|
|
Právo na spravedlivý proces v judikatuře Ústavního soudu
Vančura, Jan ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Resumé - právo na spravedlivý proces v judikatuře ústavního soudu. Právo na spravedlivý proces - základní parametr práva procesního - představuje nepostradatelný soubor právních principů, sloužících k uvádění hmotného práva v život pomocí (zejm.) soudních řízení. Protože vytyčuje základní parametry systému pro jednu ze složek moci veřejné, moc soudní, je zároveň nutnou podmínkou pro fungování moderního, demokratického právního státu. Práce se skládá ze čtyřech částí. Po úvodu do problematiky, v níž jsou zároveň nastoleny teze, na které práce hodlá odpovědět, je rozebírána historie práva na spravedlivý proces i základní teoretickoprávní postuláty, které jsou s principy spravedlivého procesu nerozlučně spjaty. Práce se zabývá též zásadami pro sféru trestní, větvi civilní a zásadám sdíleným oběma větvemi je ovšem věnována pozornost větší. Další část se zabývá tzv. vnějšími zárukami. Principy spravedlivého procesu se pochopitelně aplikují prostřednictvím specializovaných institucí - soudů - které se tak stávají garanty spravedlivého procesu, a právě jim je tato část práce věnována. Stranou nezůstává ani povinnost držet se zásad spravedlivého procesu orgány nesoudními, problematika četnosti nápadu stížností pro porušení spravedlivého procesu na Ústavní soud, i role soudů nižších. Samotná stať předkládané práce...
|
|
|
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare
Konečná, Zuzana ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Zásada nemo tenetur se ipsum accusare Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá pojmem a vybranými aspekty principu nemo tenetur se ipsum acussare. Jde o jeden ze základních pilířů obhajoby v trestním řízení a úzce tak souvisí s právem na spravedlivý proces. Práce se zaměřuje na teoretická východiska zásady a pokouší se nastínit problematické otázky související s interpretací jejího obsahu při aplikaci v praxi, a to zejména s ohledem na přípustnou míru donucení. První kapitola diplomové práce se věnuje historickému vývoji zásady v oblasti kontinentálního i angloamerického právního systému. Druhá kapitola obsahuje přehled o tom, jakým způsobem je zásada zakotvena v mezinárodních i vnitrostátních právních pramenech. Třetí kapitola se zabývá vztahem mezi zásadou zákazu donucení k sebeobviňování a právem odepřít výpověď na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu USA. Čtvrtá kapitola je věnována dokazování, a to zejména procesním důsledkům porušení předpisů při dokazování se zaměřením na zákonné a nezákonné způsoby donucení a jednotlivým vadám z nich plynoucím. Součástí kapitoly je také pojednání doktríně plodů z otráveného stromu, která se zabývá otázkou účinnosti důkazů v trestním řízení. Pátá kapitola pojednává o tom, jak se zásada nemo tenetur projevuje při identifikačních...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Přípustnost důkazů v trestním řízení
Nejdl, Oldřich ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Přípustnost důkazů v trestním řízení Abstrakt Tato práce je věnována problematice zákonnosti a přípustnosti důkazů v komparaci trestního procesu v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených státech amerických a v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Veřejný zájem na účinném potlačování trestné činnosti se na tomto poli střetává s dalšími právem chráněnými hodnotami, zejména právy a svobodami jednotlivce. O řešení této kolize se pokouší nejen právní úprava, ale zejména rozhodovací praxe soudů v konkrétních případech. Po úvodním výkladu základních teoretických východisek se práce zaměřuje na vybrané oblasti, v nichž pravidelně vyvstávají otázky spojené se zákonností a procesní použitelností důkazů. Nejprve je věnována pozornost mezím, v nichž orgány činné v trestním řízení mohou vůči jednotlivci užít donucení či jeho hrozby za účelem opatření důkazů k objasnění skutkového stavu věci, důsledkům, jež lze vyvozovat z odepření této součinnosti, a dopadům nezákonného donucení na další využití tímto způsobem opatřených důkazů. Další oddíl se zabývá materiálními a formálními předpoklady přípustnosti zásahu do soukromí jednotlivce, včetně možností procesního využití takto získaných důkazních prostředků. Policejní provokace trestné činnosti je předmětem zkoumání jak z hlediska její skutkové...
|
|
|
Předběžná opatření v civilním řízení
Horecká, Anna ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Předběžná opatření v civilním řízení Abstrakt Předběžné opatření je tradičním institutem občanského právu procesního, který poskytuje rychlou a efektivní ochranu subjektivním právům. Této ochraně je však vlastní, že je vždy pouze dočasná, přičemž je předpokládáno, že k uspořádání právních vztahů účastníků řízení dojde až v řízení ve věci samé. Cílem diplomové práce je jednak podat přehledný výklad platné právní úpravy předběžných opatření, a to jak obecného předběžného opatření upraveného v občanském soudním řádu, tak zvláštních předběžných opatření zakotvených v zákoně o zvláštních řízeních soudních, jednak konfrontovat platnou právní úpravu předběžných opatření s požadavky plynoucími z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Text diplomové práce je členěn do čtyř kapitol. První z nich představuje institut předběžných opatření v obecné rovině; podává jejich základní charakteristiku, popisuje modifikaci procesních zásad v předběžném řízení a nastiňuje dělení předběžných opatření. Druhá kapitola je věnována obecné úpravě předběžných opatření v občanském soudním řádu. Vymezuje důvody nařízení předběžného opatření, procesní podmínky a popis průběhu řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření, a to včetně řízení odvolacího. Nechybí ani výklad o náhradě škody vzniklé předběžným...
