|
|
Stanovení energetického výdeje po dokončení cvičení silového a vytrvalostního charakteru
Galertová, Alena ; Petr, Miroslav (vedoucí práce) ; Sedlak, Petr (oponent)
Kyslíkový dluh splácený po dokončení intenzivní svalové činnosti odráží významné zapojení anaerobního metabolismu během cvičení. Některé studie uvádějí zvýšenou spotřebu kyslíku i po 24 - 48 hodinách po tréninku silového charakteru, naopak po činnostech s nižšími intenzitami (po aerobním cvičení) bývá spotřeba kyslíku zvýšena jen v řádu několika hodin. V běžné praxi, zejména při výběru nejvhodnější formy cvičení s cílem navýšení energetického výdeje u normální populace, obvykle není s tímto faktorem kalkulováno. Cílem bakalářské práce je srovnání energetického výdeje metodou nepřímé kalorimetrie pomocí intraindividuálního sledování u vybraných jedinců a to v časových odstupech po dokončení jednak intenzivní svalové činnosti a dále po cvičení aerobního charakteru. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pohybová aktivita žen pravidelně sportujících.
Schubertová, Monika ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Frýbort, Pavel (oponent)
Problematika: Problematika nedostatečné pohybové aktivity se týká jak populace dětí a mládeže, tak také populace dospělých. Vhodně volené a pravidelně prováděné sportovní hry mohou z hlediska zdravotních doporučení činit pohybovou aktivitu dostatečnou. Diplomová práce se zabývá pohybovou aktivitou dospělé populace žen s pravidelnou pohybovou aktivitou. Cíle: Cílem práce je zjistit velikost pohybové aktivity u dospělé populace žen s pravidelnou organizovanou pohybovou aktivitou a zjištěné výsledky komparovat s dívkami staršího školního věku bez pravidelné organizované pohybové aktivity. Současně je cílem vztáhnout zjištěné výsledky ke zdravotním doporučením pohybové aktivity. Úkoly a metody práce: Pohybová aktivita bude detekována za pomoci akcelerometrů ActiGraph GT3X a doplněna písemným záznamem fyzické aktivity. Výsledky: Výsledky práce potvrdily stanovené hypotézy. U žen s pravidelnou organizovanou pohybovou aktivitou byl zaznamenán významně vyšší energetický výdej v průběhu celého týdne, zvlášť v pracovních a víkendových dnech v porovnání s dívkami staršího školního věku bez organizované pohybové aktivity. Zdravotní doporučení minimálního množství denní pohybové aktivity ženy splňovaly v šesti ze sedmi dnů. Dívky staršího školního věku splňovaly zdravotní doporučení pro svou věkovou kategorii...
|
|
|
Porovnání energetického výdeje při přesunech v mokrém a suchém oděvu
Hrubý, Pavel ; Sýkora, Karel (vedoucí práce) ; Vágner, Michal (oponent)
Název: Porovnání energetického výdeje při přesunech v mokrém a suchém oděvu. Cíle: Cílem práce je zjistit rozdíl tepové frekvence při přesunu v suchém a mokrém oděvu při různých druzích rychlostí. Metody: Kvantitativní výzkum a následná intraindividuální komparace tepových frekvencí při přesunu v suchém a mokrém oděvu. Přesuny byly prováděny na běžeckém pásu a tepová frekvence byla měřena pomocí sporttestrů. Výsledky: Z výsledků můžeme odvodit, že při rychlosti 8 km/h bude na krátké trati přesun v suchém a mokrém oděvu přibližně stejně energeticky náročný. Dále bylo zjištěno, že při vyšších rychlostech je rozdíl tepové frekvence velký a v mokrém oděvu se u rychlosti 12 km/h TF přibližuje maximální TF. Klíčová slova: Energetický výdej, tepová frekvence, vojenské plavání, přesun ve ztížených podmínkách.
