí efekt. Krátkodobé působení leptinu zvyšuje jejich cytotoxicitu a naopak dlouhodobé působení ji snižuje. Současné studie fenotypu NK buněk ve viscerální tukové tkáni poukazují na zvýšenou produkci INF- a expresi NKG2D v NK buňkách. Studium NK buněk v kontextu obezity a hlavně v kontextu viscerální tukové tkáně obézních jedinců je důležité pro pochopení negativních účinků obezity.
|
host ::
RSS.