|
|
|
Právo na obhajobu v trestním řízení
Hejdová, Petra ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo na obhajobu v trestním řízení - Abstrakt Rigorózní práce se zabývá tématem práva na obhajobu v trestním řízení. Jejím cílem je podat nástin právní úpravy práva na obhajobu de lege lata a zaměřit se přitom na její problematické aspekty. Mezi takové analyzované problematické aspekty v práci patří především aktuální interpretační problémy, kdy jsou v ní následně také navržena jejich možná řešení. Práce je rozčleněna do tří jednotlivých částí, ve kterých je problematice práva na obhajobu systematicky věnována pozornost, a to od nejobecnější právní úpravy obsažené v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv v části první, přes konkrétnější zakotvenou v českém právním řádu v části druhé, až po rozbor podrobné právní úpravy institutu nutné obhajoby v České republice v části třetí. V první části rigorózní práce je právo na obhajobu nejprve zařazeno do kontextu práva na spravedlivý proces, kdy jsou následně rozebrány jeho dílčí prvky ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Vzhledem k poměrně vágní formulaci jednotlivých dílčích práv v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, tvořících ve svém komplexu právo na obhajobu, je v práci snaha o vyřešení nejasností spojených s jejich výkladem, kdy je základ pro argumentaci čerpán především v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva či související odborné...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Nezávislost a nestrannost soudů s důrazem na rozhodnutí Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva
Staňková, Jana ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Právo na nezávislý a nestranný soud je základním prvkem spravedlivého procesu a je proto nutné na něj i dnes klást značný důraz. Požadavek nezávislého a nestranného soudu je jedním ze základních kamenů demokratické a moderní společnosti, která ctí zásady právního státu. Jeho efektivní naplňování podporuje víru společnosti v soudy, soudní systém a ve spravedlnost jako takovou. Nezávislý a nestranný soud je nutným předpokladem pro ochranu ostatních práv. Ačkoli je tento požadavek zakotven ve značném množství mezinárodních smluv, dochází i dnes k problémům s jeho naplňováním v praxi. Na to mj. upozorňuje i Rada Evropy, která z důvodu problematického dodržování tohoto požadavku v Evropě přijala roku 2016 akční plán na posílení soudní nezávislosti a nestrannosti. Cílem této práce je analýza judikátů Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva týkajících se požadavku nezávislosti a nestranností soudu se zasazením do širšího mezinárodněprávního kontextu. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ovlivňuje chápání pojetí lidských práv nejen v rámci Evropy jako takové, ale má též zásadní vliv na české právní prostředí. Tato práce je rozdělena na tři části. První část je věnována základnímu pojetí nezávislého a nestranného soudu na základě mezinárodněprávních dokumentů závazné i nezávazné povahy....
|
|
|
The Enforcement of EU Competition Law and Its Compliance with The Right to Fair Trial
Bartoš, Vojtěch ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Vymáhání soutěžního práva EU Evropskou Komisí a jeho soulad s právem na spravedlivý proces - Abstrakt: Evropská Unie je společenství založené na společných hodnotách a úctě k základním právům. Jedním z nejdůležitějších základních práv, které je zároveň nástrojem pro ochranu všech dalších práv, je právo na spravedlivý proces. To platí také v poměrně technické oblasti soutěžního práva EU. V soutěžněprávních řízeních ukládá Evropská Komise sankce, které jsou svou povahou trestního charakteru. Z toho plyne povinnost, že takováto sankce musí být uložena nebo aspoň přezkoumána soudem disponujícím plnou jurisdikcí. To je doktrína vyvinutá Evropským soudem pro lidská práva v rámci čl. 6 Úmluvy, která je hluboce zakořeněná v judikatuře tohoto soudu již po desetiletí. V minulosti byl SDEU kritizován za to, že plnou jurisdikcí nedisponoval nebo ji odmítal vykonávat a tím pádem byly narušovány standardy ochrany spravedlivého procesu. Ačkoliv ESD vzal zmiňovanou judikaturu ESLP za svou a akceptoval, že rozhodování Komise může mít trestněprávní charakter, často spíše odmítal provádět plný přezkum těch částí rozhodnutí Komise, ve kterých posuzovala faktické a odborné otázky a rozhodovala o tom, jestli samotná soutěžněprávní pravidla byla či nebyla porušena. Tato práce ukazuje vývoj judikatury od velmi formálního přezkumu...
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Úvodem je třeba říci, že veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. V disertační práci jsem se zaměřila zejména na ochranu práv jednotlivců v rámci veřejné správy samotné (tj. problematika ochrany veřejných práv subjektivních). Nicméně bylo nutné věnovat určitý prostor i postupům veřejné správy v záležitostech soukromých práv subjektivních, neboť i ve veřejné správě je rozhodováno v některých věcech soukromého práva. Co se týče ochrany soukromých práv veřejnou správou, zmínila jsem dualismus přezkumu rozhodnutí správních orgánů a uvedla některé příklady veřejné správy rozhodující v záležitostech soukromých práv subjektivních. V dalším jsem se věnovala otázce civilní odpovědnosti v souvislosti s výkonem veřejné moci - tj. odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, neboť úspěšný žalobce je oprávněn za zákonem stanovených podmínek požadovat náhradu škody a jiné újmy podle zákona o odpovědnosti za škodu. Svým rozsahem nejobsáhlejší část disertační práce jsem věnovala ochraně práv v...
|
host ::
RSS.