|
|
Value of Territory: A Critical View on Natural Resources Being a Cause of Ethnic Conflict
Okonkwo Gattuso, Nicole ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Bc. Nicole Okonkwo Gattuso Abstrakt k Diplomové Práci Abstrakt Klíčová slova: Cenná teritoria, nerostné bohatství, region Delta Nigeru, etnický konflikt, separatistická hnutí. Biafra. Tato studie se zabývá etnickým konfliktem ve Federální Republice Nigérie. Hlavním záměrem této práce je analyzování cenného teritoria, Delty Nigeru, a jehož možné důsledky na etnický konflikt v zemi. Mimo to, geografický jiho-východ se snaží o oddělení území od zbytku federace, z důvodu, že populace Igbo, která tento geografický region obývá, je nespokojena s nerovnými možnostmi oproti ostatním etnickým skupinám v zemi. Dále, jakmile se jiho-východ, kterému se také říká Biafra, oddělí, a tím pádem vznikne Republika Biafra, je velká pravděpodobnost, že se dolní jih oddělí is nimi, protože mají blízko jazykově, ale také kulturně, a nabožensky. Federace tento fakt odmítá, protože většina celkového příjmu federace, asi 80%, pochází právě z toho regionu. Pokud by se federace tohoto území vzdala, přišla by o veškerý příjem. Závěr této studie dokazuje, že pokud bude separatistické hnutí násilně potlačeno armádou, hnutí se bude radikalizovat a objeví se znovu s větší intenzitou, z důvodu větší nespokojenosti místních obyvatel. Místní obyvatelé utvořili několik hnutí, která bojují za mnoho odličných věcí, od environmentalních problémů,...
|
|
|
Role vybraných mezigeneračních traumat v konfliktu o Náhorní Karabach ve světle teorie Vamıka D. Volkana
Pits, Anastasia ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato práce vychází ze zkoumání psychoanalytika Vamika D. Volkana a jeho práce o psychiatrii konfliktu. Práce přímo aplikuje vybraná zkoumaná traumata na zatvrzlý konflikt o Náhorní Karabach v letech 1988 - 1994. Bude zkoumán vliv těchto traumat na intenzitu konfliktu a jejich využívaní pro účely politické a masové mobilizace. Z metodologického hlediska bude nejprve představena Volkanova teorie vybraných traumat. Poté bude důsledné analýze podroben konflikt o Náhorní Karabach, političtí aktéři, jeho historie a vývoj. Zřetel bude brán především na ty události, které by mohly být reprezentativním prvkem pro Volkanovy vybraná traumata. Práce komparuje vybraná traumata a jejich vliv na součastnou politiku Arménů a Ázerbájdžánců v souvislosti s konfliktem o Náhorní Karabach. Přínosem této práce je poukázat na to, že o arménské genocidě jako traumata se píše hodně, zatímco o traumatech ázerbájdžánců nikoli a poukázat na to, že i u Ázerbájdžánců se můžeme setkat s pár událostmi, které vedly ke vzniku vybraných traumat. Dále budou tyto traumata komparována; jaká traumata mají Ázerbájdánci vůči Arménům a naopak a jakou roli tato traumata hráli v válce o Náhorní Karabach v letech 1988 až 1994.
|
|
|
Analýza příčin a povahy etnických konfliktů
Kohout, Jan ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat příčiny vzniku etnických konfliktů a některé jejich charakteristiky. Porovnáním s neetnickými konflikty bylo zjišťováno, zda existují rozdíly v mechanismu vzniku těchto konfliktů a zda tedy existuje prostor pro hledání příčin vzniku etnických konfliktů v samotné etnicitě. Výběr zkoumaných příčin je výsledkem diskuze literatury v první části a reflektuje směr, jakým se výzkum vnitrostátních konfliktů ubírá. V jednotlivých analýzách je pomocí statistických metod zkoumán vliv nezaměstnanosti mužů, úrovně Indexu lidského rozvoje a jeho varianty se započtenou nerovností, lidských práv a nakonec i vliv občanských válek v okolních zemích. Také je porovnána intenzita obou typů konfliktů a vliv Indexu lidského rozvoje na počet let strávených ve válce. Právě komparativní charakter práce napomáhá pochopit pravou příčinu vnitrostátních konfliktů a ukazuje, že mezi etnickými konflikty a neetnickými žádný rozdíl není. Práce je empirického charakteru, a tak se i vymezuje vůči jiným kvantitativním výzkumům konfliktů, porovnává dosažené výsledky a hledá objektivně co možná nejlepší úroveň analýzy tak, aby poznatky tohoto typu výzkumů měly hmatatelný přínos.
|
|
|
Politická transformace Kyrgyzstánu po roce 1991: Na rozcestí mezi demokracií a autoritářským režimem
Znamenskiy, Vladimir ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
Diplomová práce "Politická transformace Kyrgyzstánu po r. 1991: Na rozcestí mezi demokracií a autoritářským režimem" se zaměřuje na politický vývoj Kyrgyzstánu od získání nezávislosti v roce 1991 až po současnost. V práci jsou analyzovány klíčové aspekty politického vývoje země, přičemž zvláštní důraz je kladen na specifickou roli místních klanů v politickém systému Kyrgyzstánu. Dalšími zkoumanými tématy jsou mezietnické a mezikonfesijní vztahy, ústavní vývoj, volební proces a fenomén pádů režimů Askara Akajeva a Kurmanbeka Bakijeva v důsledku Tulipánové revoluce a událostí roku 2010.
