|
|
Komentovaný překlad: 2 kap. in WILCOX, R. V. - COCHRAN, T. R., Investigating Firefly and Serenity: science fiction on the frontier. London: I.B. Tauris, 2008. Ss. 53-62, 89-100.
Exnerová, Nika ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Eliáš, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá překladem dvou článků ze sborníku Investigating Firefly and Serenity: Science Fiction on the Frontier, který je tvořen články a eseji různých autorů a vědeckých pracovníků ze společenských věd. Zvolené články se zabývají dystopickou tradicí a feminismem. Druhou část práce tvoří komentář překladu z hlediska překladatelské teorie. Anotace obsahuje analýzu výchozího textu, která je založena na modelu Christiane Nordové, a popisuje metodu překladu, překladatelské problémy a jejich řešení a typologii překladatelských posunů. Text obsahuje příklady z výchozího i cílového textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Human Corruption and Dystopian Motifs in Anthony Burgess' A Clockwork Orange and George Orwell's 1984
Braňka, Štěpán ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stručnou analýzu románů 1984 a Mechanický Pomeranč. Analyzuje jejich rozdíly, dále co mají společného a způsoby, jakými George Orwell a Anthony Burgess používají dystopické motivy v jejich románech. Teoretická část se zabývá inspiracemi pro oba romány a odkazy ke skutečnému světu a totalitním režimům 20. století. Praktická část analyzuje dystopické světy v románech, jejich vlády, hlavní hrdiny a jazyk. Zkoumá romány s ohledem na téma popsaná v teoretické části. Klíčová Slova: dystopie, totalitarianismus, 1984, Mechanický Pomeranč
|
|
| |
|
| |
|
|
Outstanding Dystopian Novels in Anglo-American Literature with Respect to the Position of Heroes against Society
VOSÁHLO, Jan
Cílem této diplomové práce je analýza a porovnání významných dystopických románů anglické a americké literatury. Práce popisuje hlavní znaky dystopií, užití síly, propagandu, cenzuru, ekonomická omezení a také postoj hlavního hrdiny vůči společnosti. Analýza porovnává romány Pán Much od Goldinga, Farmu zvířat a 1984 od Orwella, 451 stupňů Fahrenheita od Bradburyho, Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět od Huxleyho a Železnou patu od Londona. Práce se zaměřuje na podobnosti a rozdílnosti v těchto dystopických románech.
|
|
| |
|
|
Influences on the 21st century English-written dystopian literature
Petrová, Eva ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá popisem, rozborem a vysvětlením nejzásadnějších vlivů na vývoj anglicky psané dystopické literatury 21. století. Tyto vlivy jsou popsány a demonstrovány na vybraných dílech, konkrétně na románu Oryx and Crake (2003) od Margaret Atwood, Never Let Me Go (2005) od Kazuo Ishigura, The Hunger Games (2008) od Suzanne Collins, Matched (2010) od Ally Condie, a The Bone Season (2013) od Samanthy Shannon. Cílem teoretické části je objasnit pojem dystopie, definovat dystopii jako literární žánr a popsat historii vývoje dystopické literatury. Dále se tato část zabývá vlivy na vývoj dystopie se zaměřením na 20.století, a stručným popisem obsahů knih vybraných pro použití v praktické části. Praktická část se pak zabývá nejzásadnějšími vlivy na vývoj dystopické literatury psané v 21.století, a to vlivy vycházejícími z metod sociální kontroly, objevů na poli vědy a techniky, a z různých představ o konci světa, jako jsou války a nemoci. Součástí praktické části je popis těchto vlivů a jejich vysvětlení, dílčí dělení, a následná ilustrace těchto vlivů a jejich projevů na vybraných literárních dílech. KLÍČOVÁ SLOVA Dystopie, dystopický román, 21.století, hlavní vlivy, vývoj žánru, kontrola, vývoj vědy a techniky, obraz společnosti
|
|
| |
|
|
Tři výrazné vývojové trendy v young adult literatuře
Stupková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Cílem diplomové práce Tři výrazné vývojové trendy v young adult literatuře je analyzovat tuto kategorii literatury na českém trhu, zmapovat, která nakladatelství se její produkci věnují, a určit, zda a jaké vývojové trendy se v této oblasti objevují. První kapitola tedy uvádí různé definice tzv. YA literatury a její chápání v zahraničí i mezi českými specialisty a nakladateli. V další kapitole podrobně charakterizuji hlavní vývojové trendy young adult literatury, které se objevily v zahraničí i u nás, i trendy, které by podle literárních agentů a zástupců českých nakladatelství teprve přijít mohly. V následující části práce charakterizuji tři zvolené žánry, urban fantasy, pohádkové retellingy a dystopie, analyzuji čtyři konkrétní zvolené série, které byly určeny pro svůj žánr jako typické: Kostičas Samanthy Shannonové, Měsíční kroniky Marissy Meyerové, Hunger Games Suzanne Collinsové a Povstaleckou trilogii Veroniky Rothové. Po každé z analýz následuje rozbor mediálního ohlasu sérií. Součástí práce jsou o rozhovory s redaktory příslušných nakladatelství, která vydávají YA literaturu - Terezou Pecákovou, šéfredaktorkou nakladatelství CooBoo, Jakubem Šedivým, šéfredaktorem nakladatelství Fragment, Lucií Kučovou, redaktorkou z nakladatelství Egmont, a Evou Sedláčkovou a Jiřím Štěpánem, redaktory z...
|
|
|
Antiutopie v japonském anime: Analýza ideologických struktur ve fikčním světě filmu Nebeských jezdců
Brinda, Antonín ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Španihelová, Magda (oponent)
Antiutopie v japonském anime: Analýza ideologických struktur ve fikčním světě filmu Nebeští jezdci Antiutopia in Japanese Anime: An Analysis of the Ideological Structures in the Fictional World of the Movie The Sky Crawlers Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra filmových studií Bakalářská práce Řešitel: Bc. Antonín Brinda Vedoucí práce: PhDr. Kateřina Svatoňová, PhD. Abstrakt (česky) Tato bakalářská práce analyzuje japonský animovaný antiutopický film Nebeští jezdci režiséra Mamoru Ošiiho. Cílem je především zkoumání ideologické strukturace fikčního světa díla. Ideologické pozadí filmu je analyzováno s pomocí kritiky ideologie Louise Pierra Althussera v kombinaci s teoriemi fikčních světů v pojetí Lubomíra Doležela. Kombinací obou (strukturalistických) nástrojů je sledováno působení ideologie ve filmu jako celku. Výstavba díla je zkoumána v souvislosti s jeho žánrovým zařazením jako antiutopie, důraz je tedy kladen také na kontextuální zařazení díla do širší (anti)utopické/dystopické tradice. Pro lepší porozumění danému žánru jsou v rámci práce stanoveny dvě antiutopické podmínky sloužící k jeho jednoznačnému definování. Doplnění představuje neoformalistický přístup dle teoretiků Kristin Thompsonové a Davida Bordwella. Tento přístup slouží k analýze formálních aspektů díla. Práce se také...
|
host ::
RSS.