|
|
Reflexe indiánského světa v hispanoamerickém eseji 20. století
Núňez Tayupanta, Lucie ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent) ; Riebová, Markéta (oponent)
Reflexe indiánského světa v hispanoamerickém eseji 20. století PhDr. Lucie Núñez Tayupanta Abstrakt Práce se zaměřuje na studium esejistických děl, která reflektují přítomnost indiánského světa a jeho kulturních tradic v hispanoamerickém prostředí. Záměrem této práce je zodpovědět na otázku, jakým způsobem v úvahách hispanoamerických esejistů přispělo dědictví indiánských kultur k vytvoření národní svébytnosti, a ve vzájemné konfrontaci názorů jednotlivých spisovatelů poukázat na různorodost pojetí a zdůrazňování specifických prvků tohoto procesu. V úvodu se práce věnuje teoretickému vymezení žánru eseje, které vychází především ze studií španělských a hispanoamerických teoretiků. Hlavní část je věnována rozboru děl šesti esejistů, v nichž je patrný trojí přístup k otázce vzájemného vztahu kultur. V díle mexického spisovatele Alfonse Reyese je přítomná koncepce harmonická. Reyes nalézá společné rysy původní (předkolumbovské) a moderní kultury a konstatuje míšení obou rovin. Snaha o nalezení harmonie má v případě Reyesova textu podobu míšení kultur, tradic evropské a indiánské. V rámci druhé koncepce, dramatické, jsou v této práci rozlišeny dva pohledy. Představiteli konfrontačního, čistě dramatického pohledu na setkávání kultur jsou peruánští spisovatelé Manuel González Prada, José Carlos Mariátegui a...
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
A2 - kulturní čtrnáctideník a jeho cesta za aktuálními tématy v roce 2011
Pešek, Adam ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce "A2 - kulturní čtrnáctideník a jeho cesta za aktuálními tématy v roce 2011" se snaží komplexně zmapovat sedmý ročník kulturního periodika, a to především hodnoty klíčové pro výběr témat. Na základě kvantitativního rozboru celého ročníku je kvantifikováno používání textových vzorců ve vlastním obsahu časopisu, včetně určení předpokladů, které jsou s konkrétními novinářskými žánry očekávány. Podrobně je popsána proporcionalita mezi prostorem věnovaným umělecké tvorbě a společenskému dění, stejně tak nejčastější autoři jednotlivých rubrik a jejich předpoklady k práci kulturního publicisty. Následný kvalitativní rozbor se na číslech věnovaných kulturní publicistice a umělecké profesi (konkrétně jde o čísla 3 - Literární časopisy jinde, 12 - Popkulturní monstra, 18 - Kulturní publicistika a 23 - Zaměstnání: umělec) snaží postihnout klíčová kritéria pro výběr témat jednotlivých textů. Práce zkoumá, jak redakce pracuje s esejistickou formou, která obvykle představuje průvodní text čísla. Krom toho se snaží hledat styčné body mezi recenzovanými uměleckými díly, včetně zmapování jejich pokrytí v české mediální produkci. Práce stojí na vlastních zjištění autora a částečně vychází z předchozího zmapování prvních pěti let existence časopisu Zuzanou Cajtlerovou. Jako podpůrný pramen je využit...
|
|
|
Paola Mastrocola versus současná italská společnost. Tematická analýza autorčiny narativní a esejistické tvorby.
Macháčková, Michaela ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Tématem této bakalářské práce je tematická analýza literární tvorby současné italské spisovatelky Paoly Mastrocoly. V úvodu práce je krátké představení autorky (její biografická a bibliografická data). Dále je pak proveden výzkum nejdůležitějších návratných témat, nacházejících se v autorčině tvorbě (prozaické i esejistické). Následující část je zaměřena na autorčinu práci s nadsázkou, na užívání ironie a komických či humoristických prvků, na rozdíl mezi přímou a nepřímou kritikou. V závěru práce je shrnuta tematická analýza a hlavní, společné rysy tvorby Paoly Mastrocoly. Nakonec je zde načrtnut obrazu současného italské společnosti, který získává čtenář z jejích děl. Klíčová slova: italská literatura, moderní společnost, rodina, školství, vzdělání, intolerance, jedinec, próza pro dospělé, próza pro děti, esej, technologie
|
|
|
Téma lidské identity v díle Václava Havla
Voralová, Hana ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
V první části práce je zahrnutý stručný přehled o historických událostech a změnách ve společnosti uvnitř "normalizačního" Československa, který se týká zejména vzniku Charty 77 a VONSu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných) jako dvou společenství, jež sehrála velmi důležitou roli v bojích za lidská práva a svobodu během této éry. Byla přiblížena psychologie komunistického režimu, jejíž důsledky projevené na "identitě národa" by se daly považovat za nejzávažnější vzhledem k tomu, že sahají až do současnosti. Václav Havel byl jedním z hlavních představitelů československého disentu a jeho hry se zabývaly problémem "lidské identity" v takto složitém období. Hlavním cílem této práce bylo objasnit souvislosti mezi problémem ztráty "lidské identity" uvnitř reálné "normalizační" společnosti a společnosti uvnitř Havlových děl. Převážná část práce byla tedy věnována analýze jeho specifické tvůrčí metody. Byly porovnány jeho hry, eseje i korespondence. Hra Largo desolato (1984) byla vybrána pro detailní interpretaci a závěrečnou komparaci s texty dalších disidentů (Kantůrková, Kohout, Vaculík). Klíčová slova disent, drama, identita, komunismus, normalizace
|
|
|
Hledání mexické identity v esejích Octavia Paze a Carlose Fuentese
Faltysová, Jitka Anna ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Práce se soustředí na reflexi specifičnosti mexické kultury v esejích Octavia Paze a Carlose Fuentese. Zamýšlí se nad potřebou vymezení kulturní identity v rovině národní, ale i v rovině hispanoamerické. Uvádí do souvislosti předchozí eseje o mexické kultuře Alfonsa Reyese a Samuela Ramose. Charakterizuje pojetí mexických dějin a jejich hlavní historické události, a to jak u dílčích témat, tak celkový pohled na mexickou kulturu. Věnuje pozornost stylu esejů a prvkům, které autoři v mexické kultuře nacházejí. Srovnává eseje z hlediska vidění mexických dějin i z hlediska osobitosti esejistického stylu těchto autorů.
|
host ::
RSS.