|
|
|
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu
Hladík, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu Obsahem této práce bude problém historického pozadí územního sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Hlavním cílem by mělo být zodpovědět otázku, jakou roli v tomto sporu hrály územní změny, které se na jižním Kavkaze v průběhu staletí udály a jak problém Náhorního Karabachu ovlivnila politika třech velkých říší - Ruska, Turecka a Persie. Dalším cílem bude nastínit i etnické a náboženské faktory a vyjasnit vztah křesťanských Arménů s muslimským obyvatelstvem Zakavkazska. Otázka stýkání a potýkání se Arménů s okolo usídleným obyvatelstvem vyznávajícím islám - ne jen s Azery na východě, ale i s Turky a Kurdy, je nezbytná pro pochopení celkové situace v regionu.
|
|
|
Ethnic groups in the former Soviet Union space
Tkáčová, Kateřina ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se snaží identifikovat faktory, které vedou etnické skupiny k použití násilí jakožto odpovědi na své potřeby a životní podmínky. Výzkum je zaměřen na etnické menšiny žijící v nástupnických státech Sovětského Svazu v období 1994 až 2006. Základní předpoklady této práce vycházejí z kvalitativních i kvantitativních studií o příčinách etnických konfliktů. Důraz je kladen především na výsledky výzkumů zabývajících se chováním etnických skupin v případě diskriminačního jednání ze strany státu. Nejsou však opomenuty ani významné charakteristiky samotných etnických skupin. Teoretická diskuze v prvních dvou kapitolách ukázala důležitost tří faktorů ovlivňujících vznik etnických konfliktů na území bývalého Sovětského svazu - diskriminace, odlišnost a síla identity etnických skupin. Pro testování důležitosti těchto faktorů je použito několik statistických metod - deskriptivní statistika, korelace a logistická regrese. Výsledky statistických výpočtů prokázaly, že silná identita a diskriminace etnických skupin zvyšují pravděpodobnost vzniku konfliktu.
|
|
|
Mezinárodní zapojení do procesu budování míru na Srí Lance
Mojžíš, Michal ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent)
Poslední měsíce občanské války na Srí Lance, 26 let trvajícího konfliktu mezi vládními silami a militantní separatistickou organizací Tygři osvobození tamilského Ílamu, jsou charakterizovány spácháním řady zločinů, jako jsou útoky na civilní obyvatelstvo, popravy válečných zajatců, nucená zmizení, odepření přísunu humanitární pomoci a verbování dětských vojáků. Přestože došlo k politickému sjednocení ostrova, napětí mezi etniky trvá a lidská práva menšin jsou nadále porušována. Protože pokusy zařadit téma Srí Lance do agendy Rady Bezpečnosti OSN selhaly na odporu Číny a Ruska, lidskoprávní orgány OSN v Ženevě převzaly vůdčí roli v procesu budování míru na ostrově. Tato diplomová práce se zabývá zapojením lidskoprávních orgánů v Ženevě, především Rady OSN pro lidská práva, do procesu národního usmíření na Srí Lance se zaměřením na určení odpovědnosti a potrestání pachatelů zločinů proti lidským právům v období od skončení konfliktu v roce 2009 až do současnosti. S účelem zařadit činnost Rady pro lidská práva do širšího kontextu se práce bude rovněž zabývat politickým vývojem na Srí Lance od skončení občanské války a neúspěšnými pokusy srílanských vlád nastartovat proces národního usmíření.
|
|
|
Role etnicity v eskalaci konfliktu:případová studie Bosna a Hercegovina
Vápeníková, Sára ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza příčin eskalace etnického konfliktu na území Bosny a Hercegoviny. Po smrti komunistického vůdce Josipa Tita v roce 1980 se začaly znovu probouzet nacionalistické ideologie. Vlivem neustále se zhoršující hospodářské krize, vysoké nezaměstnanosti a rétoriky politických elit tyto ideologie vyústily ve válku mezi národnostmi, které žily na mnohých místech promíšeně po několik staletí. Válka mezi třemi etniky, která vypukla v roce 1992, je považována do té doby za nejkrvavější konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Práce s sebou přináší také analýzu ostatních faktorů, které měly na eskalaci vliv. Faktorům politickým, ekonomickým, strukturálním a kulturním se věnuje významná část této bakalářské práce.
|
|
|
Etnicita jako faktor vývoje ve Rwandě
Čapková, Martina ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Etnicita jako faktor vývoje ve Rwandě se zabývá otázkou, do jaké míry je etnicita rozhodujícím prvkem ve vývoji této africké země. Práce hodnotí historické události a momentální stav Rwandy, aby tak mohla komplexně zhodnotit, jakou roli v současné době hraje etnicita a jaký vliv bude mít v budoucnosti. Důležitost významu etnického faktoru úzce souvisí s hodnocením úspěšností postgenocidního usmiřování.
|
|
|
The main factors that influenced the Turkish-Armenian relations
Volochová, Lucia ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Práce se zabývá dvěma faktory, které zhoršily vztahy Turecka a Arménie. Cílem této práce je jejich analýza. Prvním vážným faktorem jsou události z období první světové války spácháné tehdejší Osmanskou říší na arménském obyvatelstvu, známé jako arménská genocida, kterou Turecko popírá už téměř sto let. Arméni žádají od Turecka oficiální uznání genocidy. Druhým sporným bodem je hranice mezi Tureckem a Arménií, která byla uzavřena jako odpověď na arménskou agresi na ázerbájdžánském území v konfliktu o Náhorní Karabach. Navzdory tomu, že válka skončila, mírová smlouva nebyla dosud ratifikována. I když došlo k určitému vývoji ve snaze zlepšit vztahy zmíněných zemí, jejich vztahy jsou stále na bodu mrazu a není ani patrný náznak změny k lepšímu.
|
host ::
RSS.