|
|
|
Porovnání energetického výdeje u jednolanových technik za použití různých způsobů navázání
Rozsypal, Karel ; Majerčík, Petr (vedoucí práce) ; Sýkora, Karel (oponent)
Název práce Porovnání energetického výdeje u jednolanových technik za použití různých způsobů navázání. Cíle Cílem práce bylo porovnání energetického výdeje výstupu po laně se zátěží pomocí kombinovaného a bederního úvazku. Metody V bakalářské práci bylo provedeno měření energetického výdeje pomocí přístroje CORTEX METALYZER® při výstupu po laně. V první části měření byli probandi testováni při výstupu po laně se zátěží při navázání za použití pouze sedacího úvazku, zatímco v druhé části měření prováděly testované osoby výstup po laně při navázání do kombinovaného úvazku, resp. kombinace sedacího a prsního úvazku. K porovnání výsledků byla využita kvalitativní analýza a T - test. Výsledky Na základě naměřených dat a následně provedeného t-testu nebyl zjištěn vypovídající rozdíl mezi hodnotami při výstupu se sedacím úvazkem a se sedacím úvazkem v kombinaci s prsním úvazkem. Po provedené kvalitativní analýze byl však zjištěn možný vztah mezi preferovanými sportovními aktivitami a výsledky měření, kdy osoby provozující aerobní aktivity dosáhly nižších hodnot energetického výdeje při výstupu po laně u druhého měření, tzn. výstupu po laně se zátěží při použití navázání do kombinovaného úvazku, zatímco osoby věnující se aerobně-anaerobním aktivitám prokázaly nižší energetický výdej u prvního měření, tzn....
|
|
| |
|
|
Vliv zapojení paží na energetickou náročnost chůze s holemi
Luštický, Martin ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
Název práce: Vliv zapojení paží na energetickou náročnost chůze s holemi Cíle: Cílem této práce je porovnat energetickou náročnost chůze, chůze s mírným a zvýrazněným úsilím práce paží. Metody: Na běhacím koberci jsme testovali 14 mužů ve věku 24,1 ± 1,8 let s tělesnou hmotností 74,3 ± 6,4 kg a výškou 179,1 ± 5,4 cm. Pro posouzení vlivu zapojení paží a sklonu na energetickou náročnost chůze s holemi jsme využili nepřímou kalorimetrii. Základní hodnocení bylo provedeno deskriptivní statistikou. Významnost rozdílů mezi jednotlivými typy chůze byla zjišťována analýzou rozptylu s opakovaným měřením (2x3), se dvěma vnitroskupinovými faktory - sklon, typ chůze. Za významné byly považovány rozdíly na hladině alfa ≤ 0,05. Výsledky: Byl zaznamenán významný nárůst energetické náročnosti chůze s holemi se zvýrazněným úsilím práce paží 39,60 ± 3,65 kJ.min-1 respektive 58,79 ± 4,63 kJ.min-1 ve sklonu 10 % v porovnání s chůzí (31,26 ± 2,71 kJ.min-1 ; 52,66 ± 3,81 kJ.min-1 ) i s chůzí s holemi s mírným úsilím práce paží (33,32 ± 3,64 kJ.min-1 ; 53,52 ± 4,78 kJ.min-1 ). Zvýšení energetické náročnosti chůze s holemi s mírným úsilím práce paží na rovině a ve sklonu 10 % (33,32 ± 3,64 kJ.min-1 ; 53,52 ± 4,78 kJ.min-1 ) v porovnání s chůzí (31,26 ± 2,71 kJ.min-1 ; 52,66 ± 3,81 kJ.min-1 ) nedosáhlo významného rozdílu....
|
|
|
Reliabilita měření na lyžařském trenažeru Skytec Interactiv
Novotný, Otomar ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Fořterová, Petra (oponent)
Název: Reliabilita měření na lyžařském trenažéru Skytech Interactiv Cíle: Cílem této práce je zjistit reliabilitu měření energetického výdeje na lyžařské trenažéru Skytech Interactiv Metody: Výzkumný soubor tvořilo 14 probandů, mezi kterými bylo 9 chlapců a 5 dívek. Hodnota energetického výdeje se stanovila pomocí nepřímé kalorimetrie, za použití energetického ekvivalentu a poměru respirační výměny. K naměření dýchacích plynů byl použit metabolický analyzátor Metamax 3B a k analýze tepové frekvence sporttester Polar S610i. Probandi absolvovali dvě měření, z nichž každé trvalo 6 minut. Během této doby se naměřila potřebná data pro pozdější výpočty reliability. Podle předpokladu, že dvojice měření má dvourozměrné rozdělení, se reliabilita rovná korelačnímu koeficientu. Ten byl vypočítán pomocí metody maximální věrohodnosti. Výsledky: Měření energetického výdeje na trenažéru Skytech Interactiv podávalo konzistentní a spolehlivé výsledky. Poznatky z této práce lze uplatnit při dalším testování na tomto přístroji. Závěr: Reliabilita měření energetického výdeje dosáhla hodnoty 0,84, což je výsledek lepší než u obvyklých hodnot reliability testů, které se běžně pohybují okolo 0,8. Klíčová slova: Energetický výdej, Pearsonův korelační koeficient, standardizované metody, validita
|
|
|
