Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  předchozí11 - 19  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fejeton v Lidových novinách od roku 1990 do roku 1993
Krutilek, Ondřej ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce "Fejeton v Lidových novinách od roku 1990 do roku 1993" pojednává o zakotvení tohoto tradičního publicistického žánru v nově vznikajícím mediálním a společenském prostředí začátku 90. let 20. století. Hlavní snahou je zmapování pozvolného vývoje fejetonu a to především prostřednictvím určení nejvýraznějších autorů tohoto období a systematické analýzy jejich textů. Tímto způsobem je možné zjisti, jak významné místo tento publicistický žánr v periodiku zastával. Přestože je fejeton považován za žánr, který by měl řešit především témata nadčasová, v divokém porevolučním období 90. let se musí přirozeně potýkat s celou řadou nejrůznějších nových společenských trendů, sociálních problémů a komplikacemi ve vztahu k nově vznikající politické reprezentaci. Fejeton se s takovou situací vypořádává nejen jako střízlivý kritik ale také jako mapující nástroj doby. Lidové noviny jsou pro takovou práci obzvláště vhodné, musejí se totiž nově etablovat na oficiálním mediálním trhu v prostředí postupně vznikající tržní ekonomiky. Jedná se tedy o prostředí extrémně dynamické, na kterém se dají dobře ilustrovat nově se rodící trendy. Součástí práce je také srovnání s fejetony z konce období samizdatového vydávání Lidových novin.
Pražské motivy v díle Karoliny Světlé a Jana Nerudy
Blažková, Michaela ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pojetím obrazu Prahy v díle dvou pražských rodáků: Karoliny Světlé a Jana Nerudy. Cílem práce bylo zjistit, jakou roli hrají pražské motivy v díle obou spisovatelů vzhledem k faktu, že se oba v Praze narodili. U Jana Nerudy jsme se soustředili na jeho práci fejetonistickou, u Karoliny Světlé, až na dvě výjimky, jsme se zaměřili na její práce autobiografické. První část práce se zabývá životními osudy obou autorů a jejich vstupem do literatury. Druhá část se soustředí na rozbor vybraných s cílem objevit, jakou roli v jednotlivých dílech Praha hraje. V závěrečné části se pak pokoušíme o srovnání pojetí motivu Prahy v dílech obou spisovatelů, přičemž se snažíme najít shodné i rozdílné rysy. Zatímco Světlá pojímá Prahu jako "historickou", se všemi jejími zapomenutými příběhy, Nerudova Praha je současná, živá. Odlišnost obou pojetí spočívá také v tematice. Zatímco Světlá tíhne spíše k romantismu a vznešenosti, Neruda je důsledně reálný a zdůrazňuje především všednost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Drobná próza Jaroslava Vrchlického
Hubáček, Jiří ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Bakalářská práce se komplexně zabývá drobnou prózou Jaroslava Vrchlického. Postupuje chronologicky a pozornost věnuje jak jednotlivým povídkovým celkům, tak prózám tištěným samostatně nebo rukopisným; jako doplněk k povídkové tvorbě zkoumá prózy fejetonistické a vzpomínkové. Je přitom zaměřena především literárněhistoricky, zabývá se enezí textů, jejich vydáváním a kritickou recepcí, zkoumá intertextové souvislosti především s klasickými díly světové literatury. Na základě rozboru jednotlivých povídek se snaží postihnout základní směřování Vrchlického jako prozaika v jednotlivých obdobích jeho tvorby, a ukázat tak celek jeho prozaického díla jako dynamicky se měnící důležitou a neopomenutelnou součást jeho tvorby.
Fejetony Ludvíka Vaculíka
Chalupský, Radek ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fejetonistikou Ludvíka Vaculíka, jednoho z předních současných autorů tohoto žánru. První část je věnována souhrnu pokusů o literárně teoretické vymezení fejetonu od jeho počátků až po současnost. Druhá část obsahuje vlastní interpretační analýzu, která je rozdělena do tří kapitol podle jednotlivých tematických oblastí. Do třetí části je zařazen rozhovor s autorem. Čtvrtá část představuje vlastní pokus o fejeton ve stylu Ludvíka Vaculíka. Klíčová slova: fejeton, interpretační analýza, Ludvík Vaculík, rozhovor
Cestopisy a fejetony Jana Wericha a jejich kritická reflexe v médiích
Vávrová, Pavlína ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Autorka v práci popisuje publicistickou tvorbu Jana Wericha, která vznikla v 50. a 60. letech 20. století a která byla vydána knižně (Italské prázdniny, Všechno je jinak) nebo v tisku (Jan Werich a labyrint světa). Soustředí se na její žánrový rozbor, vycházející z teorie jednotlivých žánrů, vzhledem k danému souboru textů. Cílem práce je žánrově analyzovat publicistickou tvorbu Jana Wericha a následně zmapovat kritickou reflexi v dobových médiích, jejíž pomocí lze ilustrovat míru zájmu o Werichovu práci a její vnímání odbornou veřejností.
