|
|
Molekulární mechanismy regulující virulenci lidského patogenu Bordetella pertussis
Hejnarová, Václava ; Večerek, Branislav (vedoucí práce) ; Jurnečka, David (oponent)
Bordetella pertussis je lidský patogen způsobující vážné respirační onemocnění černý kašel. Patogenita B. pertussis je zprostředkována celou řadou faktorů virulence. Mezi hlavní patří pertusový toxin, adenylát cyklázový toxin, pertaktin a filamentózní hemaglutinin. Úspěšnost infekce a kolonizace hostitele se odvíjí od správného načasování produkce faktorů virulence, k čemuž bakterie využívají řadu mechanizmů regulace genové exprese. Reakci na vnější podněty zajišťují dvoukomponentové fosfotransferázové systémy BvgAS, RisAK a PlrSR. Tyto systémy signální transdukce modulují odpověď bakterie na fyziologické prostředí hostitele a navozují jednotlivé fáze infekce. Další úroveň regulace poskytují nekódující RNA, konkrétně sRNA spolu s RNA chaperonem Hfq. Hfq je posttranskripční regulátor, který zprostředkovává interakce regulačních sRNA s cílovými mRNA, čímž ovlivňuje jejich translaci. U B. pertussis je tímto pleiotropním regulátorem ovlivněna exprese zhruba 10% všech genů, mezi které patří i faktory virulence, jako sekreční systém typu 3, adenylát cyklázový toxin, pertusový toxin a filamentózní hemaglutinin. Znalost těchto regulačních mechanizmů je klíčová pro porozumění jednotlivých fází tohoto onemocnění a může být nápomocná ke kontrole jeho šíření. Klíčová slova: Bordetella pertussis, faktory...
|
|
|
Faktory virulence komplexu Trichophyton benhamiae
Machová, Lenka ; Čmoková, Adéla (vedoucí práce) ; Labuda, Roman (oponent)
Dermatofyty jsou skupina hub, z nichž některé mohou díky své schopnosti rozkládat keratinizovanou tkáň způsobovat onemocnění kůže u lidí i zvířat. Mezi zástupce této skupiny patří také kmeny komplexu Trichophyton benhamiae, známí původci dermatofytóz zejména drobných hlodavců a králíků. V poslední dekádě se jedna ze čtyř populací tohoto komplexu epidemicky šíří Evropou mezi morčaty a jejich chovateli. Aby mohla být zodpovězena otázka, co stojí za úspěšným šířením této populace, byla zkoumána genová exprese a produkce volatilních organických látek epidemické a neepidemických populací T. benhamiae. Genová exprese tří kmenů od každé populace byla studována při růstu v tekutém médiu a na ex vivo myších kožních modelech připravených podle nově optimalizovaného protokolu. Pro analýzu genové exprese byly zvoleny metody RNAseq a RT-qPCR. Na základě literatury a výsledků předběžné analýzy RNAseq bylo vybráno několik genů, pro které byly navrženy specifické primery. Spektra produkovaných volatilních organických látek stejných kmenů rostoucích na ovčí vlně ve vialkách byla analyzována metodou GC-MS. Zatímco neepidemické populace se v genové expresi a produkci volatilních organických látek nelišily, epidemická populace se ukázala být odlišná od ostatních zástupců studovaných skupin. Podle získaných dat...
|
|
|
Mechanismus interakce bakteriálních toxinů zvyšujících vnitrobuněčné cAMP s hostitelskou buňkou
Lepesheva, Anna ; Mašín, Jiří (vedoucí práce) ; Petráčková, Denisa (oponent)
Cyklický adenosinmonofosfát (cAMP) je univerzálním druhým poslem, který reguluje velké množství molekulárních mechanismů uvnitř buňky. Hladina syntetizovaného cAMP je přísně regulována vnitrobuněčnou adenylátcyklázou (AC), a proto tento enzym často představuje cíl pro různé bakteriální toxiny. Pro manipulaci s hladinou vnitrobuněčného cAMP v cílové buňce vyvinuly bakterie pro své toxiny dvě odlišné strategie. Adenylátcyklázový toxin (CyaA) bakterie Bordetella pertussis, edemogenní faktor (EF) bakterie Bacillus anthracis a ExotoxinY bakterie Pseudomonas aeruginosa mají ve své struktuře enzymatickou AC doménu, která má po aktivaci intracelulárním kofaktorem několikrát vyšší aktivitu než vlastní eukaryotní adenylátcykláza, nacházející se uvnitř hostitelské buňky. Jiné toxiny, jako pertusový toxin (PT) bakterie Bordetella pertussis, cholerový toxin (CT) bakterie Vibrio cholerae a tepelně labilní toxin bakterie Escherichia coli využívají ADP-ribosylaci heterotrimerních G proteinů spřažených s vnitrobuněčnou AC pro zvýšení její aktivity a následnou nekontrolovanou produkci cAMP. Tato práce představuje literární rešerši uvedených toxinů s důrazem na jejich molekulární mechanizmy interakce s hostitelskou buňkou. Klíčová slova: pathogenní bakterie, faktory virulence, vnitrobuněčná hladina cAMP, bakteriální...