Komparace velikosti pohybového zatížení u Českých a Rakouských fotbalistů na stejné výkonnostní úrovni
Bujnovský, David ; Kokštejn, Jakub (vedoucí práce) ; Frýbort, Pavel (oponent)
Název práce: Komparace velikosti pohybového zatížení u českých a rakouských fotbalistů na stejné výkonnostní úrovni. Cíl práce: Cílem práce je zjistit velikost pohybového zatížení hráčů během fotbalového utkání. Současně je cílem práce zjistit možné rozdíly ve velikosti pohybového zatížení mezi českými a rakouskými hráči na stejné výkonnostní úrovni. Metoda: V této práci se jedná o nepřímé (zprostředkované) pozorování, jelikož data byla zaznamenávána pomocí přístrojů, ze kterých byla data následně zpracována do výsledkové podoby. Pro hodnocení velikosti pohybového zatížení byly použity sporttestery "Polar RS800". Pro statistické zpracování bylo použito hodnocení věcné významnosti pomocí tzv. "velikosti účinku". Výsledky: Z hlediska velikosti pohybového zatížení byl shledán věcně významný rozdíl mezi českými a rakouskými hráči fotbalu, vyjádřený průměrným časem stráveným v intenzivním pásmu nad 85% maximální srdeční frekvence během utkání. Avšak na základě podmínek, za kterých měření probíhalo je zřejmé, že nelze vyvozovat jednoznačné závěry. Klíčová slova: Fotbal, pohybové zatížení, energetický výdej, srdeční frekvence, hráčské funkce
|
|
|
Hodnocení energetické bilance u spontánně dýchajících polytraumatizovaných pacientů na nutriční podpoře na JIP.
Jelínková, Valerie ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kovařík, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá měřením energetického výdeje a oxidace nutričních substrátů kriticky nemocných pacientů po podané parenterální výživě a vyhodnocením vlivu podané nutriční podpory. Studie zahrnuje 8 spontánně dýchajících pacientů měřených 2.-5. den po prodělaném traumatu metodou nepřímé kalorimetrie. Průměrný věk pacientů byl 42 16 let. Z měřeného souboru, 4 pacienti trpěli obezitou, 3 nadváhou a 1 pouze pacientka měla normální hmotnost. U 7 pacientů měření probíhalo po podané nízkokalorické nutriční podpoře (1323 281 kcal/den), u 1 pacienta po hyperkalorické nutriční podpoře (3400 kcal/den). Statistickou analýzou bylo zjištěno že podávaná nutriční podpora neměla podstatný vliv na energetický výdej ani na míru oxidace jednotlivých substrátů. Byly však odhaleny korelace mezi hodnotami energetického výdeje, oxidací nutričních substrátů a hodnotami některých laboratorních parametrů. Energetický výdej polytraumatických pacientů, měřených minimálně 4 h po podávání nutriční podpory, byl 2139 518 kcal/den a 24,6 3,5 kcal/kg/den. Tento energetický výdej byl z 31 % hrazen oxidací proteinů, z 46 % oxidací lipidů a z 23 % oxidací sacharidů. Mezi výsledky oxidací nutričních substrátů byla zjištěna velká variabilita především v oxidaci sacharidů (variační koeficient VK = 93 %) méně pro oxidace...
|
|
|
Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi
Kokštejn, Jakub ; Psotta, Rudolf (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent) ; Sigmund, Erik (oponent)
Bibliografické identifikace Jméno a příjmení autora: Mgr. Jakub Kokštejn Název disertační práce: Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi Pracoviště: Katedra sportovních her Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Rudolf Psotta, Ph.D. Rok prezentace: 2011 Abstrakt Cíl: Současné poznatky o vývojové poruše motoriky u školních dětí naznačují možné negativní dopady na rozvoj osobnosti dítěte v oblasti psychické, sociálně psychologické, behaviorální a také v oblasti školních kompetencí. O tom, jak nedostatečná úroveň motoriky dítěte může limitovat jeho pohybovou aktivitu, je minimálně poznatků. Cílem práce bylo odhalit, zda vývojově podmíněný deficit motoriky u dětí staršího školního věku je rizikovým faktorem pro nižší pohybovou aktivitu (PA) a zda pozornost dítěte má mediační funkci ve vztahu mezi úrovní motoriky a jeho pohybovou aktivitou. Metody: Výzkum byl založen na analyticko-deskriptivních šetřeních motoriky dětí, pohybové aktivity v týdenních režimech a úrovně pozornosti s následnými komparacemi dětí s deficitem motoriky (DM) a dětí bez DM, korelační analýzou a analýzou mediačního účinku pozornosti dle Barona a Kennyho (1986). Pro hodnocení motoriky dětí byla použita testová baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007), pro monitoring PA v týdenním režimu byly použity akcelerometry a písemný záznam PA, pozornost...
|
host ::
RSS.