Osobnost pedagoga, scénaristy a spisovatele Karla Štorkána
Mileriková, Aneta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Práce mapuje život a tvorbu pedagoga, scénáristy a spisovatele Karla Štorkána, jedné z osobností, která stála u budování vysokoškolského studia oboru žurnalistika na Univerzitě Karlově v 60.letech 20.století a dalšího jeho vývoje. Zaměřuji se tedy hlavně na jeho pedagogickou činnost a odbornou tvorbu - knihy o fejetonu, reportáži, interview a soudničce a příspěvky v časopisech Svazu československých novinářů - konkrétně v Novináři a Sešitech novináře. Podrobněji se zabývám i vybranými beletristickými knihami (Nemravové ze septimy bé, Rodeo), filmovými náměty (My ztracený holky, Milion, Matěji, proč tě holky nechtějí?). Nevynechám ani seriál Chlapci a chlapi, ke kterému napsal Karel Štorkán scénář společně s Jiřím Bednářem, a který se dočkal i své knižní podoby. Dodnes ho televize vysílá. Rozbor knih a filmů doplňuji recenzemi z novin a časopisů jako je Rudé právo, Mladá fronta, Tvorba, Literární měsíčník…
Využití pramenného zdroje Index Národních listů 1861-1913 na příkladu agendy cestopisné publicistiky
Kazdová, Marcela ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce sleduje cestopisnou žurnalistiku na stránkách Národních listů ve vymezeném období mezi lety 1861 a 1913. Zároveň popisuje zcela unikátní zdroj Index Národních listů, který sloužil jako interní rejstřík v redakci deníku. Je uložen v archivu Národního muzea a dosud mu nebyla věnována náležitá pozornost. Práce zpracovává 275 cestopisů z let 1863, 1873, 1883, 1891, 1903 a 1913. Při jejich zpracování byla použita metoda sondy a kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza. Analýza Indexu Národních listů ověřila spolehlivost tohoto pramene. Dokladuje proces profesionalizace žurnalistiky v druhé polovině 19. století. Pro současné badatele je ověřeným zdrojem pro orientační předvýzkumy, mediálně-historické výzkumy i bibliografie. Druhá část práce přináší obraz dobových cestopisů, včetně přehledu jejich autorů, nejčastěji popisovaných destinací a hlavních tematických linií. Byly potvrzeny původní předpoklady: cestopisy tvořily na stránkách Národních listů nedílnou a pravidelnou součást vydání, nejčastěji byly publikovány jako fejetony. Nejvýraznějším ročníkem sledovaného období je rok 1903 s nejvíce publikovanými cestopisy, nejslabším pak rok 1883.
Karel Horký: rytíř ulice (život a politická publicistika novinářského buřice)
Filípek, Štěpán ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Urbanec, Jiří (oponent)
Cílem dizertační práce je podrobná analýza politické publicistiky Karla Horkého (1879-1965), jednoho z významných, ale opomíjených českých novinářů první poloviny 20. století. Zároveň usiluje o její konfrontaci s jeho životem a společenským rámcem, snaží se popsat, jak jsou mediální výstupy ovlivněny dobovými politickými, sociálními či kulturními podmínkami. Pro zkoumání daného tématu byla zvolena historická biografická metoda, výklad je členěn chronologicky do ucelených období Horkého života a jeho tvorby. Na působení konkrétního publicisty dizertační práce ukazuje, že česká žurnalistika byla hlavně v první republice ničivě ovlivňována politickými organizacemi a jejich lídry a nestrannost byla v podstatě vyloučena. Rovněž ukazuje, jaké prostředky volily různé politické režimy ke kontrole, omezování i využití činnosti novinářů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   předchozí11 - 19  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.