|
|
|
Faktory virulence u kvasinky Cryptococcus neoformans
Bauer, Martin ; Kuthan, Martin (vedoucí práce) ; Abrhámová, Kateřina (oponent)
Cryptococcus neoformans je oportunně patogenní kvasinkou zapříčiňující kolem 600 000 úmrtí ročně. Její schopnost vyvolat infekci je dána faktory virulence, mezi které patří schopnost růstu při zvýšené teplotě, polysacharidová kapsule, tolerance oxidativního stresu a exprese povrchových proteinů. Lze mezi ně zařadit i neobvyklé resistentní titánské buňky vznikající v procesu titanizace a proces fenotypového přepínání. I přes intenzivní výzkum však stále nejsou tyto faktory virulence prozkoumané do detailu. Titánské buňky mají známé indukující faktory a účastnící se signální dráhy, úplný model titanizace však dosud neexistuje. Mechanismus řídící fenotypové přepínání je také zatím neznámý. V této práci jsou představeny a shrnuty současné znalosti o faktorech virulence C. neoformans.
|
|
|
Analýza proteinové nálože extracelulárních vesiklů izolovaných z kvasinky Candida albicans
Hlubučková, Lucie ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Janďourek, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Kandidát: Lucie Hlubučková Konzultant: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Název diplomové práce: Analýza proteinové nálože extracelulárních veziklů izolovaných z kvasinky Candida albicans Cíl práce: Cílem této diplomové práce bylo rozklíčovat proteinovou nálož nesenou v extracelulárních veziklech kvasinky Candida albicans (C. albicans), která patří mezi klinicky nejvýznamnější mykotická agens. Extracelulární vezikly (EVs) jsou využívané jakožto dopravní prostředky, za účelem transportu efektorových molekul do extracelulárního prostředí. Tyto molekuly a předně proteiny mohou sehrávat různé role v interakci mezi hostitelem a patogenem. Proteiny izolované z EVs a identifikované prostřednictvím proteomických přístupů byly tříděny do skupin dle jejich molekulární funkce a lokalizace za účelem zjištění, jaké proteiny jsou převážně distribuovány prostřednictvím extracelulárních veziklů do extracelulárního prostředí za působení nutričního stresu. Analýza proteinové nálože EVs se zaměřením na virulenční faktory by mohla rozšířit znalosti ohledně extracelulárních veziklů a jejich role v patogenezi. Metody: Zvolený kmen kvasinky C. albicans byl klinický izolát získaný od premenopauzální pacientky trpící rekurentní vulvovaginální...
|
|
| |
|
|
Detekce faktorů virulence a genů rezistence bakteriálních patogenů u pacientů s cystickou fibrózou
Jandová, Oldřiška ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Nyč, Otakar (oponent)
Cystická fibróza je autozomálně recesivní genetické onemocnění, které je způsobeno mutacemi v genu CFTR (Cystic Fibrosis Transmembrane Conductance Regulator). Tento gen kóduje stejnojmenný protein, který pokud je narušena jeho funkce, je odpovědný za patogenezi tohoto onemocnění. Cystická fibróza je charakteristická častými respiračními infekcemi, které vedou k destrukci plicní tkáně. Tyto infekce se vyznačují přítomností typických bakteriálních patogenů např. S. aureus, P. aeruginosa a dalších. Právě S. aureus patří mezi typické oportunní patogeny, které u pacientů s cystickou fibrózou způsobují vážné komplikace. Kmeny S. aureus se vyznačují produkcí mnoha faktorů patogenity a vlivem důrazné léčby antibiotiky také rezistencí k používaným antibiotikům. Jednou z možností, jak mohou bakterie snížit svou citlivost k určitému antibiotiku je tvorba fenotypových variant SCV, které se vyskytují u skupiny pacientů, kteří jsou intenzivně léčeni antibiotiky. Pacienti s cystickou fibrózou touto skupinou bezesporu jsou. Cílem bakalářské práce bylo studium izolátů S. aureus od tří pacientů s cystickou fibrózou, kteří jsou dlouhodobě infikováni tímto patogenem. U těchto izolátů určit zda se mění jejich vlastnosti či rezistence v průběhu chronické infekce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Faktory virulence Bordetella pertussis
Držmíšek, Jakub ; Večerek, Branislav (vedoucí práce) ; Vopálenská, Irena (oponent)
Bordetella pertussis je Gram negativní, aerobní, nesporulující kokobacil. Přestože se jedná o výhradně lidský patogen, v laboratorních podmínkách infikuje i jiné savce. Přenos mezi hostiteli je zprostředkován kapénkovou infekcí, ke které dochází bud' přímo z hostitele na hostitele nebo sekundárně z kontaminovaného prostředí. Bordetella se usazuje v horních dýchacích cestách, odkud posléze sestupuje do plic a působí onemocnění známé jako dávivý kašel, černý kašel nebo pertuse, které má ročně na svědomí přibližně 195 000 úmrtí z 16 mil. incidencí (dle zprávy WHO z roku 2010). Na základě objevu pertuzového toxinu byl černý kašel původně označován jako toxinem zprostředkované onemocnění. Postupem času byla odhalena řada dalších faktorů virulence, které lze rozdělit na adheziny, toxiny a ostatní faktory. Mezi adheziny patří filamentózní hemaglutinin, pertaktin a fimbrie, toxiny zastupuje pertuzový toxin, adenylát cyklázový toxin, tracheální cytotoxin, dermonekrotický toxin a lipopolysacharid. Většina faktorů je regulována dvoukomponentním systémem Bvg. K úspěšnému infikování hostitele je však potřeba řady dalších faktorů, jako jsou např. autotransportéry či tzv. siderophory, sloužící k získávání železa z okolního prostředí. Sekrece faktorů virulence probíhá pomocí vlastních transportních cest (autotransportéry)...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.